Ve stínu bojů na Ukrajině – Čína si v Himálajích připsala strategické vítězství
Uplynuly dva roky od znovuzažehnutí bojů o Himálaje mezi Čínou a Indií, kdy se v květnu 2020 utkaly čínské a indické jednotky v krvavém boji muže proti muži v oblasti Aksai Čin, kterou Číňané považují za součást své provincie Si-Ťiang a naopak Indové ji považují jako součást Ladakhu, Džammú a Kašmíru. Jeden z nejznámějších bojů se udál v údolí Galwan, kde boj kvůli zákazu střelných zbraní působil jako výjev ze středověku, kde se indičtí a čínští vojáci vraždili pomocí kyjů a kopí. Samotná krize skončila řadou omezených stažení z předsunutých pozic na obou stranách. O dva roky později je ovšem strategická iniciativa na čínské straně.
Foto: Iniciativu v oblasti převzala Čína | Wikimedia Commons / Public domain, Čínské ministerstvo obrany
Aksai Čin je jednou z největších sporných oblastí mezi Indií a Čínou, sousedí i s Kašmírem, dalším sporným územím, mezi Indií a Pákistánem. Aksai Čin má rozlohu 38 000 kilometrů čtverečních, což je zhruba polovina České republiky a jedná se o studenou, vyprahlou a téměř neobydlenou poušť, i tak se o ní vedou mezi Indií a Čínou dlouhé spory, které sahají až do roku 1962, kdy oblast obsadila Čína během Indicko-Čínské války. Po následující čtyři desetiletí se obě armády střetávaly v malých konfliktech, rok 2020 se ovšem ukázal jako zlomový a dotlačil jaderně vyzbrojené sousedy do rychlé eskalace. Podle jedněch za konfliktem stála nová indická cesta Darbuk–Shyok–Daulat Beg Oldi, podle jiných odhadů za to může indické překreslení map, které zahrnovalo Aksai Čin jako indické území.
I když konflikt zmizel z novinových titulků, k žádnému příměří či deeskalaci konfliktu nedošlo. Čínské a indické jednotky jsou od sebe vzdáleny pouhé kilometry a neustále zvyšují svou vojenskou kapacitu. Prostřednictvím krize se Číně podařilo efektivně převzít vojenskou kontrolu nad Aksai Čin tím, že dané území silně militarizovala. Během pohraniční krize v roce 2020 Čína vytvořila improvizované pozice na klíčových místech podél okrajů svého vlastního územního nároku v regionu. Čínské síly zřídily stanové tábory ve strategickém údolí Galwan, obsadily taktická hlídková místa na vrcholcích horských pásem podél jezer ve vysoké nadmořské výšce a zřídily nové základny na otevřených pláních. Během krizového jednání Čína malou část z nich opustila, ovšem během následujících dvou let se do nich nejen čínští vojáci vrátili, ale také hlídkové posty přeměnili na stálé vojenské základny, které fungují za každého počasí.
Foto: Mapa Aksai Činu. Nachází se u hranic problematického Kašmíru | Wikimedia Commons / Public domain
Síla, kterou Čína rychle rozvinula podél těchto hranic, výrazně omezí schopnost Indie někdy v budoucnu obnovit přístup do oblasti Aksai Čin. Navzdory veřejnému zdání, že krize byla vyřešena stažením čínských jednotek, zůstalo toto stažení zanedbatelné ve srovnání s rozsahem území, které Čína militarizovala. Čína jako taková dosáhla určité formy územní expanze tím, že převedla Aksai Čin ze sporného stavu do de facto vojensky okupovaného území.
Indie samozřejmě také nebyla v průběhu krize a dvou následujících let zcela pasivní. Zpočátku indická tvrdá reakce na čínskou expanzi do údolí Galwan znemožnila Číně ve vytvoření dalších vojenských objektů, ovšem indická reakce nebyla dostatečně tvrdá.
Hlavní indická reakce však přišla mimo území Aksai Čin, kdy Indie se soustředila na vybudování silnějších leteckých svazků v okolí a dislokací více jednotek na své severní hranici. Zatímco Čína budovala svou vojenskou přítomnost v Aksai Činu, Indie modernizovala a rozšiřovala své letecké základny mimo Aksai Čin, ale v jeho těsné blízkosti. Indie posílila své síly francouzskými letouny Rafale a možná je i akvizice bojových a průzkumných dronů MQ-9B Reaper z USA. Právě hustá síť čínských pevností a táborů se může stát snadným cílem pro indické letectvo, neboť pěší vojáci by postupovali proti pevnůstkám a táborům ve vysoké nadmořské výšce velice pomalu a s těžkými ztrátami.
