Obdivuhodná poslední bitva torpédoborce Glowworm - německý kapitán navrhl poraženého protivníka na vyznamenání
8. dubna 1940 se u norského pobřeží střetly dvě lodě. Jednou z nich byl německý těžký křižník Admiral Hipper, tou druhou byl pak britský torpédoborec Glowworm. Během pouhé hodiny se tyto lodě utkaly v jedné z nejbrutálnějších námořních akcí druhé světové války.
HMS Glowworm byl postaven v roce 1934 jako torpédoborec třídy G. Tato třída tvořila novou, rychlejší skupinu flotilových lodí Královského námořnictva. Lodě byly určeny k vyhledávání a ničení menších nepřátelských lodí, ochraně konvojů a útokům na ponorky. První zkušenosti na moři získal torpédoborec Glowworm během španělské občanské války, kdy zajišťoval neutralitu a bránila jakýmkoli lodím vplout do španělských přístavů.
V roce 1938 pak sloužil ve Středozemním moři s 1. flotilou torpédoborců. Zde byla jeho kariéra téměř ukončena, to když se srazil se sesterskou lodí HMS Grenade, oba torpédoborce však nehodu přežily bez větší újmy. Po vyhlášení války byl HMS Glowworm převelen zpět do Anglie a v říjnu 1939 byl podřízen Velitelství západních přístupů (Western Approaches Command).
Foto: Poslední chvíle Glowwomu vyfocené přes příď křižníku Admiral Hipper | Wikimedia Commons / Public domain
O šest měsíců později se torpédoborec nacházel v Severním moři, kde pomáhal v rámci operace Wilfred při kladení min u norského pobřeží. V té době se Hitler doslova převalil přes Polsko a jeho vojska byla připravena vtrhnout do Francie. Britové dobře věděli, že se Němci chystají napadnout i Norsko a doufali, že pokládat min německé loďstvo alespoň zpomalí, zatímco relativně slabé síly Royal Navy budou chránit námořní cesty.
Stavba německého křižníku Admiral Hipper byla zahájena v červenci 1935 a loď byla uvedena do služby v dubnu 1939. Jednalo se o těžký křižník, pojmenovaný po admirálu Franzi von Hipperovi, veliteli eskadry bitevních křižníků v bitvě u Jutska v roce 1916.
Bojové operace Admiral Hipper zahájil v únoru 1940 po rozsáhlých námořních zkouškách. Jeho první hlídka se ukázala jako neúspěšná, ale v dubnu dostal nový úkol - účast na invazi do Norska. Křižník tak 6. dubna 1940 vyplul z Cuxhavenu v doprovodu čtyř torpédoborců, na jejichž palubě se nacházelo 1 700 vojáků horských jednotek Wehrmachtu.
Na druhé straně se 5. dubna Glowworm připojil k doprovodu křižníku HMS Renown. O dva dny později byl nahlášen muž přes palubu a torpédoborec byl vyslán, aby po něm pátral. Glowworm se tak vydal na cestu, ale následujícího rána se přihnala hustá mlha, která znemožnila pátrání a Glowworm tak zamířil zpět k Renownu, když se na obzoru objevily dva německé torpédoborce.
V 8:00 Glowworm zahájil na německé torpédoborce palbu, aniž by věděl, že nejsou sami. Torpédoborce totiž signalizovaly Admirálu Hipperovi, kterého doprovázely do Trondheimu. Admiral Hipper byl 212,5 m dlouhý, více než dvakrát delší než Glowworm, a vážil jedenáctkrát tolik. V 9:50 se pak Admiral Hipper a Glowworm navzájem spatřily.
