pepik
" Americký kontraadmirál Andrew C. Bennett považoval operaci za „sebevražednou a naprosto nerozumnou“, proti akci až u Eisenhowera osobně protestoval také americký admirál Bernhard Bieri a ostře proti byl i velitel 1. obrněné divize generálmajor Orland Ward. Všem se od Peterse dostalo ujištění, že pokud dojde v přístavu ke střelbě, výsadkové lodě se stáhnou."

takze je mozne ze ike souhlasil, ale evidentne lidi pod nim ne. cili by mohl rozebrat proc ike souhlasil.

Czertik
Protože Britové vedeli jak je Francouzi nenávidí za potopeni jejich lodi 3. července 1940, tam měla ta akce být vedena pod vlajkou SSA, ale jak důstojník rekl, že v noci tu vlajku Francouzi neuvidí ... No a hlavně útok v noci byla pitomost, kterou posvetil i Winston.
Ještě dodám, že velice neslavne skončila podobná společná akce proti Francouzům v Alžiru jmenem Terminál.

Jen ke zničení Francouzskych lodi. Britové chteli, aby společně bojovali proti Kreigsmarine. A to logicky nešlo.

Czertik
Ostatně kritika admirala Bennetta vůči Eisenhowerovi byla náležitě odměněná, byl prevelen na Island :smile: i když Ike vzal tu tragikomedii na sebe.

pepik

ano vlajku v noci neuvidi, ale mohli rict ze sou amici :)))).
ale nijak si nevysvetlil proc to bylo schvalene, kdz lide dole s ni nesouhlasily.
to ze ike se mstil lidem co s nim nesouhlasili a meli pravdu a on ne, ukazuje jeho charakter.

a proc by neslo aby francouzke lode bojoaly za brity proti nemcum ? prebehnout na stranu britu s lodi jde velmi snadno, zvlast kdyz na dane zakladne se nenachazi zadny nemec a nemci by to tam meli daleko.

Ja to vidim jinak. V podminkach primeri Treti rise s Francii bylo, ze si Francie ponecha svou flotilu, urcdenou predevsim k obrane svych zamorskych kolonii. Churchillova predstava, ze Nemci vyuziji tuto flotilu pro sve cile, je prave jen jeho predstava. Nenasel se zadny dukaz, ze by Treti rise neco podobneho zamyslela. Proto ta velka nenavist Francouzu vuci Britum, a tak slaba podpora de Gaullovi, jehoz imager se po valce velmi precenovala.

hahahahaha.
ano v podminkach primeri mohlo byt ze nemci jejich flotili nevyuziji, ale NIKDO kdo ma vic nez polovinu mozku funkcni by hitlerovi neveril. vam jako expertu na historii skutecne nebude delat problem spocitat kolik ze to hitler od 1933 podepsal smluv a dal ruznych zavazku...a kolik z nich dodrzel a kolik porusil. amuzeme zustat jen u mezinarodnich smluv, ci narodnich s mezinarodnim presahem, at toho neni prilis.
o hitlerovi lidi vedeli ze je to lhar a nejde mu verit. pokud nepatrili do tabora jeho fanousku. cili verit ze hitler tuhle smouvu porusi bylo pragmaticke a spravne.
jen blazen by veril ze hitler tuhle konkretni smlouvu dodrzi.
ano, podpora de gaulla byla slaba, protoze francouzi radeji chteli slouzit nemcum nez proti nim bojovat.
a dnesni francouzi by meli de gaullovi postavit zlatou sochu v nadzitotni velikosti, protoze jen diky nemu, se na francouze diva jako na cleny spojencu co bojovaly proti nemcum a ne jako na spojence nemcu po padu francie. coz de fakto byly.

Ona tragicka situace byla predevsim vyustenim naprosto nekompetentniho rozhodnuti admirala Gensoula, ktery pred nadrizenymi i namorniky zatajil informavi o moznostech, ktere jeho flotile RN nabizi. Jen pro predstavu stejnou situaci v Alexandrii se podarilo vyresit bez jedineho mrtveho, flotila byla internovana, lode zakonzervovany a pritom Třeti rise proti tomu nijak nezasahla a ani se tato skutecnost neprojevila v jejim pristupu v Petainovske Francii. Ze doslo k tomuto tragickemu stretnuti pada pouze na jeho "hlavu" .

