Může se to zdát jako ten nejšílenější nápad na světě, ale v roce 1957 se pět amerických důstojníků opravdu dobrovolně postavilo přímo pod výbuch skutečné jaderné zbraně. Šestý muž, který celou akci natáčel, nebyl dobrovolníkem, ale ostatní se k této zdánlivě smrtící eskapádě přihlásili dobrovolně.

Došlo k tomu 19. července 1957. Pět důstojníků letectva a fotograf stáli společně v poušti asi 100 km od Las Vegas v Nevadě. Dokonce si nechali vyrobit malou cedulku s jednoduchým nápisem "Ground Zero – 5 obyvatel" a zarazili ji do země vedle sebe.

Foto: Pět amerických důstojníků sleduje explozi jaderné střely |  Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Jake Allex: Hrdina, který sám zaútočil na německé kulometné hnízdo v boji u Chipilly

Nahoře nad nimi prolétla dvojice stíhaček Northrop F-89J Scorpion, kdy jedna z nich následně odpálila jadernou střelu. Muži dole však nevypadají, že by je to nějak vyvedlo z míry. Jen čekají a pozorují, zatímco začíná odpočítávání. Pak, ve výšce cca 5,5 km nad nimi, hlavice exploduje.

Northrop F-89 Scorpion byl americký dvoumotorový záchytný stíhací letoun pro každé počasí vyráběný v 50. letech 20. století a jedná se o první letoun s proudovým motorem, který byl od počátku navržen pro tuto roli a takto i vstoupil do služby. Ačkoli jeho rovná křídla omezovala jeho výkony, patřil Northrop F-89 Scorpion mezi první proudové stíhačky amerického letectva vybavené řízenými střelami a zejména byl prvním bojovým letounem vyzbrojeným jadernými zbraněmi vzduch-vzduch. V tom také spočívá „tajemství“ celého příběhu – nešlo o výbuch jaderné bomby, ale o test střely určené k ničení svazů nepřátelských těžkých bombardérů.

Šlo o střelu označovanou jako Douglas AIR-2 Genie. Byla to neřízená raketa vzduch-vzduch s jadernou hlavicí W25 o síle 1,5 kt, kterou letectvo Spojených států používalo v letech 1957-1985. Její výroba skončila v roce 1962 a celkem vzniklo více než 3000 kusů těchto raket. Střela měla mít schopnost ničit cíle v okruhu 300 m a vážně poškodit letouny do vzdálenosti až jednoho kilometru. Následně však s ohledem na vývoj balistických střel již nebyly svazy těžkých bombardérů jako potenciální cíle tolik pravděpodobné – a kromě dalšího diskutabilního využití jaderných střel vzduch-vzduch poklesl i význam záchytných stíhaček jako takových.

Na níže uvedeném videu si můžete povšimnout, jak jeden z mužů, který si chrání oči slunečními brýlemi, zírá na výsledný výbuch a obdivuje celkový výhled. Mezitím komentátor popisuje scénu a vzrušeně hlásí: "Návrší vibruje! Je to ohromné! Přímo nad našimi hlavami!" A nakonec prohlásí: "Nebyl to perfektní, dokonalý záběr?" Další z mužů se podělí o svou lítost, že ostatní lidé nebyli poblíž, aby si zážitek vychutnali na vlastní kůži.

Psali jsme:Cizozemské imitace římských legií

Záběry byly pořízeny pro vládní archivy a byly zaznamenány letectvem Spojených států. Konceptem cvičení bylo pokusit se ukázat, že při detonaci velmi vysoko ve vzduchu nejsou menší jaderné výbuchy tak nebezpečné a smrtící, jak se lidé tehdy obávali. Dávka gama záření a neutronů, která zasáhla pozorovatele na zemi, byla zanedbatelná.

To je částečně i důvod, proč se muži přihlásili dobrovolně. Věřili výše uvedené teorii a chtěli se sami podílet na jedinečném experimentu. Jednalo se o jednoho plukovníka, jednoho podplukovníka a dva majory. Všech pět se přihlásilo zcela dobrovolně. Kameraman, který se jmenoval George Yoshitake, nebyl dobrovolník a tehdy prostě jen dělal „svou práci“.

Dotyčnými osobami byli plukovník Sidney Bruce, podplukovník Frank P. Ball, major Norman "Bodie" Bodinger, major John Hughes, Don Lutrel a George Yoshitake. Všichni tito muži jsou pak kromě Yoshitakeho vidět ve videu.

Pokud se ptáte, zdali měl daný test na americké důstojníky nějaký negativní účinek na jejich další život, tak vězte, že plukovník Sidney C. Bruce zemřel v roce 2005 ve věku 86 let. Podplukovník Frank P. Ball zemřel v roce 2003 ve věku 83 let. Major John Hughes zemřel v roce 1990 ve věku 71 let. Don Lutrel zemřel v roce 1987 ve věku 63 let. Yoshitake v roce 2010 poskytl rozhovor New York Times. Osud majora Bodingera se nepodařilo vypátrat, ale s určitostí lze říci, že všichni zúčastnění pokus ve zdraví přežili.

Video: V 50. letech se pět mužů dobrovolně postavilo přímo pod výbuch jaderné hlavice / YouTube

Smyslem této zkoušky bylo ukázat americké veřejnosti, že atomové zbraně mohou být při zodpovědném zacházení relativně bezpečné. V následujících letech však americká vláda musela vyplatit více než 800 milionů dolarů na odškodnění za nemoci spojené s jadernými testy a naivitu raného atomového věku vystřídala opatrnost.

Zdroj: thevintagenews.com