Ve Wall Street Journal nedávno vyšel článek s názvem „Proč by lasery mohly být pro drony kryptonitem“, který zdůrazňuje silné stránky laserových systémů, zejména pak jejich přesnost a schopnost sestřelit drony za zlomek ceny rakety. Tradiční systémy protiraketové obrany mohou být účinné, jsou však drahé a mohou se rychle vyčerpat zásoby munice, zejména pak v případech hromadných útoků dronů. Lasery naproti tomu nabízejí téměř neomezený počet zásahů, pokud mají dostatečný výkon, což je činí velmi efektivními hlavně v situacích, kdy jsou nasazeny roje UAV či vlny levných dronů.

Foto: Spojené státy vyslaly počátkem tohoto roku na Blízký východ k testování v polních podmínkách čtyři speciálně upravená vozidla Stryker vybavena 50kilowattovým laserem určeným k ničení vzdušných cílů (na snímku vozidlo Stryker s DE M-SHORAD) | Raytheon

Prostředí, ve kterých testy laserů doposud proběhly, však plně nereprezentují skutečné scénáře moderního válčení. Zatímco zachycení relativně pomalu se pohybujících raket a dronů od nestátních aktérů, jako je Hamás a Hútíové, může poskytnout důkaz konceptu, jenž je na hony vzdálen hrozbám, které představují sofistikovanější protivníci. V konfliktech, jako je ten na Ukrajině, je válka bezpilotních letounů mnohem složitější. Scénáře reálného světa by pravděpodobně zahrnovaly roje dronů Šáhed, nadzvukových UAV a dokonce hypersonických střel, z nichž mnohé jsou schopny během letu několikrát změnit kurz. Tyto drony by mohly létat v různých nadmořských výškách, shazovat munici a zahrnovat též drony ovládané z pohledu první osoby (FPV) speciálně navržené k lovu a ničení vysoce hodnotných cílů, jako jsou samotné laserové systémy.

Psali jsme:SU-14-2: Mamutí samohybné dělo z Východu

Jedním z hlavních omezení laserových zbraní, zejména těch umístěných na zemi, je totiž paradoxně jejich zranitelnost. Stacionární laserové obranné systémy by byly hlavními cíli pro nepřátelské FPV drony nebo dělostřelectvo, takže by bylo snadné je neutralizovat při dobře koordinovaném útoku. Tento problém zpochybňuje představu, že lasery mohou fungovat jako spolehlivé, všezahrnující řešení pro pozemní obranu. Aby byly lasery v tomto kontextu životaschopné, musely by být namontovány na mobilní platformy, jako jsou nákladní automobily, aby umožnily rychlé přesuny a zabránily zničení nepřátelskými drony.

Další výzvou, často podceňovanou, je značný výkon potřebný pro efektivní provoz laserů. Zatímco lasery mohou být vysoce účinné v kontrolovaných prostředích, dodání potřebného výkonu na bojišti je mnohem náročnější. Na lodích, kde jsou snadno dostupné velké zdroje energie, mohou lasery fungovat nepřetržitě a poskytovat smysluplnou obranu proti rojům dronů nebo dokonce hypersonickým střelám. Americké námořnictvo již nasadilo prototypy laserových obranných systémů na lodě, přičemž využívá dostatek energie generovaný plavidlem. Situace na souši je však zcela odlišná. Elektřina potřebná k napájení laseru schopného v rychlém sledu eliminovat několik dronů by vyžadovala též významnou infrastrukturu – něco, co je obtížné zajistit ve většině pozemních bojových zón. Hmotnost a logistika rozmístění nezbytných napájecích zdrojů nebo kondenzátorů činí současné pozemní laserové systémy nepraktickými pro dlouhodobější operace.

Aby byl pozemní laser účinný v boji, musel by nepřetržitě pálit na více cílů souběžně a sestřelit 10-20 UAV, než bude vyžadovat dobíjení nebo chlazení. Díky tomu jsou mobilní laserové jednotky jediným možným pozemním řešením ochrany vojsk, byť i tak existují vážné pochybnosti o jejich schopnosti efektivně fungovat v průběhu času. Potenciálním řešením jsou lasery namontované na nákladních automobilech, které jsou schopné zaměřovat desítky přilétajících UAV současně, leč technologie schopná na bojišti dodávat nezbytné množství energie je stále ještě vzdálena po celé roky. Naproti tomu laserové systémy na lodích nabízejí okamžité praktické aplikace.

Schopnost generovat dostatečný výkon v kombinaci s mobilitou dělá z námořních laserových systémů životaschopnější možnost obrany proti UAV a raketovým hrozbám. Tyto lasery by mohly doplňovat tradiční systémy kinetické obrany (PVO) a poskytovat nákladově efektivní metodu boje proti velkému počtu přilétajících dronů a zachování zásob raket pro nebezpečnější cíle. Zatímco laserové zbraně jsou významným příslibem do budoucna, zůstávají nevyzkoušeným řešením pro střety podobné těm na Ukrajině, kdy dochází k mnohovrstevnatým úderům, a to vzájemně se doplňujících se zbraní. Dokud nebudou vyřešeny problémy se silou a mobilitou, použitelnost laserů na bojišti zůstane omezená. Mezitím mohou laserové systémy sloužit spíše jako doplňkový než primární obranný mechanismus, zejména v námořních aplikacích. Určitě to zkrátka není ultimátní ničitel nepřátelských dronů.

Psali jsme:Jaké jsou nejběžnější moderní úchopy samonabíjecí pušky

Zdroj: The Wall Street Journal