Foto: Indický premiér Narenda Modi vzdává hold mrtvým indickým vojákům, kteří zemřeli během střetnutí v údolí Galwan v roce 2020. Celý přeshraniční konflikt si celkem vyžádal desítky mrtvých na obou stranách. | Wikimedia Commons / Public domain
Indie se snaží také o vyrovnání sil diplomatickou cestou programem Quad Plus, který spojuje Indii se Spojenými státy, Austrálií a Japonskem (a možná také s Jižní Koreou a Vietnamem). Je to jeden z hlavních způsobů, jakým se Indie snaží vybudovat taktickou diplomatickou alianci. Koordinace se zeměmi, které společně sdílejí obavy z projekce čínské moci, tak může Indii umožnit, aby se stala součástí strategického úsilí na vyšší úrovni jako protiváha proti Číně. To však neznamená, že tato aliance přímo ovlivní situaci v Aksai Čin.
Nejkritičtější způsob, jakým se Číně ve skutečnosti podařilo ustavit svou nespornou kontrolu nad regionem Aksai Čin, dokládá vývoj předních pozic Číny. Zatímco z počátku se jednalo o malé předsunuté pozice, po roce 2020 k nim Čína začala přistavovat „dočasné“ stanové tábory, které se ovšem brzy proměnily v trvalou součást nyní již velké vojenské základny.
Například na pláni Depsang, na severním konci sporné oblasti Aksai Čin, Čína původně udržovala jen menší pozorovací stanici. Dnes se tato oblast může pochlubit rozsáhlým vojenským komplexem složeným z pěchotních pevnůstek, skladů munice, stejně jako tanky a dělostřeleckými systémy. Čínská přítomnost na pláni Depsang se přerodila z omezené pozorovací mise do trvalého nasazení velké bojeschopné síly, která by pro Indii představovala vážnou překážku při případných bojích.
Foto: Střetnutí v údolí Galwan. Střelné zbraně jsou díky dohodě mezi Čínou a Indií zakázány, potyčky se tak vedou bojem muže proti muži pomocí kopí, kyjů, či různých palcátů. | Čínské ministerstvo obrany
Dokonce i v údolí Galwan, odkud se Číňané oficiálně stáhli, se nyní nachází velké vojenské základny s vlastní infrastrukturou a energetickou nezávislostí. Čína udržuje i předsunuté základny v oblasti jezera Spanggur, které jsou ovšem podporovány stálými základnami u jezera Pangong, které se nachází jižněji.
Schopnost Číny nárokovat si nespornou kontrolu nad Aksai Činem není založena pouze na její schopnosti zřídit stálé vojenské pozice na hranici sporného území. Ještě důležitější je rozsáhlá síť velkých logistických uzlů a podpůrných základen, které Čína ve sporném regionu také zřídila, a obrovské úsilí a finanční kapitál, který Čína vynaložila, aby propojila tyto a své přední pozice vybudováním nových pevných silnic. Zatímco Čína v minulosti udržovala logistickou síť, která mohla podporovat přítomnost pouze několika stovek čínských vojáků, tato modernizovaná infrastruktura jí nyní umožňuje zásobovat již několik tisíc čínských vojáků. Zásobovací kolony tak díky nové síti asfaltových a betonových silnic mohou vzdálenost od velkých základen v Číně až k přední linii zvládnout za pouhou hodinu, zatímco před rokem 2020 cesta po nezpevněných cestách trvala standardně pět hodin.
Čína ovšem neomezila svou expanzi jen vybudováním nových zpevněných cest a silnic. Před krizí v roce 2020 měla některá malá čínská pozorovací stanoviště k dispozici jen malý heliport, ovšem v současné době se v Aksai Čin nachází celé vrtulníkové letky, které by v případě potřeby usnadnily rychlý přesun jednotek nebo zásob. Čína se ve vybudování nových vrtulníkových základen nesoustředí jen na Aksai Čin, ty vznikají také na Tibetské náhorní plošině.
