Ruská armáda údajně dokončuje testy nové verze systému aktivní ochrany obrněných vozidel Arena, nesoucí označení Arena-M. Systém má být určen pro modernizované tanky T-72B3 (B3M, B4) a T-80BVM, tanky T-90M a možná i pro jiná obrněná vozidla, jako jsou BMP-3M a další. 

O zavedení aktivních ochranných systémů Arena-M se v Rusku intenzivně hovoří minimálně od roku 2017. V poslední době je totiž čím dál tím jasnější, že moderní obrněná vozidla si již na bojišti nevystačí s mohutným pancéřováním, byť bude sebe kvalitnější. U ruských starších vozidel určených k modernizaci je nutnost zavedení aktivních ochran podtržena ještě tím, že jejich základní konstrukce již nedává příliš možností k nějakému výraznému zesilování pancířů a instalaci mohutnějších dynamických ochran. S nástupem nových sofistikovanějších naváděcích systémů také klesá význam dosud vyvinutých různých rušiček jako např. Štora.

Foto: Tank T-72B3 s maketou systému Arena-M | A. Chlopotov

Psali jsme:Ruský strategický bombardér Tu-160M uskutečnil první let s novými motory

Systémy aktivní ochrany, v Rusku označované zkratkou KAZ, poskytují ochranu především proti protitankovým řízeným střelám, reaktivním granátům a pomaleji letící kanónové munici. Ochrana proti kanónové rychle letící podkaliberní munici je zatím v možnostech pouze ruského systému Afganit, připravovaného pro novou generaci vozidel určených pro boj s tanky.  

První model systému Arena byl typický svým radiolokátorem umístěným v poměrně velké nádobě nad věží, po jejímž obvodu bylo několik antén. Systém využíval k ničení protitankové munice soustavu modulů s náložemi rozmístěnými po větší části obvodu věže. Nálože byly při aktivaci vystřelovány z modulů šikmo vzhůru, a z určitého převýšení svým směrovaným výbuchem ničili přilétající střelu nebo granát ve vzdálenosti několika metrů, až desítek metrů od vozidla. Na vozidlo pak dopadaly pouze fragmenty zničené munice. Systém byl podle publikovaných informací schopen ničit munici přilétající rychlostí 70 až 700 m/s.

Systém Arena nebyl ruskou armádou nikdy v širším měřítku zaveden pro řadu různých nedostatků. Těleso s radiolokátorem nad věží bylo snadno zranitelné, značně zvětšovalo siluetu vozidla a omezovalo použití pozorovacích přístrojů i střešního kulometu. Otázkou také zůstává spolehlivost systému. 
I když v Rusku vznikly další aktivní ochranné systémy vývoj Arény se nezastavil. Dá se říct, že Arena se stala určitou inspirací i pro Izraelce při vývoji jejich systému Trophy.

Foto: Tank T-72B3 s předsériovým systémem Arena-M při zkouškách | ruský internet

Psali jsme:Britové odhalili stíhačku budoucnosti. Jmenuje se Tempest a má se vyrovnat americké F-35

Nový systém Arena-M z původní Areny vychází a přebírá i některé její prvky, ale ve zdokonalené podobě. Většina systému Arena-M je uložena ve dvou velkých schránkách, které jsou umístěny po obou stranách zadní části bojové věže vozidla. Některé senzorové prvky systému sledující situaci před věží se nacházejí ve čtyřech „krabicích“ na střeše věže. Dosah těchto senzorů je podle všeho výrazně větší než tomu bylo u staré Areny.

Velké schránky kromě části senzorů obsahují každá po dvou modulech s dvojící směrových náloží. Každý modul přitom směřuje do jiného sektoru po obvodu věže (přední-levý, přední-pravý, zadní-levý, zadní-pravý). Přesné úhly odklonu modulů od osy věže v horizontální rovině nejsou známy, nejsou však úplně až tak podstatné pro vlastní funkci systému, ale ovlivňují jeho celkovou reakční dobu. Systém se při své funkci totiž vždy snaží pootočit bojovou věž tak, aby byla přibližně proti přilétající střele nebo granátu modulem s náloží. Pokrytí je tedy v podstatě celokruhové a neomezuje se pouze na určité výseky dané pevnou montáží modulů. Tady se rozhodně nejedná o žádný objev Ameriky, podobně fungují i jiné aktivní systémy ochrany, nebo i staré dobré systémy vrhačů granátů k vytváření dýmové clony na základě pokynů z varovných systémů SDIO (systémů detekce a indikace ozáření laserovým paprskem).

Foto: Původní systém Arena na tanku T-90 | KBM

Největší novinkou Areny-M mají být směrové nálože schopné měnit po svém vystřelení z modulu úhel natočení ve vertikální i horizontální rovině podle počítačem zadaných hodnot. Mohou tak svůj výbuch vždy směrovat potřebným směrem, a to i vzhůru, takže pro ně není problém ničit i protitankové řízené střely systémů novější generace jako je izraelský Spike nebo americký Javelin, které útočí na horní partie vozidla. Náložím měnit úhel natočení proti přilétající munici umožňují instalované pulzní korekční motorky.

Kdy se začne s montáží systémů Arena-M na obrněná vozidla ruské armády není zatím známo. Rusko určitě patří mezi průkopníky ve vývoji aktivních ochranných systémů, ale v jejich zavádění přenechalo přední pozice jiným.