Bez US dolarů by takovou armádu Hitler nevybudoval. Uvahy o realnem napadení Německa Stalinem ještě v roce 1941 může zplodit jen clovek, který snad spadl z jahody na znak. Sorry.

pro Radim : Musim vas zklamat, presnou povahu Rommelovych zdravotnich problemu neznam, a myslim, ze na zaklade dostupnych faktu dokaze malokdo urcit, zda slo o skutecne zavazne onemocneni, nebo o zaminku k Rommelovu stazeni. Pravda bude asi nekde uprostred:

1) Rommel byl skutecne na hrane fyzickeho a take psychickeho vycerpani, velmi nutne potreboval zdravotni dovolenou. Pravdepodobne prodelal zloutenku, v tehdejsich pomerech velmi caste onemocneni. Objektivne si zaslouzil byt stazen z toho narocneho valciste k rehabilitaci.

2) Rommela ovsem vzdy posilil uspech, a zastaveni Montgomeryho ofenzivy z Libye na hranicich Tuniska, a predevsim uspesna ofenziva mocnosti Osy proti Americanum jej znovu "postavila na nohy". Proto se zpocatku branil pokusum o sve odvolani, ve snaze ziskat dalsi vitezne vavriny. Tato euforie jej ovsem brzy presla.

3) Na tuniske valciste pribyl novy velitel (generalplukovnik Hans von Armin) a bylo zrejme, ze po sblizeni nemeckych jednotek ustupujicich z Libye a jednotek vylodovanych v Tunisku jsou dva vrchni velitele prilis. To byl zrejme hlavni Hitleruv impulz k odvolani Rommela, a jeho zdravotni stav byl vhodnou, i kdyz ne zcela pravdivou, zaminkou. Navic jiz v te dobe dobe nemecky generalni stab predpokladal spojenecke vylodeni v Italii, a myslel, ze by Rommela uplatnil prave zde. To se nakonec neukazalo jako stastna volba, marsal Rommel se neshodl s marsalem Kesselringem, proto hrdinu z africkeho bojiste poverili budovanim Zapadniho valu.

4) Marsal Paulus je trochu jina historie, zde nelze mechanicky srovnavat. Myslim, ze Hitler do posledni chvile veril tomu, ze nemecke jednotky dokazou probit koridor k obklicenemu Stalingradu a dostat jednotky z "kotle" ven. Na zacatku obkliceni vyletl generalplukovnik Paulus z "kotle" k centralnimu spojovacimu uzlu 6. armady, odkud mohl ridit vsechny sve podrizene divize. Hitler mu vsak naridil vratit se zpet do kruhu obkliceni - k "utuzeni moralky vojsk", ktere nemely ztratit viru k odporu vedomim, ze je velitel 6. armady opustil. Slo zjevne o spatne rozhodnuti.

Vaclav Flek: Neznáte náhodou povahu zdravotních problémů E. Rommela, kvůli kterým byl v závěrečné fázi tažení Afrikakorpsu Hitlerem odvolán z  vedení Afrikakorpsu a odlifrován do  Německa? Nebo to  bylo stoprocentně "politické" onemocnění, aby byl Rommel zachráněn a nebyl ve finálních bojích zabit či zajat?
Když například v případě F. Pauluse v Stalingradu se zachoval přesně opačně, Pauluse neodvovolal a ještě povýšil?

pro Radim : Dal jste si praci s vasim obsahlym clankem. Ja jej nechci podrobne rozebirat, proto si v casti tykajici se drogove zavislosti we wehrmachtu dovolim oznacit vas nazor za blabol. Je to nazor vojenskeho lekare, ktery prozil v ozbrojenych silach deset let, a o fungovani armady i o drogove zavislosti, neco vi. Nechci vase mylne dedukce dale rozebirat - jenom poznamka : pokud by to bylo tak, jak pisete, "rozlozil" se nekdo z nemeckych generalu, kteri v roce 1939 zahajovali valku, behem vychodniho tazeni ? Ja o zadnem nevim, a vy zrejme take ne.

K te casti, kde zminujete Hitlerovu strategii, take nemate pravdu. Vudce Treti rise nemel zase tak mnoho moznosti, byl tlacen okolnostmi k resenim, ktera musel prijimat, aniz by je chtel (treba tu valku proti Sovetskemu svazu). Nakonec se ukazalo (to Hitler ovsem predtim nevedel), ze by Sovetsky svaz zautocil na Nemecko zrejme jeste v lete roku 1941.

Němci měli modernější stát než byl třeba Sovětský Svaz. Například volby, ve kterých vyhrál Hitler, byly vyhodnocovány na mechanických automatických strojích americké firmy IBM.
Němci tedy věděli o  každém člověku a o  každé i  nejmenší fabrice či dílně a tak dokázali velice rychle a realtivně efektivně mobilizovat pro válku i  lidi i  průmysl. Ale jejich celkové zdroje byly poměrně malé. Dokázali je sice velmi efektivně zmobilizovat, ale v opotřebovávací válce, která začala cca půl roku, rok po  napadení Sovětského Svazu operací Barbarossa, museli nutně prohrát. Navíc když byl Sovětský Svaz masívně podporován USA.
Co se týká drog, nemyslím, že nějak výrazně ovlivnily celou válku. Pravděpodobně velmi umožnily rychle porazit Francii, možná ještě předtím urychlily dobytí Polska. Ale později po  napadení Sovětského Svazu byli vojáci, kteří pomocí drog figurovali v rychlé porážce Francie, s velkou pravděpodobností ve válce velice rychle eliminováni, protože v té době už většina z  nich musela být těžkými narkomany. Hodně z  nich muselo trpět psychózami a ztrátami sebekontroly, další museli být obecně fyzicky i  psychicky oslabeni. V dalších etapách bojů v Sovětském Svazu, kvůli logistickým problémům se zásobováním, se zbývající narkomani museli vyrovnávat s nedostatkem drogy a tím se dostat to  těžkých abstinenčních stavů. A protože tehdy nebyly věci kolem narkomanie příliš známé, nebyli rozpoznáváni jako nemocní. Většinou tak zemřeli ve službě a jejich úmrtí tak bylo zakryto válečnými ztrátami. Co  tedy pomohlo dobýt Francii, stalo se v Sovětském Svazu a možná ještě v Afrikakorpsu v Africe pod Rommelem příčinou zbytečných německých ztrát lidí, kterých Německo i  tak mělo nedostatek.
Co se týká obecně ekonomické a technické síly Německa, kdyby Hitler uvažoval strategicky a nebyl zaslepen nenávistí k  židům a ke komunistům, mohlo Německo válku přežít bez vojenské porážky a být silným středoevropským státem. Kdyby se Hitler v dobývání okolních zemí v pravý čas zastavil a místo válčení začal jednat, dobytá území nebo většinu z nich by si mohl ponechat a mohl z  nich těžit v dalších válečných přípravách. Mohl by se zastavit nejdřív po  Mnichovu a nejpozději před napadením Sovětského Svazu. Mohl by spojenectví se Stalinem upevnit, protože Stalinovi věnoval defakto půl Polska a se Stalinem v zádech jakožto spojencem mohl s Británií , USA a možná zástupcem Francie jednat o  tom, kolik dobytého území by opustil, a která území by si ponechal. Na ponechaných územích by mohl rozvíjet provojenské výroby a válku tak dokončit po  5 - 10 letech válečných příprav a s mnohem větší šancí na konečné vítězství.
Naštěstí pro nás, pro tehdejší Československo, tak neudělal.

