Minule jsme v rámci našeho cyklu Přípravy občanů k obraně zahájili speciální seriál o poskytování předlékařské pomoci v boji. Po osvětlení konceptu CLS (Combat Lifesaver) nyní přejdeme k první fázi – péči pod palbou.

Foto: Při ošetřování zraněného si zajistěte krytí

PÉČE PŘI TRVÁNÍ PALBY

Péče pod palbou (Care Under Fire) je první fází taktické bojové předlékařské péče o raněného. Může se stát, že v takové situaci Combat Lifesaver není prakticky schopen poskytnout jakoukoli péči. Stále totiž musí plnit své primární úkoly – podílet se na odražení útoku nepřítele. Teprve pokud tím není ohrožena tato primární mise, může Combat Lifesaver zahájit poskytování péče raněnému vojákovi.

DODRŽUJTE BEZVÝHRADNĚ NÁSLEDUJÍCÍ ZÁSADY:

1) Kryjte se, opětujte palbu, potlačte nepřátelský útok;

2) snažte se tak zabránit, aby raněný voják utrpěl další zranění;

3) ověřte si, zda je raněný stále živý;

4) je-li raněný při vědomí, povzbuzujte ho, aby opětoval palbu a současně si sám poskytl první pomoc (self-aid);

5) je-li raněný navíc pohyblivý, nechť se přemístí do úkrytu;

6) je-li raněný nepohyblivý a neschopen opětovat palbu a přesunout se do bezpečí, apelujte na něj, ať hraje mrtvého;

7) vyrozumte o situaci svého nejbližšího nadřízeného.

Foto: Pokračujte v palbě a zraněného ošetřete až odrazíte nepřítele

PŘIBLÍŽENÍ SE K RANĚNÉMU

Jakmile Combat Lifesaver vyhodnotí situaci jako vhodnou k poskytnutí pomoci raněnému, musí se ujistit, že při následující záchranné akci bude sám v bezpečí, proto musí bedlivě zhodnotit okolí.

POLOŽTE SI TYTO OTÁZKY, NEŽ SE VYDÁTE ZA RANĚNÝM:

• Je cestou k raněnému riziko zásahu z ručních střelných zbraní?

• Je cestou k raněnému riziko exploze výbušných zařízení?

• Mohou být překážkou v cestě k raněnému chemické a biologické zbraně?

• Jsou-li na cestě k raněnému budovy či jejich ruiny, jsou dostatečně stabilní?

Zní-li některá z odpovědí záporně, pokračujte v plnění primárního úkolu a vyčkejte další pomoci, než se vydáte na pomoc raněnému.

ZVAŽTE, ZDA VAŠE ZÁCHRANNÁ AKCE NEMŮŽE VYVOLAT DALŠÍ NEPŘÁTELSKOU PALBU (pohyb, hluk, světlo).

PROMYSLETE PŘEDEM JAK NEJVHODNĚJŠÍ CESTU K RANĚNÉMU, TAK I ÚSTUPOVOU TRASU!

NESMÍTE RISKOVAT VYSTAVENÍ SAMA SEBE NEPŘÁTELSKÉ PALBĚ. Žádejte krycí palbu během cesty pro raněného a zpět.

Jako bezpečné místo, kam raněného přesunout, je nutné volit nejen místo s dobrým krytím proti palbě, ale také místo skryté, nenápadné.

PŘEDVÍDEJTE TYPY ZRANĚNÍ, které mohl kolega utrpět... např. po pádu zlomeniny, po výbuchu zásah střepinami nebo vnitřní zranění od tlakové vlny, amputace končetin, po postřelení vnitřní krvácení apod. Nebuďte zcela překvapeni, až se k raněnému dostanete blízko.

Foto: Odtáhnout zraněného včetně jeho zbraně je makačka

Rozhodněte se, jakou péči raněnému poskytnete ihned a jakou až na bezpečném místě, kam jej přepravíte.

KAŽDÁ CHYBA, NEUVÁŽENOST A KAŽDÉ ZAVÁHÁNÍ MŮŽE STÁT ŽIVOT VÁS, RANĚNÉHO I DALŠÍ ČLENY JEDNOTKY!

