Dělostřelecká tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí v České republice budovaných v rámci československého opevnění proti Německu. Nachází se v nejjižnější části Orlických hor v Bukovohorské hornatině v masívu stejnojmenné hory asi 6 km západně od města Králíky a asi 7 km severně od města Jablonné nad Orlicí. Je přístupná veřejnosti jako muzeum.

Foto: Vchodový srub K-S 22A v říjnu 1938 | archiv autora

Dělostřelecká tvrz Bouda byla spolu s tvrzí Hůrka největšími pevnostními stavbami ze 30. let 20 století, které jsou na území ČR přístupné veřejnosti. Jsou zároveň součástí Králické pevnostní oblasti, kde je postupně realizován největší projekt na záchranu a zpřístupnění těchto unikátních vojensko-technických a historických památek v ČR. S výstavbou tvrze Bouda se začalo v říjnu roku 1936. Tvrz byla sice stavebně dokončena, nicméně dokončovací práce uvnitř objektů včetně osazování objektů zbraněmi (např. osazení objektu K-S 22 otočnou výsuvnou dělovou věží apod.) nebylo dokončeno díky rozkazu opustit objekt dne 1. října roku 1938 na základě zabrání Sudet Němci (mnichovská dohoda).

Psali jsme:Nedostatečná vojenská kapacita Ruska může zapříčinit jeho pád

Bouda situovaná do těžce průchodného a zalesněného horského terénu (na stejnojmenném kopci - kóta 844,7 - nad obcemi Těchonín, Lichkov, Dolní Boříkovice cca 5 km jihozápadně města Králíky a 6,5 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí, poblíž Suchého vrchu) měla po svém dokončení disponovat dvojčetem 10 cm houfnice vz. 38 v pancéřové otočné a výsuvné věži (v září roku 1938 teprve ve výrobě), patnácti těžkými kulomety vz. 37 a dvanácti lehkými kulomety vz. 26. Na tvrzi mělo dojít k osazení celkem jedenácti pancéřových zvonů a kopulí. Do konce září roku 1938 se těchto mohutných pancéřových prvků podařilo osadit deset.

Foto: Pěchotní srub K-S 21 v říjnu 1938 | archiv autora

Osádku tvrze mělo po jejím celkovém dokončení tvořit 316 mužů a půl roty (asi 87 mužů) posilové pěchoty. V září roku 1938 tvořilo osádku tvrze 119 mužů, příslušníků V. praporu hraničářského pluku 19. Řada zařízení ve tvrzi se totiž teprve ve výrobních závodech dokončovala, nebo se v horečném tempu na místě montovala. Samotný V. prapor hraničního pluku 19 se nacházel teprve ve výstavbě.

Tvrz Hůrka je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí čs. opevnění budovaného od roku 1935. Představuje rozsahem zpřístupnění největší stavbu ve své kategorii na území celé České republiky. V roce 2008 byla veřejnosti zpřístupněna větší část podzemí, o něco později jeden z bojových objektů a v letech 2011-2012 došlo ke zpřístupnění i zbývajících částí této mohutné pevnostní stavby. Dnes je možné prohlédnout si exteriéry i interiéry všech pěti bojových objektů (tzv. srubů), propojených systémem podzemních spojovacích chodeb a rozsáhlých sálů v celkové délce cca 1,75 km. Ty sloužily jako filtrovna vzduchu, elektrárna-strojovna, sklady munice, k umístění válečných kasáren pro osádku tvrze čítající 424 mužů, zahrnující ošetřovnu, kuchyni, spojovací uzel atd. Podzemím, až 59 m pod povrchem země, je vedena úzkorozchodná železniční trať, plně funkční, sruby jsou na chodby napojeny výtahovými šachtami a schodišti. Celkově tvoří podzemní prostory tvrze chodby, sály a schodištní šachty, jejichž délka dosahuje téměř 2 km.

Psali jsme:Leopardy za BVP: Německo pošle Slovensku tanky Leopard 2 A4 výměnou za BVP-1 pro Ukrajinu

Foto: Vstupní areál tvrze Hůrka - s vchodovým srubem K - S 12a U rybníčku | archiv autora

Nejblíže městu se nachází vchodový srub K – S 12a, který leží přímo u silnice z Králík na Červený Potok (Hanušovice). Jeho poloha je pro návštěvníky velmi výhodná, tím spíše, že je před ním prostranství, kde může zaparkovat až pět desítek osobních aut. Nachází se zde také sociální zázemí pro návštěvníky a  zázemí pro provoz muzea.

Na jihovýchodním svahu kóty Výšina je umístěn obrovitý dělostřelecký srub K – S 11, nenápadný a v terénu zapuštěný objekt pro otočnou výsuvnou dělovou věž K – S 12 leží přímo na kótě Výšina, dva pěchotní sruby K – S 10 a K – S 13 jsou situovány na severním svahu této kóty. Přes hřbet Výšiny prochází veřejná cesta spojující silnici Králíky – Červený Potok se silnicí Králíky – Prostřední Lipka. Napojuje se na ni poblíž Vojenského muzea Králíky, odkud je tedy výborně dostupná. Celý povrch tvrze je propojen značeným turistickým okruhem naučné stezky – Vojenské historie Králíky.

Foto: Dělostřelecký srub K - S 11 "Na svahu" | archiv autora

Návštěva těchto monumentálních staveb – pomníků zašlé slávy Československa – stojí rozhodně za to, zejména pokud jste zájemce o vojenskou historii.

Tvrz Bouda: V sobotu budou Kompletní prohlídky (cca 85-90 minut) od 10 do 16, každou hodinu. V neděli budou Kompletní prohlídky od 10 do 15, každou hodinu. Velký okruh (cca 150-180 minut) je připraven na sobotu ve 12:00. Občerstvení bude taktéž k dispozici, pro atmosféru a pohodu návštěvníků zatopíme v krbu odpočinkového altánu.

Tvrz Hůrka: V sobotu budou Základní prohlídky (cca 70 min) v 10, 11, 13 a 15 hodin. Speciální okruh (cca 120 min) s výstupem do děělostřeleckého srubu K - S 11 (285 schodů) startuje ve 12 a 14 hodin. V neděli bude provoz dle běžného schématu se vstupy v 11, 13 a 15 hodin. Občerstvení i zázemí pro návštěvníky bude k dispozici. Premiéra - v prodeji budou nová trička s vlasteneckými motivy!