Do vzniku 43. výsadkového pluku zbývá méně než měsíc, a tak je výsadkářů v mediích a na sociálních sítích všude plno. Žádoucí pozornost s sebou ale nese i „vedlejší škody“ v podobě vzniku mýtů, které jsou typicky způsobeny špatným pochopením dílčí informace z reportáže, článku nebo rozhovoru. Využiji tedy nedlouhého zbývajícího času (pluk vzniká 1. října 2020) k tomu, abych fotbalovou terminologii „vrátil míč zpátky na zem.“

Foto: Do vzniku 43. výsadkového pluku zbývá méně než měsíc, a tak je výsadkářů v mediích a na sociálních sítích všude plno. | autor: Jakub Školník

Mýtus č. 1: „V Chrudimi vzniká komando na záchranu rukojmích.“

Není těžké určit, kde se tento mýtus vzal. Titulek reportáže TV Nova znějící „Nové komando bude zachraňovat Čechy, kteří se v zahraničí ocitnou v nouzi“ k takovému závěru sice vybízí, ale stačí si reportáž rozkliknout (viz http://bit.ly/reportazNova), aby člověk zjistil, že „…může to být v situacích bojových i nebojových. Podstatné je, že ti civilisté se již nedokážou vlastní silou dostat zpátky do vlasti. To může být třeba po nějaké živelní katastrofě, …“ Odborníkovi je hned jasné, že se tedy nejedná o operace na záchranu rukojmích (tzv. HR), ale o operace na evakuaci civilistů (tzv. NEO). Jak je to tedy s úkoly 43. výsadkového pluku doopravdy?

Psali jsme:Prezentační video 3. mechanizované roty 71.mpr AČR

Úkolů má 43. výsadkový pluk stanovených deset a jsou jimi:

1. Vzdušně-výsadkové operace
2. Operace v týlu nepřítele
3. Boj na zdrženou
4. Operace vyhledej a znič
5. Taktická záchrana leteckých osádek
6. Přepadové operace
7. Operace s využitím léček
8. Operace na ovládnutí
9. Operace na evakuaci nekombatantů (to je ta z reportáže)
10. Stabilizační a poradenské operace

Doporučuji také zhlédnout reportáž Českého rozhlasu (viz bit.ly/reportazRozhlas). Jak je tedy patrné, operace na evakuaci nekombatantů (v NATO Non-Combatant Evacuation Operations, NEO) jsou jen jednou (1) z deseti (10) doktrinálních operací výsadkového pluku, a to nejspíš tou nejméně pravděpodobnou. Asi i proto budí největší zájem mezi novináři, ale pro charakter pluku jakožto lehké výsadkové jednotky typu komando/rangers není určující.      

Mýtus č. 2: „V Chrudimi vzniká komando na speciální operace.“

Tady už je těžší vystopovat jen jeden zdroj mýtu, ale protože nabral na síle po reportáži Českého rozhlasu z cyklu „Když jde o vteřiny“ pořízené u příležitosti dosažení počáteční operační schopnosti 4. komanda, tak se budu zabývat jí. Jelikož se jednalo zřejmě o první příležitost, kdy široká veřejnost slyšela o pojmu „komando“ v souvislosti s novým útvarem v Chrudimi, obrazotvornost uživatelů sociálních sítí nabrala plné obrátky. Jak vyplývá z reportáže, oněch komand vzniká v Chrudimi hned několik (proto je v ní zmiňované jako „4. komando“). S výjimkou právě 4. komanda se nejedná o nic jiného než o transformované výsadkové roty současného 43. výsadkového praporu, které však budou početnější, a s větší funkční samostatností. To je dáno mimo jiné tím, že „nad sebou“ nebudou mít nadřízenou strukturu prapor (jak je v AČR obvyklé), ale přímo pluk. Ten se skládá celkem z 13 podřízených součástí, a to ze štábu, 5 komand, 6 středisek a zdravotnického odřadu. 

