V posledních cca deseti letech jsem měl možnost provádět výcviky pro soukromé střední policejní školy z celé ČR a pět let jsem jednu takovou školu (SOŠ OOM Zlín) řídil. Musím po přečtení tohoto článku konstatovat, že je velmi úsměvné zrovna tvrzení pana plukovníka Rohála. Byla to právě především škola MV v Holešově, která poslední roky nelibě nesla právě zaměření našich škol, nadměrnou praktickou výuku a spolupráci s PČR (a nutnu podotknout, že názory MV na policejní vzdělávání v ČR vedou směrem k dalšímu snížení podobných znalostí a dovedností).
Rovněž je k zamyšlení, že policejní škola MV v Holešově propustí nebo nechá odejít velmi kvalitní a zkušené učitele (Dr. et Mgr. Jan Cváček, pplk. v.v. - úžasný vojenský a policejní psycholog, který se účastnil zahraničních misí AČR; JUDr. Milan Vichlenda, PhD., plk. v.v. - specialista na kriminalistiku a kriminologii; Jiří Lehký, plk. v.v. specialista na právo a další) a na jejich místo často nastoupí policisté, kteří přichází téměř rovnou z policejní akademie. Co je asi takový učitel může naučit, že? Pikantní je potom zákulisní vyčítání, že tito zkušení učitelé dále úspěšně vyučují na jiných středních a vysokých školách.

Střední odborná škola ochrany osob a majetku Zlín za mého vedení, byla právě zaměřena na praktické dovednosti se zaměřením do skutečné praxe! Po celou dobu studia je mimo jiné provází povinný předmět - speciální tělesná výchova, ze které je dokonce maturitní zkouška (bojové sporty, donucovací prostředky, zbraně, taktika). Povinné kurzy (a tady i střelecký) a další. Naše škola například jako první v ČR ve spolupráci s KŘ PČR Zlín (plk. Vaněk, plk. Holz, kpt. Jůzl) uspořádala cvičení na téma "Aktivní střelec v budově školy", které jsme s velkým úspěchem pořádali třikrát. Na základě našich cvičení, byl tento druh cvičení povinně prováděn policisty ve všech krajích. Naši studenti absolvovali pravidelně společná cvičení s vojáky z Univerzity obrany (pplk. Flasar). Součástí výuky je mnoho odborných kurzů, které jednak připravují budoucí policisty, jak odborně, ale také zvyšují jejich odolnost (zimní přežití, apod). A třeba i formou propracovaných modelových situací, kde se zapojí velká řada učitelů se svými předměty. Studenti pracují pod tlakem a přibližujeme je v maximální možné míře realitě. Tím chci především říci, že tyto školy se snaží současnou mládež připravit po všech stránkách na drsnou realitu služby v ulicích. Jaké je potom rozčarování, když se dostanou k PČR a zjistí, že se tam prakticky neprovádí střelecký výcvik, fyzická příprava žalostné úrovně, donucovací prostředky, taktika,....a výcvik obecně jsou téměř na posledním místě. Může to být i třeba tím, že potom k policii jsou přijímání osoby z gymnázii, průmyslovek a pod. A jak víme, ty potom absolvují pouze zkrácenou odbornou přípravu a jdou do výkonu. Může to být ale jistě i z mnoha jiných důvodů. Nicméně, pokud se příprava a dále pravidelné a smysluplné cvičení právě řadových policistů nezmění, nezmění se nic.
Osobně jsem žádal o možnost se účastnit se studenty tréninků policistů ve výkonu (fyzická příprava, profesní sebeobrana apod.). Bohužel hlavním důvodem, proč to nešlo nebyla legislativa. Ale jednak fakt, že se "moc nesejdou", že jich je tam "málo", a že vlastně moji studenti 4. ročníku toho umí více jak běžný policista ve výkonu a byla by ostuda. A to je prosím realita......
Mám mnoho přátel u PČR na různých stupních, vím že jsou tam také velmi kvalitní lidé a také instruktoři, ale bohužel systém nefunguje.

A jak bylo řečeno.....tento systém je nastaven tak, že každý z nás si musí umět pomoci sám a nemůže se spoléhat na někoho jiného. A bohužel na PČR už vůbec ne.

A vždy si říkám, že až mě zase jednou zastaví třeba hlídka dopravní policie a provede moji kontrolu tak, aby se sama neohrozila, že jim písemně pošlu pochvalu. Bohužel se tak ještě nestalo.
Vždy jsem svým studentům kladl na srdce - pokud tedy už nechceš "pomáhat a chránit", postupuj při zákroku tak, aby jsi především neohrozil svůj život......tím jsem ovšem nemyslel utéci.

Mgr. Viktor Brebera

Sugarus : Napsáno přesně. Pod to bych se i já podepsal.