pro Petr Hertel : K vasi poznamce " ... realita byla DALEKO, DALEKO SLOŽITĚJŠÍ, jak píšete, a tohle ("fašismus vs. komunismus"), to jistě není ani zdaleka to nejvýstižnější..." dodavam, ze mate uplnou pravdu.

Z krute reality obcanske valky ve Spanelsku, ktere byl nakonec zatazen kazdy, at chtel nebo nechtel, vyplyva mnoho ruznych postoju, ktere se nedaji jednoduse "zaskatulkovat", tech zajmovych skupin na obou stranach bylo bezesporu vice. Ja jsem chtel pouze vyjadrit, ze na kazde strane byly nejmene tri hlavni nazorove proudy, ktere se i v ramci daneho uskupeni hodne lisily (viz ma drivejsi poznamka o "obcanske valce v ramci obcanske valky", - ozbrojenem boji komunistu s anarchisty). Nakonec ani ruskou obcanskou valku nemuzeme pres urputne snahy komunisticke historiografie jednoduse oznacit za souboj "rudych" s "bilymi", i zde existovalo mnoho ruznych frakci, vcetne tech "zelenych".

Jinymi slovy, me hodnocenispanelske obcanske valky bylo zrejme zjednodusene, ale jit o stupen niz jsem jiz nechtel, mohlo by to byt na ukor srozumitelnosti toho, co jsem chtel vyjadrit.

Ještě dodatek pro Václav Flek:

Když už jsem se tady od toho Německa, příp. Ruska nebo Polska hlavně 30.let 20.století dostal ke Španělsku stejné doby, tak by se ještě možná dalo shrnout, že tu občanskou válku zjednodušeně, spíš než jako boj "fašismus vs. komunismus" (anebo třeba boj "fašismus vs. demokracie", což také tehdy hlásali někteří levicoví intelektuálové či podobní), by šlo charakterizovat prostě jako boj "pravice vs. levice" nebo "konzervativismus vs. liberalismus". Ale je to asi jen o něco výstižnější, samozřejmě svoje "mouchy" to má bezesporu taky...:smiley:

Václav Flek

Ano...
Ale jenom s tím Španělskem, já jsem napsal a myslel to tak, že to tak bylo nebo mohlo být ve světě propagandisticky prezentováno, jako "boj mezi fašismem a komunismem", ale samozřejmě, že realita byla DALEKO, DALEKO SLOŽITĚJŠÍ, jak píšete, a tohle ("fašismus vs. komunismus"), to jistě není ani zdaleka to nejvýstižnější.

V podstatě to všechno mohlo být ještě o něco komplikovanější...
Třeba takoví ti normální monarchisté, přívrženci návratu krále, ti by se dali nazvat alfonsisté (podle krále Alfonse XIII., nuceného k abdikaci v roce 1931, a jehož vnuk, Juan Carlos, se pak vlastně stal určitou zástitou té demokratizační transformace po Frankově smrti v roce 1975).
Ti karlisté, to byl totiž specifičtější proud španělského monarchismu, původně ultrakonzervativní přívrženci karlistické větve španělských Bourbonů (vycházející od Dona Carlose Maríi Isidra, bratra krále Ferdinanda VII., z první poloviny 19.století), kteří vlastně stáli u zrodu občanských válek a ozbrojených povstání ve Španělsku už v 19.století - třeba tzv. první karlistická válka let 1833-1840, čili vlastně celé rovné století před občanskou válkou let 1936-1939.
Zase třeba na straně těch republikánů, politicky poněkud napravo od těch socialistů (a samozřejmě nemluvě o komunistech nebo anarchistech a trockistech) byli vlastně takoví liberálně orientovaní stoupenci republiky - a to zase nemluvím např. o tehdejších baskických nacionalistech, kteří navzdory svému tradičnímu konzervativismu a katolicismu stáli na straně levicových republikánů z důvodů svých autonomistických požadavků...

pro Petr Hertel : Dekuji za reakci, k ni jen tri rychle poznamky :

1) Za chybu v datu se urcite omlouvat nemusite, bylo jasne, ze jde o preklep.

2) Na mapach generalniho stabu Rude armady figurovaly ve druhe polovine tricatych let jako valecne cile mesta Grodno, Bialystok, Brest, Kovel, Luck, Lvov a dalsi. Proto Stalin povazoval za hvezdnou chvili sovetske diplomacie okolnost, ze cela vychodni cast Polska (51 % jeho predvalecne rozlohy) padla bez boje do sovetskych rukou...

3) Tvrdit, ze ve spanelske obcanske valce slo o "stret mezi komunisty a fasisty" je velke zjednoduseni. Na obu stranach bojovaly nejmene tri frakce - na strane nacionalistu tzv. karliste (privrzenci navratu krale k moci), falangiste (ti jako jedini by se s jistou nadsazkou dali oznacit za fasisty) a pote to nejsilnejsi uskupeni nacionalisticky orientovanych konzervativnich dustojniku, ke kterym patril i sam Franco. Vliv obou dalsich frakci ve svem hnuti postupne potlacil, takze jim vedene jednotky lze tezko oznacit za "fasisticke". Na strane republikanu take existovaly tri vyznamne frakce, velmi zjednodusene socialni demokrate, komuniste a ultrakomuniste (tzv. trockiste nebo anarchiste). Na rozdil od nacionalistu vedli mezi sebou republikani obcas ozbrojeny boj, tzv. "obcanskou valku v ramci obcanske valky". Takze nezjednodusujme...