Lukas Loji
Neviděl bych to tak jednoznačně označit Gensoula za vinika. Jednal o ultimatu s ministrem Darlanem.
Nemohl tedy jednoznačné změnit plán opustit Alexandrii. Ultimatum znělo asi tak:
1-bojovat spolu s VB proti Nemecku
2-předat lodě VB
3-odplout do Karibiku a být pod dohledem SSA
Tak co vybrat ...
Možná měli důvody nevěřit, kdo ví?

lukas
nemuzes srovnavat situaci v alexandii s ouranem/mers el kebir. v alexandrii britove kontrolovali pristav (a okolni zemi) v mers el kebir ani jedno.
cili pozemni obsazeni bylo nemozne.

soulhas s tim ze gensoul nese hlavni vinu. kdyz vedel ze jeho lode sou doslova sedici kachny , tak mel prijmou podminky rn a ne hnat francouze do predem ztraceneho boje.
ale francouzka hrdost jim nedovoli priznat ze ti mrtvi francouzi sou chybou francouzu a ne zradnho utoku britu.
vzdyt i dnes se hodne francouzu chova jako by byly v napoleone francii kdy se pred nimi trasla cla evropa a ne v situaci, kdy francie jen dela to, co jim nemecko dovoli.

pepik
a zamyslel ses nad bodem 3 ? to by mu umoznilo aby nic nedelal (tak jako dosud) a splnilo hlavni cil britu - aby se eliminovala hrozba ze ty lode budou bojovat na strane nemecka.

to, ze nechtel nic nedelat v karibiku a doufal v nic nedelani v africe...je jen jeho vec.
skutecne by bylo zajimave patrat po duvodech toho proc odmitl i 3 moznost, ktera zarucovala ze nebude nijak ani on a jeho muzi ohrozeni na zivote.
proc chtel radeji pripadne slouzit nemcum nez jine moznosti.

To jsem mel na mysli. Ovsem on se o tomto bodu nabidky vubec nezminil. On ji odmitl ale nadrizenym ji zatajil ... je dolozeno. ze v depesich co poslal neni tato moznost vubec uvedena.
Pokud jde o situaci v Alexandrii tak ano je to jine ale je na ni nazorne videt, ze pokud se francouzsky admiral nejak rozhodl,jeho podrizeni nasledovali. A napriklad i v Anglii nebylo obsazeni fr.lodi tak bezproblemove (viz. mrtvi na obou stranach na Sourcoufu)
Takze bohuzel ze mrtve francouzske namorniky nese odpovednost velici admiral Gensoul.

Lukas Loji
Aha, tak to zatajeni tretiho bodu je zásadní pokud bylo tomu tam. Díky

Myslim, ze pronasite velmi zjednodusene soudy, ktere nerespektuji to, co vedeli tehdejsi ucastnici techto udalosti a jak se rozhodovali. Pro Francouze bylo zachovani jejich flotily velmu dulezitym bodem smlouvy o primeri s Nemeckem, a Hitler jim v tomto vyhovel. Predpokladal,o se, ze se francouzske valecne lode presunou do africkych, pripadne malgaskych, pristavu. Naopak bojovny Churchill predpokladal po rade britskych neuspechu, od Norska pres Kretu az po severni Afrku, aktivni zapojeni francouzskeho lodstva na strane Treti rise. Proto se rozhodl zautocit. Tento predpoklad neni podlozen zadnym historickym dokumentem (!). Churchilluv spatny usudek stal zivoty mnoha stovek fracouzskych namorniku a patri k jednomu z mnoha chybnych ozhodnuti, ktere britsky premier ve II. svetove valce ucinil.

Vaclav Flek
Další názor a zní velice rozumně. Osobně nemám úplný informace a proto jsem obezretny delat jednoznačný závěr. Vidim v napadení Francouzky flotily určitou pomstu ci lekci Britanie.

