Dnes si připomeneme 30. výročí násilného potlačení demonstrací konaných v čínském hlavním městě Pekingu mezi 15. dubnem a 4. červnem 1989, které zná celý svět jako ,,Masakr na náměstí Nebeského klidu". K hlavnímu zásahu armády proti lidovému povstání došlo v noci ze 3. na 4. června 1989.

Důvody k povstání a brutální odplata vlády

Demonstranti požadovali demokratizaci společnosti, stejně jako se tomu dělo ve stejné době ve východní Evropě. Události začaly v polovině dubna 1989, kdy se konalo uctění památky zemřelého bývalého generálního tajemníka Čínské komunistické strany Chu Jao-panga, který byl považován za hospodářského reformátora a v roce 1987 byl z tohoto důvodu zbaven moci. Pietní shromáždění, kterého se zúčastnilo kolem 100 000 lidí, se změnilo v manifestaci za demokratické změny v Číně. Protesty proti čínské vládě se během května rozšířily do dalších měst a konaly se také studentské stávky. Dne 20. května vyhlásila čínská vláda stanné právo a v čínském hlavním městě byl vyhlášen výjimečný stav. Nasazeno bylo až 200 000 vojáků. Od 2. června 1989 zabrali demonstranti náměstí a začali blokovat i další ulice v centru města. Demonstrací se celkem zúčastnilo více než milion lidí. 

Foto: Vzhledem k silné cenzuře se moc snímků zachycující tyto události nedochovalo

Psali jsme:Za smrt kameramanky ve filmu Aleca Baldwina pravděpodobně nese vinu mladá zbrojířka

V noci 3. června a ranních hodinách 4. června začala armáda jednat. Na náměstí Nebeského klidu byly vyslány tanky a ozbrojená pěchota a protesty násilně ukončily.

Oficiální údaje o počtech obětí při potlačování povstání se různí. Podle Čínské komunistické strany se mělo jednat o 200–300 obětí, mezi nimiž bylo jen 23 studentů, jiné zprávy ale mluví o vyšších počtech mrtvých. Podle americké tajné služby CIA zemřelo 400–900 lidí, podle Čínského červeného kříže a zástupců studentské organizace to bylo 2 000–3 000 osob, podle odtajněných britských dokumentů zemřelo více než 10 000 lidí. Po zásahu byl ze země vyhoštěn zahraniční tisk a domácí tisk byl pod pečlivou kontrolou a cenzurou, takže o krvavém potlačení protestu se čínský lid dozvídal jen velmi obtížně.

Mezi některými historiky je událost označována jako Pekingský masakr. Protestující na náměstí pocházeli z nejrůznějších sociálních vrstev (intelektuálové, dělníci atd.). Potlačené povstání obsahovalo mnoho socialistických elementů, demonstranti například zpívali Internacionálu. Někteří z nich, jako např. Wang Chuej, dále aktivně rozvíjejí kritiku vlády zleva v tzv. čínské Nové levici.

Záhadný muž, který se nebál a jeho gesto obletělo celý svět

Foto: V dubnu 1998 zařadil americký týdeník Time tohoto muže (Unknown Rebel) na seznam 100 nejvlivnějších lidí 20. století

Psali jsme:USA zkoumají neúspěch ruských hackerů během války na Ukrajině

Muž před tankem (v anglickém jazyce známý také jako Tank Man, či Unknown Rebel) je označení pro protestujícího, který se postavil proti řadě tanků ráno 5. června 1989 poté, co čínské ozbrojené složky násilím potlačily demonstrující lid na náměstí Nebeského klidu. Událost se zapsala do mezinárodního povědomí díky videozáznamu a fotografiím. Podle některých svědectví jde pravděpodobně o Wanga Wej-lina, nicméně jeho totožnost nebyla potvrzena. Jeho totožnost zůstává neověřena a není znám ani jeho další osud po události.

Evropské státy na masakr zareagovaly vyhlášením embarga na vývoz zbraní do Číny. Původní úplný zákaz však postupně nahradila regulace vývozu; lze exportovat jen určité druhy zbraní a každý jednotlivý obchod podléhá schválení vlády příslušné země. Například vláda České republiky v roce 2008 udělila souhlas s prodejem součástek pro letadla L-39 v ceně 190 tisíc eur; nejvyššího rozsahu v tom roce dosáhl vývoz z Francie (227 miliónů eur).

V roce 2010 se menšina evropských států (Francie, Španělsko, Malta, Belgie) stavěla za zrušení embarga. O otázce se mělo jednat na vrcholném setkání představitelů Evropské unie a Číny v prosinci 2010, kde ale embargo zrušeno nebylo. V současné době navštěvují Čínu vysocí státní představitelé v doprovodu našich sportovců a vztah Číny a České republiky vypadá na víc než ,,přátelskou úroveň. Zcela logicky se tak najde spoustu lidí, kteří to po právu odsuzují!

Video: Záběry z demonstrací byly použity v klipu k písni Power to the People od Johna Lennona / YouTube

Záběry z demonstrací byly použity v klipu k písni Power to the People od Johna Lennona či Wind of Change od skupiny Scorpions. Protest je také zmíněn v textu písně Hypnotize od System of a Down. Dne 12. června 2007 byla ve Washingtonu představena bronzová socha napodobující sochu Bohyně demokracie, která se objevila na záznamech z revolty krátce před potlačením. Čínská vláda označuje protesty za kontrarevoluční povstání, odmítá jejich medializaci i zodpovědnost za vojenský zásah.

Video: Muž, který se postavil proti řadě tanků ráno 5. června 1989 poté, co čínské ozbrojené složky násilím potlačily demonstrující lid na náměstí Nebeského klidu / YouTube