Ještě pro Václav Flek (oprava překlepu):

Když to po sobě čtu, tak ten "Oxfordský atlas moderních světových dějin" byl u nás vydán v roce 1991, samozřejmě nikoliv v roce 1933.:smiley:

Václav Flek

Když hovoříte o eventualitě sovětské ofenzívy do střední Evropy, nebo konkrétně proti Německu, v letech před druhou světovou válkou, nedá mi to nevzpomenout takový propagační obrázek z titulní stránky mnichovského nacistického časopisu "Illustrierte Beobachter" z ledna 1933, tedy právě zhruba z doby mocenského nástupu NSDAP v Německu (znám to z publikace "Oxfordský atlas moderních světových dějin", u nás vydané v roce 1933)...
Lidská lebka ve vojenské čepici s hvězdou a srpem a kladivem, k ní v srdcovitém tvaru fotografie skupiny dětí, nejspíš v jakési místnosti, s puškami a bajonety, a vysvětlení, že se jedná o "sovětské školní děti", a u toho všeho vyzývavý nápis: "Russland rüstet! ...und Deutschland?" (čili zhruba "Rusko se chystá! ...a Německo?":smiley:

Ale tak jistě... Po Hitlerově nástupu k moci ty vztahy se SSSR, vybudované na bázi smlouvy z Rapalla, poněkud ochladly (třeba i ta dosavadní vojenská spolupráce mezi německým Reichswehrem a Rudou armádou byla ukončena, i když v alespoň oficiální korektnosti), a na druhou stranu, víme, že tady třeba v roce 1935 přišla smlouva o vzájemné pomoci SSSR s Francií a Československem, fakticky namířená proti Německu (i když taky víme, že její reálný efekt byl nakonec stejně vlastně nulový).
A jak píšete o tom Polsku a Německu cca po polovině 30.let, tak jistě, že to byly státy, odkud i tehdy viděl Stalin hlavní nebezpečí (což na druhou stranu samozřejmě nemusí vylučovat alternativu ofenzívy proti nim, kterou zmiňujete). Ta počáteční priorita u toho Polska, ta si myslím, že by se dala vysvětlit už i tím, že Polsko, na rozdíl od Německa, mělo se SSSR dost dlouhou společnou hranici.

Samozřejmě, pokud jde o jinou stránku věci, za zčásti (a nejen vlastně doslova) zástupný konflikt mezi Německem a SSSR můžeme vnímat občanskou válku ve Španělsku od roku 1936, tak nějak propagandisticky ve světě prezentovanou mj. jako "boj mezi světovým fašismem a komunismem", když si uvědomíme, že v té na jedné straně vojensky intervenovalo spolu s Itálií i Německo, tak jako na druhé straně SSSR.

pro Petr Hertel : k vasemu sdeleni " Tak ano... Když připomínáte to Polsko,..." jenom jedna pripominka. Polsko fungovalo po dlouhou dobu jako nejpravdepodobnejsi nepritel sovetskeho Ruska a pozdeji Sovetskeho svazu. Sovetskemu veleni slo o proknuti do stredni Evropy a take o odplatu za prohranou rusko-polskou valku z let 19818- 21. Sledujeme-li vyvoj sovetskeho valecneho planovani z let 1936 - 41, ktere jiz bylo zcela ve znameni sovetske ofenzivy do stredni Evropy, je zajimave, ze zpocatku se generalnimu stabu Rude armady jako hlavni protivnik jevilo Polsko, pote Polsko ve spolupraci s Nemeckem, a pozdeji jiz jednoznacne Nemecko. Posledni plan generalniho stabu Rude armady na valecne rozvinovani Rude armady z kvetna 1941 jiz jednoznacne predpoklada invazi na uzemi Treti rise a Rumunska (Polsko jako samostatny stat jiz v te dobe neexistovalo).

Míra: tuna zlata je za dnešní 1,2 miliardy Kč - tedy kapka v moři vzhledem k objemu pomoci který v případě SSSR činil tehdejších 11 miliard US$, v přepočtu na dnešní hodnotu minimálně 150 miliard US$ - tedy 3,2 biliony Kč= 3 tisíce tun zlata. Dluh nebyl zplacen ještě při rozpadu SSSR!

Václav Flek

Tak ano... Když připomínáte to Polsko, nakonec už i od té rapallské smlouvy si někteří v Německu slibovali něco jako případný společný postup se sovětským Ruskem vůči Polsku. Na druhou stranu je známo, že po Hitlerově mocenském nástupu maršál Pilsudski navrhoval Francii společný preventivní úder proti Německu (samozřejmě, než s ním v roce 1934 podepsal ten známý pakt o neútočení)...
Ale jak už jsem tady někde nedávno zmiňoval, už v období locarnské smlouvy (1925) Německo zase odmítlo garantovat trvalou neměnnost svých východních hranic s Polskem a taky Československem (na rozdíl od případu svých hranic s Francií a Belgií) - a což tedy zase, celkem vzácně v té realitě mezi světovými válkami, sblížilo nás (jako ČSR) s Polskem...

pro Petr Hertel : K vasi poznamce "Spíš asi jen dodatek než věc na polemiku..." dodavam, ze s ni plne souhlasim. Veskera vami uvadena fakta jsou mi znama, ale v celem kontextu nevyvraceji muj nazor. Na nejlidnatejsti stat v Evrope melo Nemecko po I. svetove valce extremne malou armadu, takze se mohlo citit bezbranne, a obavalo se predevsim polskeho utoku ve snaze jeste vice "zaokrouhlit" nemecko-polske hranice. Prave tato fakticka slabost povalecneho Nemecka zpusobila, ze se tolik Nemcu ztotoznilo s Hitlerem v jeho snaze vybudovat silnou armadu, ktera z Nemecka opet ucini respektovaneho partnera.

Otacon
Dupnout na motory ktere maji tendenci zacit horet kdyz jdes na trochu hrubeji?

Jak rikam, 262 by vyhrala misto jen u nejlepsiho letounu proti bombarderum, vszde jinde uz ne.