Kromě toho vznikají v kdysi pustých pouštích celá vojenská městečka se stálou posádkou, Čína v oblasti dokonce pořádá vojenská cvičení, která čínským vojákům poskytují určitou výhodu při případné obraně území.
Intenzita shromažďování čínských sil v Aksai Činu, která bez námahy probíhala i po oficiálním stažení v roce 2020, Čínu fakticky staví do pozice nesporného vládce regionu. Indická jednání neměla praktický dopad a ještě více znevýhodnila indické jednotky podél hranice, které se v případném konfliktu zúčastní bojů proti vycvičeným čínským vojákům, kteří v současné době drží téměř všechny trumfy, kromě případné vzdušné převahy, jelikož se v oblasti nezdržuje čínské stíhací letectvo.
Čas pracoval pro Čínu a Indie se nyní nachází ve velmi těžké pozici, kdy nedrží ani zdání morální kontroly nad oblastí Aksai Čin. Zatímco se západní svět soustředí na finanční a materiální pomoc bojující Ukrajině, zůstává čínsko-indický konflikt na okraji zájmu médií i státníků, což může mít nedozírné následky do budoucna i co se například krize v Jihočínském moři týče.
Zdroj: The Warzone, BBC
Komentáře
Monarchista
13. 10. 2022, 15:26Krásný článek, palec nahoru, tak to napsal Ota. Já k tomu dodám, to je ta naše informovanost, říkají nám jen co chtějí. No a válka na Ukrajině to je podobný blábol. Jak mohou soudní lidé jako např. bývalí generálovvé bez studu tváře vyprávět prostému lidu. No a prostý lid, neb nemá jiné info pánům generálům Věří. Je to válka o něčem jiné. Poslechněte si pozorně pana Kollera, rtád se vytahuje a prozradí i něco pravdivého. Jinak diskutující nejste všichni blbci, přece máte bvlastní rozum.
Veritas vincit
26. 06. 2022, 14:36vlady
"Ten váš zelený trpajzlík z Kyjeva je fakt zábavný,... "
*
Kulatý, plešatý, slovanský ruský trpaslík Putin z Moskvy je na tom výškově stejně jako prezident Zelenskyj, 1,70 m. :slight_smile:
"...že všechna UA města, která dobyl Rus, tak že je dobude zpět."
*
Nacistický Wehrmacht Adolfa Hitlera okupoval Kyjev 19.září 1941 -6. listopadu 1943 (2 roky).
Vy, primitivní Rusáci jste Kyjev ani nedobyli... :slight_smile:
ROBO
26. 06. 2022, 00:18Důkaz zaostalosti UA národa :
https://echo24.cz/a/S4MWY/valka-ukrajina-zbrane-proti-ruskym-dron-armada
:thumbsup::thumbsup::thumbsup:
ROBO
26. 06. 2022, 00:11Zajímavej článek z fašistickýho Mordoru .
Obsah - normální nesmyslná prokremelská propagandistická srač...ka , vhodná tak pro Mrdínka23 .
Ale hodně je tam zajímavá ta frustrace z následných komentářů . Přispěvatelé jsou tam tvrdě lustrovaný přesto se do něj dost navážejí .
https://topwar.ru/196366-malo-pozdno-i-bespolezno-nemeckie-zrk-iris-t-slm-dlja-ukrainy.html
Veritas vincit
25. 06. 2022, 20:56Rusomil23
"To je úplně stejný blábol, jako když Fialka řekne, že za drahé energie, které zdražují víc než rok, nemůže Green Deal a EU legislativa, že za to nemohou vlastní sankce EU, ale že za to může Putin a Babiš.
Sama tahle vláda dělá všechno proto, aby ruský plyn skončil, ale oni za to nemůžou.
*
Proč sem, na technický web, stále taháš to vaše ekonomické fňukání neschopných Slovanů? :smile:
Ty tak můžeš někomu říkat, že je svazák a hrát si na konzervatice a vlastence.
Ty, slovanská ekonomická fňukna, která ani netuší, že být konzervativcem a vlastencem je hlavně postarat se sám o sebe a zbytečně nezatěžovat stát. :laughing:
"Dvacetiletá smlouva s Nory ale vypršela v roce 2017 za premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD)"
*
Proč jim nenapíšeš celou pravdu, Slovane?
Chytrý člověk si něco přečte, než něco napíše.
