Mjölner: Švédský samohybný minomet, který je v mnoha ohledech jedinečný
Od jara roku 2019 švédská armáda dostává samohybné minomety Mjölner. Historie vzniku tohoto bojového vozidla je dost zajímavá a jeho technika je v mnoha ohledech jedinečná.
Minometnou výzbroj švédské armády do nedávné doby představovaly pouze klasické minomety kalibru 81 mm a 120 mm. Za účelem jejich nahrazení byl od roku 1996, spolu s Finskem, prováděn program vývoje pokročilého samohybného minometu s označením AMOS. Špičkový dvouhlavňový 120mm systém byl namontován v otočné věži, kterou bylo možné instalovat na různé kolové a pásové podvozky i na čluny. Systém se vyznačoval vysokou úrovní automatizace, vysokou rychlostí palby, ale také poměrně vysokou cenou. V prosinci roku 2010 byl AMOS přijat do výzbroje finskou armádou. Švédská armáda kvůli finančním škrtům tento minomet nepořídila.
Foto: Samohybný minomet Mjölner | Archiv švédského Ministerstva obrany / CC BY-NC-SA
V roce 2013 začala koncepční studie nového, jednoduššího a levnějšího samohybného minometu. Volba nosné platformy byla předurčena již v roce 2003, kdy švédská armáda zakoupila 40 podvozků BVP CV90 v naději, že na ně nainstaluje systémy AMOS. Stejně jako AMOS měl být nově připravovaný minomet dvouhlavňový, ale bez složitého automatu nabíjení. Zbraň měla být instalována v uzavřené bojové věži chránící obsluhu.
Dostřel nového samohybného minometu měl být nejméně 10 km. Požadován byl i autonomní navigační systém a zcela automatizovaný systém přípravy dat pro palbu. Doba přípravy palby neměla přesáhnout dvě minuty.
V prosinci 2016 schválila švédská výzbrojní agentura FMV smlouvu s koncernem BAE Systems, která stanovila nákup nejméně 40 minometů. V té době byla cena odhadována na zhruba 68 milionů dolarů. Práce pokračovaly bez větších problémů a již v březnu roku 2017 bylo oznámeno, že přijetí nového minometu se očekává ve druhé polovině roku 2019.
V květnu 2018 výrobce oznámil zahájení střeleckých zkoušek, a již v srpnu se na cvičišti poblíž města Boden uskutečnila první prezentace. V únoru 2019 obdrželi zástupci FMV čtyři předprodukční minomety určené pro vojenské zkoušky a výcvik obsluh. V září 2019 byl nový minomet přijat do služby u švédské armády s těžko vyslovitelným oficiální názvem Granatkastarpansarbandvagn 90120, zkracovaným na Grkpbv 90.
Foto: Samohybný minomet Mjölner při zkouškách | Archiv švédského Ministerstva obrany / CC BY-NC-SA
Uspořádání Grkpbv 90 odpovídá základnímu stroji: vpravo vpředu je motorový prostor, vlevo je ovládací prostor s pracovištěm řidiče s příklopem a třemi pozorovacími periskopy. Uprostřed vozidla je bojový prostor s otočnou věží, ve které jsou umístěna pracoviště tří členů osádky. Velitel, který působí současně také jako střelec, má ve věži místo vpředu vpravo, dva nabíječi mají své pozice více vzadu po obou stranách zbraně. Pro přístup do věže jsou k dispozici nad sedadly velitele a levého nabíječe dva příklopy. U příklopu velitele je nainstalováno pět periskopů, u příklopu nabíječe dva periskopy. Celková hmotnost bojové věže je kolem 7 tun.
Výzbrojí Mjölneru je minomet s dvěma 120mm hlavněmi s hladkým vývrtem. Maximální dostřel je více než 13 km, minimální asi 500 m. Mjölner nemá schopnost střílet přímou palbou, pracovní rozsah náměru je od +40 do +85 stupňů. I odměr je omezen, je to 35 stupňů na obě strany. Pohony náměru i odměru jsou pouze manuální - obsluhované nabíječi. Minomet střílí střídavě z pravé a levé hlavně - maximální rychlost palby je 16 ran za minutu, rychlost nepřetržité palby je 6 až 9 ran za minutu.
