Před pár dny měl v Rusku premiéru film ,,Zachránit Lenigrad" a protože nelze moc předpokládat, že by jsme jej mohli vidět v tuzemských kinech (kromě kina Lucerna, kde má premiéru dnes 11. února od 18:30) , napíšeme si k filmu pár slov. Ti podctivější mohou doufat, že bude třeba někdy vysílán v televizi a ti ,,drzejší" z nás si jej budou zřejmě stahovat z internetu, ale pirátství určitě podporovat nebudeme :)

Film byl do kin uveden k 75. výročí ukončení blokády Leningradu. Jeho rozpočet dosáhl 237 milionů rublů (zhruba 81 milionů korun) a nepodílelo se na něm ruské ministerstvo kultury – 10 % nákladů pokrylo město Petrohrad a 90 % soukromí investoři. Film vyvolal v táboře kritiků žhavou diskuzi, ale diváci jej přijali s otevřeným srdcem.

,,Píše se září 1941. Nacistická vojska pevně obklíčila Leningrad a odsoudila jeho obyvatele ke smrti hladem. Poslední nadějí na spojení s vnějším světem zůstává Ladožské jezero. Mladý zamilovaný pár, dcera režimem pronásledovaného vědce Nasťa a kadet vojenské střední školy Kosťa, se mají vydat na nebezpečnou cestu na shnilém člunu. A mezitím se na legendárním Něvském pětníku rozhoří nejkrvavější bitvy…Základem scénáře se staly události z noci z 16. na 17. září 1941, kdy starý shnilý člun 752 (jiné zdroje uvádí 725) s více jak 1500 pasažéry má vyrazit na riskantní plavbu. Kvůli bouři se přetížená kocábka postupně potopila. Mezi živými zůstalo jen 240 pasažérů." Tak zní pár úvodních slov k filmu, která nám dávají alespoň základní představu, co můžeme očekávat.

Psali jsme:Tip na film: Kam orli nelétají - jeden z nejslavnějších válečných filmů USA

Foto: Jedna z bojových scén filmu, o které rozhodně není nouze

Alexej Kozlov přiznává, že se záměrně vyhýbal tomu, aby na plátně ukazoval hrůzy války. Jako základ děje si vzal jednu z největších tragédií vodní dopravy, ale v závěru snímku neukázal počet obětí a omezil se jen na kufry plující po hladině řeky. „Na začátku filmu věnujeme hodně času scéně, kdy se pasažéři naloďují a předávají posádce svá zavazadla. Protože pro nás každý kufr představuje jeden lidský život. Tehdy nebyla taková elektronika jako dnes a lidé všechny cennosti převáželi v kufrech,“ říká Alexej Kozlov

Foto: Mladý zamilovaný pár, dcera režimem pronásledovaného vědce Nasťa a kadet vojenské střední školy Kosťa

Historické události a pozadí filmu

Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu (8. září 1941 – 27. ledna 1944) představuje jednu z klíčových bitev druhé světové války. Šlo o jednu z nejdelších obléhacích vojenských operací nejen v celé druhé světové válce, ale i v dějinách válek. Z hlediska ztrát šlo zřejmě o nejkrvavější obléhání v lidských dějinách.

Psali jsme:The Outpost: Očekávaná válečná akce z Afghánistánu

Leningrad (dnes Petrohrad neboli Sankt-Petěrburg), jakožto druhé největší město SSSR, důležité průmyslové centrum, základna Baltského loďstva a významný komunikační uzel byl od počátku bojů jedním z primárních cílů německého útoku v rámci Operace Barbarossa. Město bylo nesmírně důležitým průmyslovým centrem. Bylo výrobcem oceli, lokomotiv, centrem strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Ve městě se také nalézal největší gumárenský závod v Evropě. Německé jednotky ale nedokázaly splnit zadání a dobýt dobře opevněné město jediným úderem, musely je tedy oblehnout. Obležení však nebylo dokonalé, některé zásobovací trasy se nepodařilo uzavřít zcela (např. tzv. Cesta života – ledová silnice přes Ladožské jezero).

Efektivitě obléhání hodně uškodil fakt, že finský spojenec nacistického Německa odmítl nejen podílet se na útoku na město, ale zakázal jakékoliv významnější použití finského území pro tento útok. Obě strany zaznamenaly rozsáhlé ztráty vojáků i techniky a ve městě zemřelo hladem odhadem kolem jednoho milionu lidí, zejména v zimě 1941/1942 na počátku obležení. Postupem času se podařilo část lidí evakuovat a v roce 1943 se postupně stále více nahlodávalo obklíčení města a rostly dodávky potravin i munice. V lednu 1944 se obležení definitivně zhroutilo.

Tomuto tématu jsme se již v minulosti věnovali v našem článku Obležení Leningradu - neuvěřitelný hladomor vedl občany až ke kanibalismu