Toto byla nejčastější otázka, na kterou jsme museli odpovídat týden před začátkem kurzu "Zimní postapo - přežití na území nepřítele". Už na základě naší odpovědi účastníci kurzu tušili, že se nebude jednat o běžný kurz přežití, ale další kurz Thor Tactical, které jsou tak trochu jiné...

Foto: Ti co mají kuráž

Tomu, abychom mohli účastníky tohoto kurzu vypustit do terénu, předcházela celodenní intenzivní příprava, kde byli účastníci kurzu seznamováni s veškerými potřebnými věcmi, které se jim během pobytu v lese a při přechodu nepřátelského území mohou hodit. Seznámili se základy improvizované orientace v terénu bez GPS a buzoly, vysvětlili jsme jim, jak rozdělat oheň bez sirek nebo zapalovače, naučili se, jak si vybudovat přístřešek a jak se zahřát. Ale také jsme jim vysvětlili, jak se ukrýt před hlídkami, jak se dorozumívat v terénu a mnoho dalších užitečných informací, které se jim mohou během následujících hodin hodit. Součástí teoretické přípravy bylo i seznámení s nejběžnějšími druhy min a improvizovaných nástražných systémů, se kterými by se mohli setkat.

Psali jsme:Potravina ideální na dlouhé výpravy? Jerky!

Foto: Miny a NVS

Po úvodní teoretické části proběhla praktická část kurzu. Kdo očekával, že instruktoři budou chodit společně s účastníky po lese a vše udělají za ně, zatímco oni se budou jen dívat, byl hořce zklamán.

„Nacházíte se na území Ukrajiny, která je obsazena ruskými separatisty, dostali jste se do zajetí. Ale máte štěstí, podařilo se vám utéct. Jediné, co máte u sebe, je plán s vyznačenými minovými poli s možností přechodu na druhou stranu hranice, knoflíkový kompas, izotermickou folii, nůž a křesadlo. Na mapě jsou také vyznačena záložní vojenská skladiště, kde najdete potraviny, vodu a hlavně koordináty místa, kde vás může vyzvednout záchranná skupina, čas vyzvednutí a volací znaky. Zbytek už záleží pouze na vás. Počítejte s tím, že za dvacet minut bude vyhlášen poplach a po okolních lesích po vás budou pátrat skupiny „ozbrojenců", včetně městské policie."

Tak nějak zněl úvodní briefing před zahájením hlavní části kurzu Postapo - zimní přežití na území nepřítele pořádaný společností Thor Tactical. Všichni účastníci byli též obeznámeni s kouzelné slovíčkem „ krleš", jehož vyřčení znamená, že pro ně „hra" končí, vzdávají další činnost a my je odvezeme do tepla.

Psali jsme:Jaké vybavení si vzít do přírody? Díl 3. Obuv

Všichni tušili, že tento kurz bude jiný, než běžné kurzy přežití. Ale realita předčila jejich očekávání. To, že je vyženeme do lesa bez běžného vybavení a potravin, pouze s pár základními věcmi, neočekával nikdo. Pamatujte, že vše je v hlavě, je to otázka vůle. To byla poslední rada, kterou slyšeli, než zmizeli ve tmě.

Byli jsme zvědaví, jak se ke splnění úkolu chlapi postaví. Sami máme za sebou mnoho podobných cvičení, kdy jsme byli vystaveni veškerému nepohodlí a útrapám. Byli jsme vojáci, byla to naše práce a vybírat jsme si nemohli. Museli jsme splnit rozkazy, ale situace těchto chlapů je jiná - jsou zde dobrovolně a ještě za to platí. Budou mít chuť a vůli překonávat únavu, zimu, fyzickou bolest z dlouhého pochodu? Na tuto otázku jsme neznali odpověď ani my, ani sami účastníci.

Během noci se začalo měnit počasí, původní mráz, kdy bylo až -15°C vystřídala obleva, která sebou přinesla zvýšenou vlhkost. Z vlastní zkušenosti víme, že toto počasí je mnohem horší než mráz, během chvíle vám promokne oblečení o boty a pobyt v terénu je mnohem obtížnější.

Foto: Noční check point

Okolo půlnoci nám hlídky začaly hlásit, že při přechodu hranice byli zadržení první narušitelé. Zadržení v tomto případě neznamenalo „kulku do hlavy" nebo dlouhodobý pobyt ve vězení, ale návrat o několik kilometrů zpět a další pokus o přechod. To v tomto případě, kdy všichni jsou již notně unavení a promočení, silně zapůsobí na morálku a člověk musí prokázat dostatek silné vůle, aby pokračoval dál.

Ve tři hodiny ráno zaznělo do telefonu první „krleš" - jedna skupina to již nezvládla a požádala o ukončení. Další „krleš" jsem uslyšel v 6 hodin ráno, kdy se jeden účastník cítil natolik vyčerpaný, že to také vzdal. A to bylo vše. S ostatními jsme se setkali až na místě vyzvednutí. Byli unavení, potrhaní, mokří, ale spokojení, že to dali. Na závěrečném vyhodnocení nám řekli, že kurz je hodně překvapil. To co zažili, opravdu neočekávali. Byli hozeni do vody a museli plavat. Na druhou stranu si pochvalovali příležitost vše si vyzkoušet samostatně bez dozoru "statného ošetřovatele", což jim dalo mnohem víc.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, co se zúčastnili, těm kteří prošli i těm kteří odstoupili. Už jenom to, že to zkusili, ukazuje, že MÁTE KURÁŽ!