Pilot:
Ano, je pravda, že z V2 čerpali dlouho po válce hlavně američané a díky Wernherovi von Braun nakonec přistáli na Měsíci. U těch tanků už to tak pravda není. Tiger byl tak složitý stroj, že by jeho velitelem měl být strojní inženýr a posádka minimálně středoškolsky vzdělaná se strojním nebo automobilním zaměřením. Manuál na obsluhu a údržbu tanku byl tak složitý, že běžný voják ho nepochopil a časově tak náročný, že hodina boje znamenala dva dny údržby. např. bylo zakázáno aby jeden tank táhl druhý, který měl poruchu. Podle příručky se mělo počkat na dva tahače, které porouchaný tank dotáhnou do opravy. Většinou, když jeden tiger táhl druhého, tak to odnesla převodovka. Tak k čemu tak náročný tank? Ten jednoduchý, který se lehce vyráběl ve velkých sériích byl užitečnější a tak T-34 nebo Sherman byly v boji užitečnějšími. Jeden velitel Tigera popisoval sovětský útok. Dokud měli náboje, ničili sovětské tanky aniž by přišli k úhoně. Pak ale došla munice a oni byli zlikvidováni obyčeným taranem, když jim T 34 najel do věže a tu urazil. Ještě húře na tom byl panther. V jádru vynikající tank, ale potřeboval asi dva roky vojskových zkoušek. takže pokud by se němci vrhli na masovou výrobu např.Panzerkampfwagen IV a Stug IV, měli by možná větší šanci se efektivněji bránit. Oni místo toho vsadili na vývoj a výrobu královského tigera. U letadel to bylo podobné. Hitlera zajímalo jak udělat z Me 262 bombardér. Už ho zajímalo jen ničení

Panebože to jsou kecy, němci byli technologicky napřed bez jakýchkoli diskuzí. Speciálně v letectvu spojenci stále jen dotahovali náskok. A V2 byla po válce vzorem ze kterého čerpali jak USA tak SSSR. To že Američani vyrobili víc tanků neznamená že ty jejich tanky byly lepší. A efektivita německých vojáků byla vysoká protože němci nepřerušili kontinuitu výcviku ani po prohrané první světové a aplikovali získané bojové zkušenosti, zatímco ostatní mezi válkami vojenský výcvik a nakonec i vývoj zbraní značně redukovali.

Václav Flek

Spíš asi jen dodatek než věc na polemiku, ale k tomu, že "prvních 14  let po I.světové válce nemohlo Německo prakticky vyrábět zbraně, ani cvičit své vojáky..."
Pokud jde o početní stavy, versailleská mírová smlouva limitovala ozbrojenou sílu Německa na maximálně 100 tisíc mužů pozemního vojska a 15 tisíc mužů námořnictva. Ten Reichswehr za tzv. výmarské republiky byl čistě profesionální armádou.
Navíc, je třeba často připomínána smlouva Německa se sovětským Ruskem z Rapalla z roku 1922 a z ní vyplývající vzájemná spolupráce i ve vojenské oblasti mezi oběma státy, která Německu fakticky umožňovala ta versailleská nařízení obcházet (tak mimochodem, sovětské Rusko/SSSR byl naprostým "vyděděncem" toho tzv. versailleského systému, že...).
Jistě i v této oblasti se odrážela obecná snaha Německa o určitou mocenskou rekonvalescenci, zcela zřetelná (a zčásti úspěšná) samozřejmě už v letech před Hitlerovým nástupem k moci v lednu 1933...

czert: to jistě nechal, ale take na to mohl dupnout a uletět

Otakon
Vtipne, pises ze p38 sel jednoduse vymanevrovat a delas jako by me262 mel lepsi manevrovatelnost, coz si ja nemyslim.

Myslim, ze clanek otevrel prilis siroke a ambiciozni tema, a jeste do nej nestastne zamichal farmakologickou problematiku. S nekterymi tvrzenimi clanku nelze souhlasit, i kdyz je autor prezentuje jako nazory jinych publicistu (napr. sdeleni, ze hlavnim duvodem utoku na Sovetsky svaz bylo ziskani zdroju). Cela otazka nemecke prevahy (nebo "udajne prevahy" ?) pritom neni jednoducha, mam napriklad doma 350-strankovou knihu Stevena D. Mercatanta s nazvem "Proc Nemecko malem vyhralo " (Why Germany Nearly Won, Londyn 2013), ktera se snazi dokazat, jak blizko bylo Nemecko k vitezstvi. Jeji zavery jsou ovsem tak obsirne, ze je zde nelze ani parafrazovat.

Objektivim faktem je, ze prvnich 14 let po I. svetove valce nemohlo Nemecko prakticky vyrabet zbrane, ani cvicit sve vojaky, presto stacilo vybudovat mohutnou valecnou masinerii, ve ktere melo v nekterych kategoriich (ne ve vsech !) skutecne spickove zbrane. To byl ovsem pouze jeden faktor nemeckych uspechu. Tim druhym byla nemecka strategie a taktika, o tolik prevysujici v prvnich trech letech valky protivniky Treti rise. Prave kombibnace obou techto faktoru vyvolala dojem zdanlive neporazitelnosti nemeckych ozbrojenych sil.

Jak jsem jiz naznacil vyse, pouziti povzbuzujicich psychofarmak povazuji v tomto kontextu za nepodstatne a zavadejici.

otacon70 míra je místní ruský kolaborant neustále dokola píšící ty komunistický lži. Nemá cenu na něj reagovat

Míra: Hmm, tak USA dodaly Rusákům(kteří neměli ani žádné obchodní lodě) vše na své riziko až do jejich přístavu, s výhledem, že za zboží dostanou zaplaceno někdy v nedohlednu. Tato už nemělo s výdělečným obchodem co dělat, protože USA ani neměly záruku, že SSSR Německo porazí, nebo se dokonce neobrátí s Hitlerem proti nim.

Czert: Snadné sestřelení Me-262 je mýtus který vzešel z toho, že spojenečtí letci číhali u letiště a napadli Me-262 krátce před přistáním. Naopak, podle slov předního esa Luftwaffe ,Heinze Bära, se P-38 nechal velice snadno vymanévrovat a znamenal téměř vždy jistý sestřel.

Amx
A proc si myslis ze ono strileni zidu a covilu u bsrbarosy u pernikaru hralo roli?

Proc nestrileli stejne masove v polsku a francii?
Nebo to se pernik zacne projevovat az po 2 letech? A driv ne?

Otakon
Tu me 262 sem vytah ja, protoze ji vytahne vzdy nemecky fanda u nejlepsich stihacek, a ani klu dvoumotoraku bych ji nevytahl, ne kdyz bych pozadoval univerzalnost, to by vyhral lighting.
Pokud by me slo vylozene jen o sestrelovani bombarderu, tak ano, tam me262 nemel konkurenci, ale jakmile se zapletl do vzdusneho souboje tak ji hned dochazel dech.

