Prak a prakovníci: Primitivní, ale extrémně účinná a smrtící zbraň
Střelci z praku používali na bojišti látkové odstředivé praky (dříve praky ze šlach). Praky měly různé délky a některé měly až dvojnásobný dostřel soudobých luků. Jako munice se používaly například olověné kuličky a nebo kameny nalezené na bojišti. I když neměly střely z praku takový smrtící účinek jako šípy z luku, dokázaly lámat kosti vojáků, omráčit vojáka přestože měl helmu, nebo zabít vojáka bez helmy. Prak byla jednoduchá odstředivá zbraň se kterou zkušený střelec vrhal projektily rychlostí přes 200 km/h a dokázal trefit člověka až na 400 metrů. Historické prameny uvádějí, že zkušený prakovník dokázal vystřelit až 12 střel za minutu.
Foto: V češtině označovalo původně slovo "prak" zbraň odstředivého typu: známá husitská práčata nepoužívala vidlicové praky s gumou, biblický David též skolil Goliáše prakem v původním významu tohoto slova. Dnes v češtině znamená slovo "prak" i vidlicovitou zbraň s gumovými svazky, která využívá energie akumulované gumovými svazky a svým principem se tak blíží luku. | realmofhistory.com
Praků bylo mnoho druhů, lišily se délkou, některé používaly "vrhačky", jiné se pouštěly rovnou z ruky. Baleárští a rhódští prakovníci byli známí tím, že do bitvy nosili několik druhů praků, které používali podle vzdálenosti od nepřítele (praky které zrovna nepoužívali měli omotané okolo pasu, místo pásku, nebo jako čelenku okolo hlavy). Zároveň se používaly různé druhy střeliva podle vzdálenosti, na kterou bylo třeba metat.
Mezi slavné prakovníky historie patří například biblický David. Rhódští prakovníci se proslavili při pochodu Deseti tisíc, kdy muselo na deset tisíc řeckých žoldnéřů, kteří přišli pod vedením Kýrose Mladšího do Persie, ustupovat před perskými silami po prohrané bitvě u Cunaxi. Perští lučištníci zde Řeky těžce zkoušeli, dokud je rhódští prakovníci nezahnali z dostřelu a Řekové mohli pokračovat v ústupu.
Foto: Ve středověku začaly být praky vytlačovány luky a kušemi, které je při střelbě na velkou vzdálenost překonávaly přesností, průrazností a nakonec i dostřelem. Přesto byly praky hojně využívány ještě v husitských válkách, kdy střelci z praků (tzv. práčata) plašili koně jízdních vojsk a (též pomocí praků) umisťovali kovové nástrahy pod kopyta útočících nepřátelských koní. | Wikimedia Commons
Kartaginci ve svých armádách používali baleárské prakovníky, o kterých Vegetius napsal, že to byli oni, kdo vymysleli prak. Hannibal jich měl ve své armádě velké množství a používal je s velkým úspěchem proti římským harcovníkům. V bitvě u Kann střela z praku Baleářana zabila římského Konzula Aemilia Paulla, jehož rod díky majetku a příbuzenským vazbám ke Scipionům patřil k nejvlivnějším římským rodům. Baleářané se s prakem učili od chvíle, kdy uměli chodit a říkalo se, že matka nedala dítěti chleba, dokud si ho "nevystřelilo" prakem. Zároveň byli Baleářané zajímaví tím, že pohrdali drahými kovy a nechali se najímat za ženy a víno. Po konci punských válek začali používat baleárské prakovníky v boji sami Římané.
V 15. století využívali Husité mladé kluky s prakem, tzv. práčata, jako nepravidelné jednotky určené k obtěžování nepřátel a narušování jejich řad. I když zde se kvůli obrovskému skoku v technologii brnění střelba z praků používala spíše na plašení koní a vrhání nášlapných nástrah do řad nepřátel.
Foto: Jako projektily se běžně užívaly patřičně tvarované oblázky o vhodné hmotnosti, ovšem v armádách řeckých a římských států či ve středověkých armádách se vyskytovala i lepší speciálně vyrobená munice, např. v podobě olověných koulí. | Wikimedia Commons
Prakovníci byli ve starověku považováni za jednu z nejnižších a nejméně prestižních částí armády. Přesto to byli zrovna oni, kteří při tažení často viděli z boje nejvíce. Nepravidelné jednotky prakovníků byly často používány k napadání nepřátelského vojska, zároveň sloužily jako první řada při útoku i obraně.
Zajímavostí také je, že někteří prakovníci popisovali svou munici do praků stejně jako se v novodobé historii píší nápisy na bomby nebo granáty do kanónů. Je známý nález olověné střely do praku na které je nápis "DEXAI", což znamená "chytej!".
Komentáře
názor náhodného čtenáře
13. 07. 2020, 11:55Františku Kliko, nejde o přesnost zásahu konkrétního nepřítele, (o to šlo např Davidovi, když trefil Goliáše do čela na krátkou vzdálenost) ale o salvu střel poslaných do masy nepřátel, kde si skoro každá strela najde svůj cíl (např. v bitvě u Gaugamel, prakovníci Alexandra určitě metali střely o stošest bez míření). Kdyby římané Marca Licinia Crassa měli sebou prakovníky, nemuseli by v bitvě s Parthy utrpět megaporážku.
Václav
03. 06. 2020, 18:15... ano, jedna taková skobička se mi zasekla 2 cm pod oko