pro Zdeněk :


Dobry vecer, Zdenku,


diky za reakci. Karla Pacnera neznam osobne, ale nekolikrat jsme si vymenili nazory po e-mailu, ne vzdy jsme se shodli. Nepatrim k jeho fanouskum, ale vas odkaz si prectu a dam vedet. Dekuji za nej.
Co se tyce balistickych raket Jupiter v Turecku, souhlasim s vami, ze byly velmi zranitelne, nebot byly v dosahu sovetskych strategickych bombarderu. Ovsem jejich technologicka komplexita neumoznovala rozptyleni po tureckem uzemi, byly svou slozitosti vazany prave k tem nekolika malo americkym zakladnam, kde bylo mozne jejich odpaleni. Vzhledem k prekotnemu vyvoji na poli strategickych raket v letech 1955 - 65 byly strategicke zbrane s kapalnym palivem (Thor a Jupiter) jiz prekonany novou generaci raket na tuhe palivo, ktere mohly byt odpaleny i z ponorek. Prezident Kennedy nicmene rozmisteni raket na kapalne palivo v Turecku povolil, vnimal to jako sachovou figuru, kterou bude moci obetovat pri dalsich politickych jednanich.
To ovsem nevedel o Chruscevovych silenych planech na umisteni raket na Kube. Sovetsky diktator chtel vymenou za stazeni sovetskych raket z Kuby "vyhandlovat" stazeni jednotek NATO ze zapadniho Berlina, a mozna i z celeho zapadniho Nemecka. Jinymi slovy, nazor, ze "Kennedy Chrusceva inspiroval" povazuji v tomto kontextu za mylny.

Dobrý večer pane Fleku,

co se týká raket Jupiter máte pochopitelně pravdu, psal jsem rychleji než myslel, zaměnil dva systémy mezi sebou a neověřil si, že Jupitery byly vázány na pevné základny. Jenom bych si rád ověřil jeden rozpor, na který v tomto případě narážím. V části zdrojů se uvádí, že Jupitery měly být použity pro překvapivý první úder ze strany USA na SSSR, ale pokud vím, tak byly pod společným velením NATO, což překvapivý první úder podle mě téměř vylučuje, stejně jako dlouhá doba přípravy, která by nejspíše nezůstala protivníkovi utajena.
Rád bych znal Váš názor na to, která z variant může odpovídat skutečnosti.

Mimořádně jste mě ale překvapil druhou částí svého sdělení. Byl jsem skálopevně přesvědčen, že právě rozmístění střel v Turecku mezi lety 1961 a 1962 inspirovalo Chruščova k tomu, aby se odhodlal k rozmístění vlastních raket na Kubě.

Osobně jsem si, zjednodušeně, kladl chronologií událostí: nepovedna Vídeňská schůzka -> Berlínská krize a stavba zdi->rozmisťování střel Jupiter jako politická páka na Chruščova ->Chruščov chce získat vlastní účinnou páku na Kennedyho->plán na rozmístění jaderných zbraní na Kubě.

Na první pohled by to časově vycházelo, ale máte pochopitelně pravdu, člověk snadno zapomene, že protistrany mají každá své vlastní plány, které uskutečňují, a může se tedy snadno jednat o podobnou situaci jako v červnu 1941, ale musím říct, že tam mi to přijde daleko jasnější.

Dobry vece, Zdenku,

myslim, ze jsem k vami nadnesenym otazkam jiz castecne sdelil svuj nazor, ale zkusim to jeste jinymi slovy. Myslim, ze roli Turecka a raket Jupiter v nem rozmistenych hodne precenujete. Ve Velke Britanii, Italii a Turecku bylo rozmisteno neco malo pres sto raket stredniho doletu Jupiter. Z toho jich ovsem v Turecku bylo pouhych 15 kusu, rozmistenych asi na dvou ci trech stanovistich. K jejich umisteni v Turecku doslo na vyslovnou zadost turecke vlady, vzhledem k tomu, ze se zeme citila primo ohrozena Sovetskym svazem. Ten vuci ni v te dobe vznasel uzemni pozadavky na tri vychodni provincie, ktere asi na tricet let patrily k carske risi (ostatne uzemni pozadavky vznasel Sovetsky svaz i vuci Iranu, ackoliv jeho uzemi soucasti Ruske rise nikdy nebylo). Rakety Jupiter nebylyrozhodne urceny k prekvapivemu primemu uderu,spise mely plnit odstrasujici ulohu (stejne jako by si dnesni Putinovo Rusko asi rozmyslelo svou agresi proti Ukrajine, pokud by ta mela sve jaderne zbrane. Bohuzel se jich v dobre vire vzdala...).

