Péče o válečné hroby a pietní místa
Zákon definuje válečný hrob jako místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.
Foto: Kámen s nápisem "Válečný hřbitov Ostašov 1914 - 1918"
Pietním místem se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti.
Péče o válečné hroby zahrnuje úpravu, ochranu, zřizování, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací. Zákon ukládá obecním úřadům s rozšířenou působností povinnost vést evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu a informovat příslušný krajský úřad o počtech a stavu válečných hrobů.
Krajský úřad koordinuje péči o válečné hroby v rámci kraje, vede souhrnnou evidenci těchto hrobů a informuje o stavu a počtech Ministerstvo obrany ČR.
Ministerstvo obrany koordinuje péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí, vede centrální evidenci válečných hrobů a poskytuje dotace na péči o válečné hroby.
Zákon nabyl účinnosti 1. července 2004 a zahájil kvalitativně novou etapu v historii péče o válečné hroby. V rámci odboru mimoresortní spolupráce sekce personální Ministerstva obrany ČR péči o válečné hroby organizuje a koordinuje referát válečných hrobů.
Historie péče o válečné hroby
Péče o válečné hroby byla v gesci tehdejšího Ministerstva národní obrany Republiky československé již od poloviny 20. let 20. století do roku 1939 a v poválečných letech. V roce 1950 byly tyto kompetence přeneseny na Ministerstvo vnitra, které za válečné hroby zodpovídalo až do roku 1999. Usnesením vlády č. 427 z 5. května 1999 byla koordinace péče o válečné hroby svěřena do působnosti Ministerstva obrany. Problematika péče o válečné hroby ovšem nebyla upravena zákonem a tato činnost od obcí mohla být vyžadována pouze na smluvním základě nebo dohodou.
Válečné hroby v České republice
Evidence válečných hrobů v České republice prochází zásadní změnou. V roce 2005 bylo zahájeno ověřování skutečného stavu válečných hrobů v místech a obcích. Shromážděná data jsou postupně prostřednictvím krajských úřadů předávána ke zpracování na referát válečných hrobů Ministerstva obrany, kde je vytvářena kvalitativně nová evidence válečných hrobů. Na území ČR je nejvíce válečných hrobů národů bývalého SSSR a Němců, dále pak Rumunů, Italů, Poláků, Francouzů a Britů.
Foto: Hroby válečných zajatců na území České Republiky
Na základě zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech Ministerstvo obrany ČR poskytuje účelové dotace na zabezpečení péče o válečné hroby. Poskytování dotací se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 40/2001 Sb., k programovému financování. V letech 2006-2007 je péče o válečné hroby realizována v rámci podprogramu ISPROFIN č. 207 442 "Zachování a obnova historických hodnot a tradic".
Foto: Hroby válečných zajatců na území České Republiky
Zdroj: Ministerstvo vnitra
Komentáře