Aktivní zálohy jsou dnes čím dál více v kurzu, a to nejen mezi politiky, ale i v samotné armádě, která si uvědomuje jejich potřebu. Přes čím dál větší informovanost veřejnosti většina vlastně neví, jak Aktivní zálohy naší armády fungují, a proto jsme se rozhodli požádat o rozhovor velitele mechanizované čety Aktivních záloh od 72. mechanizovaného praporu Přáslavice.

Foto: Velitel mechanizované čety Aktivních záloh od 72. mechanizovaného praporu Přáslavice (zcela vlevo) se svými kolegy

Dobrý den, pane poručíku. Můžete se prosím v krátkosti představit?

Dobrý den Lukáši, jistě zkusím to co nejstručněji. Je mi 28 let, jsem ženatý, pracuji jako manažer v marketingu a do armády (Aktivní zálohy AČR) jsem vstoupil ještě na vysoké škole v roce 2011.

Psali jsme:Prezentační video 3. mechanizované roty 71.mpr AČR

Řekněme, že jsem o Aktivních zálohách (dále jen AZ) nikdy neslyšel. Co si pod tímto označením mám představit?

Velmi zjednodušeně si pod tím můžete představit, že se člověk, který není vojákem z povolání, chce určitým způsobem podílet na obraně naší země a dobrovolně převezme takzvanou brannou povinnost. Laicky to znamená, že se člověk stane na „částečný úvazek" vojákem, do toho však stále udržuje a buduje svou civilní kariéru.

Co je ke vstupu do AZ potřeba splnit?

V první řadě je třeba být občanem České republiky. Dále uchazeči musí být alespoň 18 let, musí mít čistý trestní rejstřík a musí mít dokončené střední vzdělání. Pokud toto vše splňuje, zajde na nejbližší rekrutační středisko Armády České republiky, kde vyplní základní údaje, a následně je odeslán na Krajské vojenské velitelství, které ho má, v závislosti na jeho bydlišti, v evidenci. Zde musí projít zdravotní kontrolou u posádkového lékaře, kterému donese výpis zdravotní dokumentace od svého obvodního lékaře. Pokud projde kontrolou a armáda o uchazeče projeví zájem, může si vybrat, kde by chtěl sloužit. Pokud je zájem i z dané jednotky, je automaticky počítáno s tím, že nastoupí tam. Následně podstoupí kurz základní vojenské přípravy ve vojenské akademii Vyškov. Pakliže takový kurz už podstoupil, nebo byl na vojně, tak nastupuje k jednotce, kterou si vybral, rovnou a je zařazen na pozici, která mu byla určena, a dalšího cvičení se už účastní s danou jednotkou.

Foto: Mechanizovaná rota AZ 72.mpr

Několik mých přátel se k AZ dostalo skrze zájem o vojenskou historii či hraní airsoftu. Samotný koncept AZ může vzbuzovat dojem, že jde o „vojákování" ve volném čase, a ne každý si uvědomí, že už se nejedná o hru....

Psali jsme:Combat Life Saver aneb záchrana vojákova života pod palbou

Rozdíl není ani tak v činnosti, pokud pomineme použití reálných zbraní a techniky, neboť některé vojenské kluby se napodobování vojenské činnosti věnují velmi věrně, ale rozdíl je v samotném přístupu. Člověk už nedělá jen to, co ho baví, ale musí vykonávat spoustu činností, které ho nebaví. Přesto však tyto věci k vojenskému životu patří. S tím souvisí i fakt, že pokud by došlo například k napadení naší země, či zhoršení bezpečnostní situace, je člen aktivních záloh povinen podílet se na obraně, a nemůže si říci, že to už se mu nechce. Pokud by odmítl splnit rozkaz, jedná se o trestný čin, a dotyčný může skončit ve vězení.

Jako velitel čety máte více zodpovědnosti, než jste měl jako střelec, navíc řada Vašich podřízených jsou zároveň Vaši kamarádi. Nepřináší to s sebou i nějaké morální dilema?