Zpočátku si posádka Glowwormu spletla německý křižník s vlastním a neustoupila, což poskytlo Admiralu Hipperovi drahocenný čas, aby se přiblížil na dostřel. Osmipalcová (203 mm) děla následně zahájila palbu a vyslala směrem k malému torpédoborci první čtyři tříštivé střely. Střílet na malé torpédoborce protipancéřové průbojné granáty by nepřineslo kýžený efekt – slabě pancéřovaným cílem by střely totiž pouze prolétly nepůsobily by tak velkou škodu. První tři německé salvy loď minuly, zatímco se Glowworm otočil a zoufale se snažil o ústup. Při čtvrté salvě však již Němci britskou loď zasáhli.
Glowwormem otřásly mohutné exploze. Kapitán nařídil vypustit dýmovou clonu, kdy se pak s lodí do tohoto vlastního dýmu obrátil a snažil se skrýt a uniknout. Avšak neúspěšně. Původní výše zmíněná chyba v britské identifikaci umožnila Němcům přiblížení a Admiral Hipper, schopný vyvinout rychlost 32 uzlů, nebylo prakticky možné setřást. Když se pak Gloworm ze svého kouřového úkrytu opět vynořil, mohutná německá loď byla v těsné blízkosti a její sekundární 105mm palcová děla zahájila okamžitě palbu a opět zasypala britský torpédoborec střelami.
Přední dělo Glowwormu bylo zničeno a brzy následoval i můstek a radiová místnost. Jedna ze střel pak zasáhla stěžeň a vyvrátila ho na palubu. Následný zkrat spustil poplašnou sirénu, která po zbytek bitvy vydávala uši drásající kvílení.
Odvážný malý torpédoborec však stále nebyl zcela vyřízen. Kapitán Glowwormu, komandér-poručík Gerald Broadmead Roope, zvažoval své možnosti. Útěk nepřicházel v úvahu; loď byla příliš těžce poškozena. Jeho hrdost a důstojnost nedovolovaly vzdát se. Zbývala tedy jediná možnost - bojovat až do hořkého konce. Kapitán tak otočil svou loď a přibližně v 10:10 vypustil salvu torpéd ze vzdálenosti pouhých 870 metrů. Admirál Hipper se jim však vyhnul tím, že otočil příď směrem k torpédoborci.
Roope poté stáhl svou loď zpět do kouřové clony v naději, že získá dostatek času na vypuštění další salvy torpéd. Admirál Hipper se však vrhl do kouře v naději, že anglickou loď zničí na krátkou vzdálenost. Roope reagoval rychle a nařídil prudký obrat na pravobok, možná v naději, že získá lepší palebnou pozici. Když Glowworm prováděl tento prudký obrat, v kritické chvíli došlo k selhání ovládání kormidla, a do toho se přímo v jeho plavební dráze objevil Admiral Hipper. Mohutný německý křižník nastavil kormidlo prudce na levobok v naději, že se srážce vyhne, ale reakce bezmála 20tisícitunové lodi byla příliš pomalá.
Glowworm tak narazil do boku německé lodi, těsně za jejími kotvami. Příď torpédoborce byla zcela zdemolovaná, ale vyrvala z boku mnohem většího křižníku cca 40 metrů dlouhou sekci pancéřové obšívky. Německá loď tak nabrala tuny vody, avšak dalším škodám posádka zabránila. Glowworm po této srážce odplouval pryč již jen jako potápějící se hořící vrak, o jehož osudu nebylo pochyb.
Admirál Hipper následně vypálil další salvu, na kterou odpovědělo již jen jediné britské dělo. Vrchní poddůstojník Walter Scott, přestože se jeho loď rychle potápěla, stál u svého děla a tehdy vypálil poslední ránu, než kotle lodi v 10:24 explodovaly. Krátce nato se Glowworm potopil.
Kapitán křižníku Admiral Hipper, Hellmuth Heyes, tehdy doporučil svého protivníka na vyznamenání poté, co byl svědkem toho, jak neohroženě, byť zoufale, se malý torpédoborec v nerovném souboji s jedním z nejnovějších a nejsilnějších křižníků utkal. Jednalo se tehdy o skutečný akt odvahy a vzdoru. Prostřednictvím Červeného kříže pak německý kapitán napsal admiralitě a informoval ji o této akci.
