Poslední tažení Che Guevary
Che Guevara – všemocný revolucionář, který byl schopen svrhnout jakoukoliv vládu se velmi brzy stal obětí své vlastní slávy a nakonec skončil stejně, jako většina jeho odpůrců – byl popraven bez soudu.
Foto: Che Guevara | Wikimedia Commons / Public domain
Che Guevara již od samotného počátku nepočítal pouze s revolucí na Kubě. Byl přesvědčen, že se mu postupem času podaří komunistickou partyzánskou válku přenést do všech zemí Latinské Ameriky a dokonce i Afriky. Neustále mluvil, že je potřeba pro Spojené státy vytvořit mnoho malých Vietnamů. Když selhal jeho pokus o komunistický převrat v africkém Kongu, odebral se vést partyzánskou válku do Bolívie, kde nakonec našel i svůj konec. Ernesto Che Guevara přiletěl do La Paz, hlavního města Bolívie, pod falešným jménem Adolfo Mena Gonzáles v letadle z brazilského Sao Paula, pravděpodobně na začátku roku 1966. Pro vstup si zvolil dokonalou kamufláž. Oholil si své ikonické vousy, nechal si zvednout svou vlasovou linii, aby vypadal starší a nasadil si kravatu. V žádném případě poté nevypadal jako světoznámý revolucionář. V Bolívii poté přešel na svou druhou tajnou identitu, postaršího muže jménem Ramon Benitez Hernandes, u této identity si vyholil střed hlavy, vlasy odbarvil na šedo a nasadil si brýle s tlustými kostěnými obroučkami.
Foto: Che Guevara v přestrojení jako Adolfo Mena González | Wikimedia Commons / Public domain
V Bolívii se mu podařilo shromáždit skupinku 53 oddaných stoupenců komunistické revoluce. S touto malou skupinou se hodlal pustit do boje s celou bolivijskou armádou. Věci ovšem hned zezačátku nešly podle plánu a tábor byl odhalen, efekt překvapení tedy Guevara ztratil. Bolivijské úřady ovšem z počátku nevěděli, že se jedná o povstalecký tábor a domnívaly se, že se jedná o výrobnu kokainu. Střet s drogovou mafií nebyl podceňován a tak do útoku na tábor bylo povoláno více než 5 000 bolivijských vojáků.
Partyzáni tedy museli z tábora prchnout do džungle a ztratili tak spojení nejen s Kubou, ale i s ostatními partyzány v jiných zemích. V prázdném táboře našli bolivijští vojáci Guevarovy usvědčující dokumenty a nastal hon. Guevara to v posledních měsících neměl vůbec snadné. Skrýval se v džungli, trápil ho hlad, nedostatek léků a dotěrný hmyz, který hryzal ve dne v noci. Často nemohl ani chodit a sužovalo ho astma. Když se Spojené státy dozvěděly, že je Guevara v Bolívii, rozhodli se přijít bolivijské armádě na pomoc.
Poslední svobodný den pro Guevaru nastal 7. října 1967, kdy informátor Ciro Bustos udal bolivijským vojákům polohu partyzánského oddílu Che Guevary v soutěsce Quebradadel Yuro. Další den se speciální bolivijská jednotka, která byla vycvičena v proti partyzánském boji americkými instruktory dostala partyzánskému oddílu na stopu a spustila se přestřelka, kdy měli vycvičení profesionálové značně navrch. Mnoho Guevarových stoupenců zemřelo a sám Guevara byl dvakrát střelen, každopádně se ho podařilo dopadnout živého, když na Bolivijské vojáky křičel „Nestřílejte! Jsem Che Guevara a mám větší cenu živý než mrtvý!"
Comandante a jeho přeživší muži byli odvedeni do zchátralé chatrče, která, jak se ukázalo, byla místní vesnickou školou. Zde Guevara odmítal mluvit s důstojníky a mluvil pouze s obyčejnými vojáky, kteří ho hlídali, nebo hlídkovali kolem. Jeden z bolivijských vojáků, pilot vrtulníku Jaime Nino de Guzman popsal, že Guevara vypadal strašně. Měl střelnou ránu na pravé noze, byl celý špinavý, se slepenými vlasy a v roztrhaných šatech. I navzdory svému zevnějšku si ale udržel zdviženou hlavu a při rozhovorech se vždy díval přímo do očí.
9. října ve 12:30 přišel vysílačkou rozkaz vrchního velení z La Paz. Prezident bolivijské vojenské vlády Rene Barrientos podepsal příkaz k popravě. V zašifrované podobě byl rozkaz k vykonání popravy předán i agentovi CIA Felixu Rodriguezovi, který ve skutečnosti na pátrání po Che Guevarovi dohlížel. Zástupci amerických zpravodajských služeb byli proti popravě, chtěli revolucionáře vyslechnout, ale bolivijské úřady výslech nedovolily.
Agent Rodriguez byl schopen s Guevarou mluvit jen pár minut před samotnou popravou, podle něj se Che přiznal k vydání rozkazů k popravě tisíců lidí, ale neučinil pokání, ani nad svými činy nelitoval. Agent Rodriguez poté vyslovil „Comandante, omlouvám se,“ a informoval Guevaru o nadcházející popravě. Krátce na to do místnosti vstoupil seržant Mario Teran, který se dobrovolně přihlásil jako popravčí a bral to jako pomstu za jeho padlé kamarády, kteří zemřeli při boji s partyzány. Rozkaz zněl zinscenovat Guevarovu smrt jako úmrtí v boji. Seržant Mario Teran tedy Guevaru několikrát střelil do nohy, ramene a až naposledy do krku. Guevara byl nakonec střelen devětkrát a zemřel ve 13:10 po poledni.