Nedávno jsem byl na velitelském výcviku, kde jednou z případových studií bylo rozkrytí sestavy nepřítele jedním družstvem. Zatímco zbytek mé čety i roty by držel obranné postavení, jedno družstvo, které bych musel vybrat, by bylo předsunuté, aby na něj nepřítel narazil a tím rozkryl svou sestavu. Reálně bych musel počítat s tím, že většina družstva tento kontakt nepřežije. Tyto vojáky znám déle než 6 let, znám i jejich rodiny, jsou to moji přátelé. Zatím se jedná o teoretickou rovinu, ale pokud by na takovouto situaci skutečně došlo, musí být člověk připraven důsledkům takovéhoto rozhodování čelit.

Jak se člověk stane poručíkem u AZ?

Je to podobné jako v armádě, buď člověk přijde projde Univerzitou obrany, nebo dle svého vzdělání a praxe je zařazen na místo důstojníka a stane se z něj důstojník rovnou, nebo se k tomu vypracuje postupně. U aktivních záloh většina lidí nastoupí na základní funkci – střelce, a během let se vypracovává pomocí svých schopností a dovedností. Já takto nastoupil jako střelec, a dělal napřed velitele roje (výsadek z obrněného transportéru), následně velitele družstva a až posléze velitele čety, což je první důstojnická hodnost - poručík.

Foto: S první mechanizovanou četou

Je k tomu zapotřebí vysoké školy?

Ano, je potřeba minimálně bakalářské studium, u vyšších pozic dokončené magisterské vzdělání.

Jaký je to pocit být poručíkem? Na jaké pozici jste se cítil nejlépe?

Každá pozice má svoje. Já se lépe cítil na funkci velitele družstva, neboť důstojnická funkce s sebou nese více administrativní činnosti a organizování. Spíše se člověk stává organizátorem či manažerem, a není už tím, kdo „vykopává dveře" a je v akci se zbytkem svých lidí.

Pořád se ale cvičení účastníte po jejich boku, nebo je tomu jinak?

To je pravda. Výhodou pozice velitele čety je skutečnost, že je to takřka poslední pozice, ve které se důstojník primárně účastní činností se svými lidmi. Na vyšších postech je to pak činnost především na štábu a na centrech velení. Osobně jsem rád, že mi má pozice umožňuje stále být více v přímém kontaktu se zbytkem kluků a holek.

Foto: Vysvětlování taktiky čětě během polního výcviku

Teď trochu odbočím. Osobně mě vždy zajímalo, co motivuje člověka ke vstupu do AZ?

Je to od každého něco. Sám jsem si tuto otázku již mnohokrát vyslechl, a někdy lidem přijde až neuvěřitelné, jaké důvody pro takovouto službu mohou být, protože se jim zdají patetické. Mým důvodem je skutečnost, že mám rád svou zemi, cítím odpovědnost vůči společnosti, chci pomáhat a v neposlední řadě to je i rodinná tradice – můj prapradědeček byl důstojníkem v prvorepublikové armádě. Často kde kdo mluví o státu a myslí něco abstraktního, nebo jen politickou reprezentaci, pro mě je stát moje rodina, přátelé, můj kraj, naše historie, tradice a odpovědnost k nim.

Existují i jiné důvody? Motivací ke vstupu do ozbrojených složek bývají často peníze, dá se o něčem takovém mluvit i v případě AZ? Jaké jednotky AZ vlastně jsou?

Dá se říci, že z ozbrojených složek platí armáda nejlépe. Nedokážu si však představit, že by tam někdo dlouhodobě byl především kvůli penězům. Samozřejmě se dá mluvit o nějakých jistotách, které člověk v těchto složkách má, ale hlavně u bojových útvarů se to pro peníze z mého pohledu dělat nedá, u Aktivních záloh už vůbec. Aktivní zálohy jsou rozděleny na dvě skupiny. První skupina patří pod krajská vojenská velitelství, to jsou jednotky, které jsou úkolově spíše teritoriální a jejich úkolem je primárně ochrana objektů důležitých pro obranu státu – takzvaných ODOS. Jedná se především o strážní činnost a dále o pomoc v případě přírodních katastrof. Dalším typem jsou jednotky, které jsou součástí pravidelných bojových útvarů naší armády, jakou je například jednotka, u které sloužím – 72. mechanizovaný prapor.

Zažije člověk u těchto bojových útvarů více akce?

