USS Harder (SS-257), ponorka třídy Gato, sloužila během druhé světové války v Pacifiku. Za své činy během konfliktu byla vyznamenána Prezidentskou citací a šesti bojovými hvězdami. Přestože byla v srpnu 1944 potopena, její úspěchy v boji z ní učinily jednu z nejslavnějších ponorek své doby.

Kýl USS Harder byl položen v Grotonu ve státě Connecticut 1. prosince 1941. Na vodu byla loď spuštěna následujícího roku a do služby uvedena 2. prosince 1942. Po uvedení do služby provedla ponorka cvičné plavby u východního pobřeží. Po jejich dokončení odplula do Pearl Harboru na Havaji.

Foto: Ponorka USS Harder zachraňuje pilota u Woleai, 1. duben 1944 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Okno do historie – Velký nájezd Maurů na Anglii

Během této plavby se Harder málem stal obětí přátelské palby. Dne 2. května 1943 se k ní během plavby Karibikem přiblížil letoun US Navy Consolidated PBY. Zatímco Harder signalizoval, létající člun zaútočil kulomety a dvěma bombami. Ponorka se rychle ponořila, vyhnula se poškození a pokračovala v cestě do Pearl Harboru.

Operační historie USS Harder je působivá. Během své služby si získala pověst agresivního bojovníka, který při svých hlídkách dosahoval nadprůměrných úspěchů. Podle Williama P. Gunera v jeho knize US Pacific Submarines in World War II (Ponorky USA v Tichomoří za druhé světové války) průměrné americké plavidlo zaútočilo na tři japonské lodě na hlídku a potopilo méně než jednu – Harder potopil nejméně čtyři při svých prvních čtyřech hlídkách. 

Po připlutí do Pearl Harboru zahájila ponorka svou první patrolu 7. června 1943. U japonského pobřeží spatřila 22. června svůj první cíl a vypálila čtyři torpéda na dvě nepřátelské lodě. Úspěšně zasáhla jednu z nákladních lodí. Následně Harder potopil další tři nákladní lodě a poškodil čtyři jiné lodě.

Po krátkém pobytu v Pearl Harboru zahájil Harder 24. srpna 1943 svou druhou hlídku a opět zamířil k japonskému pobřeží. Dne 9. září potopil loď Koyo Maru. O dva dny později vyřadil Yoko Maru. Harder pokračoval v hlídkování, ale byl nucen přerušit útoky kvůli útokům nepřátelských letadel. Více než dva dny se také držel pod vodou kvůli rozsáhlému útoku hlubinných bomb, kterým bránily doprovodné lodě jeden z napadených konvojů. Dne 19. září se Harder vrátil do boje a potopil Kachisan Maru. Tato úspěšná série pokračovala potopením nákladní lodi Kowa Maru a tankeru Daishin Maru jen o několik dní později.

Psali jsme:Sovětská okupace Pobaltí a Lesní bratři

Ponorka USS Harder byla na své třetí hlídce součástí vlčí smečky. Z Pearl Harboru vyrazila 30. října 1943 a na cestě k Mariánským ostrovům se k ní připojily USS Snook (SS-279) a Pargo (SS-264). Dne 12. listopadu Harder spatřil hořící japonskou loď. Počkal do setmění a dokončil potopení lodi palubním kanónem.

O sedm dní později potopil šesti torpédy Udo Maru a dalšími dvěma se postaral o Hokko Maru. Po setmění Harder potopil třetí japonskou loď. Následovala čtvrtá, která se ukázala být obtížnější, než se předpokládalo. Po několika zásazích zůstala Nikkó Maru na hladině. I po spotřebování všech torpéd se plavidlo ještě nepotopilo. Osudné bylo japonské lodi teprve prudce zhoršené počasí. Harder se vrátil do Pearl Harboru.

