Historie zaznamenává mnoho případů, kdy se četné armády rozhodly využít sílu a učenlivost slonů pro válečné využití. Sloni byli obvykle nasazování v centru bojiště, nesli přitom poháněče a případně i další ozbrojence. Jejich primárním účelem bylo vyvolat paniku v řadách nepřátel a rozbít jejich formaci. Pro nezkušenou pěchotu bylo velmi obtížné udržet formaci tváří v tvář obrovským zvířatům, která se na ně valila. Ve starověku hráli váleční sloni významnou roli hlavně v řadách vojsk některých afrických a asijských států, po tažení Alexandra Velikého též v řadách řeckých vojsk. Mezi nejznámější uživatele válečných slonů patřili Peršané, Indové (ti nasazovali do bojů stovky až tisíce zvířat), diadochové i jejich nástupci a Kartaginci (Hannibal s nimi přešel Alpy).

Foto: Historie zaznamenává mnoho případů, kdy se četné armády rozhodly využít sílu a učenlivost slonů pro válečné využití. | Shutterstock

První využívání slonů je datováno kolem roku 4000 př.n.l. a kolem roku 1100 př.n.l. již byli využíváni v Indii i k boji. Tehdy se určité primitivní pokusy o použití slonů patrně vyskytly i v Číně. Právě na jihu Číny se váleční sloni nasazovali i v dalších letech. Stát Čchu použil slony v roce 506 př.n.l. proti království Wu tak, že jim k ocasům přivázal pochodně a poslal je do řad nepřátelských vojáků, ale pokus se nezdařil. V prosinci 554 n.l. dynastie Ljang použila obrněné válečné slony s věžemi proti vojsku státu Západní Wej. Byli však poraženi salvou šípů. Dynastie Jižní Chan (ta se rozkládala na jihu Číny, v moderních provinciích Kuang-tung a Kuang-si) je jediným státem v čínské historii, který choval stálý sbor válečných slonů. Tito sloni byli schopni nést věž s asi deseti lidmi na zádech. Byly úspěšně použity během invaze Hanů do Ma Chu v roce 948. Disciplinovaná a perfektně vycvičená pěchota jim však dokázala účinně čelit. V bitvě 23. ledna 971 masivní střelba sungských kušníků zdecimovala slony armády říše Jižní Chan. Tato porážka neznamenala jen neúspěch Jižních Chanů ve válce a jejich podrobení Sungy, ale byla i poslední bitvou, kdy byl součástí čínské armády oddíl slonů.

Psali jsme:Samopal – pěchotní automatická zbraň, která změnila tvář války

Nutno poznamenat, že císař Wan-li (1563-1620) choval stádo slonů schopné nést věž a osm mužů, což v roce 1598 ukázal svým hostům. Tito sloni ale pravděpodobně nepocházeli z Číny a byli dodáni z jihovýchodní Asie, patrně Siamu. Později byli váleční sloni nasazeni rebely proti dynastii Čching, ale byli odraženi masivní palbou z luků, načež těla slonů byla tak poseta šípy, že připomínali dikobrazy. Zajímavostí je, že v oblasti Přední a Zadní Indie se však váleční sloni udrželi ještě do novověku. Čínské armády čelily válečným slonům v jihovýchodní Asii, během mnoha válek a bojů. V roce 605 použilo čampské království Lâm Ấp na území dnešního jižního Vietnamu slony proti invazní armádě čínské dynastie Suej. Čínská armáda vykopala jámy a nalákala do nich slony, načež po nich zahájila palbu z kuší. To způsobilo, že se sloni otočili zpět a pošlapali vlastní armádu. V roce 1075 použili vojáci říše Sung jakési ostré tyče, kterými slonům sekali choboty, načež ti opět pošlapali vlastní síly. Jindy byli zahnáni palbou ze střelných zbraní. Tuto techniku Číňané ještě vylepšili a k vylekání slonů nasadili koním masky lvů, což ve vietnamské armádě způsobilo paniku.

Zdroj: Palba.cz