Záleží na velení. Výcvik má každá rota koncipovaný trochu jinak, jsou i roty u krajských vojenských velitelství, které cvičí intenzivně, a dá se zažít hodně věcí. Pokud toho však toho chce člověk zažít co nejvíc, pak pro něj činnost u strážního útvaru nemusí být tak atraktivní, a lze doporučit spíše službu u bojového útvaru, kde roty, které podléhají bojovému útvaru, vykonávají skoro stejné spektrum činností jako profesionální vojáci.

Foto: V bojovém vozidle pěchoty

Jací lidé se u AZ objevují?

Musím říci, že v tomto ohledu mě služba v armádě velmi obohacuje. Setkávám se zde s celým spektrem naší společnosti. Od autolakýrníků, dělníků, zedníků po vysokoškolské profesory a doktory. Všichni jsme v jedné jednotce a máme společný cíl – bránit naše přátele, rodiny a náš stát. Člověk se zde může setkat s lidmi, se kterými by se jinak nejspíše nepotkal.

Přenáší se tyto vazby i do civilního života?

Určitě. Tento přesah vojenského kamarádství do civilního života je silný. Vím, že když budu mít problém a budu potřebovat pomoc, tak mi kamarádi z armády pomohou.

Jaký je fyzický stav uchazečů o službu v AZ? Od představitelů ozbrojených složek lze stále častěji slyšet kritiku na adresu nových uchazečů, kteří mnohdy nezvládnou projít fyzickými testy a jsou z kurzu vyřazeni.

Pozoruji to kolem sebe především v civilním životě. Mám poměrně velké množství přátel, kteří provozují nějaký sport, ale velká většina dalších kamarádů vůbec nesportuje. V armádě to tolik nepozoruji, jelikož k nám na útvar už se dostávají lidé, kteří prošli kurzem základní vojenské přípravy ve Vyškově, jehož součástí je závěrečné fyzické přezkoušení, které musí splnit. Pokud ho nesplní, tak nezakončí kurz. Mám informace, že na základním výcviku je nedostatek fyzické zdatnosti poměrně palčivým problémem.

Foto: Střelecký výcvik v osobním volnu

Jsou nároky příliš vysoké?

Nemyslím si. Nároky jsou zcela adekvátní tomu, jak je daná věková skupina podle fyzického přezkoušení hodnocena. Je smutné, že mnoho uchazečů se nezvládne dostat ani na spodní hranici nutnou pro přijetí. Pokud člověk vstupuje do armády a není schopný uběhnout kilometr v kuse, bude mít následně velké problémy kurz dokončit.

Jaké je spektrum činností vaší roty?

Jelikož jsme součástí bojového útvaru, trénujeme stejnou činnost, jako vojáci z povolání. Máme k tomu k dispozici stejné zbraně a stejné vybavení. Hlavním úkolem mechanizovaného praporu je manévrový boj v sestavě brigády. Ale samozřejmě kromě tohoto vševojskového úkolu má moderní armáda řadu jiných – mírové mise, pomoc během živelných katastrof, úkoly mnohdy policejního charakteru. U nás se tedy necvičí jenom boj proti rovnocennému nepříteli, ale i proti povstaleckým skupinám, hraniční kontroly, zatýkání či prohledávání. Z podstaty věci u nás nemůže dojít k tomu, abychom cvičili plné spektrum činností jako vojáci z povolání, neboť na to máme kratší časovou dotaci. Vize je, aby aktivní zálohy bojových útvarů fungovaly dle Paretova pravidla, tedy ovládly 80 % schopností profesionálního vojáka za 20 % času. Naše výcviky jsou tedy velice intenzivní, často spíme jen 4 hodiny denně, aby se stihlo nacvičit a nadrilovat co nejvíce, a abychom se co nejvíce přiblížili schopnostem našich profesionálních kolegů a v případě nutnosti je byli schopni okamžitě doplnit.

Foto: Řídící střeleb na úseku

Kolik času v roce tato příprava zabere?

Každá jednotka to má ohledně čerpání zákonem povolené dotace trochu jinak. My se snažíme každý rok vyčerpat plnou dotaci, což je v současné době dle legislativy 28 dní v roce. Tato dotace je vždy rozdělena do několika cvičení, nikdy to není najednou a pokud je to rozděleno optimálním způsobem, pak je to dle mého názoru výcvik každé tři až čtyři měsíce. Některé výcviky jsou společné pro celou rotu, některé výcviky jsou pak úzce specializované – například pro řidiče bojových vozidel či zdravotnické záchranáře.

