Dostali jsme velmi zajímavý tip na článek o téměř zapomenutém velikánovi Ferdinandovi Otto Mikschemu který toho za svůj život dokázal opravdu mnoho. Pojďme se podívat podrobněji na neuvěřitelný život této osobnosti.

Ferdinand se narodil 11. dubna 1905 v Karviné do smíšené česko-polsko-německé rodiny. Vychovávala ho jeho babička, Karolina Lintnerová, která původně pocházela ze staré francouzské šlechtické rodiny. Díky dětství strávenému v tak multikulturním regionu získal Ferdinand perfektní znalost hned několika jazyků. Již v mládí kromě češtiny uměl plynně německy, slovensky, polsky, maďarsky a po babičce i francouzsky. Kulturně velmi různorodé prostředí se také podepsalo na jeho obdivuhodném životním i profesním nadhledu.

Foto: Ferdinand Otto Miksche

Psali jsme:Písek a Krev: Život na sovětských předsunutých základnách během sovětsko-afghánské války

Život mu velmi ovlivnila Velká válka, když v domě jeho babičky, kde vyrůstal, měl jednu chvíli hlavní sídlo samotný Konrád von Hötzendorf, vrchní velitel Rakousko-Uherských vojsk. Právě jeho přítomnost v něm probudila lásku k vojenskému životu. Proto se později rozhodl studovat na vojenské důstojnické škole v Budapešti, kterou však nedokončil.

V roce 1927 byl odveden do Československé armády a právě díky nedokončenému studiu na vojenské škole měl při dvouletém studiu pro záložní důstojníky navrch. Jako poručík sloužil u 112. dělostřeleckého pluku v Košicích až do roku 1935.

V říjnu roku 1936 se Ferdinand rozhodl bránit demokratické Španělsko proti diktátorovi generálovi Francovi. Odjel tedy do Španělska a vstoupil do Španělské republikánské armády, kde udělal takový dojem, že byl téměř ihned povýšen na do hodnosti majora. Brzy se z něj stal jeden z nejlepších dělostřeleckých odborníků v celém Španělsku. Svůj um nejdříve předával formou přednášek na dělostřelecké akademii, později se ovšem stal velitelem dělostřeleckých interbrigád. Komunistická politika ho však vůbec nezajímala a Ferdinandovo apolitické chování v interbrigádách nedělalo příliš dobrotu. Svým chováním si nadělal spoustu politických nepřátel, když např. na Ústřední výbor KSČ poslal dopis, ve kterém napsal: "Posílejte mí více vojáků a méně soudruhů!".

Mnohem vážnější situace nastala, když se rozhodl ve své jednotce vyměnit politické agitátory za bojem zkušené důstojníky. To se komunistickému vedení nelíbilo a tak byl Ferdinand uvězněn. Jakožto odborník si ve vězení moc dlouho neposeděl, neboť jeho zkušenosti byly potřeba na frontě. Ve službě ve Španělsku poznal, že moderní válka se vede úplně jinak, než v předchozí Velké válce (1. světové válce). V moderní válce totiž konflikty zpravidla vyhrává ta strana, která dokáže pružněji reagovat na vzniklou situaci a velká pohyblivost a manévrovatelnost obrněných svazků se ukázala jako naprosto klíčová.

Psali jsme:František Alexandr Zach: Čech, který vytvořil moderní srbskou armádu

Ve službách Španělska zůstává až do zcela hořkého konce, kdy v roce 1939 pěšky ustupuje do Francie, kde se nějakou záhadou vyhne internaci. Tou dobou je již jeho rodné Československo bez Sudet a zcela obklopeno nepřáteli. Ferdinand správně usoudí, že tam své vlasti již nepomůže. Usadí se tedy v Paříži a živí se jako novinář.

Po vypuknutí 2. světové války se již 3. září 1939 dobrovolně přihlásil na velvyslanectví v Paříži a začal s výstavbou Československé legie ve Francii. Jako poručík dělostřelectva působil v několika jednotkách. Na rozdíl od Československých pěších jednotek, které velmi úspěšně bránily francouzskou půdu, dělostřelecké jednotky nestačily dokončit výcvik, a tak se Ferdinand na frontu ani nedostal. Následně odplul do Velké Británie, kde však čelil problému. Československé jednotky ve Velké Británii měly velký nadbytek důstojníků a málo mužstva. Díky tomu, že byl poručík v záloze, nebyla Ferdinandovi přidělena vlastní jednotka, proto se rozhodl přestoupit ke Svobodným Francouzům, kteří v té době měli zcela opačný problém. Měli příliš mužstva, avšak akutní nedostatek důstojníků. 16. dubna 1941 tak Ferdinand Miksche se souhlasem prezidenta Beneše odchází k de Gaulleovým Svobodným Francouzům.

Jeho talentu si všiml i britský generál Sir John Dill, který ho požádal o sepsání svých poznatků ze Španělska. Zhruba ve stejné době Ferdinand také dokončuje svou první knihu, která změní historii. Vymyslí pro ni totiž výraz "Blitzkrieg". Slovo Blitzkrieg se stalo tak populárním, že se dodnes využívá jako označení pro německou tankovou taktiku z 2. světové války. 

Kniha se okamžitě mezi spojeneckými veliteli stává hitem, jelikož naprosto přesně popisuje fungování silných tankových svazků, které využívají Němci. Důstojníci si chvíli myslí, že Ferdinand Miksche je jen krycí pseudonym nějakého britského generála, který je špionem u tajných služeb. Velkým překvapením byl pak pro všechny fakt, že se jedná o dílo obyčejného československého rezervního důstojníka.

