K tomu pískání padajících pum - opravdu to hvízdá.
Můj děda byl za války v Hamburku jako totálník, odklízeli tam ruiny po náletech a opravovali to, co ještě zůstalo stát, aby se v tom dalo bydlet (byl zedník).
V jednom dokumentárním filmu o náletech na Německo jsem ho poznal na záběru, jak šest mužů vynáší z průjezdu domu rakev - naštěstí byl mezi nosiči (kdyby válku nepřežil, tak tu nejsem).
Podle tónu pískání se prý dalo poznat, jestli to padá před ně, přímo na ně nebo za ně.
Oni měli barákový tábor někde na louce za městem a když zase jednou RAF bombardovala v noci Hamburk, tak vylezli z baráku a dívali se. Najednou to nad nimi začalo hvízdat, jako když to padá přímo na ně. Na nic nečekali a rozběhli se po louce k příkopu zarostlému rákosím - jinak byla okolo rovina jako stůl. Ani tam nedoběhli, když první bomba dopadla - naštěstí už byli dost daleko - ale děda vzpomínal, že kamna z toho baráku byly v tom rákosí dříve než oni.

Jako kluk pamatuji vyprávění jednoho bývalého vojáka wermachtu, který se vrátil z ruského zajetí až po odsunu Němců z Lovosic a tak tady zůstal.Jmenoval se Macke.Chodil k tátovy do krámu a ve skladě pomáhal s bramborama a zametal.Scházeli se tam tátovi kamarádi a někdy vyprávěl i když nerad.V televizi jednou běžel serial Velká vlastenecká válka a já tam zrovna čekal na vlak do školy do Č.Lípy a jeden pán povídal: tak jsem to včera viděl v televizi jak jste dostali na pr...el vše z legrace, ten sudecký němec mi řekl nemají ani ponětí jaký to bylo, byla to hrůza.
Sloužil u železničnho dělostřelectva dělo Dora. Odstřeloval Sevastopol a když měly ustoupit, tak postavily koleje na sráz nad moře a všechno šoupli do moře.Potom byl převelený k pěchotě a u Kurska padl do zajetí a mě jednou řekl, kdo mohl chodit tak ten šlapal do zajetí kdo ne ten to měl zpočítaný i když byl v nemocnici.U Moskvy je naložily do vlaku a jeli na Sibiř a tak káceli dřevo.Když je propustily tak dostali bumažku a šlapali pěšky domů.Zastavili se v nějaké vesnici chvíli pracovali za jídlo a zase šlapali dál.V Rusku na vesnicích nebyli skoro žádní chlapi a tak byli rádi že jim germáni spravovali nářadí.Do Čech do Lovosic došel až na kopnci roku 1946 a bylo po odsunu.Vůbec se nedivil jak se rusové chovali když viděl tu hrůzu kterou oni prováděli.
A probíjení z obklíčení: to se zvedli a utíkali kdo proběhl tem vyhrál, žádný plížení.

Můj otec narukoval na druhou výzvu k 81 pluku, byl zraněn někde v Halici v8/1914.V září byl hospitalizován vZemske nemocnici vBrne se strelnym zraněním po propuštění v říjnu zůstal s ruskou kulku v rameni vc.a k. armádě, jako kapra l až do 7/1916, kdy dostal službu u Fin, stráže, po vzniku republiky odešel na Podkarptskou Rus, uvolnil tak místo legionářům. Během Protektorátu drželi bývalí vojáci c. ak armády status, odboj byla zlá a nebezpečná realita a narod musel přežít Po prichodu RA byl u nás ubytován starý plukovník, který si s otcem rozuměl, jen nedovedl pochopit, že soused tesař si mohl postavit dům, otec dával tabacenky navratilcum. Kulkav rameni zhoršovala otcovi zdravi na komplikace zemřel v r. 1953.V blízké Poličce ukončil válku plk Breznev. V RA bylo mnoho starších carskych důstojníků, marsalovi Saposnikovi se zařazoval i maršál Zukov. Ten vypracoval taktiku RA od Leningradu až k Černému moři k vyčerpáváni lidský i materialne Wehrmachtu, to Zukov rozpracoval u Stalingradu až po pád Berlína. Materiální pomoc spojenců RA byla obrovská, ale byla tvrdé placená zlatem a ztrátami vojáků. Po válce nastoupili noví ramenaci a tak šel vývoj přes 1948,1968 1989,1993 a jsme v EU a NATO, ale je nutné připomenout, že nic netrvá věčně a změny k horšímu nejsou daleko. Generální spojenec na  druhém břehu Atlantiku neni zrovna tím orechovym.

