Proč je legendární ruský strategický bombardér Tu-95 stále v provozu: Argumenty a zdůvodnění
Legendární sovětský (ruský) strategický bombardér Tupolev Tu-95, na Západě přezdívaný "medvěd" (v kódu NATO Bear), je již více než 60 let v provozu. Nejdříve působil ve Vzdušných silách SSSR a dnes slouží ve Vzdušných a kosmických silách RF, kde je toto pozoruhodné letadlo považováno i nadále za nezbytné.
"Tu-95 je starý ruský bombardér, který odmítá přistát a zůstat na zemi" - takto doslova pojmenoval americký portál The National Interest (NI) jeden ze svých posledních článků. Nadšení Američanů ze sovětsko-ruského letadla je přitom pochopitelné. Dnes je svým způsobem velká vzácnost setkat se s letadlem, jehož provoz započal před 64 lety, tedy na konci první dekády Studené války. Stejně tak jako tehdy, i dnes je Tu-95 symbolem parity Ruska a USA. Čemu vděčí výjimečný "medvěd" za svou pozornost, a proč stále nenastal čas Tu-95 poslat "do důchodu"? Důvodů je několik.
Foto: Tu-95MS Bear H RF-94130 u Skotska, 2014 | Wikimedia Commons
Začít můžeme tím, že Tu-95 je do dnešních dnů jediným na světě sériově vyráběným strategickým bombardérem a raketovým nosičem s turbovrtulovými pohonnými jednotkami. Motory Kuzněcov NK-12, které pohánějí strategický bombardér Tu-95, jsou považovány za nejvýkonnější turbovrtulové motory na světě.
Nepochybnou výhodou Tu-95, ve srovnání s moderními proudovými letadly podobného určení, je také nízká spotřeba pohonných hmot. A nesporně důležitý význam má dále vysoká schopnost utajení před družicovým systémem SBIRS, který je určen také pro monitorování strategických bombardérů s proudovými motory.
Foto: Motor NK-12M na letadle Tu-95 | Wikimedia Commons
Není proto náhoda, že se The National Interest o "ruského medvěda" zajímá a nesouhlasí s těmi, kteří považují sovětsko-ruský bombardér za zastaralé letadlo, které by nejraději viděli v muzeu, kam podle nich dávno patří. Od letadla Tu-95 se ve skutečnosti nic nepožaduje, kromě schopnosti letu na velké vzdálenosti. A to zvládá na jedničku.
Foto: Výstup z motoru NK-12M na letadle Tu-95MS | Wikimedia Commons
Ve výzbroji letounu Tu-95 se od roku 2015 (verze Tu-95MSM) nacházejí nejnovější stealth okřídlené střely dlouhého dosahu, Ch-101, které umožňují strategickému bombardéru uskutečňovat účinné údery na pozice protivníka mimo dosah jeho protivzdušné obrany. Právě tato modernizace zbraňového arzenálu, v kombinaci se schopností extrémně dlouhého doletu letadla zajišťuje, že jsou strategické bombardéry Tu-95 důležité a vysoce efektivní i v současnosti.
Ještě donedávna považovali představitelé americké obrany stroj Tu-95 především za nástroj jaderného zadržování, za jakýsi symbol schopnosti Ruska uskutečnit jaderné útoky v případě zahájení globálního jaderného konfliktu.
Foto: Okřídlené stealth střely dlouhého dosahu Ch-101 podvěšené pod křídly Tu-95MSM | theaviationist / VKS RF
Tu-95 prokázal dostatečně svou důležitost také v současných podmínkách v rámci účasti VAS RF v bojových operacích na území Sýrie. Právě operace v Sýrii totiž prokázaly, že Tu-95MS je velmi dobře použitelný i v současných lokálních konfliktech. Ve dnech 17. až 20. listopadu 2015 strategické bombardéry, tentokrát v roli nosičů řízených střel, zaútočily na pozice teroristů z tzv. Islámského státu na území Sýrie pomocí řízených okřídlených střel Ch-55. O rok později, 17. listopadu 2016, zaútočily letadla Tu-95MSM, tentokrát okřídlenými střelami Ch-101, na základny teroristických skupin, přičemž vypuštění řízených střel dlouhého dosahu proběhlo ještě nad Středozemním mořem.
