Slovo Specnaz u mnohých vyvolává ty nejhorší ruské stereotypy, avšak ve skutečnosti je činnost jednotek zvláštního určení ruské armády (před tím sovětské) v mnohém odlišná od toho, co můžeme vidět například v hollywoodských filmech. Pod slovem Specnaz si také mnozí představují jednu konkrétní elitní jednotku, ve skutečnosti se ale jedná o souhrnný název pro speciální jednotky ruské armády i vojenské policie.

Historie Specnaz se začíná psát krátce po druhé světové válce. Sovětské generalitě došlo, že je potřeba vycvičit speciální jednotky k plnění těch nejnáročnějších útoků. GRU (Hlavní zpravodajské ředitelství ozbrojených sil) prošlo reorganizací, v níž byly v roce 1949 vytvořeny dvě nezávislé průzkumné roty zvláštního určení. Ty přerostly v roce 1957 v prapory a poté v roce 1962 ve dvě samostatné brigády, z nichž každá měla zhruba 1000 – 1300 příslušníků. V současné době mají jednotky Specnaz odhadem 15 000 členů, skutečné číslo je však tajné.  Každá z brigád měla jiné určení, jedna byla určena k vedení boje na zemi, druhá byla námořní.

Foto: Bojoví plavci námořních Specnaz, konkrétně ze 313. oddělení v Baltijsku. | Ministerstvo obrany Ruské federace / CC BY 4.0

Psali jsme:Neuvěřitelný příběh odhodlanosti 9 příslušníků SAS proti 300 komunistickým partyzánům

Brigáda vojenských Specnaz GRU se z počátku sestávala z velitelství, čtyř výsadkových praporů, spojovací roty a roty logistické podpory. Jejich hlavním úkolem během studené války byl útok na cíle vysokého strategického významu, jako byly taktické jaderné zbraně západních států, mezi další úkoly patřily rychlé nájezdy, sbírání zajatců, sabotáže, nebo atentáty či vedení partyzánské války.

Brigáda námořních Specnaz byla složena z velitelství, tří praporů bojových plavců a žabích mužů a výsadkového praporu. Tato brigáda měla k dispozici i speciální trpasličí ponorky. Základní jednotkou se stal osmičlenný tým, který měl pracovat samostatně nebo společně s ostatními týmy, v závislosti na typu mise. Každá brigáda pak měla speciální oddělení o 80 mužích, jejichž jediný úkol likvidovat důležité nepřátelské činitele, jako byli například vojenští, či političtí vůdci.

Příslušníci jednotek Specnaz se v rámci svého působení běžně vmísili mezi standartní jednotky, kde nosili stejnou uniformu, aby zabránili odhalení. Počet příslušníku Specnaz vrcholil v 80. letech minulého století, kdy u jednotek Specnaz sloužilo ve 20 armádních a námořních brigádách a desítkách nezávislých rotách celkem na 30 000 příslušníků. Nezávislé roty fungovaly především v zemích Varšavské smlouvy. S rostoucím terorismem v 70. letech pak byly vytvořeny další dvě specializované jednotky, jednalo se o jednotky Alfa a Vympel.

Skupina Alfa byla vytvořena v roce 1974 jako speciální protiteroristická jednotka o 30 mužích, která byla operativně řízena přímo KGB (dnes FSB). V současné době má skupina Alfa zhruba 700 příslušníků, kteří jsou cvičeni na záchranu rukojmích v budovách, autobusech, letadlech, či na lodích.

Psali jsme:Německo zbrojí. Námořnictvo získá fregaty F126, tankisté se těší na Leopard 2A8

Foto: Příslušníci jednotky Alfa během výcviku v roce 2009 | Ministerstvo obrany Ruské federace / CC BY-SA 3.0

Skupina Vympel byla založena v roce 1981 a stejně jako Alfa byla organizačně a operativně řízena KGB. Skupina Vympel je v současnosti nejelitnější jednotkou ozbrojených sil Ruské Federace a je to většinou právě tato jednotka, kterou si představíme, když se řekne termín Specnaz. Počty jsou samozřejmě tajné, ale odhaduje se, že v současnosti u skupiny Vympel slouží zhruba 1000 vojáků. Každý příslušník této jednotky musí umět pilotovat letadlo i vrtulník, bezchybně řídit automobily, motorky, ale i obrněná vozidla a tanky, musí ovládat základní chirurgickou práci, musí hovořit plynně několika světovými jazyky a samozřejmě musí být výtečný střelec ze všech typů pěchotních zbraní (pistole, samopaly, pušky, kulomety a odstřelovací pušky). Skupina Vympel je určena k provádění tajných operací včetně ochrany ruských jaderných elektráren. 

