Gatlingův kulomet byl jeden z prvních kulometů vůbec, sestrojený Richardem Jordanem Gatlingem (1818-1903) v roce 1861. Rychlopalnou zbraň používala armáda Unie během občanské války a tato výkonná zbraň byla také použita ve španělsko-americké válce, britsko-zulské válce a v japonské válce Bošin. Vynálezce jménem Hiram Stevens Maxim (1840-1916) však dokázal schopnosti  tehdy úžasné Gatlingovy zbraně díky svému vynálezu ještě vylepšit a jeho výtvor se stal brzy základem kulometné výzbroje britské armády a v budoucnu i armád dalších. Bez nadsázky se dá říci, že kulomet Maxim změnil válku 20. století.

Foto: Vojáci Rudé armády s kulometem Maxim, kolem r. 1930 | Wikimedia Commons / Public domain

Zbraň Maxim je pojmenována po svém konstruktérovi, kterým byl Hiram Stevens Maxim. Tento vynálezce během svého plodného života mimo jiné vytvořil i řadu dalších věcí, nejen zbraně. Maxim trpěl zánětem průdušek, a proto vymyslel např. kapesní inhalátor s mentolem, který mu měl ulehčit utrpení. Maxim také vytvořil první známou automatickou požární stříkačku. Vyvinul i žárovku a dlouho pak vedl patentový spor o tento výtvor s Thomasem Edisonem. Je také autorem konceptu pastičky na myši. Maxim se však nejvíce proslavil díky automatické zbrani, kterou zkonstruoval na konci 19. století.

Psali jsme:Modifikace ukrajinských SU-25 za účelem použití francouzských naváděných leteckých pum AASM

Maxim byl z celého patentového řízení a z toho, jak složitě mu byly jeho vynálezy připisovány, velmi frustrovaný. Nakonec se nechal inspirovat jedním americkým známým, který mu v roce 1882 ve Vídni řekl: "Pověs chemii a elektřinu na hřebík! Jestli chceš vydělat hromadu peněz, postav něco, co těm Evropanům umožní, aby si navzájem snadněji podřezávali krky."

Inspirací k sestrojení zbraně byla Maximova vzpomínka na to, jak ho zpětný ráz zbraně srazil zpět. Rozhodl se tak tuto vzpomínku využít k vylepšení populárního Gatlingova kulometu. Maximova inovace spočívala ve využití síly zpětného rázu každé střely, která měla dostatečnou sílu k vyhození prázdné nábojnice a natažení dalšího náboje do komory. Takto konstruovaná přenosná zbraň potřebovala k automatickému vystřelení všech nábojů, na rozdíl od Gatlingova kulometu,  pouze jednu hlaveň. Kromě kulometu vynalezl Maxim v oblasti vojenských prostředků také kordit, bezdýmný střelný prach. Maxim pracoval a testoval svou zbraň v domácím prostředí a nakonec našel podporovatele v Albertu Vickersovi, jehož otec Edward byl podnikatelem v ocelářství. V roce 1883 byl na zbraň udělen první patent a následující rok byla zbraň poprvé předvedena potenciálním kupcům.

Prvním významným představitelem britské armády, který si kulomet Maxim ihned oblíbil, byl sir Garnet Wolseley, který jich zakoupil 120 kusů. Wolseley byl známý svým pokrokovým myšlením. Mnoho příslušníků britské armády totiž tehdy bylo proti kulometům kvůli jejich náchylnosti k zasekávání. Wolseley byl naopak horlivým zastáncem kulometů.

Kulomet se brzy dostal do celého britského impéria a síla této zbraně se brzy stala proslulou. Říkalo se, že během bitvy u Šanghaje dokázalo 700 britských vojáků odrazit 5000 bojovníků kmene Matabele jen díky přítomnosti pěti kulometů Maxim.

Psali jsme:Izrael testuje systém aktivní ochrany konkurující ruskému Afganitu

Nejenže se Maxim ukázal být mnohem spolehlivější než jeho předchůdci, ale vytvořil také psychologickou výhodu. Zvláště, když nepřátelští bojovníci nebyli vybaveni podobnou zbraní, si často boj proti Britům rozmysleli a riziko nepodstupovali; utrpěné ztráty bývaly často strašné a doslova drtily psychiku poraženého.

V době, kdy začala první světová válka, si mnoho zemí buď zbraně Maxim zakoupilo, nebo vyvinulo vlastní kulomety. Tyto zbraně se během konfliktu tak rozšířily, že mu někteří říkali "kulometná válka". Kulomet, který používali Britové, byl modernizovanou verzí kulometu Maxim a nazýval se Vickersův kulomet. Německý Maschinengewehr 08 či ruský kulomet Maxim M1910 byly v podstatě kopiemi původního Maxima. Francouzi, Američané a Japonci pak používali kulomet Hotchkiss, vytvořený ve Francii.

Maxim měl na válku 20. století zásadní vliv. Společnost Vickers dále pokračovala ve vylepšování původní myšlenky Maxima s tím, jak se zdokonalovala technologie. Zbraně se pak nadále běžně používaly v konfliktech až do konce 80. let 20. století. A dnes zažívají jistou renesanci, kdy ukrajinské síly mimo jiné bojují proti ruským útočníkům s původními typy kulometů, které se dostaly do výzbroje v době, kdy byla Ukrajina součástí ruského impéria, jemuž vládl car.

Maxim M1910 váží 68 kg a má pancéřový štít na charakteristickém dvoukolovém závěsu, který umožňuje jeho tažení za vozidlem nebo manévrování obsluhou zbraně. Pokud zbraň funguje, nejsou v jejím používání žádné skutečné překážky. Používá standardní munici ráže 7,62x54 mm, která se na Ukrajině a v Rusku vyrábí. Účinný dostřel činí 1200 m, zbraň je vodou chlazená a má kadenci 520-600 ran za minutu.

Hiram Stevens Maxim se ze Spojených států přestěhoval do Anglie a v roce 1899 se stal naturalizovaným britským občanem. O dva roky později, v roce 1901, byl britskou korunou povýšen do rytířského stavu. Kulomet Maxim byl jeho posledním vynálezem v oblasti zbraní. Většinu zbývajících let byl posedlý hlavně letectvím a létáním, avšak i přes jeho velké úsilí v tomto oboru nakonec neprorazil.

Zdroj: warhistoryonline