Blbec píše bez znalostí...
Vláda Bohuslava Sobotky (2014-2017) - koalice ČSSD + ANO + KDU-ČSL.
1. místopředseda - Andrej Babiš (2014-2017)
Ministr financí - Andrej Babiš (2014-2017)
Ministryně pro místní rozvoj: Věra Jourová (ANO), Karla Šlechtová (ANO)
Ministr obrany: Martin Stropnický (ANO)
Ministr životního prostředí: Richard Brabec (ANO)...
Inu Slovani ... a jejich věčné lhaní. :laughing:
Martin23
25. 06. 2022, 19:56To mám brát svazáci jako vaše stanovisko, že na Kalinigrad budete útočit v první sledu nebo co jste mi chtěli sdělit?
To je úplně stejný blábol, jako když Fialka řekne, že za drahé energie, které zdražují víc než rok, nemůže Green Deal a EU legislativa, že za to nemohou vlastní sankce EU, ale že za to může Putin a Babiš.
Sama tahle vláda dělá všechno proto, aby ruský plyn skončil, ale oni za to nemůžou.
Třeba jak Fialka mluvil o norském plynu a pak se dočteme:
Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně osočuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, že jeho vláda dopustila zastavení dodávek plynu z Norska, jež měly tvořit až čtvrtinu celkových dodávek. Dvacetiletá smlouva s Nory ale vypršela v roce 2017 za premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) a hlavně se již týkala soukromé firmy, takže do něj vláda nemohla nijak zasáhnout. V rozhovoru pro Právo na to upozornil analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
A nejlepší je, že nám tady již dva roky EU i naši politici říkají, že po tom nedávném přechodu na plyn dnes musíme přejít na elektřinu, ale pozor, zažijeme všichni cenový šok. Ale musíme si nakoupit čerpadla, eletro auta, kola, skutry, no prostě všechno.
ROBO
25. 06. 2022, 17:28Marti23
Rusko varovalo Západ, že přibližování Ukrajiny do NATO je nepřekročitelná linie.
-----------------------------------------------------------------------------------------
No a výsledek jeho fašistický okupace je , že Ukrajina je nyní mnohem blíže NATO než 24.2. plus Finsko . , Tím se hranice - linie - několika násobí .
Jak se teď projeví nepřekročitelnost této linie , když jí Putler svojí dementní hloupostí a zcela diletantskou neschopností zcela sám způsobil ????
Nebude se dít nic .
Putlerovi vůbec nešlo o UA vs NATO a nějaký tvoje smyšlený linie , ale pouze o imperialistickou sadisticko - fašistickou okupaci a drancování mírumilovnýho souseda .
Monarchista
13. 10. 2022, 15:28Svatá prostato ty jsi příliš inteligentní na toto téma. Opravdu vzor jak má vypadat inteligentní zpráva.
Veritas vincit
25. 06. 2022, 14:55Indie konečně začíná dostávat rozum a více spolupracuje s normálními státy i v oblasti moderní vojenské techniky. Otázkou je, zda jsou v době dronů a satelitů nějaké čínské posádky v pustinách k něčemu dobré. Pro vyplnění volného času určitě. :slight_smile:
Veritas vincit
25. 06. 2022, 14:42Tomáš, Rusomil23
"Rusko varovalo Západ, že přibližování Ukrajiny do NATO je nepřekročitelná linie."
*
Ukrajina není majetkem Ruska.
ČR je Západ, Slovani. :slight_smile:
Všudypřítomní slovansko-ruští věrozvěstové, užívající si života mimo Rusko, bez ruské "techniky".
Rusko je největší slovanský nositel hlouposti a bídy na celém světě.
Lžou, kradou a smrdí. K.H.Borovský v roce 1846. :slight_smile:
Neznám žádný stát na planetě Zemi, který by při spolupráci s Ruskem (Sovětským svazem) vyspěl, zbohatnul, nebo se stal dokonce lídrem ve vědě a technice.
Vždy tomu je přesně naopak.
Pokud si mohou normální lidé a státy svobodně vybrat, utíkají od Ruska co možná nejdále. :slight_smile:
Samozřejmě, pro lidské nuly, ekonomicky neaktivní mamlasy, nesvéprávné a nesamostatné bytosti, fňukaly u státních krmelců je Rusko populistickým rájem.
