Poslední slova před smrtí německého polního maršála Waltera Modela
„Udělali jsme všechno, abychom ospravedlnili naše činy ve světle historie? Co tedy zbývá pro poraženého velitele?“ Tato slova pronesl německý polní maršál Walter Model před příslušníky svého štábu 21. dubna 1945 krátce před tím, než výstřelem do hlavy dobrovolně ukončí svůj život.
Foto: Walter Model (uprostřed) na východní forntě | Bundesarchiv, Bild 183-2005-1017-519 / Lucke, Fritz / CC-BY-SA 3.0
Pozdější „Hitlerův hasič“, celým jménem Otto Moritz Walter Model, se narodil učiteli hudby v braniborském Genthinu 28. ledna 1891. Po maturitě roku 1909, i přes slabou tělesnou kondici (na škole byl dokonce osvobozen od tělocviku), dobrovolně vstoupil do německé Císařské armády, a to zřejmě díky svému strýci. Následovalo studium na vojenské akademii v Nise. Model patřil mezi průměrné, spíše horší kadety a jednoznačně zaostával po fyzické stránce. Jenže pak na sobě začal tvrdě pracovat, jeho studijní výsledky se rapidně zlepšily a svou fyzickou kondicí brzy strčil do kapsy většinu svých spolužáků.
Na začátku 1. světové války byl již Walter Model zkušeným vojákem. Osvědčil se jako velitel pěší roty a záhy byl dekorován oběma třídami Železného kříže. V roce 1916 s vynikajícím prospěchem dokončil kurz pro důstojníky generálního štábu. Následovalo krátké období, kdy sloužil jako pobočník velitele 10. pěší brigády, ale poté již opět velel přímo na frontě. V roce 1917 byl těžce raněn. Po svém zotavení ze zranění se do zákopů již nevrátil, působil opět ve štábech, včetně generálního. Konec Velké války ho zastihl v roli zpravodajského důstojníka.
V meziválečném období Model sloužil v Reichswehru, kde stabilně postupoval po služebním žebříčku. Roku 1934 se stal plukovníkem. V té době měl za sebou již i stáž v Sovětském svazu a byl znám jako velký nadšenec modernizace armády. V roce 1938 navštívil občanskou válkou zmítané Španělsko, kde bylo jeho úkolem studium taktiky a výzbroje obou válčících stran. Po návratu z Pyrenejského poloostrova byla jeho dalším velkým „zájmem“ problematika československého opevnění v rámci hrozícího konfliktu mezi Německem a Československem.
Na počátku 2. světové války byl náčelníkem štábu IV. sboru určeného k útoku na Polsko. V době tažení na Západ v květnu 1940 byl pak náčelníkem štábu 16. armády. Modelovým dalším významným úkolem bylo od 22. června 1941 vést 3. tankovou divizi během operace Barbarossa, což byl krycí název pro útok na Sovětský svaz. V té době rychle postoupil do velení LVI. tankového sboru. V říjnu 1941 následovalo povýšení na generála a v lednu 1942 se dostal do čela 9. armády. V této funkci si rychle získal uznání jako mistr pružné obrany. Tato schopnost byla Modelovi mnohokrát ku prospěchu, protože v říjnu 1943 mu bylo svěřeno velení nad celou skupinou armád Sever, kterou měl vést při jejím ústupu na linii Panther.
1. března 1944 se Model dočkal dalšího povýšení, a to na polního maršála. 30. března 1944 nahradil polního maršála Ericha von Mansteina coby dosavadního velitele skupiny armád Jih a úspěšně zpomaloval postup Rudé armády ke karpatským horským průchodům do Maďarska. V červnu 1944 byl Model převelen jako velitel Sověty drcené skupiny armád Střed, kde opět dosáhl značného úspěchu při zadržování nepřátelského postupu v Bělorusku a před Varšavou (operace Bagration). Ale ani Model nedokázal zázraky a jeho armádní skupina Střed byla po čase fakticky rozprášena. Adolf Hitler následně Modela 18. srpna 1944 převelel na západní frontu, aby se stal po polním maršálovi von Klugem vrchním velitelem německých vojsk na Západě.
5. září je byl Walter Model jmenován velitelem skupiny armád B, která se záhy střetla s jednotkami spojeneckého výsadku u nizozemského Arnhemu. V této bitvě Němci dosáhli svého posledního většího vítězství. V zimě 1944/1945 pak ještě Model pomáhal s plánováním a realizací německé ofenzívy v Ardenách. Na jaře 1945 však musela Modelova skupina armád ustoupit k řece Ruhr, kde byla následně obklíčena Američany. 15. dubna 1945 polní maršál Walter Model rozpustil své velitelství a o šest dní později se u Duisburgu zastřelil. Bylo mu 56 let.
Zdroj: britannica
Komentáře
Vaclav Flek
21. 10. 2024, 20:53Polniho marsala Walthera Modela povazuji za jednoho z nejlepsich nemeckych velitelu II. svetove valky, dodnes ne zcela doceneneho. Nebyl pouze mistre obraneho boje, jak se casto tvrdi (a z tohoto tvrzeni se jiz stalo klise), ale nektere jeho akce, napriklad v cele 3. tankove divize v bojich pri uzavirani kotle u Kyjeva v srpnu 1941 patri mezi spickove ukazky odvazne ofenzivni taktiky.
