V médiích se objevily nové informace o ruském bitevním křižníku na jaderný pohon projektu 1144.2M Admirál Nachimov. Je nyní údajně vybaven novým univerzálním námořním odpalovacím systémem 3S14, který umožňuje nést rakety Kalibr, Oniks nebo Zirkon. Plavidlo, které prochází rozsáhlou modernizací v podniku Sevmaš, jenž je součástí Sjednocené loďařské korporace, má zahájit námořní zkoušky v listopadu 2024. 

Admirál Nachimov je v opravě od roku 1999, přičemž významné modernizační práce začaly v roce 2013. Křižník byl původně vyzbrojen protilodními střelami P-700 Granit, nyní bude vybaven novým univerzálním námořním odpalovacím systémem (UKSK) 3S14, který umožňuje nést střely Kalibr, Oniks nebo Zirkon. Tato modernizace je v souladu s modernizacemi provedenými na nejméně dvou ruských korvetách projektu 20385 třídy Gremjaščij. Má za cíl nahradit zastaralé systémy moderními modely vhodnými pro loď čtvrté generace a postavit ji do role vlajkové lodi ruské Severní flotily.

Foto: Pravobok sovětského jaderného křižníku Kalinin třídy Kirov (od r. 1992 Admirál Nachimov) | US Navy / Public domain

Psali jsme:Francie nevylučuje dodávku hlavních bojových tanků Leclerc na Ukrajinu

Vrchní velitel ruského námořnictva admirál Alexandr Mojsejev již dříve oznámil, že zkoušky hlavní pohonné jednotky a dalších subsystémů lodi Admirál Nachimov budou zahájeny v srpnu 2024, přičemž tyto zkoušky by měly skončit v roce 2025. Křižník se v současné době nachází na vybavovacím nábřeží. Na jeho modernizaci Sevmaš spolupracuje s více než 150 dodavateli. Hlavní úkoly na Admirálu Nachimov se mají blížit ke konci, včetně příprav na spuštění reaktorových zařízení a následných námořních zkoušek.

Admirál Nachimov, původně pojmenovaný Kalinin, byl postaven v Baltské loděnici v Leningradě jako třetí bitevní křižník ruského námořnictva třídy Kirov, oficiálně označovaný jako třída projektu 1144 Orlan. Kýl lodi byl založen 17. května 1983, křižník byl spuštěn na vodu 25. dubna 1986 a uveden do služby u ruské Severní flotily 30. prosince 1988. Přejmenován byl 22. dubna 1992 a v roce 1999 byl předán do opravy, po níž následoval významný modernizační program v Severodvinsku.

Křižník má výtlak 25 860 tun, délku 250,1 metru, šířku 28,5 metru a ponor 10,3 metru. Jeho hlavní pohonnou jednotku tvoří dva jaderné reaktory typu KN-3 o výkonu 2x150 MW a hlavní turboagregáty o výkonu 2x70 000 koní, které umožňují dosáhnout rychlosti 32 uzlů a výdrže 60 dní. Posádku tvoří 762 osob, z toho 101 důstojníků, 130 praporčíků, 513 námořníků a 18 členů leteckého personálu.

Před modernizací patřil do výzbroje Admirála Nachimova protilodní raketový systém Granit s 20 řízenými střelami P-700, protiletadlový raketový systém S-300 Fort-M s 96 raketami 48N6, protiletadlový raketový systém Osa-MA-2 se 40 raketami 9M33, univerzální dělostřelecké zařízení se dvěma 130mm námořními děly AK-130, šest 30mm protiletadlových děl 3M87 Kortik, dvě torpédomety PTA-53, 10 protiponorkových systémů RBU-12000 a 12 protiponorkových systémů RBU-1000. Byly zde také umístěny tři vrtulníky: Ka-27PL, Ka-29 a Ka-31.

Psali jsme:Au revoir, mon ami! Francie z výzbroje vyřadila poslední Mirage 2000C

Po modernizaci bude křižník vybaven univerzálním raketovým systémem 3S14 s 80 odpalovacími buňkami schopnými rozmístit rakety Kalibr, Oniks a Zirkon. Systém 3S14 může rovněž nasadit protiponorkové řízené střely 91RT2, přičemž určení cíle zajistí protiponorkové vrtulníky Ka-27 nebo lodní hydroakustická stanice. Dále bude obsahovat protiletadlový raketový a zbraňový systém Pantsir-ME, protiponorkový a protitorpédový systém Paket-NK a raketový systém námořní protivzdušné obrany Redut. Protiraketovou obranu lodi krátkého dosahu posílí 4–6 námořních systémů Pantsir-M SAM-PKK s 16-24 cílovými kanály, vybavených vysokorychlostními protivzdušnými řízenými střelami s prodlouženým dosahem 57E6M a vysoce manévrovatelnými protivzdušnými řízenými střelami 19Ya6 pro zachycování bezpilotních letounů a odrážení útoků protilodních raket.

Ruský projekt 1144, známý jako křižníky třídy Kirov, je řada křižníků s řízenými střelami s jaderným pohonem vyvinutých během studené války pro sovětské námořnictvo. Tyto lodě, jejichž stavba byla zahájena koncem 60. let a které byly spuštěny na vodu koncem 70. až 80. let, byly navrženy tak, aby poskytovaly robustní víceúčelové schopnosti, včetně boje proti lodím, proti letadlům a proti ponorkám. První loď Kirov (později přejmenovaná na Admirál Ušakov) byla uvedena do služby v roce 1980, následovaly Frunze (Admirál Lazarev), Kalinin (Admirál Nachimov) a Jurij Andropov (Pjotr Velikij). Patřily k největším a nejsilněji vyzbrojeným hladinovým bojovým plavidlům, které byly postaveny, na druhém místě po letadlových lodích. Po rozpadu Sovětského svazu byly lodě začleněny do ruského námořnictva, přičemž v současnosti je v provozu pouze Pjotr Velikij a Admirál Nachimov prochází modernizací. Ostatní lodě byly vyřazeny z provozu a určeny k sešrotování kvůli vysokým nákladům na údržbu a složitosti jejich jaderných reaktorů.

Zdroj: armyrecognition.com