"Kupodivu" i tato spodina zůstává mimo Rusko a nestěhuje se.
Hlavy duté, obě ruce levé,..., ale jejich těla nějak podvědomě cítí, kde je dobře. :laughing:
Ruští soukmenovci a soudruzi, až vyměníte technologie USA za dřevěné ruské sčoty a bydliště za ruské adresy, tak vás budu brát vážně.
Slovani. :joy:
xenop
25. 06. 2022, 13:04"Rusko varovalo Západ, že přibližování Ukrajiny do NATO je nepřekročitelná linie. Řeknu to moderně: vysílalo léta signály a díky tomu, že to nikdo nebral vážně, máme válku na Ukrajině."
---------------------
Putin před útokem na Ukrajinu strašil rusy, že zlý západ se proti ubohému Rusku spojil a NATO Rusko obkličuje. Z touto záminkou zaútočil na Ukrajinu. Co způsobil?
Že západ se proti němu spojil a do NATA vstoupí země, které by předtím nikdy nevstoupili. Takže ON SÁM způsobil to, čím rusy strašil.
Zasloužil by diplom za nějlepšího rekrutéra pro vstup dalších států do EU a NATO.
Martin23
25. 06. 2022, 12:06Tomáš
Tak já fakt nevím, co si o tom mám myslet.
Rusko varovalo Západ, že přibližování Ukrajiny do NATO je nepřekročitelná linie. Řeknu to moderně: vysílalo léta signály a díky tomu, že to nikdo nebral vážně, máme válku na Ukrajině.
No a vy tady teď začnete vytvářet polemiky, co by se stalo a nestalo, kdyby se NATO vylodilo v Kaliningradu.
1. Kaliningrad je obrovská nepotopitelná letadlová loď, nebo obrovská vojenská základna na místě, ze kterého rakety typu Iskander a Kalibr zasáhne většinu Evropy a radar S 500 prý kryje oblast o poloměru 3 tisíce km. Ale i kdyby to byla jen polovina, tak je to průser jako vrata. Jakýkoliv útok na takovou oblast by konvenčně útočníka stál naprosto nepředstavitelné škody a to nejen zhlediska škod na útočných jednotkách, ale i jednotkách v týlu, ale i na strategických civilních cílech.
2. Jenže Rusko jasně řeklo, že při útoku NATO na své území použije ty nejtvrší prostředky (tedy i JZ). A nemám jediný důvod si myslet, že by blafovalo.
3. A útokem v tomto smyslu podle mne nebude jen skutečný ozbrojený útok, ale bude stačit třeba i pouhá blokáda.
Já tedy vůbec nerozumím vašemu uvažování a ani mu rozumět nechci. Každopádně to přesně ukazuje podstatu problému - tou je nabubřelost a omezená soudnost západní civilizace, která žene lidstvo do katastrofy.
Monarchista
13. 10. 2022, 15:30Ten kus území získal Sovětský svaz jako jakousi válečnou kořist. OSN a všechny spojenské státy souhlasili, věděli, že to stejně rusku dluží a potom přijde někdo, kdo je vyučen zahradníkem a zná to lépe. Svět se zase tak nemění, nechá hovořit i malíře pokojů.
Martin23
25. 06. 2022, 11:40Obecný závěr MSD je ten, že deklarace nezávislosti Kosova neporušila obecné mezinárodní právo, rezoluci Rady bezpečnosti 1244 ani ústavní rámec. Přijetí deklarace tedy neporušilo žádné platné pravidlo mezinárodního práva.
Jestli to je či není precedens, je velkou otázkou, kdy každý stát na to bude mít svůj názor a bude tedy platit právo silnějšího. Ale jak bylo řečeno obecně nejvyšší autoritou mezinárodního práva - vyhlášením nezávislosti skupinou obyvatel není porušeno žádné mezinárodní právo.
Podle mne je tento výrok a celá kauza Kosovo obrovský problém do budoucna.
Martin23
25. 06. 2022, 11:24ROBO
Názor určitého počtu separtistů není názor národa .Miliony uprchlíků před ruSSkou okupací a tím následným vlivem ruSSké diktatury , heroická obrana a oběti těchto území , nikterak nedokazují ochotu připojot se k Mordoru .
