Polovinu ze šestitýdenního kurzu základní přípravy AZ má již za sebou více než 70 mužů a žen ve Vyškově. Tento výcvik je identický s dobrovolným cvičením, na které je možné se přihlásit vyplněním registračního formuláře (dobr. cvičení je novinka kterou umožňuje nová legislativa viz rozhovor s poradcem NGŠ AČR Ludvíkem Cimburkem.)

„Během července se nám přihlásilo 543 (!) zájemců o dobrovolné cvičení. Většina dotazů je na téma jak takový výcvik vypadá. Při zahájení výcviku ve Vyškově jsem proto čerstvé vojíny a vojínky požádal, aby ti kteří v sobě najdou večer/ v noci ještě trochu sil, zkusili ostatním přiblížit, jak jejich den vypadal" řekl nám Ludvík Cimburek.

Pohled na právě skončený den výcviku vám budeme s jednodenním zpožděním přinášet. Pokud jste nestihli některý z předchozích článků, podívejte se do historie deníku účastníka KZP.

Psali jsme:Jak vypadá život studenta Univerzity Obrany

Vojín X

Jelikož jsme byli za včerejšek pochváleni, jak jsme dřeli, tak dnešní rozcvička probíhala v jiném stylu než normálně. Doběhli jsme na atletický ovál, kde jsme se rozdělili do tří družstev a závodili jsme proti sobě v různých disciplínách. Pro poslední družstvo se vždy vymyslela nějaká odměna v podobě kliků.

Potom šup na Tatrovky, které nás vyvezly nahoru (trasu co jsme včera běželi). Tam nás čekalo celé dopoledne zakopávání pro ležícího střelce, na okop jsme měli dostatek času, tak jsme si s tím vyhráli. Instruktoři mají stále dobrou náladu, takže od jednoho jsme zaslechli i toto: „Vojíne! Pokud to nevíte, tak hromádka listí není balistická ochrana!"

Foto: Instruktáž

První četa se zakopávala někde jinde a po obědě jsme měli za úkol zaútočit na jejich pozice. Abych byl tedy konkrétnější, tak jsme šli v šipce a jak nás nastřelili, tak nám bylo zaveleno přískoky vpřed.

Psali jsme:Bojeschopnost naší armády - jak jsme na tom

Foto: Příprava zákopu pro ležícího střelce

Velitel vyhodnotil, že nemáme dostatek síly na dobití jejich pozic, proto jsme se dali oponou doleva, pryč z bojiště. Hnedka jsme přeběhli přes pláň do našich okopů, kde se situace obrátila a oni měli za úkol útočit na nás. Škoda, že nebylo k dispozici víc munice, s 10 náboji v zásobníku se totiž útočí celkem špatně. Za obranu jsme byli pochváleni, protože tam jsme neměli co zkazit :D Útok byl naopak celkem děs, ale bylo to naše poprvé, tak asi ani instruktoři nečekali žádné zázraky.

Foto: Příprava zákopu pro ležícího střelce

Přesun zpět do kasáren byl po vlastní ose lehce zrychleně, abychom stihli severní bránu, než nám ji zavřou. První četa vyrazila před námi, ale s tím, že museli nést jednoho na nosítkách. Dolů jsme to tak, tak stihli a po večeři nás čekal klasický program tohoto týdne, což je čištění zbraní a pořadová příprava.

Ke konci už na nás šla dost znát únava, takže jsme dřívější příchod na ubikace všichni ocenili.

Asi vidíte/ čtete, že v mých reportech už není tolik pocitů jako dřív, ale každodenní vyčerpání si i v tomto psaní vybírá svoji daň...

Vojín Y

Klasicky den začíná rozcvičkou v 5:15. Na ovál, protáhnout se, procvičit a zpět. Na ubytovnu převléknout, s sebou věci na taktiku, vdechnout snídani a nafasovat Sa vz.58.

Pochodem ve tvaru cca 7-8 km na pozice, kde nás čekala taktika. Instruktoři vybrali jednoho z nás za velitele, ten po družstvech určí zástupce, rozdělí sektory a munici. Rozkaz byl zakopat se a čekat na nepřítele. Máme za necelou hodinku na okraji lesa vytvořit okop pro ležícího střelce v daných sektorech na povel zástupců velitele.

Foto: Máme za necelou hodinku na okraji lesa vytvořit okop pro ležícího střelce

Každému určili přesná místa, kolik munice můžeme maximálně spotřebovat a naše palebné sektory. Po vybudování okopu následuje další rozkaz na vytvoření záložních okopů o 50m dále.

Po cca 15 min jsme staženi z lesa a odcházíme na oběd. Plán po jídle je jasný - ubránit pozice proti druhé četě. Jsme zakopaní a připravení. Druhá četa je zde, necháváme je přijít na cca 80m a začínáme se postupně okop po okopu bránit. Palba zni z cca 8 -10 okopu ve směru napadení a druhá četa se začíná stahovat. Vše proběhlo zhruba podle plánu a role se otáčejí. Oni jdou na pozice a my vyrážíme na jejich okopy. Scénář je identický.

Foto: Hotový okop pro ležícího střelce

Po skončení se scházíme, spotřebujeme zbylou munici, vytváříme tvar a za prohřešek jednoho vojáka, ho musíme nést zpět do kasáren na nosítkách. Opět za instruktorem na dva kroky. On udává tempo a my se ho snažíme držet, ale bohužel ne vždy na to máme dost energie. Důležité je stihnout vrchní bránu než zavřou. Dáváme to s maximálním vypětím sil o několik minut dříve.

Vyčerpáni musíme na patro velitelů, čistit výstroj a zbraně. Následuje večeře, po ni odevzdat zbraně a pořadové cvičení na slavnostní nástup.

Bohužel víc a víc lidi začíná odcházet ne proto, že nemůžou, ale mají špatný kotník, rameno apod. To, že někdo tvrdí, že když dáte 3 týdny, tak už to máte v kapse, je naprostá hloupost. Kvůli zranění před, nebo v průběhu komplexního cvičení, to můžete ukončit i v pátém týdnu!

Vojín Z

Ranní rozcvička byla dnes překvapivě decentní a zřejmě díky včerejšímu záděru, to bylo snad poprvé co jsem ráno cítil únavu stehen.

Jinak zbytek dne v duchu taktiky. Vykopali jsme si okopy pro ležícího střelce. Někteří šťastlivci vyhráli místo, kde už někdo jiný kopal před nimi. Následoval útok celé čety na pozice nepřítele v šípu. Ten měl bohužel tendenci se zhustit a rozestupy po dorovnání byly max 2m. Z chyb se ale určitě poučíme!

Foto: Následoval útok celé čety na pozice nepřítele v šípu

Už jen pořadovka a dnes rychlý konec zaměstnání s tím, že zítra bereme velké polní a zřejmě překonávání vody.