Na rozdíl od jednotek Specnaz spadající pod GRU, které nosí standartní ruské uniformy, skupiny Alfa a Vympel, které jsou pod organizací FSB, nosí vínové barety a vlastní černé uniformy.

Přijetí do jednotek Specnaz není jen tak, a ne každý má možnost se přihlásit. Výcvik se liší v závislosti na konkrétní jednotce. Pro obojživelné jednotky platí jiné požadavky než pro jednotky bojující na souši. Všechny však mají společný základ, jež tvoří:

•    Extrémní duševní / fyzická kondice 
•    Nucené dálkové pochody 
•    Výcvik ovládání pěchotních zbraní 
•    Střelba 
•    Střelba na velké vzdálenosti 
•    Tvorba a zneškodnění výbušnin
•    Horolezectví (alpské lanové techniky) 
•    Slaňování 
•    Výsadkový výcvik
•    Boj s terorismem
•    Boj z blízka (s použitím bajonetu i polní lopatky) 
•    Potápění 
•    Boj pod vodou
•    První pomoc

Výběrová řízení se provádějí dvakrát ročně a každý termín má 150-170 kandidátů, z nichž však průměrně 90 – 95 % uchazečů selekcí neprojde. Ti, kteří však výběrovým řízením k jednotce projdou, získají přístup k tomu nejlepšímu, co může Rusko poskytnout. Ostatně mottem výcviku Specnaz je: “Udělat z muže zbraň”

Ti, kteří by se chtěli přidat k jednotkám Alfa nebo Vympel, musejí projít ještě dalším, nesmírně náročnějším a dlouhým výcvikem. Zatímco základní výcvik k jednotkám Specnaz trvá dva měsíce, k jednotkám Alfa a Vympel trvá vyřazovací výcvik čtyři roky. I když je průběh vstupního výcviku přísně tajný, na veřejnost se již dostalo několik informací. Každý účastník např. začíná den devítikilometrovým ranním během, po kterém následuje 70 kilometrový pochod se zátěží 40 kg. A to každý den. Přidat se může i pěstní souboj se třemi příslušníky jednotky, kdy musí žadatel zůstat při vědomí minimálně 12 minut, nebo 12 kilometrový běh na lyžích. Není výjimkou, že vstupní výcvik nedokončí vůbec nikdo, nebo při výcviku někdo zemře. 

Níže zmiňuji některé významné mise, kterých se jednotky Specnaz účastnily. 

Válka ve Vietnamu

Během války ve Vietnamu se v Jihovýchodní Asii nacházelo zhruba 3 300 příslušníků jednotek Specnaz. Většinou šlo o Ukrajince s protiletadlovými děly a raketovými bateriemi země-vzduch, či vojenské poradce. Údajně měli v Severokorejských stíhačích MiG občas létat i piloti Specnaz, taktéž se měly skupiny nacházet v Laosu, ovšem tyto informace se nepodařilo dostatečně potvrdit. 

Invaze do Afghánistánu

Během invaze do Afghanistánu proběhla operace Bouře-333, která se uskutečnila 27. prosince 1979. Zúčastnili se jí i příslušníci jednotek Specnaz GRU, skupiny Alfa a Zenit. Na 660 sovětských vojáků, oblečených do afghánských uniforem, tehdy přepadlo palác Tajbeg. Během 40 minut tito zabili afghánského prezidenta Hafizullaha Amina, jeho syna, 318 strážců a 30 příslušníků osobní gardy, přičemž 150 jich bylo zajato, dále se vzdalo na 1 700 afghánských vojáků. Sovětské síly měly údajně 14 mrtvých a 25 zraněných.