To V. Flek
Počkejte, to je trochu nesmysl:

"Naopak bojovny Churchill predpokladal po rade britskych neuspechu, od Norska pres Kretu az po severni Afrku, aktivni zapojeni francouzskeho lodstva na strane Treti rise. Proto se rozhodl zautocit."

V době útoku na Mers El Kébir dne 3.7.1940 přece nějaké vámi uvedené britské neúspěchy neexistovaly. V severní Africe vydal Mussolini rozkaz k útoku na Egypt až 8. srpna 1940 a ani po tom se italská armáda nebyla schopná pár dní hnout, Kréta byla až v létě 1941, dokonce i Narvik v Norsku Francouzi s pomocí Norů, Poláků a Britů dobyli a zahnali Němce až na Švédskou hranici (bráno jako první pozemní vítězství spojenců za války), stáhli se pouze z důvodu zhoršující se situace na západní frontě po zničení přístavu a překladiště železné rudy.

JanJan

Formalne mate samozrejme pravdu, ja jsem zde projikoval britske aktivity proti Francouzum az do utoku na Oran v listopadu 1942, nebot se domnivam, ze jde o souvisejici retezec udalosti. Mers el Kebir je typickym clankem v tom dlouhem retezci, ze ktereho se vymyka pouze velikosti francouzskych ztrat. Diky za pripominku, ja nicmene trvam na svem vykladu udalosti. Uznavam ale, ze jsem to  mel slovne lepe osetrit, asi zminkou, ze bitvou u Mers el Kebiru, britsko-francouzsky antagonismus rozhodne neskoncil.

Lukas Loji
Stále si myslím svý o Britanii a vlastně je i důkaz o ujištění Darlana, že lodě zůstanou pod Francouzkym dohledem a nebudou předaný Německu.
Francouzi bojovali jako lvi u Dunkerk a umožnili "naivnim" prchajícim poraženým Britum odplout. Akce Dynamo zachránila základ Britský armady za to patří hlavně obdiv právě Francouzům i Belgicanum a poklonu od Winstona Ch..
Winston nikdy nedrzel slovo po vzoru svých předchůdců.

Ano mate naprostou pravdu ze u Dunkerku bojovali francouzsti vojaci, stejne jako namornici velice statecne, ale ono jich take bylo eVakuovano znacne mnozstvi nestahoval se pouze BEF.
Navic RN zcela urcite neprijelo "hned" bojechtive strilet na francouzske lode a namorniky. Pokud by to tak bylo zahajily by lode palbu okamzite tak aby pripadnemu protivnikovi nedali cas se vzpamatovat. Strelba na zakotvene lode by je zcela urcite vyradila dost mozna vsechny a masakr mezi francouzskymi namorniky by byl nepochybne jeste vetsi. Problemem bylo i to ze kapitan Holland (tehdejsi velitel ll Ark Royal) nebyl k admiralu Gensoulovi po velmi dlouhou dobu vubec vpusten, admiral se odmitl s nim sejit. Vyber tohoto "vyjednavace" ktery hovoril plyne francouzsky a mel ze sveho predchoziho pusobeni velice dobre vztahy s francouskymi namorniky mi take ukazuje na respekt ktery RN chovalo k francouskym namornikum. A pokud jde o zachovani flotily, ta mohla byt zachovana stejne tak na Antilach, jako v Mers el Kebir

lukas
mas nejakou hypotezu na to, proc se francouzi branili tomu aby jejich lode slouzily na strane spojencu proti hitlerovi ?
ci v nejhorsim byly neutralove mimo dosah nemecka ?

vaclav flek

vase nenavist vuci churchilovi a obdiv vuci hitlerovi je v tom co ste napsal vic nez zrejma, ktera vam brani videt presne to co tu pisete - to co vedeli a citili lide v tehdejsi dobe a case a jak to vedlo k rozhodnutim ktere ucinily.

ano, smlouva o primeri predpokladala presun francouzkych lodi mimo samotnou francii. a presto se znacne casti francouzkeho lodstva do opusteni francie moc nechtelo, coz uz byl problem.

