Eichmannovo zlato v Blaa Alm v rakouské oblasti Aussee má mít podobu zlatých cihlel, které byly odlity z prstenů, zubních protéz a jiného nakradeného zlata v Evropě, hlavně od židovských vězňů. Tento poklad, jako spousta dalších, které byly ke konci války do Alpské pevnosti převezeny, nebyl dosud objeven.

Foto: Eichmannovo zlato má mít podobu zlatých cihel, které byly odlity z prstenů, zubních protéz a jiného nakradeného zlata v Evropě | scan z knihy

Alpskou pevností pojmenovali nacisté poslední místo odporu na konci 2. světové války. Bylo to rozsáhlé území v pomyslném trojúhelníku, tvořeném městy Salzburg, Linec a Štýrský Hradec. Na celém území byly horečně budovány podzemní kryty a pevnosti, na ukrývání pokladů se využívaly i místní solné doly. Na území by se měly skrývat kromě Eichmannova zlata i poklady Otto Skorzenyho, Ernesta Kaltennburnnera a dalších pohlavárů Třetí říše.

Psali jsme:Příčiny francouzské vojenské katastrofy u Dien Bien Phu – arogance, neznalost, špatné plánování

Foto: V solném dole Merker u obce Altaussee v Rakousku byl na konci války americkými vojáky objeven poklad, který měl odhadovanou hodnotu kolem dvaceti miliard liber | Wiki Commons

Dne 24. dubna 1945 vyhlásil Adolf Hitler Alpskou pevnost za poslední baštu odporu. Do oblasti mířily desítky konvojů s největšími poklady, naloupenými během celé 2. světové války. Mířili tam i pohlaváři Třetí říše, kteří doufali, že Alpská pevnost odolá náporu spojenců. I jejich zavazadla přetékala cennostmi, zlatem, šperky i balíky cizích valut. Když bylo území dobyto spojenci, po pokladech se slehla zem. Poklady měly v budoucnu posloužit k zajištění úniku klíčových nacistických pohlavárů, kteři si velmi často po válce potřebovali založit zcela novou identitu. Počítalo se také s tím, že poklady poslouží k zajištění případné obnovy 3. říše.

Foto: Nacisté ke konci války v Aplách ukryli obrovské množství zlata a dalších cenností | Wiki Commons

Před pár lety nalezená zpráva americké armády z roku 1947, přinesla nové světlo ohledně legendárního pokladu ukrytého v Horním Rakousku při útěku nacistů na konci druhé světové války. Zpráva, údajně napsaná americkou armádní kontrarozvědkou, uvádí, že na konci války vybraná skupina příslušníků SS pod vedením Adolfa Eichmanna přepravovala četné bedny plné zlata a cizí měny právě  na alpskou plošinu Blaa Alm (v oblasti Ausseerland v Horním Rakousku).

Psali jsme:„Odvést zajatce nepřipadalo v úvahu“ – co se stalo v Den D na Pointe du Hoc

Je také prokázáno, že si během 70. a 80. let někteří bývalí vysoce postavení nacisté zakoupili pozemky právě v regionu Ausseerland. Četné výkopové práce (často i za pomoci těžké techniky) pak jasně svědčily o tom, že si zde bývalí nacisté nezakoupili pozemky za účelem romantických procházek přírodou či houbaření, ale že si vyzvedávali dříve poschovávané poklady. Klíčové poklady, včetně Eichmannova zlata, však dosud pořád leží ukryto někde v Alpách.

Zajímavým faktem také je, že mnoho dříve chudých civilních obyvatel Horních Rakous, se po válce stalo až podezřele zámožnými. Někteří usedlíci si z lehce nabytým majetkem, který si na jejich usedlostech uschovali prchající Němci, neumělo poradit a začali se viditelně honosit nalezeným bohatstvím, nosit zlaté šperky a proto jim byly poklady zabaveny. Jsou však známy i případy lidí, kteří se po nálezu cenností chovali skromně a jejich poklady jim tak vystačili na dobré živobytí po mnoho dalších let. Nálezci jezdili do vzdálených měst ke klenotníkům, kde opatrně po malých částech zlato rozprodávali, aby na sebe neupoutali zbytečnou pozornost. Je znám i případ nedávného nálezu několika vaků se zlatými cihlami, které našla parta lesníků nedaleko Salcburku.

Foto: Kolik nacistických pokladů v oblasti Alpské pevnosti ještě čeká na své odhalení? | pixabay

V roce 1946 našli Američané části roztrhané nacistické účetní knihy, v níž se hovořilo o úkrytu kdesi v Ausseerlandu, kam bylo převezeno 166 000 000 dolarů ve švýcarských francích, 299 000 000 dolarů v dolarových bankovkách, 31 000 000 000 ve zlatě, 3 000 000 dolarů v diamantech, 93 000 000 dolarů v cenných známkách a uměleckých předmětech a další cennosti v celkové hodnotě 37 000 000 000 dolarů. To by v přepočtu znamenalo pohádkové bohatství v hodnotě 814 000 000 000 korun. Tento poklad nebyl také nikdy nalezen, přestože jej důkladně hledaly jak armáda, tak lovci pokladů.

Foto: Adolf Eichmann | Wikipedia.org

Otto Adolf Eichmann byl německý nacistický funkcionář a válečný zločinec, jeden z hlavních organizátorů holocaustu. Na konci roku 1944 uprchl před Rudou armádou do Berlína a odtud do Alp. Zde se v roce 1945 vzdal americké hlídce. Bylo mu jasné, že nesmí prozradit svou pravou totožnost, a tak se vydával za obyčejného příslušníka SS. Uvězněn byl pod jménem Otto Eckmann. Podařilo se mu uprchnout z vězeňského tábora a poté pracoval na farmách v Německu. V roce 1950 se mu podařilo za pomoci organizace Tichá pomoc odplout na lodi do Argentiny. Tam byl v roce 1960 vypátrán izraelskou tajnou službou a dopraven do Izraele. V následném soudním procesu v roce 1961 byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1962 popraven.