Vědci se dlouho nemohli shodnout, zda v Mykénském období staří Řekové opravdu bojovali ve velkých bronzových zbrojích nebo šlo jen o ceremoniální předměty. Z tohoto důvodu v Řecku aktuálně proběhl experiment za účasti vybraných archeologů a vojáků. Tento experiment inspirovaný Homerovým popisem boje v Iliadě testoval schopnosti 3 500 let staré mykénské zbroje z Dendry, která vypadá na první pohled poněkud neforemně. Experiment řeckých mariňáků však nakonec ukázal, že v reálném boji by tato zbroj bez problémů obstála.

Foto: Vědci se dlouho nemohli shodnout, zda v Mykénském období staří Řekové opravdu bojovali ve velkých bronzových zbrojích nebo šlo jen o ceremoniální předměty | HellenicArmors

V roce 1960 objevili švédští archeologové v jednom z hrobů na lokalitě Dendra, která se nachází u stejnojmenné řecké vesnice v Argolidě ve východní části poloostrova Peloponés, velmi zachovalou a překvapivě kompletní mykénskou zbroj, která je známá jako zbroj z Dendry. Místo nálezu leží jen několik kilometrů od slavných Mykén, centra mykénské civilizace. Stáří zbroje z Dendry je přibližně 3 500 let a jde o jeden z nejstarších nálezů zbroje na území Evropy. Zbroj sehrála důležitou roli v poznání rozvoje evropských vojenských technologií a válčení v pozdní době bronzové.

Psali jsme:Sentinel - nosič plátů od českého výrobce Combat Systems

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný historický záznam, který by dokládal praktické použití zbroje tohoto typu v bitvě, nebylo až doposud jasné, zda jde o skutečně používanou zbroj, jakou tehdy nosili válečníci, nebo zda se jedná spíše o ceremoniální výstroj. Andreas Flouris z řecké Univerzity Thesálie a jeho kolegové se proto rozhodli přistoupit k experimentu, jehož cílem bylo ověřit, jak použitelná by byla podobná zbroj v reálném boji. Výsledky pozoruhodného výzkumu publikoval odborný časopis PLOS One.

Badatelé pro svůj experiment využili služeb 13 dobrovolníků z řad řecké námořní pěchoty. Vybavili je replikami zbroje z Dendry (23 kilo) a zbraněmi z daného období (meč, kopí, luk a dokonce i kámen). Poté je nechali intenzivně bojovat po dobu 11 hodin, přičemž scénáře simulací boje vycházely z dostupných historických pramenů i z moderních výzkumů mykénského válčení. Každý účastník tak běhal, chodil i jezdil na replice válečného vozu.

Výsledky experimentu se tak jeví velmi přesvědčivě. Ukázalo se, že věrná replika brnění z Dendry sice na první pohled vypadá poněkud neohrabaně, ve skutečnosti ale nijak podstatně neomezuje pohyby svého nositele, ani jeho schopnost účinně bojovat. Ačkoliv není jasné, zda konkrétně brnění z Dendry prošlo nějakou bitvou, experiment jasně ukázal, že tento typ brnění byl v boji zcela použitelný a rozhodně byl pro bojovníka přínosem, pokud jde o ochranu jeho těla. Zdá se, že kvalitní technologie zbroje mohla být součástí úspěchu mykénské kultury ve Středomoří.

Zdroj: britannica

Psali jsme:Djakonova minometná lopatka