Norman Dike se narodil 19. května 1918 ve čtvrti Brooklyn v New Yorku. Byl synem Nejvyššího soudce státu New York. V roce 1937 dokončí studia na škole St. Paul‘s a v roce 1941 i Brownovu univerzitu. Jako výborný student pokračoval ve studiích na právnické fakultě univerzity Yale v New Havenu ve státě Connecticut. Vzhledem k dosaženému vzdělání byl po svém vstupu do armády na konci května 1942 povýšen na poručíka a stal se příslušníkem 101. jízdního pluku. Následně se v roce 1943 dobrovolně hlásí do řad výsadkové pěchoty.

Po absolvování výcviku je zařazen do 2. praporu 506. výsadkového pluku formující se 101. výsadkové divize. Je jmenován zpravodajským důstojníkem 2. praporu. Stává se tak krátce předtím, než příslušníci 101. výsadkové divize odjedou na letecké základny rozmístěné v jižní Anglii, odkud 6. června 1944 zamíří do Němci okupované Normandie, aby v rámci operace Overlord znovuotevřeli dlouho očekávanou západní frontu.

Foto: Norman Dike | U.S. Army / Public domain

Psali jsme:Katastrofální operace Afrodita a smrt bratra budoucího amerického prezidenta

Norman Dike je většinou svých podřízených s odstupem let líčen jako slaboch, zbabělec a důstojník, který se o své muže nezajímá. Takové hodnocení obdržel za své velení nad rotou E během bojů v okolí belgického Bastogne. Vraťme se ale nejdříve do Nizozemí, kde 17. září 1944 probíhal výsadek příslušníků dvou amerických výsadkových divizí (82. a 101.) a jedné britské (1.). Operace Market – Garden britského maršála Montgomeryho byla zahájena výsadkem parašutistů, jejichž úkolem bylo obsadit soustavu důležitých mostů v okolí měst Eindhoven, Nijmegen a Arnhem, či přímo v nich. Vojáci měli dané mosty nejen dobýt, ale hlavně udržet do příjezdu pozemních sil britského XXX. sboru, který měl přes nepoškozené a zabezpečené mosty projet přes Nizozemí přímo do průmyslového srdce Německa – Porúří. Operace nicméně skončila i přes počáteční úspěchy spojeneckou porážkou a Spojenci tak museli do Německa hledat obtížnější cestu přes postavení Hitlerova Západního valu. Norman Dike si během bojů v Nizozemí mezi 23. a 25. září 1944 vysloužil Bronzovou hvězdu poté, co shromáždil rozptýlené výsadkáře a následně dobyl nepřátelský opěrný bod v Udenu.

Foto: Příslušník 101. výsadkové divize střeží německé zajatce, kteří kopou hrob pro padlé vojáky | U.S. Army / Public domain

Možná právě proto si na něj velení vzpomnělo, a v listopadu 1944 jmenovalo Normana novým velitelem roty E. O několik dní později čekalo 101. výsadkovou divizi snad nejtěžší tažení války, když byli  výsadkáři urychleně přesunuti do belgických Arden k městečku Bastogne, přes které se v rámci operace Wacht am Rhein snažily prorazit jednotky 5. německé tankové armády. Americké jednotky se ve městě a v okolních hustých lesích zakopaly a přes těžké ztráty, mráz a nedostatek zásob všeho druhu, své pozice uhájily až do příchodu vyprošťovacích útvarů Pattonovy 3. armády.

Norman si u Bastogne vysloužil druhou Bronzovou hvězdu, když za těžké palby nepřátelských pěchotních zbraní odtáhl do bezpečí tři zraněné příslušníky jeho roty. 20. prosince 1944 byl pak povýšen na nadporučíka. 13. ledna 1945 zahájili Američané protiútok. Jejich cílem bylo městečko Foy, obsazené silnou německou posádkou, podporovanou děly a obrněnými vozidly, včetně tanků. Rota E pod velením Normana Dika byla tehdy dočasně podřízena velitelství 3. praporu. To co následovalo není dodnes spolehlivě osvětleno.

Psali jsme:Marmaduke Pattle smetl v letech 1940 a 1941 z oblohy více Italů a Němců než kterýkoli západní stíhač za celou válku

Carwood Lipton, příslušník roty E, vzpomínal, že se tehdy Norman Dike pod tíhou úkolu zhroutil a nebyl schopen své rotě velet, ostatně tak je to natočeno i v jednom z dílů dnes již legendárního seriálu Bratrstvo neohrožených. Ovšem jiní výsadkáři potvrdili skutečnost, že byl tehdy jejich velitel zraněn do pravého ramene, které ho vyřadilo z další účasti na útoku. Velení tedy přebral Ronald Speirs, který výsadkáře dovedl k vítězství. Norman Dike byl mezitím transportován na polní obvaziště.

Po vyléčení ze zranění byl Dike 1. dubna 1945 povýšen na kapitána a jmenován pobočníkem velitele 101. výsadkové divize, generála Maxwella Taylora. V Belgii se tedy Dike vyznamenal, přestože byl zraněn. Na druhou stranu někteří příslušníci roty E vzpomínali, že Dike často nebyl k „sehnání“. Odcházel neznámo kam, aniž by předal velení, a proto si mezi svými muži vysloužil přezdívku „sralbotka Norman“. Bylo tomu však skutečně tak? Vždyť se Norman několikrát předtím opakovaně projevil jako statečný důstojník. Ve srovnání s předchozími veliteli však mohl některým výsadkářům připadat jako „slabší“ velitel.

Po skončení 2. světové války se Dike vrátil zpět do Spojených států. V roce 1947 pak dokončil právnická studia na univerzitě Yale. Současně byl stále příslušníkem americké armády a následně sloužil v Koreji a Japonsku. V letech 1951–1953 pracoval pro Ústřední zpravodajskou službu. Z armády odešel v hodnosti podplukovníka v roce 1957. Následně pracoval jako právník střídavě v New Yorku a Washingtonu. V roce 1960 se pak přestěhoval do Švýcarska. Zde, ve městečku Rolle, také 23. června 1989 ve věku 71 let zemřel.

Zdroj: wikiofbrothers.fandom.com