Od roku 1926 do roku 2015 byli páni obrovského území jihozápadně od Prahy vojáci. Vystřídalo se tu několik armád. Dvakrát odsud vyhnali původní obyvatelstvo. Dodnes tu jsou nejtajnější zařízení naší země.

Vojenský újezd Brdy, dříve též vojenský výcvikový prostor Jince, se nacházel ve Středních Brdech v západní části okresu Příbram ve Středočeském kraji, mezi Rokycany (Strašicemi) a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Újezdní úřad sídlil v obci Jince, rozloha vojenského újezdu byla 260,08 km² a žilo v něm kolem 30 obyvatel. Asi 90 % území bývalého újezdu tvoří les, zbylou část využívala armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Při zrušení k 1. lednu 2016 bylo jeho území rozděleno 27 obcím v okresech Příbram a Beroun ve Středočeském kraji a v okresech Plzeň-jih a Rokycany v Plzeňském kraji.

Foto: Pokusný pěchotní srub CE Jordán, vojenský újezd Brdy | Wikimedia Commons

Psali jsme:Ve správný čas na správném místě aneb jak americké tanky zachránily sovětskou obranu

Vojenský prostor zde vznikl usnesením vlády Československé republiky ze dne 19. února 1926. Protesty okolních obcí i některých umělců byly neúspěšné, v parlamentu neuspěl ani návrh na zřízení národního parku, který měl zamezit vojenskému využití. Zákaz vstupu pro veřejnost byl omezen jen na dělostřelecké cílové plochy. Za okupace během druhé světové války německá armáda zavedla zákaz vstupu do celého prostoru. V roce 1940 vojenský prostor rozšířila o území dalších 11 obcí. Objekty však nebyly zbořeny, po válce se mohli vystěhovaní vrátit. Po válce byla střelnice nadále využívána v původním územním rozsahu z doby před válkou a vstup na území mimo cílové plochy byl opět povolen. K vojenskému území byly postupně připojeny zkonfiskované lesy hořovického velkostatku včetně zříceniny hradu Valdek. od roku 1950 byl vojenským újezdem. Na jeho území bylo šest cílových ploch – Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované byly v poslední době zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940–1945 a 1950–2015, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích.

Foto: Bunkr na Houpáku (794 m n. m.) | Wikimedia Commons

Po zrušení újezdu zde zůstává jen velmi malý prostor, který by měl být prohledán z důvodů možnosti nálezu neodpálené munice. Současně se zrušením vojenského újezdu zde vznikla chráněná krajinná oblast Brdy, která nakonec zahrnula i Jižní Brdy. I po zrušení vojenského újezdu jsou některé oblasti nadále užívány armádou a veřejnosti nepřístupné. Jde zejména o posádkové cvičiště Jince včetně dopadové plochy Brda a dále například o utajený objekt U Němých.

Dodnes jsou v Brdech patrné stopy nadzemních i podzemních staveb, jejichž účel není známý. Údajně se v Brdech za 2. světové války pracovalo také na vývoji tzv. zázračných zbraních (Wunderwaffe). Podívejte se na níže uvedené video, které se záhadnými objekty v Brdech zabývá.

Psali jsme:Okno do historie – Velký nájezd Maurů na Anglii

Video: Tajemná místa: Utajené vojenské objekty v Brdech / YouTube