Czert : ***A k tem pernikarum, dokonaly priklad teoreticky bez praxe, jasne ze pernik je navykovy a ma negativni ucinky, ale evidentne nemci vedeli jak ho uzivat, kdyz k zadnemu negativnimu ucinkou ji zminenou nedislo ve vetsi mire, prece jenom, bojivali 6 let. Nebo ony negativni ucinky se dle ni meli dostavit az po 10 letech?***

Miliony zastrelenych civilistu a zidu pouze behem Barbarossy a tesne po ni Vam nenaznacuje, ze ten pernik asi nebyl uplne nejlepsi napad, kdyz otupoval svedomi?

czert: O Me-262 jsem nepsal ani slovo, ačkoliv v kategorii dvoumotorová stihačka neměla myslím konkurenci. V kategorii jednomotorová bych váhal mezi FW-190D a P-51.

Itami Youji
Ten výběr se uskutečnil někdy okolo roku 2000 a bylo to v nějakém dokumentu BBC

Czert
Trochu objektivity...M 262 to sama nezachránila. Když není pilot, tak samotné letadlo to nezachrání. M 262 dokázal sestřelit i pilot na P 51

Milda: Když dali jednomu pilotovi vybrat, zda by raději tehdy létal na německé nebo britské stíhačce, vybral německou.

A to v kterém roce? Víte, ono jak už tady kdosi napsal, se to celkem přelévalo. Byly časy, kdy byly německé stíhačky lepší, pak zase přišli s něčím Britové, Němci samozřejmě odpověděli, Britové odpověděli...a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.

To samé je vlastně otázka, jakou stíhačku budeme považovat za nejlepší. Vždyť právě na případu Aircobry jde krásně vidět, že to, co se může zdát nejlepší v jedné situaci, nemusí být nejlepší v druhé situaci. A hlavně, jak to chcete poměřovat? Stačí srovnat kupříkladu právě německý a ruský způsob leteckého boje.

Němečtí stíhací letci byli přednostně nasazováni pro vybojováni vzdušné převahy, tedy ofenzivní činnost. I při doprovodu bombardérů byla od nich očekáváno aktivní vyhledávání vzdušných cílů - zejména stíhaček - a ne jen pasivní blízký doprovod pomalejších bombardérů, beroucí stíhači jeden ze základních předpokladů pro úspěch v boji - velkou rychlost. Také se od německých stíhačů obvykle nežádaly útoky proti pozemním cílům, pro které čisté stíhací stroje nejsou vhodné. Naproti tomu sovětští stíhací letci byli nasazováni zejména jako doprovod bombardérů nebo bitevních letounů, přičemž osádky bombardérů a bitevníků od nich vyžadovali neustálou blízkost - a z toho vyplývající nevhodnou malou výšku i rychlost. Občas se také piloti museli zapojit do útoků na pozemní cíle, aby pomohli pěšákům. Celková filozofie nasazení byla jiná - Luftwaffe správně chápala stíhače jako do značné míry autonomní, soustředící se přednostně na aktivní boj s letouny protivníka. Sovětská doktrína požadovala zejména ochranu ostatních vzdušných i pozemních jednotek.

A podle čeho teď chcete posoudit kvalitu nějakého stroje, když už taktiky se liší natolik, že kupříkladu ta ruská totálně svazuje stíhači ruce.

Otakon
K te tvoji topce zbrani, ze by vsechno obsadili nemcouri az na bombarder by slo hooosne dlouho diskutovat, protoze hodne zalezi na danych kriteriich.
Skutecne si myslis ze topku u stihacek by si zaslouzil me 262, u ktereho se po cca 4 bojivych ketech museli menit motory, a ktery vyjma protibombarderove ucinisti vuci ostatnim stigackam nebyl v nijake zvlastni vyhode? A jeho protizemni ucinost byla mizerna?
Proc me 262 a ne treba uzasny spokehlivy univerzal p51?

Kment
Budme radi za to ze vedeni rise nedokazalo efektivne vyuzit zdroje, to by pak dnes uz nikdo nemluvil cesky a spousta jinych narodu a jazyku by neexistovala taky nebo by brzo vymreli taky.

Nadpis by mel spis znit polemika o efektivite celkove vyroby vs efektivita jednottlivych vyrobku.

Vis sherman vs tiger.
Jedna vex je realita, jina vnimani reality, kdyby se melo verit ruskym pesakum a tankistum, tak 80% veskerych tanku znicenych na fronte po 43 byly tygery.

K blitzkrigu, je  jedno jestli vznikl z nouze ci promyslenosti, proste fungoval na vybornou.


A k tem pernikarum, dokonaly priklad teoreticky bez praxe, jasne ze pernik je navykovy a ma negativni ucinky, ale evidentne nemci vedeli jak ho uzivat, kdyz k zadnemu negativnimu ucinkou ji zminenou nedislo ve vetsi mire, prece jenom, bojivali 6 let. Nebo ony negativni ucinky se dle ni meli dostavit az po 10 letech?
Ale je to jedno, amici meli taky svoje metafentiny a rusove, inu, vodku.

Jak to tady pročítám, tak se tu stále vytahuje socialistická literatura a propaganda. Co SSSR vyrobil sám a kolik mu toho dodali z USA. Nebýt amerických náklaďáků, tak neměli sověti za čím tahat kanóny a dokonce by neměli ani podvozek pro své raketomety. V hradci stál na podstavci dlouhé roky tank T 34 a ten měl motor od forda. Stíhačka Aircobra neměla doma takový úspěch jako v SSSR. Ano, kola k tankům si vyrobili doma, ale spousta technologií jim byla dost vzdálená. Jeepy brali ve velkém a nakonec si slavnou "dakotu" začali také vyrábět.
Článek je ale o výši německé dokonalosti. Nu a tu někdo přeceňuje a někdo nedoceňuje. Němci na tom byli celkem dobře, dokud do výroby nezačal kecat Hitler. Když dali jednomu pilotovi vybrat, zda by raději tehdy létal na německé nebo britské stíhačce, vybral německou. Už neměla karburátor a zbraně byly také výkonější. To že se začalo šílet s neprůstřelnými tanky a podobnými blbostmi byla práce Hitlera. Pokud se vezmou německé jednoduché zbraně, byly velmi dobré a všem dost zatápěly včetně českého stíhače tanků. Na počátku byla kvalita výborná. Tak jak odcházeli odborníci do války a nahrazovali je totálně nasazení či dokonce váleční zajatci, tak se kvalita zhoršovala. Jednak neodborností a jednak sabotážemi. tak i dobrý projekt dojel na špatnou výrobu. Navíc na východ byla dlouhá doprava. Přeci jen se Paříž dobývala snáz než Moskva.