Kapitán Glowwormu Gerald Roope bohužel během následující záchranné operace zemřel. Během bitvy totiž utrpěl těžká zranění a při pokusu vylézt na palubu německého křižníku se neudržel na laně. V roce 1945 mu pak byl posmrtně udělen Viktoriin kříž. Admirál Hipper přežil válku až do roku 1945, kdy jej v květnu potopila v přístavu vlastní posádka. V letech 1948-1952 byl pak vrak lodi sešrotován.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Vaclav.Flek
03. 01. 2022, 21:25pro Czert : K vasi otazce: " Pardon? 2 sv nebyla zapas dobra se zlem?" odpovidam, ze samozrejme nebyla !
To jsem prece vyjadril ve svych predchozich prispevcich. Nevazil jsem zlociny obou stran na povestnych bilblickych vahach (mene - tekel - ufarsim), a netvrdim, ze obe strany jsou vinny stejne. Nicmene tolik utrpeni a zla se stalo na obou stranach fronty, ze mohu koncepci valky Dobra se Zlem jednoznacne odmitnout. Pokud tomu nadale verite, je to vas nazor. mne to jiz, prosim, nepiste, spise si o tom zkuste neco zjistit. Pro zacatek muzete vyjit z me teze "vsechny zlociny, ktere byly na norimberskem procesu pripisovany Nemcum, se odehraly take na spojenecke strane, dokonce i ten holokaust, byt ne v plynove komore, ale treba pri decimaci kavkazskych narodu"
Jenom k tomu Norsku - v dobe, kdy Britove toto sve tazeni, zahajene jako agresivni, o prsa prohrali v cilove rovince, byl britskym premierem stale Neville Chamberlain. Ten muzna prijal svou politickou odpovednost za prohrane tazeni, jakkoliv hlavni chyba za neuspech britskeho pokusu o invazi do Norska lezi na bedrech Prvniho lorda Admirality, tedy Winstona Churchilla. Ten svemu predchudci velmi uspesne "namydlil schody".
Czert
03. 01. 2022, 18:10Flek
Pardon? 2 sv nebyla zapas dobra se zlem? Takove zlo co pachaly hitlerovci za valky, i pred valkou skutecne nemelo nikdy ani predtim ani potom obdoby.
Byt ano, stalin si se zlociny proti lidskosti mohl s hitlerem podat ruce, ale na zlociny stalina se mimo sovetsky blok poukazovalo, byt mnoho vyslo na svrtlo az mnohem pozdeji.
Co se tyka norimberku, tak je myslim jasne ze sem naznacil ze se tam projednsvaly jen ty zlociny proti mezinarodnimu pravu ci lidskosti jen ty, co sly pripsat nemcum a ignorovany ty co by se prisily obema stranam.
A samozrejme ignorovaly ty, co by zapad postavily do spatneho svetla- financovani hitlera zapadem a nemeckym kapitalem (potrebovaly krupp a spol v moznem boji proti sssr), otrockou praci, systematicke olupovani okupovanych statu (ekonomicky silne zaoadni nemecko je hraz proto sov bloku, a kdyz zchudne vychod diky nevracenemu majetku, je jeste uzasnejsibonus).
Je jasne ze u norimberku zaoad chranil svoje sobecke zajmy.
A k tomu norsku, tady se muzu jen smat, ci brecet?
Dobra, predstavme si, ze misto bojovneho churchila tam sedi srabek ala chamberlain a chameberlonovci ridi britskou politiku.
Vysledek?
Britanie potupne zada hitlera o mir, pak se pistupem casu rozpadne.
Hitler ovladne celou evropu, afriku a rozdeli si s japonci asii.
Tohle hooodne tezko muzu brat jako lepsi vysledek, a ze bojovny churchil byl zlej kluk.