V doprovodu USS Seahorse (SS-304) zahájil Harder 27. února 1944 svou čtvrtou hlídku. Ponorka měla za úkol zachraňovat sestřelené letce. Dne 1. dubna dostal Harder rozkaz zachránit zraněného pilota, který uvízl na pláži na ostrově drženém Japonci. Díky leteckému krytí se dostal co nejblíže a vyslal člun, aby letce vyzvedl. Navzdory nepřátelské palbě pilota úspěšně zachránil. Harder následně potopil další tři plavidla, včetně jednoho torpédoborce, a zúčastnil se pobřežního bombardování se svým palubním dělem.

Pátá hlídka USS Harder se stala jeho nejslavnější. 26. května 1944 vyplul z australského Fremantlu, aby se připojil se k dalším ponorkám při honu na japonské lodě v okolí Tawi-Tawi. Dne 6. června Harder zpozoroval konvoj tankerů a torpédoborců. Zatímco ponorka plavidla sledovala, Japonci si jí v měsíčním světle všimli. Harder se ponořil, vypálil tři torpéda – dvě zasáhla torpédoborec Minazuki a během několika minut loď potopila. Zbytek konvoje unikl díky hlubinným bombám, které držely ponorku hluboko pod hladinou.

Následujícího dne Harder spatřil další torpédoborec. Hayanami byl zasažen dvěma torpédy, z nichž jedno zasáhlo sklad munice, což mělo za následek mohutnou explozi. Až do následující noci ponorka žádného nepřítele nespatřila. V noci se objevila dvě plavidla, Harder vypálil čtyři torpéda, dvě zasáhla torpédoborec Tanikaze a další zasáhla druhou loď. Ponorka byla opět nucena se ponořit kvůli nepřátelské palbě, ale obě napadené lodě se potopily téměř okamžitě. 

Dne 10. června se Harder střetl s velkou japonskou operační skupinou, která zahrnovala tři bitevní lodě, čtyři křižníky a několik torpédoborců. Když spatřil ponorku, jeden z torpédoborců se k ní otočil. Harder vypálil tři torpéda, což způsobilo výbuch a potopení lodi. Kvůli nepřátelským protiútokům se Harder musel ponořit, ale jakmile se vynořil, bylo potvrzeno, že se torpédoborec potopil. Kapitán podal hlášení velení a odplul do Darwinu v Austrálii, čímž ponorka ukončila svou pátou hlídku.

Úspěchy Harderu během této hlídky se staly legendárními. Nejenže se ponorka mohla pochlubit potopením pěti torpédoborců během čtyř dnů, ale také nahnala strach Japoncům. Admirál Soemu Toyoda se údajně domníval, že Tawi-Tawi je obklíčeno ponorkami, i když ve skutečnosti tomu tak nebylo.

Dne 5. srpna 1944 vyplul USS Harder z Fremantle na svou šestou hlídku. Po provedení cvičení s USS Hake (SS-256) plula ponorka na sever s USS Haddo (SS-255) do přidělené oblasti západně od Luzonu na Filipínách. Měly působit jako vlčí smečka s velitelem komandérem Samuelem D. Dealeym.

Hlídka začala úspěšně – u pobřeží Palawanského zálivu na ostrově Mindoro byly potopeny čtyři japonské lodě. Následující den zaznamenal Harder ještě větší úspěch, když potopil dvě fregaty. V té chvíli Haddovi došla torpéda, odplul doplnit zásoby a Harder s Hakem zůstali u zátoky Dasol na Filipínách. Dne 24. srpna se ponorky střetly se dvěma japonskými torpédoborci. Během tohoto střetnutí byl Harder napaden hlubinnými pumami, což mělo za následek potopení ponorky.

USS Harder bylo oficiálně připsáno potopení 20,5 nepřátelských lodí. To znamenalo, že potopila 82 500 tun a dalších 29 000 tun poškodila. Ponorka byla za své činy vyznamenána šesti bojovými hvězdami a Prezidentskou citací jednotky. V roce 1952 byla spuštěna na vodu druhá ponorka pod jménem Harder s označením SS-568. U amerického námořnictva sloužila až do roku 1974, kdy byla prodána do Itálie.

Zdroj: warhistoryonline