Společnost Boeing oznámila, že předpokládá ukončení výroby letounů F/A-18E/F Super Hornet v roce 2025. Ponechává však otevřenou možnost, že by je ještě dva roky poté mohla vyrábět pro blíže nespecifikovaného zahraničního zákazníka, což pravděpodobně odkazuje na potenciální kontrakt s indickým námořnictvem. Bez ohledu na to, co se stane, podle všech indicií Boeing očekává, že přestane vyrábět nové F/A-18E/F před koncem desetiletí.

Společnost ve své tiskové zprávě z 23. února oznámila časový plán ukončení výroby letounů F/A-18E/F, která probíhá v jejím závodě v Saint Louis. V současné době zbývají jediné objednávky na letouny Super Hornet, které Boeing může splnit, a to pro americké námořnictvo. Tyto letouny, stejně jako stroje odvozené verze EA-18G Growler pro elektronický boj, jsou v současné době ve službě pouze u námořnictva a australského královského letectva.

Foto: Super Hornet při demonstraci úhybných manévrů | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Hodnota ukořistěného vojenského materiálu Tálibánem odpovídá rozpočtu ČR na příští rok

Letouny F/A-18E/F by měl provozovat také Kuvajt, ale není jasné, kdy by se tam mohly dostat do služby. V rámci procesu amerického programu Foreign Military Sales (FMS) dodal Boeing poslední letouny z kuvajtské objednávky americkému námořnictvu v roce 2021. Jejich finální předání kuvajtskému letectvu se však přinejmenším částečně zdrželo kvůli zpoždění prací na rozšíření jejich budoucí letecké základny Ahmed Al Jaber.

Není současně jasné, kolik letounů Super Hornet společnost Boeing ještě vyrobí, pokud výroba skončí v roce 2025, jak se v současnosti očekává. V tiskové zprávě Boeing uvádí, že od roku 1983 dodal zákazníkům po celém světě více než 2000 letounů Super Hornet a Growler, stejně jako starší letouny F/A-18A/B/C/D Hornet, ale neuvádí rozpis tohoto počtu. Super Hornet, který poprvé vzlétl v roce 1995, je derivátem původního Hornetu a oproti svému předchůdci je konstrukčně výrazně větší.

Pokud jde konkrétně o námořnictvo, server Defense News uvedl, že do roku 2025 americké námořnictvo "podle rozpočtových dokumentů nakoupí během 30 let celkem 698 letounů Super Hornet". Podle návrhu rozpočtu na fiskální rok 2023 však v březnu 2022 disponovalo 310 jednomístnými F/A-18E a 246 dvoumístnými F/A-18F a také 161 EA-18G. Kromě úbytku v důsledku nehod v průběhu let by celkový počet stíhaček námořnictva uvedený v článku Defense News mohl zahrnovat určitý počet letounů Growler a Super Hornet, které možná technicky nakoupilo, ale které byly určeny pro jiné země, například právě pro Kuvajt. Australské letectvo (RAAF) má nyní ve službě 24 letounů F/A-18F a 12 EA-18G. Flotila, na kterou kuvajtské letectvo čeká, se skládá z 22 letounů F/A-18E a šesti F/A-18F.

V tiskové zprávě společnosti Boeing se uvádí, že "výroba by mohla být prodloužena až do roku 2027, pokud si Super Hornet vybere mezinárodní zákazník". Jediným významným potenciálním zákazníkem, o němž je známo, že v současné době uvažuje o nákupu letounů Super Hornet, je Indie.

Psali jsme:Brazilci si vybrali izraelskou houfnici ATMOS 2000. Neuspěli Číňané, Zuzana 2 ani CAESAR

F/A-18E/F soutěží s francouzským Dassault Rafale M o zakázku indického námořnictva na 26 nových stíhaček pro jeho letadlové lodě. Super Hornet byl také nabízen jako možnost pro dlouhodobě problematický tendr indického letectva na stíhačky, který by mohl vést k dodávkám desítek stíhaček. Indické letectvo si v posledních letech pořídilo několik pozemních variant stíhaček Dassault Rafale jako údajně přechodné řešení. Existují dosud nepotvrzené zvěsti, že tyto prodeje vedly k tomu, že se Rafale M stal hlavním favoritem na získání zakázky také pro indické námořnictvo.

V příštích dvou letech by se mohl objevit i další zahraniční zákazník. Společnost Boeing zároveň již v roce 2019 uvedla, že mezi země, které aktivně oslovuje jako potenciální kupce letounů Super Hornet, patří Kanada, Finsko, Německo, Indie, Polsko a Švýcarsko. Zatímco budoucí plány Indie v oblasti stíhacích letounů zůstávají nejisté, všechny ostatní uvedené země se od té doby rozhodly pro nákup letounů Lockheed Martin F-35A Joint Strike Fighter.

Kromě F-35A, jen pokud jde o stíhačky vyráběné ve Spojených státech, čelí Super Hornet silné doslova domácí konkurenci ze strany F-15 rovněž vyráběné společností Boeing, a také nejnovějších F-16 Viper (Block 70/72) společnosti Lockheed Martin. A to nemluvíme o zahraniční konkurenci, jako je francouzský Rafale a mezinárodní Eurofighter Typhoon. Významným výrobcem stíhacích letounů zůstává také Rusko, ačkoli na něj byly uvaleny omezující mezinárodní sankce kvůli válce na Ukrajině. Také Čína hledá příležitosti k vývozu stíhaček.

S ohledem na všechny tyto faktory není překvapivé, že Boeing hodlá výrobu letounů F/A-18E/F ukončit. Ve své aktuální tiskové zprávě společnost nastínila, jak plánuje přeorientovat zdroje ve svém závodě v St. Louis a pokračovat v rozšiřování prací v tomto závodě i poté, co přestane stavět Super Hornety.

Námořnictvo i letectvo chtějí výrazně rozšířit své flotily bezpilotních letounů, a to i o bojové bezpilotní letouny (UCAV). Boeing má za sebou bohatou a svým způsobem průkopnickou minulost s pokročilými bojovými bezpilotními letouny, ale až donedávna bez výraznějších komerčních úspěchů. To se změnilo s programem MQ-25, který má potenciál se stát základem pro bezpilotní budoucnost námořnictva. Je pravděpodobné, že Boeing bude v této budoucnosti hrát ústřední roli, a do značné míry jí již hraje. Celkově se zdá, že Boeing očekává, že výrobní linka Super Hornetu v příštích několika letech tak či onak zanikne, a nyní připravuje půdu pro to, co bude následovat.

Zdroj: Boeing, Defense News, The Drive