Když to angel musel napsat, tak určitě nepadlo 10 000 000 Rusů. To je prostě nesmysl. Asi neví, že to byly ztráty vojáků všech národností RA v SSSR. Ano je to obrovské číslo, za které z velké části můžou neschopní velitelé RA. Stačí si přečíst: Nikulin-V první linii.

Chybí tam moje favorit kravina - zvuk sirény když padá letadlo.

tak milý příteli, celkové hodnocení 4-, jinak mi teda dost vadí že zmíníš že polovina zabitých vojáků USA byla mladší než 21 let, to je tedy cca 200 000, ale už nezmíníš třeba to, že v Rusku zůstalo z ročníků 20-25 pouhá 3 %, je sice pravda že některým bylo víc o 2-3 roky než 21, ale zemřelo těch mladých cca 5 500 000, jinak celkem padlo vojáků USA cca 400 000, a Rusů skoro 10 milionů, jsem to prostě musel napsat, no

byl jsem v huditske valce a granaty jsem odjistil vzdy hubou

Nízký věk vojáků není nic neobvyklého, většina armád si je vědoma že člověk od jistého věku začíná opravdu myslet, čož je pro vojáka velmi nežádoucí, do extrému tuto skutečnost dotahují afričtí diktátoři a podobná sebranka.
Např. USA narazilo na poněkud kontroverzní skutečnost že za jejich zájmy bojují vojáci kteří ve své zemi pro nízký věk ani nesmí legálně pít alkohol, vyřešilo se to šalamounsky a vojáci mají ze zákona výjimku.

Pro Yossarina- presně na tu Barcelonu jsme si teď vzpomneli... jenže tam při nacvičováni zjistili, že se jim to moc nedařilo (meně než 50% úspěšnost) a tak dole pod tou ohromnou "pochodní" stál někdo a ten to prostě zapálil zespoda:wink:, aby nebyla ostuda.:grin::grin::grin:.
PS: Yossarian = Standa V.?

Franta
Hahaha, novináři jsou ti praví, kteří by měli něco uvádět na pravou míru!
Nebudem si nic nalhávat, ale tyhle komentáře také ne.

Hahaha, novináři jsou ti praví, kteří by měli něco uvádět na pravou míru!

Klemovak
"Dávat za vzor USA, které bojovaly až se jím chtělo 3 roky po začátku války neberu."
By mě tedy zajímalo koho chceš brát jako vzor? Aby to byl takový rozdíl...Mimochodem vojací USA bojovali už v roce 1941, takže 4 roky. O něco málo míň než Rusáci. Zato na několika frontách(Pacifik, Afrika, Evropa). Tak kdo by měl být vzorem? Předpokládám, že autor vzal za vděk údajům, které jsou dostupné a ověřené.
"Ve Valchově 6 dědků rozbité zuby, samé korunky. " Jestli to nebude tím, že rusákům ke konci války prostě Ti mladící docházeli a musel brát zavděk i staršíma ročníkama...

S těmi zapálenými šípy nemáte úplně pravdu. Stačí si připomenout ikonické zapálení ohně na olympiádě v Barceloně 1992. https://www.youtube.com/watch?v=sU89ZmB71rc

No to že ve filmech pokaždé trefí se mi nezdá.Já mám zkušenost,že střelci skoro nikdy netrefí nic .Až mi to přijde srandovní co jsou to za nemehla.hrdina prchá stžílí poněm 5 samopalů a prd.To je snad schválně.jinak by hlavní hrdina byl mrtve hned na začátku filmu a co pak? Haha

Melou
Kdyz se ti nelibi valky a nasili, nic ti nebrani aby ses vratil do jeskyne a zil jako sberac, protoze lov to je nasili. Takze se oblikej jen z toho co si upletes z rostlin a ziv se rostlinami.

Protoze vse ostatni je produktem valek,
at uz zpracovani kovu ci vse ostatni.