+++++++++++++++++++++
Z posudku Mezinárodního soudního dvora z července 2010 ve věci Kosovo:
Obecné mezinárodní právo
Hned na začátku této kapitoly Soud konstatuje, že v posledních třech stoletích vyhlásilo mnoho entit nezávislost – některé z nich jí pak skutečně dosáhly, jiné nikoli. Ve většině případů se jednalo o výkon práva na sebeurčení, Soud však nachází i případy, kdy vyhlášení nezávislosti proběhlo mimo rozsah výkonu tohoto práva. To nic nemění na faktu, že samotný akt vyhlášení nezávislosti nebyl v praxi nikdy jako takový vnímán jako porušující mezinárodní právo.
Soud připomíná čl. 2, odst. 4 Charty, který zaručuje státům právo na územní integritu – to je ovšem vymahatelné výslovně pouze vůči dalším státům. Nelze tedy dovozovat, že by toto právo bylo aplikovatelné i vůči entitám pod jurisdikcí toho kterého svrchovaného státu. Některé státy ve svých vyjádřeních namítaly, že Rada bezpečnosti několikrát odsoudila unilaterální vyhlášení nezávislosti (např. v případě severního Kypru či Republiky srbské). Soud na ně zareagoval připomenutím, že ve všech těchto případech Rada nevycházela z unilaterárního charakteru těchto vyhlášení jako takových, ale z toho, že byla spojena s protiprávním užitím síly či porušením jiných norem mezinárodního práva – zejména norem kogentních. Soud připomněl, že v případě Kosova Rada bezpečnosti k takovému závěru nikdy nedospěla, a že tedy z jednání Rady bezpečnosti nelze dovozovat obecný zákaz vyhlášení nezávislosti. Následně uzavřel, že vyhlášení nezávislosti Kosova nebylo v rozporu s obecným mezinárodním právem. Následně se však musel vypořádat ještě s otázkou, zda jím byla porušena některá partikulární norma.
Jedinečný případ nebo precedens?
Klíčovou otázkou skloňovanou na mnoha frontách je, zda posudek Mezinárodního soudního dvora lze vnímat jako zakládající určitý precedent. Budeme-li se skutečně držet otázek, na které Soud odpovídal, a jeho odpovědí, musíme dojít k závěru, že obecné závěry aplikovatelné v dalších obdobných situacích v posudku takřka nenajdeme – snad vyjma konstatování, že akt vyhlášení nezávislosti není per se porušením obecného mezinárodního práva. Názory se však různí, a to již proto, že zájmy zainteresovaných aktérů nutně ovlivňují jejich interpretaci.
Kosovo samo v preambuli Deklarace nezávislosti mimo jiné uvádí: „(…) pozorujíc, že Kosovo je speciálním případem vyvěrajícím z nedobrovolného rozpadu Jugoslávie a že není precedentem pro jakoukoli další situaci (…)“.23 Zejména Spojené státy americké jsou dlouhodobými zastánci přístupu, že kosovský případ je naprosto unikátní, stejně jako způsob jeho řešení. Podobný přístup ke kosovské kauze jako případu sui generis vyjádřil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Jako precedent mají tendenci tento případ vnímat především představitelé států na jejichž území existuje menšina se secesistickými tendencemi, stejně jako sami představitelé těchto skupin – přirozeně se ovšem liší ve zdůvodnění svého postoje. Zatímco v druhém jmenovaném případě je rozhodnutí Soudu vítáno jako povzbuzení pro další „osvobozenecké“ aktivity, státům, které tyto problémy řeší, rozhodnutí přidalo další vrásky. Španělsko, Srí Lanka, Slovensko, Indie, Rusko – to je jen zlomek zemí, jejichž představitelé označili posudek za nebezpečný precedent. Ruský ministr zahraničí Lavrov dokonce varoval: „Vznikne objektivní precedent nejen pro Jižní Osetii a Abcházii, ale také pro dalších asi 200 území po celém světě. Když je někomu dovoleno nějaké jednání, ostatní budou očekávat podobný přístup.“24 Ruská federace, věrna svým ambicím být globální mocností, záhy prokázala, že nemluvila do větru – je nepochybné, že případ Kosova (ač ještě před vydáním posudku MSD) napomohl následné eskalaci situace v severní Gruzii.
