Nejbrutálnější bitva americké historie - masakr u Spotsylvanie
Mimořádně krvavá bitva u Spotsylvanie (9.–21. května 1864) byla v mnoha ohledech klasickou bitvou války Severu proti Jihu. Před samotnou bitvou se federální generál Grant pokusil konfederačního generála Lee přechytračit a zkusil obsadit u Spotsylvanie křižovatku důležitých cest, které byly klíčem k postupu na Richmond. Lee byl ale jako vždy rychlejší, Grantův záměr odhadl, a když se federální armáda k Spotsylvanii přiblížila, už tam ležela zakopaná konfederační armáda. V bitvě se tehdy utkalo 100 000 federálních vojáků s 50 000 otrhanými rebely, kdy tato řež nakonec skončila nerozhodně a na bojišti zůstalo více než 30 000 mrtvých a zraněných Američanů.
Foto: Vyobrazení bitvy u Spotsylvanie | Wikimedia Commons / Public domain
Tato bitva byla ovšem v několika ohledech jiná. Zemřel v ní federální generálmajor John Sedgwick, který se pokusil povzbudit své dělostřelce, kteří se skrývali před konfederačními ostrostřelci. Generál se postavil před jejich pozici, ukázal na pozici rebelů a řekl: Ani slona by netrefili na tuhle vzdá… ", zahvízdala kulka a konfederační ostrostřelec zasáhl generála přímo do srdce. Sedgwick byl mimořádně oblíbený velitel a jeho smrt vojáci těžce nesli. Úmrtí oblíbeného generála se ukázalo býti předzvěstí obrovského masakru, ke kterému došlo 12. května. Tato válka byla, jak víme krvavá záležitost, ale brutalita toho dne a mimořádná nenávist, s jako se do sebe zakousli bojující muži, překonala vše předtím.
Jak už jsem psal, ke Grantovu velkému zklamání obsadily křižovat jako první rebelové a vytvořili na tom místě velmi silné postavení. 8. května 1864 dorazila federální armáda, a když Grant uviděl, že mu ten šedivý lišák opět vypálil rybník, nařídil armádě, ať stráví další den odpočinkem. 9. května zemřel generál Sedgwick a 10. května nařídil Grant frontální útok. Po celý den pak zuřil divoký boj, v němž byly masy mužů v modrých uniformách rebely zastaveny. Pouze u základny výběžku ve středu konfederační linie, nazývaného koňská podkova, prorazily oddíly Unie systémem konfederačních zákopů a zpět byly vytlačeny až po nasazení záloh. Lee rychle vycítil, že je tato pozice zranitelná a dal vybudovat druhou obrannou linii, která měla toto nebezpečí eliminovat.
Bohužel pro rebely, když ráno 11. května zahájili federálové na tuto pozici útok, byla ještě tma a ve výběžku nebylo dělostřelectvo. Konfederační vojáci generála Ewella tak museli čelit útoku 15 000 federálních vojáků bez podpory děl a zdálo se, že skutečně prorazí. Jenže ten den strašně pršelo a proudy vody smáčely jak bojující vojáky, tak zem, kterou proměnily v bláto obarvené krví. Déšť namočil střelný prach a pušky vojáků byly z velké části k ničemu, takže museli bojovat bajonety nebo pušky používat jako kyje. Potup federálů se zastavil a toho využil Lee, který z jiného úseku bojiště stáhl několik oddílů, které osobně vedl do protiútoku. Nakonec ho jeho muži přesvědčili, aby se vrátili do zázemí a začali pomalu Yankee pomalu vytlačovat z dobytých pozic. Byl to zuřivý boj muže proti muži a vojáci obou stran se zabíjeli o každou hromadu hlíny a každý okop. Vojáky posedlo šílenství a vztekle do sebe bodali bajonety a z bezprostřední blízkosti si stříleli do obličejů. Byl pořád větší a větší déšť, takže se zdálo, že sama nebesa se nevydržela dívat na to vraždění a chtěla všechnu tu krutost spláchnout. Jenže déšť bojující muže nezastavil, ba naopak to vypadalo, že v nich probouzel ještě větší šílenství a neúnavně se na tom prokletém kousku země snažili jeden druhého vyhladit. Bodali do sebe, mlátili se pažbami pušek a škrtili jeden druhého. Ranění a mrtví zmizeli v nánosu zarudlého bahna, přes které se pokoušeli prodrat další vojáci, aby zasáhli do boje. Někteří rebelové byli jako posedlí, nesnažili se krýt, vylezli na vršek zákopů a vestoje vztekle pálili po nepřátelích z pušek a pistolí, které jim podávali jejich kamarádi, dokud nebyli sami zabiti. Později přestalo pršet, takže vojáci mohli po sobě zase střílet, a díky tomu intenzita vraždění ještě narostla. Těla mrtvých se hromadila do výše čtyř až pět těl, takže vojáci byli nuceni se čas od času to zabíjení zastavit a hromady těl povalit, protože jim překážely v boji. Mrtví a zranění muži byli tolikrát trefeni, že se mnozí z nich jednoduše rozpadli na hromady masa a nešlo poznat, že to byli lidé. Přeživší účastníci boje se později pokoušeli v dopisech, denících a memoárech popsat pekelnou intenzitu toho dne, přičemž mnozí poznamenali, že to prostě slovy nejde. Nebo, jak to někdo řekl:,, Nic a nikdo nedokáže popsat ten zmatek, divoký, krev tuhnoucí řev, vražedné tváře, strašné kletby a příšernou hrůzu z boje zblízka. Myslím, že jsme všichni zešíleli. " Někteří muži tvrdili, že toho dne vystřelili až 400 ran.