S tím věkem vojáků je to jak na houpačce. Od kluků 16 let po "dědky "přes 40 let. Viděl jsem stovky záznamů padlých vojáků z 2 války, osobně jsem jich našel 42. Ve Valchově 6 dědků rozbité zuby, samé korunky. bílý kov, jedna zlatá. Dnes leží v Chebu. Dávat za vzor USA, které bojovaly až se jím chtělo 3 roky po začátku války neberu.

Mrtvoly plavou po urcite dobe, kdy bakterie ve strevech (napr. Clostridie Perfringens a Difficile + jine) vyrobi takoveho plynu, ze se telo vznese.. utopeni plavou pod vodou max prvnich par desitek hodin.. pak zacnou stoupat, takze ne, filmy s plovoucima telama nelzou a jak tady nekdo trefne poznamenal, Ganga vi sve :)

melou
Zbrojní průmysl je velmi výnosný a málokdo se toho zisku vzdá. Ono to zbrojení nikdy neustane. Vždy se objeví nová zbraň a na tu je zapotřebí protizbraň. A ty staré zbraně nikdo nezahodí ale nechá je zlikvidovat v boji

Masař-dotaz- u čeho sloužil Tvůj děda? Můj děda byl raněný v Haliči v bitvě u Rawaruski,sloužil v 25. Landwehrinfanterie Regiment (LIR) z Kroměříže.

K těm minám-mina,která by vybychla až po zdvihnutí nohy se nikdy nevyráběla.Vím to proto,že po tom pátrali v archivech US odminovači AP min.Prostě neexistuje.
Zato existuje mina (USA),která vybuchne pohybem,prostě leží a jakýkoli pohyb ji odpálí a další (USA),která je sešitá ze dvou vrstev látky a je citlivá na tlak až vyschne. A v JAR byla mina která vybuchla na světlo.

A vážně nikoho neštve, kolik lidí přitom bylo zabito. kolik životů bylo zničeno? Potřeby se stejně mění. Stejě tím nikdo pravého ideálu nikdy nedosáhl, maximálně pár jednotlivců a málokdy navždy. Opravdu tyto konflikty a jejich barbarské řešení lidstvo potřebuje? Válčí se již od starověku, žádná epocha se bez toho nedokázala obejít. Ale výsledek? Stojí to za to? Jen spoušť a smrt. Možná si hrozbu smrti málokterý sympatizant plně uvědomí, dokud jí sám nečelí. A to nikdo nechce. Pro nadšence tohoto tématu, techniky a pravidel- jde to i bez zabíjení, že?

Válečné filmy jsou fikce, které mají zlehcovat děsivou válečnou situaci. Také se na ně dívám, ale uvědomuji si, ze mají z realitou velmi málo společného, je to hodně propaganda. Filmuji se válečné situace po celém světe z různých důvodů, velkou roli hraje i politika a jsou náročné finančně a pracuje s velkými komparsy a hrdinové a zlodusi jsou vždy zvelicovani, nebo jejich cíny jsou záměrně méněn y v pozitivními, nebo negativním smeru. Objektivnejsi jsou memoary, ale i tam se musí při zjišťování objektivity vycházet z více zdrojů a tak se těžce dopracovat částečně k pravdě.

tak už v tom mám naprosto jasno....Němci vítězně ustupovali,zatímco Rusové ve zmatku prchali za nimi.....:)

U těch min je to podle druhu rozněcovače, normálně dojde k iniciaci ihned po našlápnutí.
Vnitřní mechanizmus je jištěn dvouma kuličkama a při sašlápnutí dojde k posunu mechanizmu kdy kuličky vypadnou a uvolněj zápalník kterej odpálí minu. u těch na odlehčení je ten mechanizmus zdvojenej, při našlápnutí vypadnou dvě kuličky a po uvonění druhý dvě kdy už dojde k iniciaci.

Srnec
Muzes me sem napsat nejaky film kde by rusove utocili z prava doleva?
Nemuzu si na zadnny takovy vzpomenout.

Co mě nejvíce vytáčí v akčních a válečných filmech je chování projektilů pod vodou. Znáte ty scény, jak hrdina se snaží zmizet po hladinou a padouši po něm pálí. Záběr pod vodou jak kolem hrdiny sviští ve vodě kulky mnoho metrů :D
A to nemluvím o filmu, kde kolem nich svištěli šípy a kopí. Už nevím co to bylo :D

Srnec
Tak rusove skutecne utoci na nemce spravnym smerem, z prava doleva, tj z vychodu na zapad.

