Střela Ch-69 je jednou z možných posledních novinek nasazených ruským vojenským letectvem (VKS) v bojových operacích na Ukrajině. První zprávy o možném bojovém použití Ch-69 přišly na začátku února 2024. Ukrajinské zdroje tehdy uvedly, že při úderu na ukrajinskou vojenskou a energetickou infrastrukturu použily ruské vzdušné síly novou řízenou střelu. Dokládají to také fotografie neznámých trosek, které by mohly skutečně patřit právě střele tohoto typu.

Ruské ozbrojené síly 11. dubna 2024 kromě jiného provedly útok různými prostředky také na tepelnou elektrárnu v kyjevské oblasti, kdy použité střely úspěšně zasáhly hlavní zařízení podniku a ukončily tak jeho činnost. Při následné prohlídce ruin našli Ukrajinci úlomky zbraní použitých při útoku. Některé z těchto fragmentů by mohly patřit právě řízené střele Ch-69.

Foto: Ch-69 na ARMY 2022 | V. Kuzmin / CC BY-NC-ND

Psali jsme:11. listopad - Den válečných veteránů

Řízená střela s plochou dráhou letu Ch-69 byla vyvinuta společností KTRV. Přímým realizátorem střely je firma Raduga, která již dříve vytvořila širokou škálu střel a raket kategorie vzduch-země a má v této oblasti bohaté zkušenosti. Existence střely Ch-69 se stala známou v roce 2015, ale to ještě nesla označení Ch-59MK2. Od roku 2020 se pak začíná objevovat s označením Ch-69. Oficiální představení proběhlo v roce 2022. Při této příležitosti byly také poodhaleny hlavní vlastnosti a schopnosti střely a deklarována připravenost produkce. Není známo, zda střela do současné doby již absolvovala všechny běžně prováděné testy a je oficiálně zařazena do výzbroje, avšak je reálně používána. První neoficiální bojový test proběhl v Sýrii v roce 2018. 

Střela s plochou dráhou letu Ch-69 je určena pro frontové letectvo. Jejími cíli mají být objekty o známých souřadnicích, jako jsou velitelská stanoviště, různé bojové a podpůrné systémy, objekty energetické infrastruktury apd., a to včetně těch se silnou protivzdušnou obranou. Ch-69 má přibližně čtvercový průřez trupu s nízkou radarovou signaturu. Její délka je přibližně 4,2 m, její maximální průměr kolem 0,4 m a startovní hmotnost do 770 kg. Pohání ji malý dvouproudový motor Izd.37-04, který je uložen v zadní části, a na rozdíl od starších ruských konstrukcí nevystupuje mimo obrys.

Střela je vybavena sklápěcím nosným křídlem v hornoplošném uspořádaní a sklápěcími ocasními plochami do X. Maximální rozpětí rozloženého křídla je 2,45 m. Střela může být přepravována na vnějších podkřídlových nebo podtrupových závěsnících letounů Su-34, Su-35S a Su-57 nebo, v případě letounu Su-57, i ve vnitřních zbraňových šachtách. Letoun Su-57 je považován za hlavní nosič a střela Ch-69 mu byla „šita na míru“. 

Letová výška střely Ch-69 může být pouhých 20 m. Při této letové výšce, rychlosti kolem 900 km/h a svých rozměrech představuje již velmi těžký cíl. Uváděná běžná letová výška je 20 až 300 m a uváděná běžná letová rychlost 750 až 1000 km/h. Dolet určitě přesahuje 400 km, údajně by však mohl být i větší než 1000 km. 

Psali jsme:Čeští reenactoři z dvaaosmdesáté výsadkové v Sainte-Mère-Église při výročí oslav vylodění v Normandii tvrdě narazili na pokrokové protizbraňové zákony

Střela Ch-69 je vybavena kombinovaným naváděním. Let k cíli probíhá s využitím inerciálního naváděcího systému se satelitní korekcí a za pomoci elektro-optického korekčního systému (DSMAC - Digital Scene Matching Area Correlation).  Na střely jsou údajně montovány dva typy bojových hlavic – průbojné o hmotnosti 300 kg, nebo kazetové o hmotnosti 310 kg. 

Zdroj: essanews.com, CBS News