Celkový počet ve vozidle vezených min je 104. Z nich je 56 uloženo v zadní části bojové věže. Je uváděno, že Mjölner může střílet minami HE-A1/A2 (12,8 kg), HE-ER (15 kg), MERHE (15 kg), kouřovými MILL (14 kg), osvětlovacími IR-SMK (14 kg) ) a samonaváděcími STRIX. Miny STRIX jsou delší než ostatní typy a pro jejich uložení je speciálně vyčleněno pouze šest pozic v korbě vozidla.
Aby se zkrátila doba potřebná ke generování dat pro střelbu, je Mjölner vybaven inerciálním navigačním systémem POS-2, jehož hlavními součástmi jsou gyroskopy a akcelerometry. Na přání je možno doplnit přijímač satelitního navigačního systému GPS.
Mjölner je schopen zahájit palbu na předem známý cíl do dvou minut od okamžiku, kdy zaujme pozici, a tuto pozici opustit do minuty po ukončení palby. V případě, že minometu nejsou předány souřadnice cílů pozorovacími a velitelskými stanovišti, může si viditelné cíle sám zaměřit pomocí vlastního zaměřovače.
Pohon Grkpbv 90 Mjölner tvoří osmiválcový vznětový motor DSI 14 s výkonem 550 koní spojený s hydromechanickou převodovkou X300-5N. Převodovka má čtyři rychlostní stupně vpřed a dva rychlostní stupně vzad. Podvozek má na každé straně sedm pojezdových kol, hnací rozetu vpředu a napínací kolo vzadu. Maximální rychlost je 70 km/h.
Samohybné minomety Mjölner slouží u minometných baterií těžkých mechanizovaných praporů. Každá baterie obsahuje osm samohybných minometů rozdělených do dvou čet po čtyřech. Velitelské stanoviště čety je umístěno na kolovém vozidle Patgb 203 nebo na pásovém vozidle Bv 206.
Dodávky všech čtyřiceti nových samohybných minometů byly dokončeny na podzim roku 2020. Švédská armáda zatím neoznámila plány na případné další nákupy. Je však pravděpodobné, že další minomety budou potřebné pro dva lehké mechanizované prapory vyzbrojené obrněnými transportéry Patria. Stejné kolové podvozky by měly být použity i pro minomety Mjölner.
Komentáře
czert
13. 05. 2021, 12:16Co se tyka usa, pravda je takova, ze pouku po bidenovi nenastoupi politik co se bude snazit sjednotit usa, a ne jen o nem kecat a jeho realizace sjednoceni bude vypadat potlacovani kazdeho kdo nevyznava marxismus, tak se usa rozpadnou.
Obcanska valka z toho nebude.
czert
13. 05. 2021, 12:01Martin
Si prori nim u statu u kterych je minimalni sance ze bude pro ne vyhodne valcit proti slabsim statum.
Cili je plne podorujes u statu jako rusko, kdy je stret vyhodne pro ne velmi jisty a stret se slabsim protivnikem temer 100000% jisty.
Ver tomu ze ukrosove by dali nevim co, aby tehke svedu meli desitky ci stovky ve 2014.
A ty tvoje raketomety - co delat v situaci kdy budou nepouuitelne - treba kdyz nepritel bude ve meste ?
Nebo se jich jednoduse nezalekne ?
czert
13. 05. 2021, 11:55Martin
Jenze ta tvoje logika ma chybu, leuny ala f35 zavaly bit vyvijeny v dobe kdy se nikomu o bojovych dronech pomalu ani nesnilo. Vse se tam pridalo casem.
A ze obrana proti dronum neni snadna dokazuje selhani pantsire proti dronum v syrii a lybii.
A to byl pantsir deklaeovan jako protidronovy.
Toz kde udelali spzdruzi z sssr2 chybu ze nevyrusily drony v syrii a lybii ?
czert
13. 05. 2021, 11:48Tomas
No to je naprosto genialni myslenka. Ale ma zasadni chybu, kdyby vsichni nemeli nic, a jedine povolene zbrane by byly klacky...co by branilo cinanum ovladnout cely svet ?