Vis, oni to tocili z pohledu na sever, jako bezneapy, nez z pohledu na jih.

Mladas
Tak myslim ze je jasne, ze tu mina co vyleti ze zeme se ovlada nazenym dratem a dokonce i tim, ze na ni clovek stoupne a pripadne odejde.
Priklady mas m16 skakajici betty od amiku, pak skopcaci ktery udelaly original a rusove taky meli svoji. Jestli kopii skopcaku nebo vlastni vyvoj si ted nevzpomenu. A

Lamer
Temi borici mytu, ten dil sem nevidel, ani sem se na nedival, jen sem tam video na yt.
Ale primemel si me tim proletenim se jine videa, kde bomby litaly po urazeni ventilu apod.
A to jak si naosal ze by plsmen mohl preskocit zrovna pri paleni, to je prave to co sem mel na mysly, protoze kdyz neohnoval, tak byl "neviditelny", Tj jako kazdy jiny pesak a nebyl duvod mu venovat extra palbu.

Samozrejme ne kazdy zasah znamenal uhoreni, ale sou znamy pripady kdy obsluha uhorela.
A i to byl duvod proc je nikdo nechtel nosit a nosily se prakticky za trest.
Vaha plneho plamenometu nebyla vyrazne vyssi nez polni kterou tahaly ostatni do pole, zvlast kdyz nesly i tvoji cast.

hrobar
Já jsem jen chtěl upozornit, že plující mrtvoly v řece ( ale i v moři) nejsou filmovým výmyslem. Nikde není řečeno, kdy se utopily

Měrná hmotnost lidského těla po výdechu (tedy po smrti) je vyšší než měrná hmotnost vody - proto se tělo potápí....
Měrná hmotnost člověka po nádechu je nižší než měrná hmotnost vody - tedy živý člověk se ve vodě vznáší...

Milda
V ty Ganze jsou to už ale týden
staré nafouklé mrtvoly...
On i v Čechách utopenec po pár dnech vyplave na hladinu...

TOMAS STOKLASA
Tak pokud by to udělal každý, tak by to bylo dobré, ale on je to celkem dobrý kšeft a ten si nechá ujít málokdo ( snad jen ČSSR)

mladas
Nejsem ženista, ale od nich vím, že šlápnout na minu byl první krok ( jak píšeš odjistí se) a pak uvolnění iniciovalo výbuch.
Můj strejda byl za války v Africe a tam prý byly "skákací" miny. Našlápl a ona vyskočila a chytla se ho za mundůr. On měl štěstí, že se s ní potkal ráno, když bylo chladno a vlhko. Roznětka prý nefungovala. Anglický miner mu ji u zadku zajistil a sundal....ale možná to je také jen vojenská latina

Srnec. záleží na tom jestli kamera snímá bojiště ze severu nebo z jihu :-)) ve filmech je spousta blbostí, ale v těch dobrých jde především o příběh a že nějaká drobnost nesedí mně netrápí. Spousta lidí hltá porno a taky to má občas do reality docela daleko.

Když to tak čtu, vidím, že jsem na stránce špičkových vojenských i filmových odborníků...Může mi někdo vysvětlit proč na filmovém plátně téměř vždy útočí Rusové proti Němcům zleva doprava? Podle mapy by to mělo být opačně...

Milda
"Pěchotní miny jsou zasadně dvojí. Jedna vybuchne při našlápnutí a ta druhá (tlaková) bouchne poté, co na ni tlak přestane působit. Pak jsou samozřejmě ještě ty, které vybuchují po zakopnutí o spojovací drát. "
Když už tak protipěchotní miny. A ty se dělí na tlakové, střepinové a směrové.
Už podle názvu jde usoudit, že se rozdělují podle toho jak působí na cíl:tlakové - tlakovou vlnou - tedy jen výbuch,střepinové - roztržením obalu na střepiny,směrové - působí střepinama v určitém směru.
Dále pak můžeme rozdělit rozněcovače podle vlivu iniciace: tlakový (působení tlaku - npař. našlápnutí), tahový (nástražný drát),uvolnění tahu (předepjaté nástržné dráty, kdy jeden přestřihneš a druhý pak působí tahem),povelový - řízený odpal.
Každopádně jakmile překonáš sílu potřebnou k iniciaci rozněcovače už to nejde zastavit (tj. řádově několik dkg). Mina prostě nečeka na zvednutí nohy (uvolnění tlaku).