Combat Lifesaver si v žádném případě „nehraje na hrdinu". Skutečnost, že disponuje pokročilým výcvikem v poskytování první pomoci, neznamená, že rezignuje na zásady, kterými se řídí jako voják.

POSKYTOVÁNÍ PÉČE POD PALBOU

Pokud raněný není sám schopen přemístit se na bezpečné místo a situace umožňuje, aby mu Combat Lifesaver pomohl, musí tento rychle omezit život ohrožující krvácení, vyhodnotit zběžně zdravotní stav a raněného přemístit.

Jak si udělat rychlou představu o stavu raněného?

1. Zeptejte se zraněného, tiše, ale tak aby to slyšel: „Jsi v pořádku, kámo?" a poplácejte ho lehce po rameni;

2. je-li raněný při vědomí, zeptejte se dále, co ho bolí, nebo v jakých částech těla cítí něco neobvyklého – je možné, že na první pohled jeho zranění nevidíte;

3. při hovoru prověřte i míru vědomí raněného otázkami, na které nestačí odpovídat jen „ano" a „ne", například „jak se jmenuješ?", „co je dnes za den?", „víš, kde jsi?"

POKUD RANĚNÝ SILNĚ KRVÁCÍ, REZIGNUJTE NA KLADENÍ OTÁZEK A JAKO PRVNÍ SE POKUSTE KRVÁCENÍ ZASTAVIT ČI ASPOŇ OMEZIT.

Jak odhalit krvácení a reagovat na něj?

Ani vnější krvácení z končetin nemusí být na první pohled zjevné, protože je skryto uniformou, výstrojí, případně troskami. Podívejte se proto na konce rukávů nebo nohavic, přední i zadní část těla raněného. V případě potřeby neváhejte nasadit škrtidlo.

• Škrtidlo nasazujte nad ránou (proximálně), přes uniformu a ideálně v místě, kde je končetina tvořena jednou kostí (pažní, stehenní).

• Došlo-li k amputaci, nasaďte škrtidlo i v případě, že rána nijak zvlášť nekrvácí. Silné krvácení v takových případech může kdykoli vypuknout.

• Po nasazení škrtidla se dál zastavováním krvácení nezdržujte, na sterilní krytí a obvázání bude prostor až na bezpečném místě, kam raněného přepravíte.

PŘI PŘEMÍSTĚNÍ RANĚNÉHO VEZMĚTE S SEBOU JEHO ZBRAŇ A DALŠÍ VÝSTROJ, JE-LI TO MOŽNÉ.

Foto: Jako první zastavte krvácení a pak rychle do bezpečí

NEPOKRAČUJTE V ZÁCHRANĚ RANĚNÉHO POD PALBOU, POKUD...

• váš vlastní život je v ohrožení

• jiní ranění v okolí potřebují pomoc více

• raněný nejeví vitální funkce (nastala zástava dechu a srdce)

PŘENOS RANĚNÉHO DO BEZPEČÍ

Jakmile zastavíte případné krvácení raněného škrtidlem, pokračujte na bezpečné místo kryté před palbou. Potřebuje-li raněný při pohybu pomoci (případně je nepohyblivý), můžete použít několik variant:

• odtáhnutí raněného jednou osobou = one-person drag nebo cradle crop drag

• odtáhnutí raněného dvěma vojáky = two-person drag

• přenesení raněného jednou osobou s jeho aktivitou = one-person support carry

• přenesení raněného dvěma osobami s jeho aktivitou = two-person support carry

• přenesení raněného jednou osobou bez jeho aktivity = hawes carry

• přenesení raněného dvěma osobami bez jeho aktivity = modified two-person fore-and-draft carry

• přenesení raněného na zádech bez jeho aktivity = fireman carry

Foto: Raněného je nutné odtáhnout rychle třeba za výstroj

PODÍLEJÍ-LI SE NA ODSUNU RANĚNÉHO DVĚ OSOBY, JE TÍM O VOJÁKA VÍCE (MIMO COMBAT LIFESAVERA A RANĚNÉHO) VYSTAVENO RIZIKU DALŠÍ NEPŘÁTELSKÉ PALBY. Na druhé straně je pak odsun raněného rychlejší.