A k te vasi ideji, ze obe strany pouzivaly spinave metody, lol.
Jako znalec historie a vakek byste mel vedet ze pokud ve balce bojujete fer, delate neco spatne.
Vite kdo to rekl?
Vaclav Flek
23. 12. 2021, 21:49pro Czert : K vasemu prispevku "to nemeni nic na tom vasem pokryteckem odsouzeni britskeho chovani a ignorovani naprosto stejneho chovani, z ezinarodniho prava, u nemcu." mohu pouze sdelit :
II. svetova valka byla v dobe sveho prubehu prezentovana jako zapas Dobra se Zlem, a mnoho lidi tomu veri dosud, ackoliv se ukazuje, ze spinave prostredky k dosazeni svych cilu pouzivaly obe strany. To, ze se v teto veci zameruji predevsim na Spojence, vyplyva z toho, ze nemecke prestupky a zlociny jiz byly mnohokrate popsany, jakkoliv k tomu chybel spravny kontext. Nebylo nahodou, ze byla na Norimberskem procesepri obhajobe obvinenych zakazana jakakoliv zminka o spojeneckych zlocinech proti valecnemu pravu, byt velmi dobre zdokumentovanych.
K tomuto konkretnimu pripadu, tedy pre-emptivni nemecke invazi do Norska, mohu pouze sdelit to, co jsem jiz v tomto vlaknu uvedl vicekrat - Hitlerovi neutralni Norsko vyhovovalo, ovsem vnimal, ze Norove svou neutralitu neuhaji tvari v tvar namorni sile Velke Britanie, reprezentovane bojovnym Churchillem jako Prvnim lordem Admirality. Rozhodl se proto pro velmi riskantni variantu kombinovane namorni, vzdusne i pesi operace, ktera nakonec vysla, mimo jine pro hrube chyby britske Admirality.
To vse jsem ale jiz predtim uvadel. Mam pocit, ze me argumenty bud vubec nectete, nebo o nich nepremyslite, proto bych za sebe tu debatu o norskem tazeni ukoncil.
Czert
23. 12. 2021, 16:29Flek
Je pekne jas ste vysvetlil vyraz pre-emptivni, ale to nemeni nic na tom vasem pokryteckem odsouzeni britskeho chovani a ignorovani naprosto stejneho chovani, z ezinarodniho prava, u nemcu.
Z vojenskeho hlediska nemeckou invazi chapu, ale to sem nikde nezpochybnoval.
Rec byla o legalite a moralce.
K tomu britskemu vraceni lodi. Proste britove spatne odhadly hitlera, ze nenapadne dalsi neutralni stat, coz je s podivem, k realite kolik uz jich predtim napadl. A jeho chovani.
K povalecnemu soudu s readerem, hahaha, kazdemu bylo jasne proc se to resit nebude.
Neresilo se to ze stejneho duvodu proc nemecke bombardovani londyna, coventry, roterdamu a jinych mest.
Daleko zajimavejsi je proc se u soudu nikdy neresilo rabovani nemcu v obsazenych zemi a otrocka prace, byt to francie a sssr pozadovaly.
Vaclav Flek
22. 12. 2021, 20:14pro Czert : Opet jste mne zasypal nekolika prispevky s mnoha dotazy. Na kazdy by slo lehce odpovedet, ale na tolik dotazu naraz nemam silu, resp. cas a trpelivost. Pokusim se tedy odpovedet co nejobecneji:
O norskem tazeni mam doma radu publikaci, za nejautoritavnejsi z nich povazuji knihu americkeho plukovnika norskeho puvodu Hentrika Lundeho, ktereho jiste nelze podezirat ze sympatiii k Nemcu. Objemna kniha o 550 stranach se jmenuje "Hitler´s Pre-emptive War" a vysla v USA v roce 2009. Myslim, ze za vse hovori jiz ten nazev! Na vysvetlenou uvadim, ze "pre-emptivni" je silnejsi vyraz nez "preventivni". Pri preventivnim zasahu chceme zabranit necemu, co by se MOHLO stat, pri pre-emptivnim zasahu chceme zabranit necemu, co by se bez aktivni intervence URCITE stalo.