"Vím, že Když na ni někdo šlápl ( na cvičnou), tak se nic nedělo, ale bouchla až když udělal další krok."
Ale dělo při našlápnutí si inicioval rozněcovač. Spoždění bylo spůsobeno konstrukcí cvičné miny. Tam místo zažehnutí trhaviny dohází k zapálení dýmové vložky (už tady je rozdíl v rychlosti hoření), pak ještě chvilku trvalo než se ten koř dostal z obalu cvičné miny. To bylo to zpoždění na "další krok".

Nyky
S těmi minami bych si nebyl tak jistý. Existovaly např. tzv. „skákající miny“, které měly zpožďovač.
Autor psal jen o jedné kategorii min. O nášlapných správně tedy o tlakových minách. Nicméně i u  „skákajících min“ platí jakmile je nasereš (iniciace), tak už to nejde vrátit.

Czert
"Nektere sou staveny tak aby se aktivovaly az po odchodu - tzv spakajici miny, co vyskoci ze zeme, a nebo se delaji takove co vybuchnou az po nekolikerem zmacnuti....."
Mohl bys Czerte uvést přímo které miny, protože za mě je to právě jen filmová báchorka...

Milda
"Nevím zda by přepravní šla vytrhnout zuby"
Ne opravdu nešla. Často mají lidé problém uvolnit dopravni pojistku klasickým způsobem (tedy rukou). Ona ta závlačka je totiž na druhé straně roztažená.

Min je mnoho druhů některé mají zpoždovače. Není to úplný nesmysl.
Zápalné granáty nebo také fosforové granáty ohnivou kouli udělat umí záleží o jaký granát jde. Dělali se i protitankové.
Odstřelovači v první a druhé světové válce pracovali i samostatně. Dnes už to tak nebývá
Německé Stuky používali u bombardování sirénu.

Každý z nás, starších pánů absolvoval kalasickou PŠ a ví své. Dnes je možné natočit a dát na film opravdu zajímavé věci. Já si stále pamatuji rozkaz svého velitele čety, který nám po dobývání Bílého vrchu nad Žilinou říká: "Žáci máte přestávku, 10 minut, zamaskujte se".

Odstřelovači mockrát pracují sami

hrobar
Plavou i nefilmové mrtvoly. Stačí se nyní podívat na Gangu v Indii

Jinak ještě k našim granátům. Ty, které byly v naší ČSLA měly pojistky dvě. Nevím zda by přepravní šla vytrhnout zuby, ale ta druhá určitě ne. kroužek se navlékl na prst a granát se hodil. K tomu kroužku byl upevněn pásek, který když se odvinul uvedl granát v činnost. K RG4 se mohlo přidat zesilovací pouzdro a byl z něj granát obranný

tq
Já si už ty typy nepamatuji. Vím, že Když na ni někdo šlápl ( na cvičnou), tak se nic nedělo, ale bouchla až když udělal další krok. prý se to dalo zachránit i zatěžkáním něčím jiným. Kluci od ženistů to znali lépe

Czert: Když střelíš do plynové láhve, tak se pěkně proletí, ale to je všechno. Bořiči mýtů to zkoušeli :D. Jako jo, když by zrovna ohňoval, tak by mohl oheň přeskočit, ale samotná střela to nezapálí. Stejně jako střelou nezapálíš například rozlitý benzín který se vypařuje.

Války, ale proč války?! Toto vysvětlete, chytráci, našim dětem!

Filmové mrtvoly take rády plavou na hladině.....
Zkuste si v bazénu vydechnout a jdete nezadržitelně ke dnu...

Bod 3. Ne všechny bomby pískaly. Pro bombardování budov se používaly roznětky, ktaré na sobě měly přidělanou vrtulku. Zvyšovalo to plochu roznětky. Aby došlo k aktivaci bomby když prochází střechou budovy nebo prkenou podlahou. Ta mohla za jistých okolností pískat. Dále měly bomby tzv. zpožďovač. Což byla opět vrtulka umístněná mezi stabilizačnímí křidélky bomby. Dokud se tato vrtulka (spojena s malým setrvačníkem) točila tak bomba nevybuchla. Tak mohla bomba propadnout budovou až do sklepa a tam po zastavení zpožďovače explodovat. A tahle vrtulka dozajista při pádu bomby vydávala pískavý zvuk. Jiná věc je, na jakou vzdálenost bylo možno tohle pískání slyšet.:smiley:

Min je hodně druhů. Ve filměch je často běžná protipěchotní mina, která je iniciována tlakem chodidla, kdy tlak spustí inicaci zápalky a ta odpálí trhací náplň (prakticky ihned po sešlápnutí). Ovšem ve filmech často vidíte u obdobu protitankové miny ( jako PTMiBa III.) Ovšem u té se musí vyvinout inicační tlak kolem 200Kg, neboť je určená na ničení pásů techniky.