a ze churchil predpokladal zapojeni francouzkych lodi na strane nemecka? a proc by nemel ? napiste jediny duvod proc by mel churchil predpokladat ze nemci tenhle bod smlouvy dodrzi.
zvlast kdyz francouzi po padu francie davali zretelne najevo ze radeji budous slouzit hitlerovi nez proti nemu bojovat.

ale, vlastne ano, mate pravdu, skutecne v tomhle byl churchil paranoidni, vzdyt nemci prece jenom dodrzely spoustu dalsich smluv ktere podespaly, at uz to byl mnichov, neutralita danska, norska, belgie, nzozemi.....pockat.

a jak byste si predstavoval onen historicky dokument ktery by podporil churchilovo rozhodnuti potopit francouzke lode pokud neprejsou na stranu spojencu nebo odmitnou jit do neutrality mimo dosah nemecka.

pepik

utok britu na francouzkou flotilu nebyl zadny akt pomsty ci lekce. ale prosteho logickeho uvazovani.
kdyby ty lode presly na stranu nemecka, a je jedno jesli by posadky byly francouzke ci nemecke, komplikovalo by to sance na preziti osamocene britanie.

cili jedina moznost pro brity jak zvysit svoje sance na preziti byly jen dve - dostat ty lode na svoji stranu nebo zajistit ze nebudou slouzit nemum.
a jetsli zajisteni toho ze nebudou slouzit nemcum melo byt naplneno tim ze budou zadrzene v usa, nebo potopene, bylo ponechano na francouzich jak se rozhodnou.

francouzky admiral se evidentne rozhodl pro to, ze je radsi necha potopit nez aby s nimi odplul do usa. proc se tak rozhodl nevim. a zjistit to neni moc jedoduche.

Czertik
ne to nemam. je to velice zvlastni protoze namornici z francouzskych lodi dokonce pri spatreni britske flotily oslavovali a tesili se ze se konecne pridaji k RN a budou dale bojovat proti Třeti risi, kterou stale pokladali za hlavniho nepritele. Doporucuji knihu Drama v Mers el Kebir od francouzskeho historika Antiera.
Domnivam se ale ze politicka reprezentace porazene Francie se obavala aby se nahodou VB a Treti rise nakonec nedohodli (jak chtel Hitler) a nerozdelily si sfery vlivu tak ze VB zvysi svoji dominanci v zamori (ohrozi francouske kolonie) a Treti rise si ponecha kontrolu nad kontinentalni Evropou. Proto chtela zachovat svoji flotilu akceschopnou primo na uzemi africkych kolonii. I pozdeji kdyz se pokousel De Gaulle presvedcit francouze v koloniich aby se k nemu pridali (k francouzi) tak to casto skoncilo bojem.

lukas
to je zajimava teorie, ze vedeni porazene francie pocitalo/obavalo se ze osamocena francie bude zbrabela jak oni a skloni se pred nemci a pak se francouzi a britove budou pretahovat o kolonie (pod nemeckym dohledem nad obema) a proto chteli mit silne namornictvo.

a ano, to jak sily vichisticke francie casto bojovali proti spojencum, misto toho aby se vzdaly vim.
jak sem psal, nebyt de gaulla, tak by se francouzi po valce brali jako spojenci nemecka a ne jako vitezu.

pro czertik

Hned v prvni vete mate hrubou chybu - nevyjadruji nenavist vuci Churchillovi a obdiv k Hitlerovi, ctete, prosim, pozorneji moje texty. K britskemu premierovi jsem ovsem kriticky, ma v Praze dve sochy, a ja si nejsem jist, zda si je zaslouzi. V cervnu 1940 byla porazena Francie na lopatkach, nicmene se tvarila stale jako velmoc. Jednim ze symbolu velmoci bylo prave mohutne valecne lodstvo, zatim celkem netknute. Posadky lodi byli velmi vlastenecky orientovani, a rohodne nesouhlasily s jakymkoliv opatrenim, ktere by vedlo ke snizeni nebo zruseni jejich nezavislosti. Proc by mely akceptovat Brity, ktere po podepsani primeri povazoval za zradce a nenavidely je temer stejne jako Nemce ? Nevim, kolik smezinarodnich smluv porusila Treti rise a kollk Velka Britanie, myslim, ze to hodne srovnatelne, Treba v bitve o Norsko, uz jsem se k tomu vyjadroval na techto strankach nekolikrat. Churchllovym mottem bylo "all is fair in love and war", coz prekladame jako "v lace a ve valce je vse dovoleno". Podle toho se choval...