Vase namitka o casove souslednosti ("Nemci tam prece meli byt drive nez Britove") ukazuje, ze o prubehu udalosti toho vite malo. Britske valecne lode s invaznimi jednotkami jiz skutecne byly na ceste do Norska, kdyz je zastavila nespravna interpretace soustredeni Kriegsmarine, kterou si britsky namorni stab vylozil jako snahu o prunik do severniho Atlantiku. Jiz vyplute lode odvolal zpet a spolu s dalsimi valecnymi plavidly je nasmeroval na sever. Prave toto casove okno 24 - 26 hodin, nez Britove pochopili svuj fatalni omyl, umoznilo nemeckym vysadkum dorazit do sesti klicovych norskych pristavu jako prvni. Britove se presto pozdeji pokusili ve strednim Norsku vylodit, jejich brigady vsak byly porazeny, pri tom do nemeckych rukou padly dokumenty, ukazujici britske agresivni cile, mirici k poruseni norske neutrality.
Po valce byl nemecky velitel namorni casti operace, velkoadmiral Erich Raeder, postaven prave kvuli invazi do neutralniho Norska pred mezinarodni soud v Norimberku jako valecny zlocinec. Proti tomu se prekvapive ohradilo mnoho osobnosti britskeho verejneho zivota, vcetne rady vojaku i namorniku, byvalych Raeredrovych protivniku,kteri vsichni vedeli, jak se veci odehraly.
Na mnohe dalsi namitky vam jiz reagovat nebudu, odpovedi by se nesly v podobnem duchu.
Czert
22. 12. 2021, 15:34A jeste jedna vec, kdyz sem se zamyslel nad tim, jak se poukazoval na onu britskou verolomnosti a agresi nad minovanim norskych vod.
Realita je takova, oprena o mezinarodni namorni pravo, ze jediny stat ktery se mohl citit dotcen a mel pravo zadat satisfakci bylo norsko.
Jedine ti mohli podniknout akci, at uz od vyhlaseni valky britanii, predneseni to k reseni sn, tak o pozadani jinou mocnost o pomoc.
Realita je takova ze norove nic z toho nejen ze neudelali, ale dokonce bojovali proti nemcum, kteri je prisli "zachranit pred zlymy broty".
Nemci bez vyslovneho pozadani ze strany noru nemeli zadne ospravedlneni pro invazi.
Je skutwcne podivne ze pri vasem oblibenem moralizovani bezpravi na norsku ze strany britu ste videl, ale jakeho se na nich dopustili nemci uz nevidite.
Kde je ono kriticke mysleni ktereho se kolikrat dozadujete?
Nebo je to jeste horsi? Vite o nem a umyslne ho ignorujete?
Ale chapu, zcela to zapada do vaseho moderniho videniho sveta a historie.
Pamatuji si, jak ste psal ze u vedecke prace je nutne presne dodrzovat nazvy mest a lidi.
Jenze vite co je naprostym zakladem jakekoliv vedy?
Rict ja nevim a zmylil sem se.
A vysvetlete me, jak chcete opravit pripadne chyby ve svem nazoru na historii, kdyz veskere opacne nazory odbyvate ja vam nerozumim a jediny vas zajem je povidat si s lidmi se stejnym nazorem.
Dokonaly priklad echo chamber. Ano, pouziva se i jiny vyraz, ale ten by sem nebyl vhodny.
Czert
22. 12. 2021, 13:16Flek
A jeste jedna vec, sam ste napsal ze nemci dorazili do norskych pristavu par hodin pred brity.
Tak pri svych vedomostech ste urcite schopen z casu kdy tam dorazily vypocitat kdy museli nemci vyrazit ze svych pristavu a kdy britove.