Boj o,, koňskou podkovu ", který trval téměř 16 hodin, se vyznačoval intenzitou palebné síly, jakou v bitvách občanské války nikdy předtím neviděl. Celá krajina byla srovnána se zemí a v okolí byly zničeny a spáleny všechny stromy a listí. Němým mementem toho boje je přes půl metru široký pahýl dubu, který ten den kulky z pušek doslova přeřízly vejpůl. Je dodnes vytaven v muzeu. Rebelům se nakonec podařilo Yankee ze svých zákopů vytlačit a získat je zpět, ale jen proto, aby je druhý den opustili a stáhli se do lepších, nově výhodnějších pozic. Na tomto kusu bojiště zemřelo 9000 federálních vojáků, 5000 konfederačních vojáků a 3000 rebelů bylo zajato. Kde vzala Amerika takové muže se železným srdcem, kteří dokázali v krví nasáklém bahně celý bojovat, zabíjet, umírat a nenávidět, přitom se dívali jeden druhému do očí a věděli o sobě, že mluví stejnou řečí, věří ve stejného Boha a ještě nedávno to byli sousedé? Odpověď znal jeden konfederační voják, který ten boj přežil na napsal domů:,, I když jsem tu bitvu přežil, jsem mrtvý. Ten den ve mně zemřel Bůh. Zůstal někde na tom strašném bojišti a já jsem prázdný a už nic nedokáži cítit. Vím, že se domů nikdy nevrátím a je mi to jedno, protože jsem stejně umřel."
Zdroj: historie válek
Komentáře
Walldstein
16. 08. 2023, 11:00Já teda nevím, ale např. dle https://www.battlefields.org/learn/articles/civil-war-facts#Bloodiest%20battles je nejkrvavější/nejbrutálnější bitvou ACW na počet mrtvých byl Gettysburg. Spotsylvania je třetí po bitvě u Chickamauga.
Ale je tu problém.. Je třeba si říct podle jakého kritéria budeme stanovovat tu brutalitu.
Počet nasazených jednotek (bez ohledu na ztráty): Chancellorsville - 194 166
Celkové ztráty v bitvě: Gettysburg - 51 118
Procento ztrát z celkového počtu nasazených jednotek: The Crater (součást obléhání Petersburgu) 36,23%
Nejvyšší ztráty za jeden den: Antietam 22 717
Další věc, kterou si je třeba si uvědomit, že ne všechna čísla v kolonce "Estimated Casualties" znamenají nutně počet úmrtí, těch je totiž vždy mnohem méně. Na příklad u Gettysburgu, kde je "Estimated Casualties" vyčíslen na 51 118 o život přímo na bojišti "pouze" cca 7000 vojáků, alecca 33 000 bylo raněno a 10 000 zajato nebo pohřešováno. A stejné to je i ostatních bitev, počet přímých ztrát je vždy to nižší číslo v porovnání s počtem raněných a mnohdy i počtem pohřešovaných/zajatých. V bitvě u Spotsylvanie to bylo EC: 30 000, D/W/M: 4 000/18 900/7 900. A pro podkovu se mi nepodařilo najít nic přesnějšího, než že "Estimated Casualties" je 17 000. Vzhledem k poměrům u jiných bitev a "pouze" cca 4000 mrtvých za celou 12ti denní bitvu, lze předpokládat, že mrtvých bylo kolem 1 000, maximálně..
Je škoda, že si autor nedal trochu víc práce s článkem. takhe to působí spíše jako výtažek a hodně zkrácená verze z wikipedie...
Vaclav Flek
20. 08. 2023, 21:00pro Welldstein :
S vasimi poznamkami sohlasim, ony se skutecne daji bitevni ztaty posuzovat z pohledu mnoha ukazatelu, ktere mohou menit poradi jejich vyznamnosti. To se samozrejme netyka pouze bitev americke obcanske valky, ale prakticky vsech stretu v dejinach lidstva.