vaclav flek
ano, v onom textu co ste tady napsal ste nijak nevyjadril nenavist k churchilovi a obdiv v hitlerovy.
ale tyhle pozice ste dal najevo ve souste jinych diskuzich a ja jeste netrpim sklerozou.

a ano, jednim ze symbolu velmoci je sila jejich lodstva. a co se tyka posadek lodi, tak tady se mylite. jak napsal lukas v jinem prispevku. posadky francouzkych lodi se i tesily na to, ze budou bojovat proti hitlerovi po boku britu, byt to nebylo univerzalni.
a ze nenavidely brity ? kvuli cemu ? dokun nedoslo k onomu utoku, nemeli jediny duvod.
a ze nenavidely hitlera ? hmmmmmm.
pokud nenavidely hitlera, tak odmitnout pridat se k britum kteri proti nemu bojuji, postrada jakykoliv smysl. stejne tak nema smysl slouzit francii ktera bude slouzit hitlerovy.
nebo je vase domenka ze nenavidely hitlera zcela chybna.
ve svem prispevku si sam protirecite a vase odpoved postrada logiku.

ano, bylo by velmi zajimave se podivat kolik mezinarodnich smluv porusil hitler (nemecko) a churchil (britanie). a sem si velmi jisty ze vas dojem ze britanie by byla na tom podobne je velmi mylny.

ano, dizkuzi ohledne norska si pamatuji, stejne jako to, ze se vam nepodarilo najit argumenty pro to, ze se britove/spojenci zachovaly jako padousi. prece jenom to, ze norove radeji podporovaly spojene nez hitlera v dobe invaze, tak i za okupace hodne ukazuje jak smysleli obycejni norove.

Vubes vami nesouhlasim. Zcela urcite jsem nikdy nevyjadril nenavist vuci Churchillovi, i kdyz silnou kritiku ano (dokonce jsem o Churchillovych chybach napsal cely clanek. Stejne tak jsem nikdy nevyjadril obdiv k Hitlerovi. Pokud jste to tak pochopil, tak me prispevky spatne ctete.

Francie podepsala se Treti risi dohodu o primeri, kterou chtelo veleni fracouzke asrmady i lodstva dusledne respektovat .Devet desetin francouzskych vojaku, prepravenych do Velke Britanie, volilo po primeri navrat do Francie. Stejne tomu bylo i po bojich mezi Brity Francouzi v Syrii. Znovu opakuji, ze Francie chtela sve lodstvo stahnout do africkych kolonii a nemela zajem o konlikt s Vekou Britanii. Ten vzdy vyprovokovali Britove.

Norske tazeni vyprovokovala rovnez Britanie zaminovanim norskych pobreznich vod, dle valecneho prava jiz duvod k vyhlaseni.valky. Vsimnete si take, ze jak norska, tak svedska vlada, odmitly pustit pres sva uzeemi britske dobrovolniky na pomoc Finsku, tehdy napadenem Sovetskym svazem.

Jak jsem uvedl minule, Churchill vychazel ze zasady "all is fair in love and war" a na zadnou fair-play si nepotrpel...

vaclav flek
ja taky s vama nesouhlasim, ale to neni nic noveho.
ano, tu vasi kritiku churchila z diskuze znam (byt onen clanek sem necetl, sel by dat sem?), ale nemuze se zbavit dojmu ze vase kritika churchila vychazi z nepochopeni situace ve kterych se rozhodoval a co by se stalo, kdyby se rozhodl jinak.
vy proste jdete s modernim trendem kdy "vsechno dobre v minulosti je ted spatne, protoze to dobre psal velky zly bily muz". trend ktery projevuje absolutni nepochopeni historie.
dobre si vzpominam na tu vasi kritika churchila o indii, ze jim nedovezl jidlo a ze radsi zasoboval britanii. kopal ste do nej, protoze jeho rozhodnuti stalo zivoty indy, ale ve sve aronganci ste se nikdy nezamyslel nad tim, kolik zivotu britu jeho rozhodnuti zachranilo. at uz potravinami co tam dorazily, nebo materialem na zbrane ktere chranily zivoty britu.
proste pro vas byl zivot indu nadrazeny zivotum britum. neptam se proc.