Jako bývalý policista elitního útvaru se statutem speciální nasazení musím s obrovským zklamáním přiznat, že řadoví policisté v této zemi mají pouze teoretické znalosti a to ještě na mizerné úrovni. O praktické přípravě na výkon v ulicích se v tomto směru nedá vůbec hovořit. Proč tomu tak je? Jednoduchá odpověď. V této zemi nejde nikomu o nějaké to bezpečí v ulicích, ale o to aby bylo rozdáno co nejvíce pokut a zkontrolováno co nejvíce podezřelých. Podezřelá osoba je v tomto případě ta, co se každý den pohybuje na stejném místě a je nedbale oděna. Ta se pak každý den kontroluje, eviduje a tím se uměle navyšuje bodový systém, o kterém se stále tvrdí, že u policie neexistuje. Osobně jsem si tím prošel, a protože mi to nedávalo smysl, snažil jsem se díky své fyzické převaze a troufám si říci i inteligenci tomuto vyhnout únikem k útvaru kde toto nebylo praktikováno. Získal jsem statut speciálního nasazení. Protože si někdo z vedení všiml, že je zde další útvar co by mohl přispět k tíženým bodovým výsledkům, bylo mezi policisty speciálního nasazení rozdáno pokutových bloků a KO (formulář na kontrolu osoby). Tím i elitní útvar přišel o drahocenné hodiny výcviku a místo toho šel do ulic rozdávat pokuty na úseku dopravy a provádět kontroly tzv. podezřelých. Zkrátka u policie slouží 90% těch, co nemají chuť položit život, nebo zdraví za takto nesmyslný systém. Zbytek opravdu slouží z přesvědčení. Bohužel z toho zbytku je zase 90% těch co na to nemají fyzické a ani psychické předpoklady. Co k tomu dodat. Výsledkem toho všeho je dlouho očekávaný a předvídatelný útok v Uherském Brodě. Osobně jsem si prošel výcvikem na šíleného střelce, a čemu jsem byl svědkem, už hraničí se slibem mlčenlivosti? Obrázek ať si udělá každý sám. Policejní prezident? Kecá nesmysly!!! Upozorňuji, že nejsem zhrzený bývalý policista. Odešel jsem dobrovolně, neb mé vzdělání a dovednosti byly oceněny v soukromém sektoru. Vzpomínám na Vás a budu Vás vždy obhajovat.

CZjad : Policisté tu znalost převážně mají, ale celkový systém priorit práce je určen jejich nadřízenými. Doufám, že jste nenabyl pocitu, že Policisté upřednostňují buzeraci za prkotiny nad řádnou činností s chutí. Nikoho to nebaví a každý se tomu snaží vyhýbat. Bohužel snaha dělat z pořádkové služby jen dopravní, je prioritou vedení Policie. Každý Policista musí plnit kvóty udělených pokut a počtu zkontrolovaných osob. Na tom stojí celá činnost těch kluků. Když si neplní nepřijde o odměny, ale je trestán. Toť vše, jak možná alespoň částečně vysvětlit váš pocit z Policistů. Bohužel je to špatné už dlouho a bude hůř, protože poslední vedoucí struktury, které požadovaly ještě kvalitní práci, jsou tak prořídlé, že už zbývají převážně jen mladí kariéristi, kteří jen překonávají kvóty. Nikoho nezajímá, že klesne ve svěřeném obvodě díky činnosti Policistů počet trestných činů, či přestupků. Vedení požaduje stále vyšší a vyšší počet pokut a kontrol. Za co to je, nikoho nezajímá. Takže Policista jde a aby si splnil, hledá cokoliv. A tak to odnášejí spíše ti slušnější, co občas udělají přešlap, než ti, co se chovají jako prasata. Ti se musí oznamovat, k přestupkovým komisím. Ale to se nepočítá. Počítá se jen bloková pokuta. Co se týče výcviku, tak souhlasím naprosto s autorem článku. Je naprosto nedostatečný. Kvalitní instruktory máme, i program jejich výuky. Ale výcvik, který se koná jednou za čas, je k smíchu.

Teď se bude donekonečna řešit střelba, ale o 100 nebo 500 nábojích to není. Policistůcm chybí daleko víc, než jen výcvik se zbraní, například znalost elementárních zákonů a předpisů nutných pro jejich činnost a hlavně snaha řešit malé problémy, které mohou časem vyústit až v tragédii. I v Brodě stál za tím, že pánovi houklo, celkem dlouhý příběh. Veškeré činnosti nespadající do kolonky "lukrativní" nemají u PČR velkou prioritu. Dost dlouho jsem pobýval v Anglii. Angličtí bobíci zbraně nemají, ale od první slabiky z nich máte naprosto jiný pocit. Už jsem to psal několikrát, ale mě osobně policie nikdy s ničím nepomohla a proto už od ní ani žádnou pomoc nečekám a jen doufám, že mi řešení mých problémů alespoň nebude ztěžovat.