Tomáš
25. 06. 2022, 10:59Rusko má v současné situaci dvě enklavy, které mají strategický význam, je to Kaliningradska oblast a Kurilske ostrovy v těsné blízkosti japonského ostrova Hokaido. Nejsem si úplně jistý zda Kalingradska oblast je z vojenské hlediska udržitelná, odpověď zněla, jen ať to někdo.zkusil. Polsko a pobaltské státy nemají pozemní ani námořní sily na takové úrovni, aby byly úspěšní. Jiná situace by nastala po invazním vylodění sil NATO do této enklavy. Pokud bude pokračovat opotřebovávaci ruska speciální operace na Ukrajine, bylo by to obdobné vylodění jako v Galiopolu za Velké války, kde skončíl Churchil. USA do toho nepůjdou, bylo by to území EU, Rusko by si muselo zvyknout.
satam
25. 06. 2022, 09:46Velice by mě zajímalo, co ja na tom území, o které se bojuje, zajímavého. Lidé tam snad ani nežijí, v článku o počtu obyvatel sporného území není ani čárka. Tak co tam je tak zvláštního, že to stojí za to, aby se dvě jaderné mocnosti přetahovaly a kousek pustiny a přitom na obou stranách umírali lidé? Vždyť je úplně jedno, komu těch pár čtverečních km kamení a sněhu patří! Jen to opět ukazuje, co za pitomce sedí ve vládnoucích garniturách nejen těchto dvou zemí!
MXM
25. 06. 2022, 09:21Tomáš: právě pozice USA je unikátní díky tomu že je vlastně také na "velkém ostrově" severní Ameriky, proto jejich politika má tolik shod s dřívější britskou. Nemají v okolí žádného soupeře, Kanada a Mexiko nestojí za zmínku. Pro Čínu sdílející prostor s Indií a Ruskem je mnohem obtížnější stát se tak dominantním a víceméně toho nedosáhnou dokud zmíněné státy budou fungovat a rozvíjet se.
ROBO
24. 06. 2022, 20:49Stejné je to na Ukrajině. Lidi na Donbasu nechtěli z nějakých důvodů být v Ukrajině a táhlo je to k Rusku .
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
????????
Názor určitého počtu separtistů není názor národa .
Miliony uprchlíků před ruSSkou okupací a tím následným vlivem ruSSké diktatury , heroická obrana a oběti těchto území , nikterak nedokazují ochotu připojot se k Mordoru .
Petr
24. 06. 2022, 17:51Celý svět by si měl vzít příklad z rozdělení bývalého Československa. Prostě jsme se zbavili území, kde byli lidé, kteří s námi nechtěli žít. Pro mě je naprosto nepochopitelná tahle žabo-myší válka, obzvláště pokud se skutečně jedná o vysokohorskou poušť. Držet tam bojové jednotky je oboustranná pitomost, nikdy se to nezaplatí, prostě ztracená investice.
Stejné je to na Ukrajině. Lidi na Donbasu nechtěli z nějakých důvodů být v Ukrajině a táhlo je to k Rusku. Prostě se to mělo rozdělit a nazdar. Připojte se k Rusku, čekají vás tam světlé zítřky. A Putin by najednou neměl v ruce klacek a neměl by čím mávat.
Ota
24. 06. 2022, 17:51Krásný článek, palec nahoru.:thumbsup:
OBOR
24. 06. 2022, 15:58Tomáš - trefil si to naprosto přesně, ekonomická centra se po celou historii lidstva mění a přesouvají, teť to byl západ Evropa a USA, ale ta doba již pominula a nastupuje Asie...
Tomáš
24. 06. 2022, 15:34Vztahy mezi Čínou a Indii jsou unikátní vtom, že mají humanitní charakter a zároveň jsou to jaderné mocnosti, které mají nevyresene vzájemné územní spory, které v nějaké formě eskalovaly, ale doutnaji. Jsou to dvě mocnosti, kdy mají obě země přes miliardu obyvatel a jejich vli v Asii je nesporný. Čína se stává ekonomickou velmocí s výhledem na supervelmoc, kterou může převzít od USA. Pokud se USA stahnou a začnou dělat méně angazovanou politiku , tak to může být zásadní jev XXI. století se všemi klady a zápory. Potom to bude Indie, která se může stat, tím katalyzátorem budoucího vývoje světa, kdy se Evropa bude jen krcit a Rusko tam bude mít své zastánce, to je zřejmé i v současnosti.