k tomu obdivu hitlera....no nejsem jediny kdo ma takovy dojem. stejny dojem mel tusim petr habarta??? skutecne si na jeho jmeno presne nevzpominam, ale jeho komentare byly na velmi vysoke urovni.

a prave proto, ze 9 z 10 francouzu volilo ze pujdou radeji slouzit hitlerovi nez aby proti nemu bojovaly, churchil nabyl dojem ze francouzke lodstvo bude slouzit hitlerovy, nejspis s francouzkymy posadkami. co je na tom tak tezke k pochopeni ?
prave proto neustale opakuji, ze nebyt de gaulla, tak by se po valce zcela spravne jednalo s francii jako se spojencem hitlera.
a to, jake melo plany francouze veleni namornictva...no, evidentne se je melo snazit realizovar rychleji a otevreni, protoze to jak je delali v realu, vytvorila u britu dojem ze chteji bojovat po boku nemcu proti britum.
cili meli se snazit vic.

a k tomu vasemu minovani norskych vod brity....ste si skutecne jisty tim co jste napsal ? mozna byste si mel zkontrolovat datumy, protoze ja sem si na 99,999999% jisty ze tohle minovani brity norskych vod zacalo probihat v dobe kdy uz nemci provadeli zcela otevrenou invazi do norska. cili o zadny valecny akt ze strany bitu neslo. slo to dokonce vnimat jako pomoc norum proti nemcum.

a ano, jiste skutecne je zajimave to ze norove a svedove odmitly pustit na sve uzemi briske dobrovolnikdy na pomoc finsku, ale ja myslim ze je jeste zajimavejsi duvod proc tak rozhodly, ale ten ste neuvedl. zajimave.

a ze si churchil na fair play nepotrpel ? a co jako ? proc by mel ? muzete me uvest priklad jakehokoliv valecneho vudce ktery si na fair play potrpel a vyhraval ?
napoleon, hanibal, caesar, sun-tzu...a sposta dalsich si nikdy na fair play nepotrpely a sou to ikonami a vzory pro minule, dnesni i budouci valecniky a vudce.

a myslim, ze stejne tak je zajimave take to, ze pred zacatkem valky ve 39 vetsina noru pokladala nemce za budouci nepratele a brity za pritozene spojence (proti nemcum).
ale to se vam nehodi do kramu. a pritom to nejsou nijak obtizne ziskatelne informace.

nevim ktery znamy valecnik pronesl nasledujici citat, myslim ze manstain, ale nejsem si jisty a je to velmi jedoduche.

"pokud ma nepritel stejnou sanci jako ty, neco si udelal blbe".

pro Czertik

Dekuji za vasi obsahlou repliku. Bohuzel s ni prakticky vubec nesouhlasim, na vas se ovsem nezlobim. Myslim, ze vase nazory nevyplyvaji ze zle vule, ale spise z male informovanosti. Nebudu odpovidat na vsechny vase namitky, jenom na nekolik boodu :


1) Ja jsem nikde neuvedl, ze francouzsti vojaci chteli "radeji slouzit Hitlerovi". To je zasadni nepochopeni (!), oni chteli hlavne domu, do Francie. Ja jsem to ale napsal spravne, bohuzel jste si to jinak vylozil...

2) Trvam na kritice britskeho postupu v Indii, kdy se nepodarilo odvratit hladomor. Britove meli za valky nouzi, ale neumirali hlady, Dovoz kanadske psenice do Indie v letech nejvetsiho hladomoru mohl zachrani statisice, spise vsak miliony, indickych zivotu. Mimo jine proto Britanie Indii kratce po valce ztratila.