Czertik
21. 10. 2024, 21:37ano, nemecky dustojnick zbor spolu s nejvysim vedenim byl nejlepsi ve druhe svetove. a co nemci dokazi, kdyz nechtaji ovladat evropu ukazaly po valce.
a kde svet mohl byt, kdyby se misto dobyvani sveta rozhodly pro mir a spolupraci. jenze vladnout cele evrope a svetu byla pro nemce za hitlera tak velmi pritazliva.
Pepík Knedlík
21. 10. 2024, 11:25Poslední jeho úspěch v Holandsku "Market garden"? Nebyla to jen jeho zasluha, ale jednotek SS, ktery rozmeteli tuhle nesmyslnou akci Montgomeryho.
Pohřbeny byl u Wuppertalu v lese a později jeho ostatky skoncily na vojenským hřbitově ve Vossenacku.
Patril mezi dvacet nej. Pry ho vojavi uznávali a meli i rádi.
Czertik
21. 10. 2024, 12:44nesmyslna nebyla. jen presprilis optimisticka. stejne jako nemecka ofenziva v ardenach.
jenze narozdil od nemcu si spojenci takove neuspechy mohly dovolit, kapacitu na doplnovani ztat meli, nemci uz od 43 ne.
Pepík Knedlík
21. 10. 2024, 13:56Největší chybou byla samolibost a egocentrismus Montyho. Nedůvěroval "Holandskymu" odboji, který měl značné informace a chtěl pomoc i bojem. Generálové z Nizozemí varovali, že cesty i místa přistani pro vysadek a kluzaky nejsou bezpečný. Ale tohle Monty smetl ze stolu.
Vsichni vysoci velitele ze spojenců to chápali, ale on ne. Pozdeji se k tomu vyjádřil princ Bernhard: Považovali nás za tlupu blbů.
Pepík Knedlík
21. 10. 2024, 21:24Cz
Co trošičku zmírní idiocii plánu Montyho je fakt, že planem byl nadšený i Eisenhower a dal v pohyb jak prohlasil jeden gereral US a to: utrpeli jsme grandiozni porazku.
Vaclav Flek
21. 10. 2024, 22:30Pepik Knedlik :
Nepisete to presne. U Arnhemu bojovaly dve velmi oslabene tankove divize SS (Hohenstaufen a Frundsberg), ale pocet tanku v kazde z nich odpovidal sotva velikosti praporu. Modelovou zasluhou je, ze dokazal tyto velmi oslabene sily sjednotit a jejich usili naprit smeremn, ktery rozhodl posledni fazi operace Market Garden (zniceni 1. britske vzdusne-vysadkove divize). Podle mne nepatril mezi dvacet nej, ale mezi pet nej, pokud bereme pouze pozemni vojsko. Rozhodne predcil treba takoveho Rommela. Jinak vojaci jej uznavali, vyraz "pry" je zbytecny.
Pepík Knedlík
23. 10. 2024, 07:04Václav Flek
Mate pravdu jednalo se o seskupeni SS pod velenim Bittricha. Velký podil pri formovani zbytku Německý armády mel Model a Rundstedt. Každopádně jakou měli převahu Spojenci si nelze představit a přesto dostali přes hubu.
Spojenci vs Německo 2:1 v počtu vojáků, 2,5:1 v dělostřelectvu, 20:1 v tancích a 25:1 v letadlech. Takovou převahu v některých ukazatelech neměla Sovětská armáda.
Pepík Knedlík
23. 10. 2024, 08:54Vaclav Flek
Ještě dodám, že opravdu je Rommel zbytečně glorifikovan a pritom jeho jedna světlá chvilka byla pri invazi do Beneluxu i Francie a druha pri vylodění v Normandii.
Vaclav Flek
23. 10. 2024, 20:23Pepik Knedlik
Tesi mne, ze vyjimecne nejsme v rozporu. Ja bych k Rommelovym svetlym chvilkam pridal jeste nektere jeho vykony ze severni Afriky, predevsim jeho skvelou schopnost prechazet z defenzivy k necekanym protiutokum. Byl brilantni taktik, ale maximalne na urovni velitele armadniho sboru (coz byl prave Afrika Korps), na veleni vyssim celkum nemel. Podstatne vyse nez Rommela radim treba marsala Alberta Kesselringa, Rommelova nadrizenehoi, ktereho ovsem vitez od Tobruku casto ignoroval, vedom si svych neformalnich kontaktu s Hitlerem.
Pepík Knedlík
23. 10. 2024, 21:50Vaclav Flek
Pěkný shrnutí a pro mnoho ctitelů Erwina asi studena sprcha. Ano, Kesselring byl prozíravec a taktik od A až po Z. Rommel jen od A až po S. A právě to S bylo tim bodem, když utocil a jeho tren byl naprosto mimo dosah a bez zdrojů.
Tahle situace je krásně popdana v knize od A. bon Kagenecka: Poručík tankistů. Stojí za přečtení.
Pepík Knedlík
23. 10. 2024, 21:53Omlouvám se za překlepy, ale naseptavace v telefonu jedou svoji ligu i po dokončení vety. Děkuji Pepík
Pepík Knedlík
23. 10. 2024, 21:53Omlouvám se za překlepy, ale naseptavace v telefonu jedou svoji ligu i po dokončení vety. Děkuji Pepík
Czertik
21. 10. 2024, 10:17ty posledni slova krasne vystihuji na co myslel a co se mu hodilo hlavou. jen je skoda ze se nezamyslel nad tim, jestli nemecka agrese byla vubec spravna.