Su
Tak delostrelectvo dopada na svoji obsluhu pri prijmuti protibateriove palby.

Lamer
A co kdyz te trefi do nadrze s plynem?
Uhoreni plamenometcnika zas nebylo tak vyjimecne.

Nezlobte se na mne ale ještě za první světové války byla jízda jedna z nejefektivnějších jednotek proti pěchotě a o dělostřelectvu ani nemluvím. Mám koně a děláme mnoho období historie a věřte tomu že před žádného z mých koní by jste se postavit nechtěli. A na konec jsem si jistý že i kdyby trefili mne tak nezastaví prostě požene se stádem a při prvním útoku děláte největší škody no a pak je supr se otočit a tím chaosem projet ještě jednou.

Honzik
Ano, v 300m by se jim to opravovavolo o neco hur, ale je pravda, ze rekneme pto takovych 50m je to zcela realne, tech 300m bylo pro filmovou dramaticnost.
Mohl ses taky pozastavit nad tim, ze pro jejich ponorku potopit se do 300m by hranicilo se sebevrazdou, protoze brzpecny ponor byl kolem 250m.

Pepo
Ano, co se tyka historickych filmu, tak to hodne zalezi na tom kdo a jak to tocil.
Treba v serii o sharpovi podle bernarda cornwella? Tam ono rucni nabijeni predovek je ukszano pekne.

K tem bodum co tu sou a jak ostatni napsaly, ze ne vzdy zcela plati, to same plati pro miny.
Nektere sou staveny tak aby se aktivovaly az po odchodu - tzv spakajici miny, co vyskoci ze zeme, a nebo se delaji takove co vybuchnou az po nekolikerem zmacnuti, z prosteho duvodu, aby prvnim vybuchem nevarovali lidi ze sou v minovem poli a nechali je tak zajit hloubeji, kde sou mini co vybuchuji napoprve.

bod 5. - kam že to dopadá dělostřelectvo? člověk by řekl, že dělostřelectvo je na svých palebných pozicích a dopadají pouze jeho střely...

Dobrý den, k minám. Pan redaktor asi nebyl na vojně, má něco načtené. Tak zvaná šrapnelová mina ( číslo a přesný název jsem už zapoměl) fungovala následovně, při zavadění o nastražený drát se aktivovala roznětka, která odpálila prachovou náplň mina vyletla do jednoho metru a drát na kterém byla jí aktivoval. Důvod byl zasáhnutí většího prostoru kolem sebe. F

otázka pro MILDA.
Mohl byste prosím uvést příklad "tlakové miny, která bouchne poté, co na ni tlak přestane působit" ?

To honza: Měl by ses na ten film podívat pozorněji, jasně tam kapitán říká, že tu vodu přečerpají do nádrží a pak ven z lodi ne pumpou, ale STLAČENÝM VZDUCHEM, a ten má rozhodně víc než 30 atm.

- bomba sice teoreticky moze hvizdat, ale to musi letiet podzvukovou rychlostou. Inak prva bude detonacia, az potom nejaky hvizd - ktory uz nebude mat kto a ako pocut. Hvizdali myslim minomety a velmi stare kratkohlavnove hufnice, kde tie strely lietali ozaj pomaly a navyse po velmi zakrivenej drahe, takze zvuk mal cas doletiet priamou drahou k cielu
- miny ozaj vybuchuju pri nasliapnuti. Prakticky vsetky zapalovace, ktore som videl, boli konstruovane na okamzitu funkciu. A aj tie zname nemecke skakajuce miny, pokial neboli aktivovane nastraznym drotom, ale naslapnym zapalovacom mali pokial viem okamzitu funkciu. Az neskorsie verzie inych krajin obsahovali oneskorovaci mechanizmus pri naslapnej funkcii
- nadrz plamenometu moze a nemusi byt pod tlakom - zalezi na konkretnej konstrukcii, ako je zapalna zmes vyhanana a kde je ventil. Ale je tam zahustene palivo, aby doletelo daleko a vydrzalo horiet na cieli, cize jeho vznietivost je relativne nizka. Samozrejme, s dierou v nadrzi ta vec nebude prilis fungovat, ale teatralne vybuchy malej "Car bomby" sa nekonali - rozhodne nie tak casto.