A byl bych extremne prekvapen, kdyby vase matematika rekla ze prvni vyrazily britove.
Cili na jakych historickych faktech se zaklada vas vyrok ze nemci pri invazi do norska byly obeti? Misto realne utocnikem.
Krome moderniho vykladu, ktery dela z nemcu obeti valky a ne agresory, at uz jde o polsko, norsko ci jinestaty.
Btw, vas vyklad neni nijak moderni, uz prvni nemecky prezident zapadniho nemecka rekl ze nacismus vznikl ve versai a ne mnichove. A kritiku za svuj vyrok moc nesklidil. Dokonce dnes se vydava za modrni a spravny.
Btw, vute proc hitler ze srdce nenavidel jen 2 politiky? Churchilla a benese.
A sem si jisty, ze spravnou odpoved nenajdete, vzdyt dnes je moderni nenavidet oba dva.
Co na tom, ze to zcela kopiruje hitlerovu retoriku, jak o tom ze nemecko bylo obeti obou svrtovych valek, tak i v nenavisti vuci jmenovanym.
Czert
22. 12. 2021, 07:58Flek
A k te danske a norske invazi, a ze k ni byl hitler vyprovokovan.
Co je to presne par dni? Jak moc je to dlouho?
Proc to pisu? Divim se, ze pri vasich rozsahlych znalostech vojenstvi, jak tu pisete, vam unikl maly detail.
Vybavit, shromazdit a nalodit vojaky pro invazi do norska neni zalezitist par dni.
Nikde sem necetl ze by nemci v norsku trpeli omrzlinamy, nedostatkem zasob ci cimkoliv co by neslo znamky urychlene ci spatne naplanovane operace.
Kde nemci sebrali tak rychle zimni vybavu pro zucastnene jednotky? U horskych je to jasne, ty ji maji celorocne, ale ostatni ne.
A severske podminky skutecne v polsku, francii ci jinych ocekavanych cilu nemecke invaze nepanuji.
Je me jasne ze napistete ze nechapete co chci svym prispevkem rict.
Chci rict to, ze vase predstava o tom ze nemecko bylo k invazi do norska vyprovokovano je mylna.
Dokonce i v oficialni historii britanie priznava, ze jednotky k invazi pripravovala par tydnu a ne dni.
Czert
22. 12. 2021, 06:11Flek
A muzete me citvotak kde se ptam co je nemoralniho na zaminovavani neutralnich vod?
Kde sem se tak ptal?
Moje otazka znela jaky byl rozdil mezi britskym minovanim a nemeckym torpedovanim neutralnich lodi. Priste by to chteli cist cele vety.
Jiste ze je pravo kazdeho neutralniho statu obchodovat s kym chce, ale stejne tak je pravo valcicich stran proti tomu jednat.
Rad se tady chlubite historickymy znalostmi, ale najednou ste na britskou kontinetalni blokadu napoleona zapomel?
Nebo na chovani us navy behem americke obcanske valky?
A mohl bych dat desitky jinych prikladu.
Nejaky link na to ze svedove posilaly za valky rudu i do uk? To je myslim nejen pro me novinka.
Jak sem prisel na okupaci svedska? Neni to jasne?
Vyhlasili snad nemci pri okupaci danska ze jejich cilem je norsko?
Ne?
Hmmmm.
A nic jineho nez norsko nebo svedsko to byt nemohlo.
A ta vase pisnicka, hitler nechtel to a to ale byl k tomu dotlacen okolnostmi.
Kdyz nechtel valku, proc ji vubec zacinal?
A nezacinejte timnesmyslem, ze to byla f a vb co mu vyhlasily valku.
Pokud by mu f a vb valku nevyhlasily, tak by f a vb v ten moment prisly uz natrvalo o ststus velmoci.