Foto: Che Guevarovo tělo krátce po popravě | Wikimedia Commons / Public domain
Tělo zastřeleného Guevary bylo přivázáno k lyžinám vrtulníku a dopraveno do města Vallegrande. Tam bylo jeho tělo předvedeno novinářům. Soudní lékař nechal z těla amputovat ruce pro identifikace totožnosti. Úřady nechěly, aby se z jeho hrobu stalo poutní místo a tak byl pohřben na neznámém místě. Hrob se podařilo najít až v roce 1995, kdy vysloužilý bolivijský generál Mario Vargas prozradil Jonu Lee Andersonovi, autorovi knihy Che Guevara: Revoluční život, že Guevara je pohřben poblíž přistávací dráhy ve Vallegrande v masovém hrobě.
Zdroj: Diletant Media, britannica
Komentáře
Vaclav Flek
14. 05. 2024, 22:18Na zacatku sedmdesatych let jsem zil ve Francii, kde tehdy mezi mladymi asi vrcholil kult Che Guevary. Kazdy teen-ager povazoval za nutne mit jeho podobu na svem triku, nejlepe obnosenem a spinavem, to bylo soucasti image. Malokdo z nich chapal, o co Guevarovi slo - totiz o nasilne nastoleni blahobytu jedne skupiny lidi krutym utiskem druhe skupiny, a to za pouziti te nejhorsi brutality. Nastesti mu v Bolivii tento "kubansky model revoluce" nevysel, skupina jeho stoupencu se nezvetsovala, ale naopak tala jako snih, az byl nakonec dopaden a zabit i on sam. Kdysi zapadoevropskou verejnost zaujal americky film o tomto revolucionari (jiz nevim presne, jak se film jmenoval, asi "Che", titulni roli hral charismaticky Omar Sharif). Z filmu si vzpominam na dve klicove sceny : Prvni, kde se Che hada s Fidelem Castrem v dobe kubanske krize, kdy Castro prijal sovetskou pozici vyklizeni raket, zatimci Che chtel alespon samostatnou kubanskou akci k vyprovokani Americanu, nebot veril, ze sovetske sily pote sve rozhodnuti o stazeni prehodnoti. Druha nezapomenutelna scena je pak nemilosrdna poprava zraneneho Guevary z rukou prislusnika bolivijskych specialnich sil. Che Guevara byl vzdelanim lekar, ale jeho revolucni (ci spise teroristicka) cinnost nemela s lekarskou etikou mnoho spolecneho.
Pepík Knedlík
14. 05. 2024, 22:18Šebesta
Ano, ano. Fidel si prozil krásný zivot na rozdil Che-pitomce. Ale to na Evropskym kontinentu vznikla myšlenka komunismu od Žida Karla Marxe. On sam mel s tím problem .... Naprosto skvělá "zalezitost" z jeho mozku zachvatila celou Evropu. Když občas navštívím Chemnitz, tak stále ta jeho velka hlava stojí jako memento.
Dá se z urcitosti napsat, že každý stát postihla podobná idiocie.
V bolševickym Rusku to byl Trockij a po zásluze mu někdo otevřel hlavu cepinem i přes to se zavadejici myšlenka chytila.
V Ceskoslovensku to byl Beneš. V Nemecku Hitler. V Britanii skvělý Mosley. V USA to byl Kennedy a později Mc Carthy. Právník Pol Pot z Kambodže vytvořil jeden velky koncentracni tabor vlastně diky bombardovani suvereniho statu armadou USA behem Vieatnamsky valky. .... Vzdy stačí tak málo a destrukce si cestu najde. Pěkný film: Temný úsvit
Šebesta
14. 05. 2024, 17:45Děkuji autorovi za zajímavé vyprávění o Che Guevarovi. Che byl komunistický fanatik a zločinec. To je bez diskuse.Che byl jako Castro stejně falešný,krutý a bezohledný. To že odešel nakonec od Castra šířit revoluci dál do latinské Ameriky bylo logické a nutné. Dva kohouti na jednom smetišti být nemohou. Dříve nebo později by jeden druhého pravděpodobně nechal zavraždit. Che na rozdíl od Castra nebyl Kubánec takže to byl zřejmě další důvod jeho odchodu.Pamatuji si jak pak v 60.a 70.létech o jeho smrti referoval zdejší normalizační tisk. Hrdina a věrný přítel Castra,kterého zavraždila bolivijská fašistická junta. Pravda jak už to bývá byla ale trochu jiná. Che si to sám zasloužil, takhle zemřít. Sám byl nemilosrdný a krutý. Pro nás je možná zajímavé co o něm řekl kdysi Valtr Komárek. Krátkou dobu polistopadový politik. V 60.létech se s ním Komárek setkal když byl u nás v Československu. Podle Komárková svědectví snad Rusy taky dvakrát nemusel nebo přinejmenším k nim měl výhrady.