Četl jsem hodně publikací z celého o 2WW a všechny se shodují v tom že wehrmacht vpadnul do SSSR naprosto nedozbrojen moderní technikou.Hned v počátku se němečtí i jejich spojenečtí velitelé potýkali z nedostatečnou palebnou silou ve všech typech pozemních složek a obtíže překonávali jen díky vyspělosti velení mezi složkami wehrmachtu.Když se jednotka nemohla hnout z místa pro velký odpor nepřítele tak spojenými silami dělostřelectva.letectva.tanky a samozřejmě pěchoty odpor zničili nebo omezili do síly kterou snadno porazili.Už ve francii wehrmacht narazil na techniku která předčila tu německou a přesto němci téměř nic nového do SSSR neposlaly.Už od počátku akce barbarosa němci neměli technickou převahu ale jejich úspěchy plynuly ze zkušeností veteránů z tažení na západ a mnohem lepším velitelským sborem.

2 Itami Youji:
- fakt je, ze legenda-nelegenda, ta kvalita isla dole a neboli to len panciere, ale aj kriticke suciastky, ktore nedokazali zvladat poziadavky (vid. o.i. turbiny motorov na Schwalbe, prevodovky atd)
- co uvadzali historici, tie ponorky boli vyrobene v takej "kvalite", ze boli nepouzitelne. Zvlast ked rozne sekcie vyrabali rozne firmy a nasledne to neslo dohromady (dosledok o.i. organizacie vyroby kvoli naletom)
- T-34: to bol ale testovaci exemplar, ale aj tam neviem-neviem, ci rozbor panciera neukazal dost kolisavu kvalitu. Lenze aj Lagg-3 bol povodne slubna stihacka a produkcne verzie boli vcelku bieda. T-cko prakticky nemalo vysielacku, ked sa neskor obcas objavila, tam vacsina mala len "prijimacku" a nie "vysielacku", vyhlad bol extremne obmedzeny, poklopy a unik posadky tazky a 2-miestna veza?UPS! Pritom v tejto konfiguracii fungoval az do roku 1944. Problem je, ze analyzy Americanov zo Z. Frontu a nasadenia Shermanov (vratane bojov s Pantermi) ukazali, ze suboje obvykle vyhrava ten, kto prvy spozoruje supera a ma moznost si vybrat okamih, kedy vystreli. Pritom Panter je voci M4-e tazkym a nie strednym tankom.

Technologická převaha je fajn, ale když to vede Adolf co je stejně pitomej jako Ocelovej Pepík moc to nepomůže. Neposlouchal své generály, zavraždil miliony lidí kteří mohli pro něj pracovat, na obsazených územích Ruska byl zprvu vítán jako osvoboditel a nedokázal to využít, atd atd atd. jediné co uměl zblbnout davy a na to jsou germáni evidentně náchylnější než jiné národy.

2 nobody:

"- panciere Panterov boli z tak zlej ocele, ze praskali pri naraze projektilu, ktory ich nemal sancu prerazit."

Jak které, při poválečných zkouškách Američany bylo několik případů, kdy Pantera nebyli schopni probít téměř na nulovou vzdálenost, ale pro změnu byly i případy, kdy ho probili (stejnou zbraní jak v předchozím případě) na 1500 metrů. Takže případ od případu, je faktem, že kvalita německého pancíře v posledních letech války šla dost dolů.

"- ponorky? Uspesne len kym Spojencom chybali sprievodne plavidla. Nasledne stvana zver - 75% ponorkarov sa nedozilo konca vojny."

Tak je na místě zmínit typ XXI, který by byl velkou revolucí....kdyby ovšem nepřišel neuvěřitelně pozdě.

"A sovietsky T-34/76? Zastaraly srot s mizernou ergonomiou, slepy a nemy a hluchy. Zle rozlozenie posadky, mizerna optika, ziadne priezory, ziadna vysielacka. Cvicny terc, do ktoreho Nemci palili, kym nebol zniceny."

S něčím se souhlasit dá, s něčím ne. Sami Američané při testování T-34 chválili jak kanon tak optiku (u kanonu měli kritickou poznámku jen k jeho úsťové rychlosti) i samotnou kvalitu pancíře. Kontroverzní přístup měli ke sklonu, protože omezoval prostor pro posádku a pak je tu samozřejmě motor (ten díky "kvalitě" výroby prostě trpěl poruchami a byl celkově nespolehlivý) a pak je tu samozřejmě zdaleka nejhorší prvek pohonné soustavy a vlastně celého „téčka“, mizerný vzduchový filtr, jenž dále snižoval účinnost motoru. Jeden Američan prý řekl, že tento prvek tam snad musel dát sabotér.

spolehani se na vsemocnou techniku je takovej zapadni syndrom. USA to poznali taky ve Vetnamu i nyni v Avghanistanu. valky vyhrava od nepameti ten kdo ovladne uzemi, ne ten kdo ma lepsi flintu. zapadni narody nejsou zvykle za rodnou hroudu umirat. to se ukazalo pri bitve o Francii. Anglany zachranil kanal a fakt, ze nebylo uz kam couvnout.

vcelku usmevne citat historky, ktore su prezitkom minimalne 30 rokov a stale su pouzivane v prospech nackov a bolsevikov.
- prevaha Nemcov stala za fajku dymu, pretoze ich zbrane za moc nestali. Co by teoreticky mohlo za nieco stat, to nedokazali vyrobit vobec, alebo v prisernej kvalite a bezpredmetnych mnozstvach
- panciere Panterov boli z tak zlej ocele, ze praskali pri naraze projektilu, ktory ich nemal sancu prerazit. Motory Me-262 boli tak uzasne, ze po ~4 hodinach prace museli ist von a na repas.
- Fw-190 bol chvilu super, potom zase prebrali vedenie Briti - ono sa to bezne strieda
- nemecka logistika bol jeden priserne zly vtip. Netusim, ako mozu byt aj historici tak sprosti a mysliet si, ze Nemci nevedeli, aka zima je v Rusku. Lenze ono je nutne ten material po prve vyrobit a po druhe doviezt na miesto urcenia. S konmi iducimi rychlostou chodze to ide dost tazko pri spotrebe modernej armady
- vysielacky, radary a pod. - tam ich Briti a Americania prebili. Radiozapalovace - v Ardenach Nemci ochutnali, co za svinstvo to je.
- ponorky? Uspesne len kym Spojencom chybali sprievodne plavidla. Nasledne stvana zver - 75% ponorkarov sa nedozilo konca vojny.
- technologia vyroby a organizacie prace? O moznostiach USA mohli Nemci len snivat - v nocnych morach. Lebo vysledky sa im sypali na hlavy a vykladali na pobrezi Francuzska
- strelba z tanku na 2 km patri do rise rozpravok. Skutocna vzdialenost, na ktoru sa odohrala vacsina stretnuti tankov bola 600-800 metrov. A prakticky rovnaka vzdialenost je ocakavana aj dnes, napriek technologiam sci-fi urovne voci WW2 - pretoze ju diktuje teren, nie modelar-amater slintajuci nad Tigrom

A sovietsky T-34/76? Zastaraly srot s mizernou ergonomiou, slepy a nemy a hluchy. Zle rozlozenie posadky, mizerna optika, ziadne priezory, ziadna vysielacka. Cvicny terc, do ktoreho Nemci palili, kym nebol zniceny.