3) Vasi mylnou predstavu o zaminovani norskych vod prisuzuji vasi neznalosti. Pritom neni tak slozite zjistit si pravy stav veci. Pro tento adalsi vase omyly vas nemohu povazovat za partnera v seriozni diskusi...

4) Svuj clanek o Churchillovych omylech a chybach vam zaslat nemohu, nebot copyright na nej ma redakce. Myslim ale, si lze vyyzadat clanky v elektronicke podobe, ten o Churchillovych omylech vysel v zari 2013,. Pridam jeste tip na clanek o invazi do Norska, ktery vysel v cervnu 2013. E-mailova adresa redakce je "valka revue@epublishing.cz". V obou pripadech se jednalo o casopis "II. svetova".

vaclav flek

ja taky s vama zasadne nesouhlasim. a u vasi arogance se ani nedivim, ze moje nazory berete jako z male informovanosti misto jen jineho nazoru na ty same zdroje. nebo toho ze mam pristup i k jinym zdrojum nez vy (kdyz ja sem vam dal presne cisla kolik rudy dodavalo svedsko do britanie a nemecka, kdyz vy ste si myslel ze to bylo 50 na 50).

1. ne to nebylo zadne nepochopeni, to bylo posani reality. ano, francouzsti vojaci se chteli vratit do francie. s tim souhlasim, jenze problem je v tom ze vychisticka francie byla vazalem nemecka uplne ve vsem. cili popis ze se rozhodly slouzit hitlerovy byl spravny. skutecne by me zajimalo na zaklade ceho mate chybny nazor ze vychisticka francie neslozila hiterovy.

2.ano, britove za valky neumiraly hlady, ale to je asi tak jedine pravdive co ste napsal. jak jiste vite, syty pracovnik toho vyrobi vic hladovy, zivy vic nez mrtvi. a bez materialu nikdo nevyrobi nic.
dnes jde pri trose patrani zjisit jaka byla zbrojni produkce pro jednotlive mesice a roky v bitanii a to same plati i pro indii.
skutecne by me zajimalo z ceho berete presvedceni ze dovoz potravin do indie by byl pro valecne usili lepsi nez dovoz materialu a jidlaa do britanie.
sam sebe popisujete jako historika, ale jako historik byste mel vedet ze valky nejzpozdeji od americke obcanske valky vyhrava prumyslova vyroba. a cim vetsi prumyslova vyroba,respektive prevaha jadene strany, tim kratsi je valka a celkove zahyne mene lidi.
ukolem churchila bylo vyhrat valku co nejrychleji a valku a to nejde bez valecne vyroby. kdyby krmil indy, tak by valka v evrope a nasledovne i v asii trvala dele a zemrelo by vice lidi.
ale vam o zivoty evropanu a ostatnich narodnosti asi moc nejde ze. vy proste uprenostujete zivoty indu nad zivoty vsech ostatnich.
ani neresim proc.

a ze britove indii po valce ztatily ? ano, to ano. a je to takovy historicky paradox ze bezny ind se nikdy po vyhlaseni nezavislosti nemel lepe nez za bristke nadvlady.

3. citace z ceske wiki "První miny Britové umístili 8. dubna v rámci operace Wilfred,[4] ale to už bylo pozdě. "
ano, skutecne mate pravdu v tom ze britove zcaly o den drive pokladat miny nez nemci napadli dansko a norsko (ja si ty datumy prehodil), ale to nic nemeni na pozdejsi realite.
norsko nijak neprotestovalo proti britskemu minovani, naopak pozdeji se stalo clenem spojencu a po jejich boku bojovalo roti hitlerovy.
cili vas argument ze britove zacaly minovat norske vody a ze to jde povazovat za valecny akt je zcela irelevantni.

4. a neslo by dat oba clanky sem na armyweb po dohode s nimi ? bylo by zajimave si tu precist i nazory ostatnich.

vaclav flek

a ano, zcela umyslne sem mluvil o vychisticke francii, protoze o uzemi francie ktere okupovalo nemecko primo je myslim bezpredmetne diskutovat jestli tamni francouzi slouzili hitlerovy nebo ne.