Protoze to by nas doslova umlatili betonovymi cepicemi.
czert
13. 05. 2021, 11:44Tak svedove tim nazvem dokazuji ze svedstina ma stejny zaklad jak nemcina. A stejna mentalita - tvorba nesmyslne dlouhych slov.
bombero
11. 01. 2021, 22:46Karel3
To je marné těm zaslepencům cokoliv vysvětlovat. Očividně nemají kapacity, aby si dali 2 a 2 dohromady. Jim to musí napsat jejich proruská "objektivní" "nezávislá" "pravdomluvná" média jak to doopravdy bylo, oni na to neumí přijít sami.Fakta, která se jim nehodí odmítnou přijmout. Jasná známka ideologické zaslepenosti.Ty jejich urážky, osočování, posměšky jsou jen důkazem toho, jak jsou se svými vylhanostmi v koncích.
Ono se stačí podívat do zemí, kde adorují rusko a kde amíky. Ač osobně amíky nemusím, a po pravdě rusáky nenávidím, tak realisticky jsem pro státy.Proč se tam míra, omny martin23 a podobní neodstěhují, když je to tady všecno tak špatný a tam je ráj na zemi. To mi prostě hlava nebere
Martin23
09. 01. 2021, 17:55Kadliku, já se momentálně plně věnuji tomu, jak se právě teď ve Washingtonu opevňují a jak tam tedy nehrozí občanská válka, jak si mi před nedávnem vysvětloval.
Tak už se vykašli neustále kopírovat výroky druhých a žvanit pod ně svoje nesmysly.
Martin23
09. 01. 2021, 13:56Kadliku, takže úplně poslední a stručný koment. Kdyby každý nesplněný předvolební slib, měl končit násilným pučem, nebyla by asi Země místo vhodné k životu.
Přestože tedy znovu opakuji, že Janukovyč nikdy neřekl, že ten slib nesplní. Jak jsem uvedl, chtěl pouze vyjednat co nejlepší podmínky.
Ale o to vůbec nešlo.
Martin23
09. 01. 2021, 10:28Kadliku, ty nejsi bohužel soudce ani arbitr. I když s ohledem na tvoje právní povědomí si to zjevně myslíš.
To, že se ty, ROBO či bombero neustále dožadujete o druhých důkazů a sami plácáte jen subjektivní bláboly, je další kabaretní číslo z vaší strany.
To, že USA financovaly tyhle záležitosti proflákla právě Nuland na živé tiskové konferenci ministerstva zahraničních věcí USA. V daném případě mluvila o 5 miliardách dolarů.
Byly zřízeny takové instituce jako je US-Ukraine Foundation, přes které tyhle peníze šly.
Ale já s tebou nebudu ztrácet čas ti "dokazovat" naprosto zřejmé věci, které si můžeš sám dohledat.
Svéprávnému diskutérovi by mělo stačit 5 minut si najít videa, která má tvrzení jednoznačně potvrzují.
Martin23
09. 01. 2021, 08:47Kadliku, to že podle tebe USA nemají nic společného s pádem Janukovyče, je tvoje skutečně hodně povedené kabaretní vystoupení.
Dokonce bych řekl, že jedno z nejlepších. USA tam zafinancovaly a provedly celkem 4 pokusy o barevnou revoluci a až ta poslední se povedla. Oni to vůbec netají.
Dál to nebudu řešit. Je to směšné.
No a k tomu, co MĚL Janukovyč podepsat.
Začnu jinak. V roce 2014 i amerikanofil Vondra označil Janukovyče za proevropského.
Ukrajina měla dohody se SNS a chtěla dohody i s EU, což by pro ni bylo výhodné.
Jediné, oč koncem roku 2013 Janukovyč usiloval, bylo, aby s EU vyjednal dohody co nejvýhodnější pro Ukrajinu. Proto ty tanečky, které jsou při sepisování každé dohody, každého obchodu. Ale tady problém vůbec nebyl.
Problém byl v USA, které:
a) chtěly dokončit svůj koridor se zemí, na které budou mít vliv.
b) tím pádem jim Ukrajina mající dobré vztahy s RF i EU vůbec nevyhovovala.