Chruscevovske vedeni vsak v rijnu 1962 mirilo mnohem vyse, neslo mu o tehdy chude Turecko, ale o zapadni Berlin a v podstate cele zapadni Nemecko, a konec koncu i o celou Zapadni Evropu. Pokud byl pomer interkontinentalnich balistickych strel mezi USA a SSSR asi 17 : 1, mohli si byt Americane celkem jisti, ze na ne Sovetsky svaz nezautoci. Rozmisteni sovetskych raket na Kube (pokud by bylo dokonceno, coz ovsem nebylo !) by vsak dramaticky menilo celou strategickou rovnovahu. Sovetske vedeni proto predpokladalo, ze Kennedyho administrativa bude pod timto tlakem souhlasit s odsunem americkych jednotek ze zapadniho Nemecka.

Slo o hluboky omyl chruscevovskeho vedeni a v podstate o fatalni selhani cele sovetske zahranicni politiky. Kennedyho vedeni uvazovalo pouze o dvou alternativach - invazi na Kubu (s pouzitim nuklearnich zbrani nebo bez nich) a blokadu Kuby, nazvanou jako "karantena". Jinou moznost nezvazovalo. Jak vime, tato strategie byla uspesna a vedla k rychlemu stazeni sovetskych vojsk z Kuby, ktere se rovnalo prakticky vojenske porazce. Presto treba vrchni velitel strtegickych sil americke armady, general Curtis LeMay, povazoval Kennedyho postup za americkou porazku, nebot se promeskal moment zatocit s protivnikem vojensky a drtive jej porazit drive, nez zesili svuj nuklearni arzenal (k cemuz v pozdejsich letech skutecne doslo).

Pokud se vratim na zacatek, Turecko v teto velmocenske partii hralo zcela minimalni roli, a americke stazeni raket Jupiter se pozdeji snazila sovetska propaganda vyuzit k alespon castecne omluve sveho fiaska na Kube. Ve svobodnem svete vsak nikdo teto interpretaci neuveril...

Dobrý večer pane Fleku,

děkuji Vám za vyčerpávající odpověď na mé otázky, a rovněž za inspiraci na další velmi zajímavé téma k doplnění vědomostí.
Jsem rád, že jsem se trefil alespoň s domněnkou, že rakety Jupiter nebyly určeny k prvnímu úderu, a že toto tvrzení lze považovat za nesmyslné.

pro Zdeněk :

Dobry vecer Zdenku,

dekuji za Vasi reakci. O problematice kubanske krize by se toho dalo napsat mnohem vice, ale format teto diskuse to prilis neumoznuje, i tak mam dojem, ze jsou nektere me prispevky prilis upovidane. Tak zase nekdy priste.

Dobry vecer, Zdenku,

nechci jiz nasi diskusi ke kubanske krizi protahovat, ale pote, co jsme mi laskave zaslal cast clanku Karla Pacnera, jsem vam slibil svuj nazor. Bylo to pro mne zajimave cteni, nebot se priznam, ze knihy pana Pacnera spontanne nectu, nebot se nazorove nepotkavame. Zaslanou prvni cast clanku si netroufam komplexne hodnotit, nebot nevim, co bude v dalsich castech, tak jenom strucne :

Jako pozitivni hodnotim v clanku absenci zminek o americkych raketach v Turecku jako zcela irelevantni. Dale si cenim casti o roli plukovnika GRU Olega Penkovskeho. Sam jsem jej ve svem prispevku nezminil, i kdyz jej povazuji za klicovou osobu v celem dramatu. Za dulezitou povazuji take zminku o tom, ze v mezikontinentalnich raketach neexistovala v roce 1962 mezi SSSR a USA zadna, ani trochu priblizna, parita, nuklearni konfrontaci by v te dobe Spojene staty jasne vyhraly.

Za negativa v clanku povazuji nedostatecne zvyrazneni zapadniho Nemecka ci spise cele Zapadni Evropy jako hlavni sovetskou motivaci cele kubanske krize. Je usmevne charakterizovat Fidela Castra jako "politickeho naivku", kdyz se v clanku o par odstavcu vyse hovori o popravenych 15 - 17 tisicich odpurcich noveho rezimu. Za nejasnou povazuji take zminku o tom, ze "...americke letectvo tuto zasobovaci cestu prerusi..." (mineny jsou lode se sovetskym vojenskym materialem mirici ke Kube).