5. července 2017 vzlétly letadla Tu-95MS z ruského vojenského letiště a po doplnění paliva během letu doletěly až nad území Syrské arabské republiky, kde znovu zaútočily a úspěšně zničily pozice teroristů tzv. Islámského státu, včetně jejich základen, skladů zbraní a velících center. Tentokrát zaútočily letadla Tu-95MS ze vzdálenosti přibližně 1000 km.
Video: Tupolev Tu-95MS v akci / YouTube
Jak je tedy vidět, na první pohled staré sovětské letouny, které však prošly modernizací již v naší době, lze velmi efektivně využívat i dnes v lokálních konfliktech, které jsou nedílnou součástí moderní hybridní války. Náhrada "medvěda" ještě nebyla vyvinuta, a zdá se, že navíc ani není nijak zvlášť nutná, "stařík" se totiž i dnes docela úspěšně vypořádává se svými povinnostmi a úkoly.
Komentáře
Petr C.
09. 10. 2020, 22:31K útoku by se dal Tu-95 použít jedině proti někomu, kdo prakticky nemá PVO, jako třeba islamisté. Jinak těžko.
Je poměrně pomalý, velmi hlučný aj.
Jeho hlavní určení v současné době článek bůhvíproč nezmiňuje.
A totiž dálkový protiponorkový a protilodní průzkum.
Oproti lodi nebo ponorce je jeho rychlost obrovská a hluk, který je údajně slyšitelný do určité vzdálenosti i v ponořené ponorce, je na jednu stranu demaskujícím příznakem, na druhou stranu stresujícím faktorem pro posádku ponorky.
Letadlo slouží jako hodně vpřed vysunuté oči a je schopno systematickým patrolováním přikrývat velké plochy oceánu.
Různé taktiky boje letadel proti lodím a ponorkám byly rozpracovány a uplatněny již během WWII a od té doby se na nich neustále pracuje.
Martin23
28. 04. 2020, 17:31Dvakrát jsem použil stejný odstavec. Správně tam mělo být ještě, že:
„Jestliže Kongres podpoří strukturu (bombardovacích) sil, budou v nich bombardéry B-52 a B-21,“ uvedla v tiskovém prohlášení Heather A. Wilsonová, která má v Pentagonu na starosti letectvo.
To znamená, že s B 52 v USA počítají i v následujících 20 letech.
Martin23
28. 04. 2020, 16:25Proč jsou neustále v provozu americké B 52? To je zase podivně nastavený problém k diskuzi.
Z tisku:
Samotné stroje B-52 jsou sice letité, ale mají nízké provozní náklady, dlouhý dolet a unesou přes třicet tun výzbroje. Dobře se proto uplatňují v asymetrických konfliktech, ale mezi rovnocennými protivníky se dají využívat i pro odpalování střel s plochou dráhou letu.
Se zaváděním strojů B-21 by se postupně měly nejprve vyřazovat bombardéry B-2 Spirit a pak i nadzvukové B-1B Lancer. Expert z Centra pro strategii a rozpočet Mark Gunziger je přesvědčen, že se stroje B-2 a B-1B mají přednostně vyřazovat z rozpočtových důvodů.
Se zaváděním strojů B-21 by se postupně měly nejprve vyřazovat bombardéry B-2 Spirit a pak i nadzvukové B-1B Lancer. Expert z Centra pro strategii a rozpočet Mark Gunziger je přesvědčen, že se stroje B-2 a B-1B mají přednostně vyřazovat z rozpočtových důvodů.
Duben 2018.
Je složité pochopit, že stejné to je i v případě Ruska? Přitom TU 95 dnes není používán jako klasický bombardér, ale je upraven na nosiče křižujících střel s plochou dráhou letu dlouhého doletu Ch-101/102 a nových Ch-50. Cílem Tu-95MSM je tedy dostat se před hlídaný vzdušný prostor nepřítele a pomocí střel Ch-101/102 s doletem snad až 5000 km útočit na strategické cíle.