NÁSLEDUJÍCÍ PÉČE

Taktická polní péče (Tactical Field Care) započíná okamžikem, kdy se Combat Lifesaver s raněným dostanou z dosahu přímé nepřátelské střelby. To neznamená, že se situace nemůže zhoršit – pak by došlo k návratu k situaci péče pod palbou (Care Under Fire).

Záchytné body taktické polní péče:

1. Kontrola škrtidla:

• Pokud jste během péče pod palbou museli použít škrtidlo, nyní je prostor zkontrolovat jeho upevnění a vývoj krvácení;

• je-li to nutné, aplikujte ještě druhé škrtidlo, a sice již přímo na kůži asi 5 cm nad první škrtidlo - teprve pak je možné původní škrtidlo odstranit;

• není-li už naopak škrtidlo třeba, kontrolujte krvácení tlakovým obvazem, hemostatickým přípravkem, zdvižením postižené končetiny (elevace) – až pak sejměte škrtidlo.

BYLO-LI ŠKRTIDLO NASAZENO DÉLE NEŽ 6 HODIN, SAMI JEJ NIKDY NEODSTRAŇUJTE. Sejmout škrtidlo po této době smí jen zdravotník či lékař.

2. Kontrola dalšího život ohrožujícího krvácení:

Prohlédněte pečlivě další, dosud neošetřená, krvácející poranění končetin, a ošetřete je.

3. Pokračování vyhodnocení zdravotního stavu raněného:

• Zjistěte míru vědomí - člověk v bezvědomí nemá obranné reflexy, a to hlavně v oblasti zabezpečení dýchání - hrozí, že se udusí.

• Míru vědomí raněného určete na škále AVPU:

A = alert = raněný je pozorný (ví, kdo je, kde je, co je za den)

V = verbal = raněný není pozorný, ale verbálně komunikuje

P = pain = raněný nekomunikuje verbálně, ale reaguje na bolest

U = unresponsive = raněný neodpovídá, ztratil vědomí

=>

4. Zkontrolujte a zajistěte průchodnost dýchacích cest:

• Prověďte záklon hlavy k uvolnění zapadlého jazyka, je-li to žádoucí, zaveďte nasopharyngeální trubici – nosní vzduchovod.

• Ošetřete (utěsněte) otevřená poranění hrudníku.

5. Pokračujte v dalším ošetření:

• Zadlahujte zlomeniny, obvažte další rány apod.

• Podejte léky proti bolesti a antibiotika (Combat Pill Pack).

• Proveďte protišoková opatření (poloha, teplo, uklidňování).

POUŽÍVEJTE PRIMÁRNĚ (ZEJMÉNA V PŘÍPADĚ LÉKŮ) OSOBNÍ VÝBAVU RANĚNÉHO. Nikdy nemůžete vědět, zda tu svoji nebudete později sám/a potřebovat.

6. Komunikace situace:

• Vyrozumte o situaci velitele jednotky.

• Pošlete někoho z kolegů pro zdravotnickou pomoc, je-li to nutné.

• Vzkažte veliteli, zda raněný bude moci pokračovat ve svém bojovém úkolu.

Foto: Informujte o stavu zraněného velitele

7. Monitoring raněného – jeho úrovně vědomí a dýchání:

• Míru vědomí na škále AVPU kontrolujte každých 15 minut (případně častěji, došlo-li k poranění hlavy);

• Pokud raněný utrpěl otevřené zranění hrudníku a zhoršují se jeho potíže s dýcháním, musíte provést dekompresi.

• Vyrozumte velitele, dojde-li k výrazné změně zdravotního stavu.

8. Příprava raněného k evakuaci, je-li nutná:

• Proveďte záznam o rozsahu a průběhu ošetření (Field Medical Card, Tactical Combat Casualty Care Card, jiný obdobný dokument) a záznam přiložte k raněnému.

• Vyžádejte ambulanci (MEDEVAC) nebo proveďte evakuaci jinými prostředky (CASEVAC), je-li to nutné a možné.

• Dál monitorujte stav raněného a informujte velitele o jeho změnách (před evakuací nebo v případě CASEVAC).

Vše, co zde teď bylo v bodech 1 až 6 stručně naznačeno, bude v dalších lekcích probráno podrobně, proto sledujte náš seriál i nadále každou neděli.