Dale jiz radeji psat nebudu, mozna nektere z techto veci autor clanku zhodnotil v pozdejsich dilech sveho vypraveni. Jenom dodam, ze v kritickych chvilich kubanske krize melo americke letectvo kubansky vzdusny prostor pod svou uplnou kontrolou, coz v praxi znamenalo, ze v pripadezjisteni pocatku aktivace raket k odpaleni (ktere trva pres hodinu) by jiz stacily zasahnout z letist na Floride americke bombardery. Vsechna odpalovaci mista jiz mely preste zanesene, takze by sly najisto. Zda by zustaly pouze u konvencni munice, vsak nelze s jistotou rici...

Dobrý večer pane Fleku,

Vaší reakce si velmi vážím. Co se týká knih pana Pacnera musím se přiznat, že je mám poměrně rád, ale především ty, které věnoval otázkám prvních kroků člověka ve vesmíru ( například dva díly knihy Kolumbove vesmíru), případně špionáži (Kosmičtí špioni, Velké špionážní oprace). Co se týká jeho populárně naučných knih o vojenství a historií, získal jsem pocit, že byl hodně konzervativní, ale mohu se mýlit, zdaleka všechny jeho knihy jsem nečetl.

Co se týká daného článku, velmi mě překvapilo, že v textu nejsou přehledně odkazy na další díly tohoto seriálu.
Odkazy na další díly uvádím zde:

díl 2:
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/gromyko-kennedy-karibska-krize-fidel-castro-chruscov.A161129_174323_vojenstvi_kuz?zdroj=vybava_idnes

díl 3:
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/karibska-krize.A161202_135819_vojenstvi_kuz?zdroj=vybava_idnes

díl 4:
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/karibska-krize.A161208_161556_vojenstvi_kuz?zdroj=vybava_idnes

Každopádně, naši diskusi na téma Karibská krize jsem považoval za velmi zajímavou a poučnou, nicméně jsem získal pocit, že Vás pouze okrádám o čas, neboť jsme ji vedli jenom my dva, tudíž mi přišlo, že se jedná o mimořádně neefektivní způsob předávání informací.
Vzhledem k tomu, o jak zajímavé téma se jedná, a to i s přesahem do dnešní doby, jsem však čekal daleko živější debatu.

Až později mi došlo, že jsem Vás mohl nechtěně urazit nebo naopak, že jsem mohl vyvolat dojem, že jsem se urazil já, což v žádném případě není pravda.

Diskuse s Vámi jako člověkem, který o dané problematice ví daleko více než já, je pro mě naopak mimořádně zajímavá a přínosná, nicméně se současně nemohu vůči Vám zbavit pocitu jistého dluhu a toho, že Vás pouze zdržuji od užitečnější práce.
Nicméně, pokud to nevadí Vám, budu rád v této možnosti získávání informací pokračovat.

pro Zdeněk :

Dobry vecer, Zdenku, dekuji za dodani dalsich casti clanku redaktora Karla Pacnera o kubanske krizi. Podivam se na ne v nejblizsich dnech, a v pripade vyhrad se ozvu. Pokud by vyhrady nebyly zasadni, asi se neozvu, at tu soucasnou diskusi jiz neprotahuji...

Zdenku, ja si vubec nemyslim, ze byste mne mohl jakymkoliv zpusobem urazit, a take se nedomnivam, ze bych urazil ja vas. Vedeme prece po celou dobu pratelskou diskusi...

pro Zdeněk :

Dobry vecer, Zdenku, jeste jednou dekuji za zaslani dalsich casti clanku Karla Pacnera o kubanske krizi. Poctive jsem je precetl a - nebojte se - nechystam se je podrobne komentovat. Jenom zminim, ze je v nich malo toho, s cim bych zasadne nesouhlasil, ale naopak je tam mnoho veci, ktere mi v zasvecenem clanku o problematice chybi. Je to predevsim role zapadniho Nemecka, a mozna i cele Zapadni Evropy, kterou chtel Sovetsky svaz ziskat vymenou za stazeni raket z Kuby. Receno jinak, po precteni serie clanku pana Pacnera jsem svuj nazor na kubanskou krizi nijak nezmenil.

Chruscev hral svym kubanskym dobrodruzstvim nejenom velmi riskantni, ale take (pro sovetsky statni rozpocet) velmi drahou hru, proto take jeho vklad do hry odpovidal vysi predpokladane vyhry. Skutecnost, ze tu hru prohral na plne care a prisel i o svoji politickou pozici byla pro nej osobni tragedii, ale odpovidala cele ubohe a nepromyslene koncepci teto riskantni operace.