USS Antietam (CV-36) patřila k americkým letadlovým lodím třídy Essex postaveným během druhé světové války. Tato třída byla celkově velmi úspěšná a mnoho jejích plavidel zažilo vynikající kariéru v Pacifiku i během pozdějších konfliktů. USS Lexington (CV-16) zůstala ve službě dokonce až do roku 1991. Lodě po druhé světové válce prošly významnými modernizacemi a Antietam se stala první letadlovou lodí světa s úhlovou letovou palubou.

USS Antietam vstoupila do dějiště válečných operací příliš pozdě na to, aby se stihla do druhé světové války aktivně zapojit. Záhy pak byla vyřazena z aktivní služby, prakticky jen několik let poté, co byla postavena. Což bylo ostatně osudem velkého množství lodí – válečné zakázky byly velkorysé, a obrovská kapacita amerického průmyslu do poslední chvíle chrlila omračující množství techniky všeho druhu. Letadlové lodě ovšem, ač vyřazovány z aktivní služby, měly stále nevyčerpaný potenciál. Antietam se tak na počátku 50. let dočkala obnovení služby, kdy byla zapojena do korejské války.

Foto: USS Antietam v dubnu 1961 | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:ZIL 131 - ruská legenda s neuvěřitelnou průchodivostí terénem

USS Antietam byla jednou z 24 letadlových lodí třídy Essex postavených během druhé světové války. Letadlové lodě třídy Essex byly větší a modernější než letadlové lodě třídy Yorktown, kam patřily také neméně slavné USS Enterprise a USS Hornet, jež společně otočily vývoj války u Midway. Nové lodě měly více prostoru pro letadla a lepší obranné schopnosti. Plavidla třídy Essex prokázala kromě toho velký modernizační potenciál, díky němuž mohla být některá upravena k nepoznání a sloužit o desítky let déle, než se původně předpokládalo. Přestože se jednalo o nejpočetnější třídu velkých válečných lodí ve 20. století, která působila jako páteř amerického námořnictva, žádná letadlová loď třídy Essex nebyla ztracena v důsledku nepřátelských akcí.

Stavba Antietamu byla zahájena v březnu 1943 a 271 metrů dlouhá loď byla dokončena již v srpnu 1944. Byla pojmenována po bitvě u Antietamu, k níž došlo během americké občanské války. Měla výtlak 27 100 tun a mohla nést až 100 letadel.

Kromě toho její výzbroj zahrnovala osm čtveřic automatických děl Bofors ráže 40 mm, čtyři dvojitá a čtyři jednoduchá děla Mark 12 ráže 5 palců/38 mm a 46 jednoduchých 20mm kanónů Oerlikon. Její stavba probíhala sice rychle, avšak do služby byla uvedena až v lednu 1945. Před vstupem do války musela být ještě vybavena, absolvovat zkušební plavbu a musel být proveden výcvik.

Do služby byla loď uvedena na konci ledna 1945 a do Pearl Harboru dorazila 19. června 1945. Následně byl zahájen výcvik posádky a letecké skupiny a 12. srpna vyplula Antietam do války. Avšak pouhé tři dny po opuštění základny obdržela loď zprávu o japonské kapitulaci a její úkol se tak změnil. Nyní se měla podílet na podpoře okupace Japonska. I to bylo nakonec změněno, a letadlová loď následně sloužila v čínských vodách, kde strávila následující tři roky dohledem nad vývojem čínské občanské války.

Psali jsme:Mistel - tajný bombardovací systém německé Luftwaffe

Počátkem roku 1949 se Antietam, pouhé čtyři roky po vstupu do služby, vrátila domů k vyřazení ze služby. Byla zařazena do zálohy, ale zanedlouho byla v souvislosti s vypuknutím konfliktu v Koreji povolána zpět do aktivní služby.

Proces reaktivace byl zahájen počátkem prosince 1950 a loď se vrátila do služby v lednu 1951. Po zkušební plavbě a výcviku se vydala na cestu přes Pacifik do Koreje. V listopadu Antietam zahájila své první a jediné bojové nasazení. Operovala u Korejského poloostrova a svými letouny podporovala boje na pevnině. Piloti ostřelovali vlaky, zásobovací trasy a plnili protiponorkové mise. Celkem  letouny z Antietamu uskutečnily kolem 6 000 misí. Loď pak oblast opustila v březnu 1952 a získala dvě bojové hvězdy.

Po skončení korejské války Antietam krátce operovala u Tichomořské záložní flotily, než se připojila k Atlantické flotile. V říjnu 1952 byla zahájena její modernizace s cílem radikálním způsobem přestavět letovou palubu. Po dokončení změn se Antietam stala první letadlovou lodí na světě s úhlovou letovou palubou. Loď byla velmi ceněná pro zkoušky a optimalizaci využití nového uspořádání, jež mělo potenciál bojovou hodnotu letadlových lodí znásobit. Testy na ní prováděly jak USA, tak Britové.

Zbytek kariéry Antietamu byl však poměrně neradostný, zejména ve srovnání s jejími sesterskými loděmi. V roce 1955 se Antietam - nyní klasifikovaná jako protiponorkové plavidlo - zúčastnila cesty dobré vůle k americkým spojencům v Evropě, ale tuto cestu přerušila Suezská krize. Loď opustila Nizozemsko a zamířila do Středozemního moře, aby odvezla americké občany evakuované z Egypta.

Po zbytek své kariéry sloužila Antietam jako výcviková loď u pobřeží Floridy a byly na ní prováděny četné testy nových technologií. V květnu 1961 z její paluby např. startoval balón s komandérem Malcolmem D. Rossem a komandér-poručíkem Victorem A. Pratherem, kteří dosáhli světového výškového rekordu. V roce 1962 úlohu výcvikové lodi převzala sesterská USS Lexington a Antietam byla vyřazena do zálohy. Tam zůstala až do roku 1973, kdy o rok později byla prodána společnosti Union Minerals & Alloys Corp. a sešrotována.

Zdroj: warhistoryonline