U Svobodných Francouzů se Mikschemu dařilo. Působil přímo v hlavním štábu a od roku 1943 byl vysokým činitelem v plánování a zásobování Francouzského odboje. Spolupracoval také na součinnosti francouzských partyzánů se spojeneckými výsadkáři.

Další kniha, kterou Miksche napsal, pak málem přepsala plánování spojeneckého výsadku do Normandie. 

Foto: Tato ilustrace je převzata z českého vydání knihy z roku 1947. Identická kresba byla již v anglickém vydání z roku 1943. Podoba s budoucím plánem Overlord je zřejmá na první pohled.

V roce 1943 vydává knihu "Paratroops: Historie, organizace a taktika leteckých výsadkových jednotek". Kniha se opět stala celosvětovým úspěchem. Její výtisk měl v knihovně i samotný prezident Beneš, sovětský velvyslanec Majkovský nebo generál Eisenhower. Co je velmi zajímavé, velmi si ji oblíbil i nacistický generál Kurt Student. O to zajímavější jsou následující řádky.

Jak je psáno výše, kniha se stala veůlmi rychle hitem a nikdo nechápal, jak může "pouhý dělostřelecký záložák" tak mistrně využívat taktiku a strategii, na kterou je zpravidla potřeba celý velitelský štáb.

Opravdová senzace nastává v roce 1944, když si knihy v jednom londýnském knihkupectví všiml jeden důstojník Britského generálního štábu. Zaujala ho natolik, že si knihu zakoupil a začal v ní okamžitě listovat. To, co tam uviděl, mu málem přivodilo infarkt. Okamžitě s knihou běžel do štábu, kde svým obsahem publikace způsobila obrovský poprask. Ferdinand v ní totiž velmi přesně popsal plán spojeneckého výsadku v severní Francii. Nákres v knize se pak na 90 % přesně shodoval s plány chystané operace Overlord - spojenecké invaze do Normandie.

Panika se spojeneckým štábem šíří jako lavina a neustále zaznívá otázka, jak je možné, že jsou tajné plány na vylodění Spojenců ve Francii k dispozici v knihkupectví? Situace je o to horší, že je velmi pravděpodobné, že se výtisk nachází i v knihovnách německých generálů. Toto zjištění málem způsobí zrušení celé operace Overlord, protože se generální štáb domnívá, že o ni Němci z knihy vědí dopředu a moment překvapení je ztracen.

Ferdinand Miksche v knize popisuje v podstatě vše. Kde jednotky seskočí a jakým způsobem budou dále postupovat. Vše je v podstatě shodné se spojeneckými plány. Miksche je díky tomuto faktu několikrát vyslýchán, ale fakta mluví jasně - Kniha byla vydána v roce 1943, tedy v době, kdy se vylodění v Normandii ještě neplánovalo. Jeden "malý československý důstojník" ve službách Svobodných Francouzů tak dokázal v podstatě naplánovat celou operaci Overlord zcela sám a předběhl tak spojenecké velení v podstatě o celý rok.

Foto: Další ukázka ilustrační mapy z českého vydání. Dějištěm hypotetické spojenecké výsadkové operace je opět Normandie. Povšimněte si, jakou pozornost autor knihy věnoval letecké podpoře výsadku.

Tento "exces" však Mikschemu neuvěřitelně pomohl. V podstatě přes noc se z dělostřeleckého rezervisty stal muž, se kterým museli všichni počítat. Následně se stal "vyslancem" za francouzskou stranu v hlavním spojeneckém štábu při plánování operace Overlord. Na plánování samotného vylodění se pak Ferdinand velkou měrou podílel a koordinoval především činnost francouzských partyzánů. V té době také navázal přátelství s legendárním stratégem, sirem Liddelem Hartem, s britským ministrem obrany a všemi vysokými generály.

Za své působení během Operace Overlord byl Miksche povýšen do francouzské hodnosti Commandant a bylo mu uděleno nejvyšší francouzské vyznamenání - Řád čestné Legie.

Počátkem roku 1945 přešel zpět k čs. vojsku a řídil československou vojenskou misi u generála Eisenhowera.

Po válce se však v Československu politická situace nevyvíjí dobře, a tak se Miksche již v roce 1947 stal pouhým poručíkem u 51. dělostřeleckého pluku. Tato podprůměrná hodnost se Mikschemu nezamlouvala a cítil se podveden, proto skoro okamžitě odešel z armády a odcestoval zpět do Francie ještě před únorem roku 1948. Ve Francii byl pak vítám téměř jako národní hrdina. Jeden čas pak Ferdinand působil u tajných služeb a ve volných chvílích se věnoval psaní.

V letech 1950-1955 pak přednášel na Portugalské vojenské akademii, odkud po čase přešel zpět do Paříže, kde pracoval až do svého důchodu v roce 1969. V důchodu se však stále věnoval psaní. Jeho repertoár se vyšplhal na minimálně 20 odborných knih s vojenskou tematikou. Mikscheho  knihy vycházely ve Francii, v Británii, ale také například v USA, Argentině nebo i Číně. Některé knihy se pak staly základem takticko strategického uvažování NATO!

Neuvěřitelný život Ferdinanda Mikscheho se uzavírá 23. prosince 1992 v Le Chesnay Trianon ve Francii, kde umírá. Když zemřel, v novinách se objevil následující titulek: "Důstojník Čestné Legie Miksche si klade za čest vám oznámit, že byl povolán na věčnost. Bez květin a slz".

Mikscheho přínos pro svět vojenství byl nezměrný. Je absolutní hanbou, že je u nás v republice tato osobnost téměř zapomenutá a neexistuje o něm jediná kniha. Ferdinandu Mikschemu dlužíme více, než dokážeme kdy splatit.

Zdroj: sdíleno s laskavým souhlasem Tomáše Svobody (historie válek), fronta.cz, deutsche-biographie.de