Ministerstvo obrany Norska oznámilo, že jako nový hlavní bojový tank pro armádu vybralo německý typ Leopard 2A7NO. Tanky budou pořízeny u jejich výrobce - německé firmy Krauss-Maffei Wegmann (KMW), jejich dodávky proběhnou v letech 2026 až 2031.

Foto: Leopard 2A7NO na testech v Norsku | Ministerstvo obrany Norska

Řeč je o 54 vozidlech s rozsáhlým servisním a podpůrným balíčkem a opcí na dalších 18 tanků. Hodnota kontraktu nebyla zatím zveřejněna, ale norský parlament schválil výdaje ve výši 19,7 miliardy norských (1,8 miliardy EUR).

Psali jsme:Rusové zesilují ochranu tanků T-90M

Norského výběrového se zúčastnily tanky Leopard 2A7NO a K2NO Black Panther. Podle norského ministerstva obrany byly oba typy hodnoceny velmi vysoko, a o výsledku musely rozhodnout až další faktory, jako je rozsah průmyslové spolupráce a logistická podpora.

Očekávalo se, že Leopard 2A7NO porazí K2NO Black Panther, objednávka bude podána koncem roku 2022 nebo začátkem následujícího, přičemž by za pár let nové tanky nahradily bývalá holandská vozidla. Toto očekávání narazilo již dříve, když se objevily zprávy, že K2NO si ve skutečnosti vedl v zimních testech docela dobře. Následovala polská objednávka na K2 a K2PL, což znamenalo, že objednávka K2NO neučiní Norsko jediným provozovatelem exotického tanku v NATO. Německu navíc moc nepomohlo vykrucování s pomocí Ukrajině, což nahlodalo jeho postavení solidního dodavatele tanků do západních zemí. Když byly zpochybněny významné politické a praktické (vybudované zázemí) výhody Leopardu, najednou se zdálo, že se koukáme na skutečný souboj vyrovnaných soupeřů. Nebylo to nutně tak, že K2NO byl výrazně lepší než 2A7NO, ale na rozdíl od 2A7NO, který rozvíjel koncept z období studené války a další schopnosti na tento základ přidával (z čehož plynou nemalá omezení), K2NO těžil z toho, že byl navržen až později a měl tak čas se poučit z dalších řešení. To zase poskytuje významné výhody pro růstový potenciál do budoucna, stejně jako úspory hmotnosti, které jsou velmi důležité v zasněžené hornaté zemi.

A pak koncem listopadu přišel tvrdý kontakt s realitou. Náčelník norské armády, generál Eirik Kristoffersen, doporučil norské vládě, aby nákup tanků byl zrušen a uvolněné prostředky byly nasměrovány na financování vrtulníků a dalekonosných zbraní pro armádu (patrně myšleny PTŘS). To se poměrně rychle dostalo na veřejnost a následovala mediální přestřelka. Náčelník operačního velitelství generálporučík Yngve Odlo veřejně prohlásil, že neexistuje žádná alternativa k tankům a chcete, aby zakázka proběhla. Podporuje ho velitel jediné norské brigády Brigade Nord, brigádní generál Pål Eirik Berglund, který hovořil s norským deníkem Aftenposten a prohlásil, že "Bez nových tanků nám bude chybět podstatná součást bojové schopnosti, která je potřeba." Zatímco velitel armády, generálmajor Lars S. Lervik, je prý proti návrhu Kristoffersena, ale na veřejnosti zůstává loajální (alespoň do té míry, že se odmítá vyjádřit a prohlásil, že dává své rady generálovi , který pak může vládě říct, co chce), řekl velitel obrněného praporu (Panserbateljonen) podplukovník Lars Jansen, že o celé věci poprvé slyšel až po zveřejnění médii. Zkrátka byla z toho docela dobrá mediální přestřelka a vlastně i trapas, jelikož se špinavé prádlo pralo veřejně.

Norská armáda v současné době provozuje asi 36 tanků Leopard 2A4NO a 14 stejných vozidel má ve skladu.

Psali jsme:Válka na Ukrajině: Prohlášení spojenců po mimořádném summitu NATO

Zdroj: Ministerstvo obrany Norska