Foto: Na 660 sovětských vojáků, oblečených do afghánských uniforem, tehdy přepadlo palác Tajbeg. | Abramov Andrey / CC BY-SA 4.0

Osvobození rukojmích v Bejrútu

Tato mise je pravděpodobně nejzajímavější, jelikož se dlouhou dobu nevědělo, jestli se skutečně udála.
V říjnu 1985 byli čtyři sovětští diplomaté v Bejrútu uneseni teroristickou skupinou Islámská osvobozenecká organizace (radikální odnož Muslimského bratrstva) jako odplata za sovětskou podporu syrského zapojení do libanonské občanské války. Moskva zalarmovala skupinu Alfa a její příslušníci okamžitě vyrazili potají do Bejrútu. Než však přistáli, jeden z rukojmích byl již zabit. S podporou místních se následně příslušníkům skupiny Alfa podařilo identifikovat všechny únosce, rusové se poté rozjeli do jejich rodných vesnic a unesli všechny blízké příslušníky únosců. V reakci na smrt jednoho ze sovětských diplomatů pak příslušníci jednotky Alfa zabili několik rukojmí z každé rodiny a rozřezali je na několik částí. Ty pak posílali v pravidelných intervalech únoscům. Poselství bylo jasné, pokud nebudou sovětští diplomaté propuštěni, další části jejich blízkých budou následovat. Demonstrace síly, ale i krutost a obrácený terorismus zafungoval. Sovětští diplomaté byli propuštěni a po dobu dalších 20 let nebyli žádní sovětští ani ruští diplomaté uneseni, až do roku 2006, kdy byli v Iráku zavražděni čtyři příslušníci ruské ambasády.

Útok na nemocnici v Buďonnovsku

Ve dnech 14. – 19. Června 1995 zaútočila skupina zhruba 60 až 200 čečenských teroristů pod vedením Šamila Basajeva na jihoruské město Buďonnovsk, kde zaútočili na hlavní policejní stanici a radnici. V těžkých bojích se Čečenci přeskupili v městské nemocnici, kde zajali na 1 800 rukojmí, většinou civilisty (včetně asi 150 dětí a řady žen s novorozenci krátce po porodu). Po třech dnech obléhání ruské úřady nakonec rozkázaly na nemocnici zaútočit. Nastalo velké krveprolití. V intenzivních bojích bylo v křížové palbě zabito mnoho rukojmí, kdy někteří podlehli střelným zraněním způsobených ruskými vojáky a policisty. Během boje se podařilo skupině Alfa osvobodit 61 rukojmí, dalších 227 jich bylo po dočasném příměří propuštěno. Následovaly dva neúspěšné útoky a až při třetím se podařilo osvobodit zbývající rukojmí. Při krvavém útoku na nemocnici jednotkami Specnaz a policie bylo celkem zabito 166 rukojmí, dalších 541 bylo zraněno. Rusové měli ztráty v podobě 14 padlých příslušníků jednotek Specnaz a 11 policistů. Při obléhání bylo zabito 11 čečenských teroristů. Rusům s poté podařilo najít a zabít 40 čečenských teroristů, včetně Šamila Basajeva (v roce 2006) a duchovního vůdce Aslambeka Abdulchadžieva (v roce 2002).

Záchrana rukojmí v Moskevském divadle

23. října 2002 obsadilo přeplněné divadlo Dubrovka v Moskvě asi 50 ozbrojených čečenských teroristů vedených Movsarem Barajevem, kteří se hlásili k oddanosti islamistickému separatistickému hnutí v Čečensku. Vzali 850 rukojmí a požadovali stažení ruských sil z Čečenska a ukončení druhé čečenské války. Přímý útok na divadlo nebyl tehdy možný kvůli samotné konstrukci divadla a náložím, které čečenští teroristé po divadle rozmístili. Nejsilnější nálož Čečenci umístili do středu hlediště. Její výbuch mohl okamžitě zabít až 80 % všech rukojmí a mohl se zřítit i strop divadla. Třetího dne obléhání popravili Čečenci dva rukojmí. Kontroverzní zásah schválilo vedení jednotek Specnaz, skupiny Alfa a Vympel a jednotky SOBR. Dodnes neznámý plyn byl tehdy puštěn do ventilace, aby zabil teroristy a poté proběhla razie. Až na dva byli tehdy všichni teroristé usmrceni plynem, ti zbývající byli zastřeleni ruskými jednotkami. Kvůli špatnému lékařskému zákroku však na otravu plynem zemřelo také 130 rukojmí, včetně devíti turistů z ciziny. Rukojmí byli díky plynu v bezvědomí a když je ruští příslušníci následně odnesli na čerstvý vzduch, nedodrželi správný postup a položili je na záda, čímž způsobili, že se rukojmí udusili.