Je možnost se do aktivních záloh hlásit na konkrétní pozici?

Taková možnost existuje, záleží však zda je člověk schopný a ochotný cestovat. Já například bydlím u Prahy, ale domovský útvar mám za Olomoucí. Vzhledem k tomu, že tam jezdím maximálně 10x do roka, tak mi takováto vzdálenost nevadí. Někdo například chce útvar do 100 km od svého bydliště, a podle toho je možné si vybrat. Existují pozice, na které lze nastoupit bez předchozí zkušenosti. Některé pozice však vyžadují, aby byl člověk v předchozích letech vojákem z povolání, a měl už za sebou specializované kurzy.

Foto: Během vyznamenání čestnou medailí škpt. Morávka

Pokud tedy půjdu na pozici, jež nevyžaduje předchozí zkušenost, mám možnost se v určitém časovém horizontu posunout někam výš?

Vždy to závisí na potřebě dané jednotky. Pokud by dotyčný například sloužil jako nabíječ u minometu, pak by měl kurzy zaměřené na vedení palby z minometu a taktiku minometné čety, ale neposílali bychom jej na kurz zdravotnického záchranáře. Možnosti však existují. Pokud se chce člověk naučit víc, je možné využít institutu, který nově umožňuje legislativa, a tím je dobrovolné cvičení. To znamená, že i nad rámec těchto 28 dní může člověk požádat a absolvovat nějaký kurz. Například řidiči bojových vozidel pěchoty vyčerpali celou časovou dotaci v kurzu pro řidiče, někteří z nich se však chtějí účastnit našeho říjnového výcviku s celou rotou, a požádali o dobrovolné cvičení, tudíž už budou pokračovat nad rámec této dotace.

V civilním zaměstnání pracuješ jako marketingový specialista, měl bys pro ozbrojené složky návrh, jak lidi více motivovat ke vstupu do aktivních záloh?

Myslím si, že komunikace se v posledních letech zlepšuje, byť moje představa podložená zkušenostmi ze soukromého sektoru je stále ještě jinde a některé věci bych dělal jinak. V armádě jsou velkou překážkou administrativní nařízení. Armáda je jednou z nejvíce administrativně zatížených institucí v republice, tudíž se spousta věcí neuskuteční, neboť ta administrativní cesta vedoucí k cíli je tak zdlouhavá, že téměř postrádá smysl. Prostor ke zlepšení tu je. Sám jsem již některým jednotkám poskytoval poradenství, jak se propagovat a jak získávat nové příslušníky.

Pro potenciální uchazeče uvažující o vstupu do AZ by mohly být velkým lákadlem zahraniční mise. Existuje možnost se takovéto mise zúčastnit?

Díky platnosti novely legislativy od léta 2016 tu taková možnost je. Pokud armáda bude takového vojáka potřebovat, může ho požádat o účast na zahraniční misi, a pokud s tím dotyčný voják bude souhlasit, má možnost vyjet i na zahraniční misi. Je třeba zdůraznit, že volba je dobrovolná, tudíž voják s účastí souhlasit nemusí. V budoucnu pak budou běžnou součástí i zahraniční výcviky – například během září proběhne první oficiální zahraniční cvičení jednotky aktivních záloh v Polsku – účastní se ho mimo jiné i americká armáda a půjde o historicky první zahraniční cvičení aktivních záloh.

Jaké další změny přinesla novela zákona, jež vstoupila v platnost v červnu loňského roku?

V návaznosti na zákon se například rozrostly jednotky aktivních záloh u bojových útvarů armády. Změny se promítly i do civilního života. Voják už dále nepobírá refundaci mzdy, kterou pobíral ve svém zaměstnání, ale dostává plat vojáka z povolání, dle toho, jakou má funkci a hodnost. Jednou za rok dostávají vojáci i jednorázovou odměnu v podobě 18 tisíc korun.

Rozhovor vedl student marketingové komunikace VŠFS

Bc. Lukáš Vejnar