OBORku, částečně se omlouvám,váš příspěvek jsem špatně přečetl a tak i pochopil. Každopádně sssr dostal hned po anglii nejvíc, ale ta taky táhla největší nápor němců hned od začátku, které v té době na začátku války materiálně podporovali sověti(němce). Takže trochu srovnáváte nesrovnatelné

Dodávky trvaly od března 1941 do 20. září 1945. Celkový objem dodávek představoval částku 50,1 miliardy dolarů, z této částky dostala Velká Británie 31,4 miliardy, SSSR 11,3 miliardy, Francie 3,2 miliardy, Čankajškova Čína 1,6 miliardy a ostatní spojenci (Brazílie, Norsko, Nizozemsko…) dostali celkem 2,6 miliardy dolarů (ČSR 0,6 miliardy).

OBOR: operace Tajfun(finální útok na Moskvu) začala 1. října 1941 a od 20. října znemožňilo období dešťů v zaostalém Rusku jakýkoliv provoz na komunikacích. Na tento marast navázaly začátkem listopadu silné mrazy, které už tak silně zdecimované německé jednotky ještě oslabily. Přesto bylo dosaženo 2. prosince předměstí Moskvy a stačily by pouhé 3. motorizované divize k jejímu obsazení. Sovětskou protiofenzivu nelze rozhodně považovat za úspěch, protože Němci své pozice navzdory přesile Sovětů fakticky udržely a až do bitvy u Stalingradu Sověti neustále ustupovali. Byl dokonce dosažen jeden z cílů operace Barbarossa - Astracháň u Kaspického moře.

Bombíku víš co je nejvtipnější na tvém odkazu? Tento odstavec: Prvního strategického obratu na východě - zastavení Němců před Moskvou v prosinci 1941 - Rudá armáda dosáhla v podstatě bez západní pomoci, která se teprve rozbíhala (do konce roku 1941 bylo do SSSR dodáno 669 letadel a 445 tanků z Británie, z nichž se bitvy u Moskvy účastnilo malé množství. Z USA se dodávky plně rozběhly až od počátku roku 1942). Otázkou je, jak by probíhaly velké ofenzívy Rudé armády v pozdějších letech bez deseti- či statisíců dodaných náklaďáků a džípů...
Krom toho já se se špindírou Lebensbornem bavím o kontrétní pomoci USA pro sssr, chce si to trochu odmližit od od té ideologické mlhy a lépe chápat psaný text :)

obor- tady máte aspon materiální pomoc dle států. A rozhodně to není, jak píšete
https://www.fronta.cz/dotaz/vyznam-lend-lease-pomoci-sssr

Pokud bych měl zvolit Top zbraně II. světové války, tak až na vyjímky(strategický bombardér) budou mít všechny německý původ. Zde se musí současně navázat faktem, že jedinou příčinou německé porážky byl nedostatek záloh. I přesto je nutné s respektem uznat jakým způsobem byla řízena ekonomika Třetí říše, kde přes obrovské problémy rostla produkce až do podzimu 1944 a až do úplného konce války nedošlo ke kolapsu hospodářství.

spindíro slovane nedochudče z Lebensbornu.... dostuduj si laskavě datumy nasazení techniky, než napíšeš nějákaý blabol... pak se můžem bavit dál :wink:

OBOR
pomoci od USA pro SSSR tak to byla ta finančně nějnižší pomoc
-------------------------------------
Na to co dělali Rusaci po boku Hitlera za zvěrstva to bylo až dost .
I tak to byla pomoc , co je hlavně v počátcích války zachránila od neodvratné totální porážky od jejich nedávného spojence Hitlera

A co ještě zapoměl špindíra Kadlík zmínit, tak co se finančně vyjádřené spoj pomoci od USA pro SSSR tak to byla ta finančně nějnižší pomoc pro spojence mnohem více dostala Anglie, Francie :)

To: Karel3, s těmito názory, resp. s jejich nositeli se podle mé zkušenosti diskutovat nedá, nemá to smysl. Nic nového se nedozvím, jen současnou propagandu. Dík.

spindira slovan Kadlík opět zapomenul, že když se objevila t34/76 na frontě, němci proti ní nic neměli a němce louskal jako oříšky ( možna tak protiletecký fla¨k) až pak přišel tiger.1 a 2. Proč pak ho asi německý generál Paul Ludwig Ewald von Kleist označil za nejlepší tank na světě, stějně tak jako ami...?

Mirek73 pravda co se týče tich Spitfirů a  němeských 190.... tam to britům musela vymyslet ženská...

To Karel3: Bavíme se neschopnosti Němců využít svůj potenciál. Povím to na příkladu: půjdete se s vaší partou poprat s hruba stejně velkou jinou partou. Vaši kámoši však zůstanou v hospodě a vy tam půjdete sám a dostanete na budku. Budete říkat: prohrál jsem protože jich bylo více nebo prohrál jsem protože naše parta nevyužila svoje zdroje? To je ten rozdíl. Sověti měli více vojáků na bojišti, přesto, že jejich potenciál byl stejný (či spíše menší) než Nacistické evropské unie.
Že měli super technologie jim bylo bohužel k ničemu, s tím se válka jak vidno nevyhrává. Nebo máte pocit, že prohráli "omylem"?
Strategie je také to, že měl Hitler raději podpořit výrobu Me262 (a vyrušit britské letectvo) v roce 1940/41 než vyhlašovat válku USA.

