Dnes je to 50 let od začátku třetí arabsko-izraelské války, konfliktu, kde si Izrael drtivou porážkou vydobil své právo na existenci a změnil tak rovnováhu sil v regionu.

Šestidenní válka (hebrejsky מלחמת ששת הימים‎‎, milchemet šešet ha‑jamim, resp. třetí arabsko-izraelská válka) z 5.–10. června 1967 bylo vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska.

Jednotkami mimo to přispěl Irák, Saúdská Arábie, Súdán, Tunisko, Maroko a Alžírsko. Válka propukla 5. června úderem izraelského letectva proti leteckým základnám Egypta a skončila 10. června, kdy Izrael ukončil bojové akce. Arabská koalice v ní utrpěla zdrcující porážku – Egypt ztratil Gazu a celý Sinaj, Jordánsko Východní Jeruzalém a celý Západní břeh Jordánu a Sýrie Golanské výšiny. Výsledek války ovlivnil geopolitiku regionu až dodnes.

Psali jsme:Podívejte se, co vše se dá najít pomocí magnetu

Izraelské, průzkumné jednotky "Shaked" na Sinai během války

Po četných hraničních střetech mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy, zejména Sýrií, vyzval egyptský prezident Gamál Násir v květnu 1967 k odchodu jednotky OSN ze Sinaje. Mírové jednotky zde byly umístěny od roku 1957 po britsko-francouzsko-izraelském útoku, jehož cílem bylo ovládnout Egyptem znárodněný Suezský průplav, tedy válce známé jako Suezská krize. Po odchodu mírových jednotek shromáždil Egypt, za podpory ostatních arabských zemí, při hranicích s Izraelem na 1000 tanků a téměř 100 000 vojáků a uzavřel Tiranskou úžinu pro všechny lodě plující pod izraelskou vlajkou, či přepravující strategický materiál.

Izrael používal během války i staré tanky Sherman, který byl hojně používán za 2. světové války

Dnes je tento krok OSN naprosto nepochopitelný, jednotky OSN, které měly zabránit konflitku prostě odešly a tak ještě víc prohloubily vzniklou krizi.

Psali jsme:Jak Izrael v roce 2007 zabránil Sýrii ve vývoji jaderných zbraní – důrazný vzkaz Teheránu

Izraelská vláda se rozhodla, že vyhlásí mobilizaci, která proběhla 20. května, a že uzavření Tiranské úžiny bude považovat za válečný akt. Do služby bylo povoláno na 70 000 rezervistů. 5. června 1967 Izrael spustil prevenptivní útok. Jordánsko, které s Egyptem podepsalo 30. května smlouvu o vzájemné obraně, následně zaútočilo na západní Jeruzalém a Netanju.

Letectvo bylo v tomto konfliktu naprosto klíčové

Krátký, ale velice zajímavý dokument o tomto konflitku

Válka v číslech:

Izrael: 779 padlých, 2 563 zraněných, 15 zajatců, 19 letadel
Koalice: Egypt, Sýrie a Jordánsko: 21 000 padlých, 45 000 zraněných, 6000 zajatců a přes 400 letadel

V následujících bodech se můžete podívat na jednotlivé body průběhu šestidenní války, rozepsané den po dni.

První den (5. červen)

• Bojové akce byly zahájeny operací Moked – leteckým útokem proti Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Před sedmou hodinou ranní byla skoro všechna izraelská letadla ve vzduchu (na obranu vlastního území bylo vyčleněno pouhých 12 stíhaček). Letěla nízko nad hladinou Středozemního moře a udržovala úplný rádiový klid. Prvořadé bylo egyptské letectvo překvapit. Po 45 minutách letu se letadla dostala k cíli. Bylo 7.45 místního času. Přesně chvíle, kdy egyptské ranní průzkumné hlídky dokončily své lety a další směna ještě neodstartovala (informace izraelské špionážní služby). Překvapení bylo dokonalé. 419 letadel (90 %) bylo zničeno na zemi. Katastrofa, která potkala arabskou stranu, však měla ještě větší rozsah. Násir totiž podvedl své spojence Jordánsko a Sýrii, kterým oznámil, že útok úspěšně odrazil a že izraelské letectvo utrpělo těžké ztráty. Oba státy se okamžitě rozhodly zapojit do konfliktu a zahájily nálety na Izrael. Ty však byly buď s těžkými ztrátami odraženy, popřípadě mířily na civilní cíle a měly jen minimální význam. Poté následoval zdrcující útok na syrská a jordánská letiště a zničení prakticky všech arabských letadel. Ve 14.30 Izrael ovládl vzdušný prostor nad celým bojištěm.