Este pre p. Jelinka:
sice suhlas, ale nasimulovat spatny raz niekolkometrakoveho kanona a nikoho pri tom nezabit nie je jednoduche. Rovnako nadrilovat komparz na spravnu obsluhu muskiet. Skutocni vojaci to drilovali kym to nerobili ako roboti.

Pěchotní miny jsou zasadně dvojí. Jedna vybuchne při našlápnutí a ta druhá (tlaková) bouchne poté, co na ni tlak přestane působit. Pak jsou samozřejmě ještě ty, které vybuchují po zakopnutí o spojovací drát.
Letecké pumy hvízdaly ještě v dobách Varšavské smlouvy. Hodně záleží na podmínkách. Naši letco v Británii si často brali na palubu bombardéru prázdné lahve a ty pak schazovali někde mimo cíl. Němečtí zaměřovači to často považovali za bombardování.

Bod 7, pokud střelíte do nádrže plamenometu, vůbec nic se nestane, pokud kapalinu ještě někdo nezapálí. Od střely samotné rozhodně nechytne (jak to vídáme ve filmech)

S těmi minami bych si nebyl tak jistý. Existovaly např. tzv. „skákající miny“, které měly zpožďovač.

Chci jen upozornit Honzu že ve vodě o teplotě 4,5 stupně se dá vydržet okolo deseti minut bez újmy na zdraví. Mám rekord 8 minut ve vodě 0,8 stupně, samozřejmě pak přichází solidní klepačka :laughing::laughing:.

Chybí ale ten největší nesmysl. To  že někdo uslyší výstřel a ještě se stihne před doletem projektilu sehnout . Chování projektilů ve vodě jakbysmet

V historických filmech např. z období napoleonských válek vojáci vesele střílejí salvami, ale aby někoho napadlo nabíjet, kvedlat nabijákem v hlavni a  natahovat kohoutek, to tedy ne.Vystřelí kanon a když dobře, tak sebou jen malinko cukne. A útok jízdy? Hanba pohledět, výjimka je snat anglický film útok lehké kavalerie z období Krymské války.

Tuhle jsem se díval na německý film Ponorka z roku 1981 a chtěl jsem řvfát vzteky, když se pomorka potopila do tří set metrů a hrdinní podmořníci se tam koupali při opravách ve vodě jak někde v Chorvatsku na pláži. To nikomu ze scénáristů nedojde, že voda v takové hloubce má 4,5 stupně a v tom člověk vydrží asi tak minutu než zemře na podchlazení. A čerpání vody v takové hlouce, kdr je venku tlak 30 atmosfér tj. 30 kilopondů na cm čtvereční je nesmysl. Když ta pumpa bude mít 10 cm průměr pístu tak plocha je 75 cm2 x 30 =2250 kp. 2 a čvrt tuny i když to zpřevoduji pákou 1:10 je 2 a čtvrt metráku, s tím by pohnul tak nejvýš Zaremba a nejvýš dvakrát.

To s tou minou je asi nejkřiklavější. Našlápnutím se rozbije konstrukce která drží úderník a ten způsobí okamžitý výbuch. Samozřejmě pokud člověk není Nicholas Cage

Souhlas, středověká těžká jízda, to jak se říka dnes, trénovala :slight_smile:

Vážení, za první světové války byl můj děda v Haliči zajat právě díky ruskému jezdectvu!
Ležel se svým kamarádem za kulometem SCHWARLOSE a když proti nim vyjela ruská jízda, spustili palbui! Postříleli první řadu, pak druhou a když se jim vyvařila voda v chladiči kulometu, skočili pod převrácený kanon a třetí vlna je tak minula! Našli je pak ruští zběrači mrtvých a kořisti! Děda mi vždy když na to přišla řeč říkal, že jízda měla téměř vždy úspěch a to i přes počty svých strát!

bod 10 (simo häyhä?) platí dnes, ne dříve a bod 11 pravdivý taky jen částečně