Psali jsme:Premiéra nového vrtulníku Enstrom 480 ve službách naší armády v rámci vojenského cvičení leteckých návodčích

Foto: Organizační struktura 43. výsadkového pluku | archiv autora

Dojem, že bude jakákoliv součást 43. výsadkového pluku určená na provádění speciálních operací, vzniká v hlavách lidí, kteří nechápou rozdíl mezi operátory speciálních sil (a jejich úkoly) a výsadkáři (a jejich úkoly). Samotní výsadkáři mají jasno v tom, že NEJSOU speciálními silami, ale elitní lehkou výsadkovou pěchotou určenou zejména pro provádění úderných operací. Přímo velitel 4. komanda v reportáži explicitně říká „Nad námi jsou speciální síly, ty mají ale jiné úkoly, prostě jiné zaměření…“ 

Mýtus č. 3: „Označení „komando“ vychází ze stejnojmenného filmu z 80. let s Arnoldem Schwarzeneggrem“. 

Tento mýtus je sice úsměvný, ale v mnoha variacích se objevuje od okamžiku oznámení názvů podřízených jednotek 43. výsadkového pluku. Ačkoliv jej žádný vojenský odborník hodný toho jména nemůže brát vážně, nádherně ilustruje hlubokou regresi tuzemské vojenské teorie a s ní spojeným nízkým povědomím široké veřejnosti o vojenských otázkách daném čtyřicetiletou izolací v dobách komunistického režimu od západního vojenského myšlení.

Pokud by západní vojenský teoretik dostal otázku, „co je to jednotka typu komando“, tak by na ní odpověděl bez váhání stejně snadno jako na otázku „jak velká jednotka a jakého druhu vojska je eskadrona“? V České republice by po obou otázkách následovalo zřejmě dlouhé mlčení, přičemž ti bystřejší by si vzpomněli na táborovou píseň „Montgomery“, kde se zpívá „z celé JÍZDNÍ ESKADRONY nezbyl ani jeden muž…“ 

Kde se vzaly jednotky komando? Moderní tradice je odvozena od britských ozbrojených sil v období 2. světové války, kdy jednotky komando (resp. Commando) byly jednotky určené pro úderné operace v týlu nepřítele, přičemž velikostně stály někde mezi velkou rotou a malým praporem. Takových komand bylo více než 20, většina pod britskými pozemními silami, některé i pod královským námořnictvem. Většinu tvořili přímo Britové, ale byla i komanda spojeneckých národů, přičemž Komando č. 10 (Inter-Allied) bylo složeno přímo z cizinců států okupovaných nacisty.  
Co tedy bude označovat pojem „komando“ v AČR? V souladu s britskou tradicí bude označovat jak velikost (jednotku velikosti mezi rotou a praporem pod velením majora), tak určení (elitní výsadková pěchota určená zejména na úderné operace) jednotky. V případě AČR nejde o přímou historickou kontinuitu s konkrétním druhoválečným komandem, ale o využití již používaného vojenského termínu, kterým bude označena nová, avšak přibližně ekvivalentní schopnost. „Jak prosté, milý Watsone!“ 

Foto: Kde se vzaly jednotky komando? Moderní tradice je odvozena od britských ozbrojených sil v období 2. světové války, kdy jednotky komando (resp. Commando) byly jednotky určené pro úderné operace v týlu nepřítele | Wikimedia Commons

V současné době existuje mnoho armád, které mají ve své struktuře jednotky typu komando, v rámci NATO i mimo něj. Na západ od Labe se nejedná o nic neobvyklého, avšak pro české ucho, které z dob ČSLA není uvyklé na jinou pěchotu než motostřeleckou/mechanizovanou, je to zatím nezvyk.

Snad vám vysvětlení třech nejčastějších mýtů o 43. výsadkovém pluku otevřelo oči a argumentačně vás vybavilo do lítých bitev zuřících na sociálních sítích. Pokud se chcete o pluku dozvědět více, tak můžete dění v něm sledovat na jeho oficiální facebookové stránce (www.facebook.com/43vysadkovypluk). A pokud vydržíte až do jeho vzniku 1. října, tak můžete být mezi prvními, kteří uvidí jeho zbrusu nové webové stránky www.43vysadkovypluk.cz.   

Do té doby nám držte palce. Podpora veřejnosti je pro výsadkáře důležitější, než si myslíte. 

podplukovník Ivo Zelinka
velitel 43. výsadkového praporu
od 1. října 2020 zástupce velitele 43. výsadkového pluku