V první polovině 16. století se Španělé pokoušeli rozšířit své území jak v Jižní, tak v Severní Americe. Roku 1536 se Álvar Núñez Cabeza de Vaca vydal z Mexika na sever, kde prozkoumal část Texasu a vrátil se zpět s příběhy o bohatství místních indiánů. Po něm pak roku 1539 podobnou cestu podnikl misionář Marcos de Niza, který došel až do Arizony, kde potkal indiány z kmene Zuni a i když jejich hlavní město nikdy neviděl, vyprávěl pak o "Zuni" a o "Sedmi městech Ciboly" jako o městu ze zlata.

Po návratu de Nizi z Arizony vyslal Mexický místokrál na další výpravu konkistadora Franciska Vázqueze de Coronado, Jeho expedice do nitra Severní Ameriky vyrazila z mexického Culiacánu roku 1540. de Coronado vyrazil stejnou cestou, jako před ním Marcos de Niza a po vyčerpávající cestě kopírující pobřeží a koryto řeky Sinaloa dorazili do Arizony, kde objevili Chichilticalli.

Foto: Španělé objevují Colorado | Wikimedia Commons

Psali jsme:Operace Pike – britsko-francouzské bombardování sovětských ropných polí mělo zastavit Hitlerovu cestu Evropou

V Arizoně expedice narazila na indiány z kmene Zuni, a pueblo Cíbola, které Španělé po krátké bitvě dobili. Tehdy přišlo velké rozčarování, Cíbola nebylo zlatem oplývající město, ale větší a poměrně chudá vesnice. To samé se týkalo všech "Sedmi zlatých měst", jednalo se pouze o chudé vesnice. Španělé tedy vyrazili dál do hloubi plání Severní Ameriky. Po kmeni Zuni Španělé potkali indiánský kmen Hopiů, kteří byli stejně chudí, jako Zuni, ale pomohli expedici nasměrovat k řece Colorado.

Následovaly pokusy o lokalizaci Colorada, de Coronado vyslal několik průzkumných oddílů, které postupně našli jak Colorado, tak řeku Rio Grande, jejímž korytem expedice postupovala dál do dnešního Nového Mexika. Zde se musela zastavit a přečkat zimu. Přezimující expedici několikrát napadl indiánský kmen Tiguex a Španělé na oplátku vypálili jejich puebla.

Foto: První Evropané v Arizoně | Pinterest

Na jaře 1541 pak expedice znovu vyrazila, tentokrát ve snaze najít Quiviru. Quivira byla nejspíš vymyšlená místními indiány, kteří se snažili Španěly dostat ze svého území. Expedice tedy pokračovala na východ Nového Mexika přes Llano Estacado a Texaský Panhandle. Nakonec našli indiánský kmen, který Španělé nazvali Querechos.

Psali jsme:Pearl Harbor: Tři námořníci přežili uvěznení v trupu bitevní lodi déle než dva týdny. Nebylo jim však pomoci

Querechos byli nomádským kmenem, který lovil bizony a Španělé si všimli, že na tento kmen jejich zbraně a koně dojem neudělaly. Querechos žili ve velkých komunitách, mnohdy i přes 1000 hlav v jedné vesnici. Většina odborníků se shoduje na tom, že šlo o indiánský kmen Apačů. Expedice pokračovala dál směrem do dnešního Texasu, kde se setkala s indiánským kmenem Teyas.

Foto: Rozsah de Coronadovy expedice | Pinterest

Od začátku expedice uběhly téměř dva roky a de Coronado nenašel žádné bohatství o kterém vyprávěli Cabeza de Vaca a mnich Marcos de Niza. Poslal tedy expedici zpět do Mexika a sám pokračoval dál se 40 Španělskými vojáky a několika indiánskými průvodci. Nakonec našel další velké indiánské osídlení v dnešním Arkansasu, které však bylo stejně chudé, jako ty předešlé.

De Coronado se do Mexika vrátil na jaře roku 1542 a protože nenalezl očekávaná bohatství, upadl v nemilost a zemřel v zapomnění. Španělé účastnící se expedice se jako první evropané dostali hluboko do nitra severoamerického kontinentu, do dnešního Texasu, Arizony, Oklahomy a Kansasu. Touto výpravou však také skončily velké španělské pokusy o postup do vnitrozemí Severní Ameriky.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/