K vasemu komentari jiz neni moc co dodat, jen jeste jeden uhel pohledu z hlediska byvaleho vojenskeho lekare. Pro ztraty ve valkach 19. stoleti, zejmena v jeho druhe polovine, tedy predevsim Americke obcanske valce a trem valkam, ktere vedlo Prusko postupne v letech 1864 - 1871, je typicke, ze se na bojisti podarilo bezprostredne zachranit mnoho tezce zranenych, kteri v drivejsich bitvach, treba napoleonskych celkem bezprostredne umirali. Umoznilo to samozrejme zavadeni novych operacnich technik a postupu, vcetne narkozy. Presto mnoho takto ranenych, kteri prezili prvni dny po poraneni, umiralo radove za jeden az tri tydny v dusledku rozvoje celkove sepse, ktere casto nezabranily ani vcasne provedene radikalni amputace.
Chci tim vyjadrit, ze pocet zemrelych v bitve, secteny o tri tydny pozdeji, byval mnohem vyssi, nez pocet padlych, secteny bezprostredne na bojisti. Jinymi slovy, slo o dalsi faktor, ktery je nutno pri podobnem posuzovani brat v uvahu.
Vaclav Flek
16. 08. 2023, 00:28Zajimavy clanek, jakkoliv se mne zda, ze svymi vyrazovymi prostredky typu "nejbrutalnejsi bitva" ci "masakr" dost prehani. Z meho pohledu jde opet o dalsi dukaz tzv. "semantocidie", tedy stavu, kdy silna slova svym opakovanym uzivanim ztraceji svuj puvodni smysl. Bitva u Spotsylvanie, jakoliv krvava a kruta, zapadala do celkoveho obrazu obcanske valky, a od jinych bitev se nijak zasadne nelisila, snad krome te prekvapive jizanske odvahy a upornosti v obrane v siuaci, kdy bylo zrejme, ze valka je jiz prohrana.
Ztraty obou stran je tezke hodnotit vzhledem k tomu, ze velmi mnoho zasazenych umiralo na sve (nejcasteji septicke) komplikace jeste radu dnu po bitve, proto existuje takovy rozptyl v udajich. Uvadim zde nicmene pro informaci ztraty obou stran ze tri velkych bitev, ktere jsou ze stejneho zdroje (Encyklopedie valceni, Praha 2016), coz ponekud zmensuje miru zkresleni :
Chancerollsville Unie 17 000...Konfederace 13 000
Gettysburg Unie 23 000...Konfederace 28 000
Spotsylvania Unie 18 000...Konfederace 12 000
Pro uplny obrazek doplnim jeste ze stejneho zdroje udaj o celkovych ztratach pruske a rakouske armady, utrpenych v bitve u Hradce Kralove dne 3. cervence 1866.
Prusove 9 000 Rakusane 44 000
Se znalosti zpusob valceni na obou polokoulich v sedesatych letech 19. stoleti lze s jistotou rici, ze pokud by se na bojisti Obcanske valky v USA objevila rakouska armada, zrejme by vyhrala. O pruske armade to lze tvrdit jiz bez jakychkoliv vyhrad.To je samozrejme pouze naprosto hypoteticka spekulace.
Mark
15. 08. 2023, 19:54Generál Lee byl bezesporu vynikající velitel, ale i on měl tzv. své dny. Třeba při bitvě u Gettysburgu nařídil frontální útok 15.000 jižanských veteránů vedených generálem Picketem, kteří běželi přes otevřené prostranství proti dělostřelectvu a zakopané pěchotě. Ideální recept na katastrofu.
Lee se potýkal i s jedním vážným problémem a to nedostatkem bot pro své vojaky. Ten byl tak závažný, že třeba ve výše zmíněné bitvě tisíců jižanům chyběla obuv a proto se nemohli účastnit bitvy. Anebo v bitvě u Antietamu (1862) tento problém s obuvi byl tak vážný ,že v podstatě díky tomu Lee prohrál bitvu.
Problémy s obuvi pro vojáky nebylo nikdy nic neobvyklého. Dost se to projevilo v Krymské válce, nebo v roce 1914 kdy ruští vojáci museli se přesouvat v blátě bosí, nebo ve dřevácích. I v roce 1941 při operací Barbarossa se s tím potýkali Italové, kteří měli lepenkové boty. Jo, všichni moc dobře víme, že není nadto mít kvalitní obuv.
Martin23 .
15. 08. 2023, 21:31Mark:
Bota je základ, pan Baťa by mohl vyprávět :)
Mimochodem zajímavost Vietcong bojoval v žabkách a sandálech. Stejně tak Taliban.
Zdeněk
15. 08. 2023, 22:24Martin 23, přestože to Mark nezmínil, tak i bitva u Gettysburgu se odehrála právě kvůli obrovskému skladu obuvi v městě samotném. Takže s jistou nadsázkou lze říci, že kolem dějin pootočila bota ...
Radek
15. 08. 2023, 10:02Podle wikipedie byly ztráty 5000 mrtvých, zajatých a nezvěstných Sever, 7200 Jih. Sever měl 13,5 tisíce zraněných, Jih 5,5 tisíce. Vzhledem k početní převaze Severu a lepší lékařské péči to bylo jasné vítězství. Sever měl rezervy, Jih ne. Lee byl prostě lepší generál.