Vaclav Flek
21. 12. 2021, 21:16pro Czert : Reagujete na muj prispevek, ktery jste ale nejspise necetl (?). Otazka, co je nemoralniho na tom, ze se nekdo chysta zaminovat teritorialni vody neutralni zeme, pripadne tu zemi napadnout, mne prijde stejna jako otazka, co je nemoralniho na tom, ze nekdo s loupezivym umyslem prepadne na ulici nahodneho chodce a poboda ho nozem ?
Je pravem neutralniho statu obchodovat s kymkoliv, a valcici staty to musi respektovat, at se jim to libi, ci ne. Ostatne, jak jsem uvedl, Svedove se chovali obezretne a posilali svou zeleznou rudu stejnym dilem do Nemecka i do Velke Britanie. Hitlerovi to stacilo, Churchillovi to bylo malo... Nikdy za celou valku neuvazovala Treti rise o okupaci Svedska, nevim, kde jste na to prisel. Jak jsem uvedl v predchozim prispevku, Hitler nechtel okupovat ani Norsko, ale byl k tomu dotlacen okolnostmi...
K vasim otazkam - invaze do Norska a do Danska byly zahajene ve stejny den (9. dubna 1940), minovani norskych vod zahajili Britove jiz o nekolik dnu drive.
Czert
21. 12. 2021, 08:53Flek
Jak je u vas zvykem, opet vidite sbate nemecko a spatni sou ti ostatni.
Co bylo spatneho na churchilove chovani, kdyz chtel zabranit dodavkam valecneho materialu nepritely z neutralnich zemi?
V cem bylo britske zaminovani vod odlisne od toho kdyz nemecke ponorky potapely neutralni lode mirici do britanie?
A ted me reknete, bylo britske minovani norskych vod pred nebo po tom co nwmci obsadily dansko?
A okupace danska nesla jinak brat nez predehra k nemecke invazi do norska, pripadne svedska.
Vaclav Flek
20. 12. 2021, 20:12Clanek nepovazuji za dobry, zejmena pro to neuveritelne zkresleni okolnosti vzniku norskeho tazeni. Ve skutecnosti bylo vse presne naopak. Hitlerovi vubec nevadilo neutralni Norsko, v jehoz nezamrzajicich teritorialnich vodach preplavovaly v zime nemecke obchodni lode zeleznou rudu ze svedskych nalezist do Nemecka, mel ovsem obavu, zda si svou neutralni pozici dokaze udrzet. Neutralni Svedsko dodavalo do Treti rise stejne mnozstvi rudy, jako do Britanie. Cela situace ovsem velmi vadila bojovnemu Churchillovi, v te dobe v pozici Prvniho lorda Admirality (ministr pro valecne namornictvo), ktery chtel Nemecku tuto prepravni cestu zablokovat, nejlepe vojenskou okupaci Norska. Prvnim krokem melo byt britske zaminovani norskych teritorialnich vod (samo o sobe jiz duvod k valce), o kterem Churchill predpokladal, ze Nemecko vyprovokuje a poskytne Britanii zaminku k invazi do teto severske zeme. Na britskych valecnych lodich se jiz nachazely jednotky, urcene k vysadkum v norskych pristavech. Nemecka Kriegsmarine vsak bleskovym uderem britskou invazi o par hodin predesla, a klicove norske pristavy obsadila jako prvni. V nasledujici bitve o Norsko sklizeli britsko-francouzsti spojenci same porazky.
Churchilluv pragmaticky kalkul, neohlizejici se na moralku a zakony valky, tak nevysel. Presto tento politik vyuzil britske porazky, a neuveritelnym zpusobem "namydlil schody" britskemu premierovi Chamberlainovi, ktery prijal politickou odpovednost za porazku v Norsku a proto z funkce odstoupil (jakkoliv jeho vina v teto veci byla ve srovnani s Churchillovou minimalni). Nasledne byl premierem zvolen Churchill. Malokdy se v dejinach setkame s vetsi licomernosti...
Dalsi chyby v clanku jiz komentovat nebudu.