Němci dalo by se říct zvládli v prvopočátcích války taktiku, ale po strategické stránce naprosto selhali.
Hitler se mohl spolehnout na výborné velitelé, od generálů až po pouhé desátníky. Protože v meziválečném období mohli mít jen stotisícovou armádu, tak němci se soustředili hlavně na důstojnický a poddůstojnický sbor a také v německé armádě se podporovala aktivita až u nejnižších velitelů. Toto ve francouzské i třeba ruské bylo nepřípustné.
Prvopočáteční drtivý tlak na spojence byl životně důležitý, jestli Hitler aspoň trochu pomýšlel na vítězství, na dlouhodobou válku němci nebyli absolutně připravení.
Jen při Anšlusu Rakouska, ať to na první pohled nevypadá se ukázaly velké nedostatky v technice( velká poruchovost), logistice, nedostatek nákl. aut (většina pěchoty se přesouvala pěším pochodem nebo vlaky) atd.
Důvod proč Hitlerovi přálo štěstí asi zhruba do období 42,43 bylo několik. Byl to hazardér a vycházelo mu to, měl skvělý důstonický a poddůstojnický sbor, jeho nepřátele byli víceméně neschopní buď z důvodu staromyšlenkářství, škrtů v armádě, poprav, také měli více bojových zkušeností (logistika ČSR, Rakousko, boje Polsko atd.) .... prostě spíš stálo na straně Hitlera štěstí, ale ne proto, že by německá armáda byla skvělé připravená.

Němci byli naprostí diletanti v oblasti ekonomiky. Nedokázali zavést v té době již standardní model masové výroby. Stejně tak výzkum měli neskutečně roztříštěný do mnoha projektů, kde si jednotlivé konkurovaly a následně se využívalo politických vlivů k protlačení vlastního projektu. A z pohledu technologií. K čemu je letoun s vynikajícími vlastnostmi, když se vyrábí v kusové výrobě a pro který nedokážete vyprodukovat materiály například pro výrobu motrů. K čemu je kvalitní a technologicky pokročilý tank, když jich pak za celou válku vyrobíte pár set kusů a nemáte ani pro to málo dostatek paliva, zatímco protivník jich vyrobí a uživí i desítky tisíc. Nebo obecně, jak chcete vyhrát opotřebovací válku, když nemáte stategické bombardéry, nejste schopni omezit produkci nepřítele a současně nedokážete ochránit vlastní výrobní kapacity.
Ona ta technologická převaha je dost sporná. Nemci měli obrovský potenciál, který hodili do koše. Jak z pohledu výzkumu a vývoje, tak z pohledu ekonomického potenciálu obsazených území. Ve vedení byly nekompetentní stranické figurky, které pokazily prakticky vše, na co sáhly. A ono je hezké mít spoustu nadějných projektů na papíře, když do reálného stavu dokážete dostat jen pár z nich a v omezených počtech. Dlouhodobý konflikt je prostě o kapacitě výroby, surovinách a dostupném množství lidí. Nic z toho nedokázali Němci využít a proto prohráli. Ona i ta dobře zavedená a organizovaná masová výroba sladěná s propracovanou logistikou je technologie. A zde Němci naprosto propadli.

To Milan: Ale to všechno byly chyby Němců, které nebyly vynucené, nikdo je nenutil chovat se takto nesmyslně. Poraženi nebyli množstvím nepřátel, ale protože jejich strategie a organizace byla příšerná. Porovnejte produkci tanků v příšerných podmínkách SSSR s Německem (a celou jeho dobytou Evropou). Naprostá tragédie a neschopnost.
Pokud by ztráty sovětů byly 6-8x větší jak se dnes běžně uvádí, tak nemohli nikdy vyhrát, to by logisticky neustáli. Vyhráli ne na množství, ale na rozumnou strategii, výbornou zbrojní výrobu a organizaci.

Tak ono se stačí podívat na ztráty spojenců a to jak na zemi tak ve vzduchu. Na východě němci bojovali neustále proti obrovské početní převaze, na západě taky. Co se týká letectva toho stíhacícího měli němci na západě od útoku na SSSR JG.2 a JG.26 později JG.1 v Holandsku a proti nim stála celá RAF a pozdeji 8 letecká armáda USA. Početně byli němci slabší a přesto ztráty RAF a USAF byli násobně větší než ty německé - do konce roku 1943. Kormě taktiky a lepšího vycviku a samozřejmě zlušenistí letců to byla i technologická nadřezenost Fw.190 ktero britové dohnali až v půce roku 1943 kdy bylo více Spitfirů Mk.IX. Američani to zlomili až příchodem P-51.

Joose: Není, protože Němci nikdy nedokázali využít ekonomický potenciál Evropy, kromě ČSSR všechny dobyté země rozkradli tak nehorázným způsobem, že naprosto ochromili jejich vojenský a ekonomický potenciál a hlavně logistiku ( zabaveně vlaky a nákladní automobily), paradoxně podobné nesmysly se odehrávali i v jejich vlastní ekonomice. Prostě všechno na frontu. Na farmách ve Francii hnilo jídlo, protože ho neměl kdo odvézt, v Německu se těžilo obrovské množství uhlí, velká část z něj byla stále naskladněna poblíž dolů, protože Němci poslali moc vlaků na frontu a neměli ho čím odvézt, což způsobilo roku 1942 energetickou krizi a celkově nižší výrobu. Goebbels tuto energetickou krizi ve svém deníku celkem výstižně popisuje. Výrobní potenciál Evropy byl ohromný, to by se ale nacisté nesměli chovat jako dobyvatelé a následně plenitelé a loupežníci, aby ho využili. Jinak, nezapomínejte, že velká část Němců bojovala na západě, uvádí se sice kolem 20%. Západ už od roku 1939 vázal nemalou část leteckého průmyslu Německa, včetně okupačních jednotek, jejichž počty šly do statisíců. Němci nebojovali jen proti SSSR, ale proti Spojencům ( i když většinu jejich jednotek porazil SSSR), na to je třeba pamatovat. Jinak, článek je jeden nesmyslný paskvil, zbytečnost něco takového psát. Je tam tolik blbostí, že se mi do toho ani nechce je všechny vyvracet...

Josse - přesně tak :thumbsup:

To Tommy. Zkuste si cvičně spočítat kolik států a s jakým počtem obyvatelstva napadli SSSR a jaké území v roce 41-42 obsadili resp kolik lidíbylo pod okupací. dále pak kolik států/lidí v Evropě na Německo pracovalo. Dojdete jistě k zajímavým číslům a poznání že "nás mnógo" je totální nesmysl.

Souhlas, nemá smysl to popírat.

Technologická převaha Německa byla nesporná, nepřátelé je umlátili jen diky taktice "nas mnogo".