Proto to celé rozbořili. Proto mají dnes na Ukrajinu naprosto zásadní vliv.
Jenže za svůj plán zaplatili Krymem a částí Donbasu.
Nuland: Fuck The EU.
Friedman:
Pokud jde o vztah Evropy k USA: My už teď nemáme žádný vztah s Evropou. Máme vztahy s Rumunskem, s Francií a dokonce i s Německem. Neexistuje jednotná Evropa, se kterou bychom mohli mít nějaký vztah.
Takže prvotním zájmem USA, pro který jsme vedli války, prvou, druhou i studenou, je vztah mezi Německem a Ruskem. Protože jejich jednota je pro nás jedinou hrozbou. Proto se musíme ujistit, že k takovému spojení nedojde.
Trik je v tom, že USA jsou připraveny vybudovat „sanitární koridor“ okolo Ruska. Rusko si je toho vědomo a věří, že USA chtějí rozbít Ruskou federaci. Rusko si myslí, že je to tak, jak to řekl Peter Lawrie: „Nechceme vás zabít, my vás chceme jen tak trošku poškodit“.
Martin23
08. 01. 2021, 12:15alexa123
Zkuste se odprostit od subjektivních a citově zabarvených hodnocení.
Nejsem jejich příznivec u těch států, u kterých je minimální možnost, že bude v jejich zájmu se účastnit konfliktu s výrazně slabším protivníkem.
Zásadně tedy nesouhlasím s tím, aby tento druh zbraní pořizovala naše armáda.
U států jako je Švédsko pak nerozumím důvodu jejich pořizování.
Stát ajko Čr má primárně svou obranu založit na moderní PVO a na prostředcích, které umožní odradit útočníka - nejlépe tedy raketové systémy s doletem stovek kilometrů. Na těchto dvou pilířích by měl svou obranu stavět stát naší velikosti.
alexa123
08. 01. 2021, 11:47Martin23
Ohledně tohoto stroje, nejsem jejich příznivec.
Tento názor sa týka aj ruských minometov alebo iba západných?
Martin23
08. 01. 2021, 10:18Ohledně tohoto stroje, nejsem jejich příznivec.
Moderní válka kvalitativně stejných protivníků se bude rozhodovat na mnohem větší vzdálenosti než je 13 km.
Pokud se něco takové dostane na bojiště, tak je protivník schopen během několika desítek sekund zaměřit polohu takového stroje a pak v poklidu tento zničit raketomety, které mají mnohonásobný dostřel a schopnost zničit plochu mnoha fotbalových hřišť salvou jediného nosiče.
Zase, tyhle zbraně jsou použitelné v asymetrickém konfliktu. Očekává švédská armáda, že bude válčit s mnohem slabším protivníkem?
Martin23
08. 01. 2021, 10:10Milan Kříž
Ono je to možná trochu jinak, než jak to vypadá na těch záběrech z "posledních" válek.
Ty záběry, ze kterých takové věci vyplývají, totiž nejsou ničím jiným než jistý způsob reklamy.
Jde totiž o to, že když útočíte na protivníka, který je o 40 či 50 let pozadu za vaším zbrojním arsenálem, tak se bezpilotní prostředky jeví jako ideální.
Ve chvíli, kdy to začnete s těmito hračkami zkoušet na pritivníka ne stejné či dokonce vyšší úrovni, tak se začnete potýkat se zásadními problémy.
Tím primárním je, že vám protivník na svém území vyruší signál, kterým řídíte ten dron a vaše mise je u konce.
Kdyby to totiž bylo tak snadné, tak mocnosti neutápí biliony na tvorbě a výrobě zbraní jako je F 35, ale produkují desítky tisíc dronů.
Tomáš
07. 01. 2021, 20:19Je to utopická myšlenka, ale není fakt že kdyby se nevyvíjely, nevyráběly a jednoduše neexistovaly žádné zbraně nebylo by ani válek? Samozřejmě by na vás mohl pořád někdo zaútočit s klackama a kamením, ale ty nikdy nevezmou tolik životů a nezpůsobí takovou zkázu jako dnešní střelné zbraně. Samozřejmě by to muselo platit pro všechny země světa bez vyjímky.