• Po dokončení likvidace egyptského, syrského a jordánského letectva zahájilo izraelské pozemní vojsko postup na Sinaj a do pásma Gazy. Tři izraelské obrněné divize (pojmenované podle velitelů Tal, Joffe a Šaron) postupovaly proti sedmi egyptským divizím. Tankové jednotky generála Tala s 88 tanky Centurion a 66 tanky M-48A2C postupovaly směrem na osadu Chán Júnis západně od Gazy a po půldenních bojích postoupil do hloubky Sinaje. Do hloubky Sinaje se ve večerních hodinách dostaly i dvě brigády tanků Centurion, Shermann a Patton vedených generálem Šaronem a generálem Joffem. Tato tanková uskupení útočila na egyptské opevněné pozice a jednu po druhé ničila. U křižovatky Bir Lahfan došlo k prvnímu většímu střetnutí izraelských Centurionů a egyptských T-55. O pohybu svých jednotek po celý první den Izrael mlčel, naproti tomu egyptský rozhlas vysílal zprávy o postupu svých jednotek a o významných vítězstvích egyptské armády. Na základě těchto mylných zpráv zahájily své útoky i syrská a jordánská armáda, očekávajíce podporu egyptské armády (která v té době již prchala ze Sinajského poloostrova). Syrské dělostřelectvo zahájilo ostřelování příhraničních oblastí Izraele a podniklo několik menších útoků, které byly odraženy. Po dvaadvacáté hodině byl z vrtulníků vysazen prapor izraelských výsadkářů nad egyptským dělostřeleckým opevněním Bi´r Džifdžafa, které během hodiny dobyl.

• Syrská a jordánská fronta byla M. Dajanem prohlášena za vedlejší a prioritou zůstala porážka egyptské armády.
• USA se na diplomatickém poli snažily zajistit neutralitu Sovětského svazu. To se podařilo, neboť i SSSR uvěřil egyptským zprávám o postupu a na půdě OSN žádal nezasahování do konfliktu, aby dal arabským armádám čas na dokončení vítězství.

Druhý den (6. červen)

• V noci na 6. června zaútočilo izraelské letectvo na dělostřelecké pozice syrské armády na Golanských výšinách. Díky tomu poznala Sýrie, že egyptské zprávy o likvidaci izraelského letectva byly nepravdivé.
  
• Izraelské jednotky postupovaly přes Sinajský poloostrov k Suezskému průplavu. Tankové jednotky generála Tala obsadily egyptské letiště al-Aríš. Další jednotky IOS dokončily obklíčení Jeruzaléma.
• Odpoledne přijala OSN rezoluci požadující zastavení palby.

Třetí den (7. červen)

• Ráno po těžkých bojích vstoupili izraelští výsadkáři do Starého města v Jeruzalémě a v 10.15 se v izraelských rukách ocitla Chrámová hora a tím i celý Jeruzalém.
  
• Izraelská armáda obsadila celý Sinajský poloostrov
• Izraelské jednotky dále obsadily Západní břeh.

Čtvrtý den (8. červen)

• Dajan vydal rozkaz k obsazení východního břehu Suezského průplavu.
  
• V Egyptě a Jordánsku bylo oznámeno přijetí rezoluce požadující zastavení palby.
• Izraelské vojenské letouny omylem zaútočily na americkou loď technického průzkumu USS Liberty. Bylo zabito 34 a zraněno 117 amerických námořníků.

Pátý den (9. červen)

• Ráno byl vydán rozkaz k útoku na Golanské výšiny
  
• Násir přijal odpovědnost za výsledek války a nabídl svou rezignaci. Následně vypukly v egyptských městech demonstrace žádající jeho setrvání. Těmto požadavkům Násir nakonec vyhověl.

Šestý den (10. červen)

• Přes velké ztráty ovládl Izrael Golanské výšiny a byla obsazena Kunejtra, nejdůležitější město tohoto prostoru. Izraeli se otevřela volná cesta směrem na Damašek.
  
• Sovětský svaz pohrozil Izraeli vojenskou intervencí pokud nepřijme zastavení palby. USA doporučily Izraeli zastavení palby přijmout.
• V 18.30 izraelského času oficiálně skončila šestidenní válka.

Zdroj: youtube, wikipedia, google