Masakr v Beslanu

1. září 2004 skupina ozbrojených islamistických teroristů, většinou Ingušů a Čečenců, obsadila školu ve městě Beslan v Severní Osetii a zajala na tisíc rukojmích. Teroristé byli vysláni čečenským teroristickým vůdcem Šamilem Basajevem, který požadoval uznání nezávislosti Čečenska v OSN a stažení ruských sil z Čečenska. Po třídenním obléhání začali islámští teroristé odpalovat výbušniny, což donutilo ruské jednotky zaútočit s podporou těžké techniky, tanků a vrtulníku. Krveprolití bylo tehdy hrozné. Během útoku zemřelo 334 rukojmí, včetně 184 dětí, dalších 783 lidí bylo zraněno. Jednotky Specnaz při útoku ztratily 10 mužů a dalších 34 bylo vážně zraněno. Mezi mrtvými byli i tři velitelé útoku, plukovník Oleg Ilyin, podplukovník Dmitrije Razumovský a major Alexandr Perov. Většina mrtvých příslušníků jednotek Specnaz zemřela, když vlastními těly chránili děti před nepřátelskou střelbou.

Invaze na Ukrajinu

Navzdory tvrzení prezidenta Putina, že se ruské síly neúčastní bojů na Ukrajině, dne již víme, že to nebyla pravda. Během Krymské krize v roce 2014 se několik stovek příslušníků  45. detašovaného gardového pluku Specnaz a 22. brigády Specnaz přestrojeni za civilisty (“zelení mužíčci”) účastnilo operací na Krymu, kdy tehdy obsadili letiště, několik vojenských základen a parlament v Simferopolu.

Válka v Sýrii

Operátoři jednotek Specnaz působili v Sýrii ještě před intervencí ruských sil v roce 2015. Jednotky Specnaz tehdy zajistily letiště Latakia a námořní základnu Tartus. Deník Small Wars Journal uvedl, že v Sýrii operoval také prapor jednotky Specnaz o počtu 230-250 mužů z 431. námořní průzkumné brigády. Byl zde také tým operátorů z nově vytvořeného Velitelství zvláštních operací (KSSO), zejména odstřelovači (nebo spíše lovci odstřelovačů), kteří se zaměřili na likvidaci nepřátelských odstřelovačů) a průzkumné jednotky.

Zajímavé je, že jednotky Specnaz byly bojově nasazeny i u nás a to při invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. 21. srpna v brzkých ranních hodinách obsadili strategická letiště Praha-Ruzyně a Brno-Tuřany.

Další zajímavá operace jednotek Specnaz se udála v 80. letech na Aljaše, kdy byl příslušníky jednotek Specnaz zabit příslušníkem americké národní gardy, když tento narazil na příslušníky jednotek Specnaz, kteří se vyloďovali z trpasličí ponorky na ostrově Little Diomede. Tato akce do dnešních dní nebyla potvrzena ani vyvrácena, a to jak vládou Ruské federace, tak vládou Spojených států.

Možná zvláštně může znít kooperace jednotek Specnaz a západních speciálních sil, ovšem i to se stalo. Konkrétně během bojů v Kosovu v roce 2001, kdy příslušníci jednotek Specnaz a amerických Zelených Baretů provedli společnou protiteroristickou operaci proti skupině zvané Osvobozenecká Armáda Preševo, Medveđa and Bujanovac (UCPMB).