Na nedávno zveřejněném videu vietnamských ozbrojených sil je vidět, jak se 490. brigáda Vietnamské lidové armády účastní cvičení s nasazením taktických balistických raket Scud. Vietnam v současné době spolupracuje s několika mezinárodními partnery na posílení schopností svých raketových systémů Scud ze sovětské éry, přičemž se zaměřuje na prodloužení jejich doletu a snížení pravděpodobné kruhové chyby (CEP) s cílem zvýšit přesnost.

Vietnamské ozbrojené síly, známé také jako Vietnamská lidová armáda, údajně vlastní balistické rakety krátkého doletu Scud B a Scud C. Střely Scud byly pravděpodobně získány ze Sovětského svazu nebo Ruska, vzhledem k historickým vojenským vztahům obou zemí. Vietnamské ozbrojené síly pravděpodobně disponují určitým počtem konvenčních taktických balistických střel 9K72/9K77 sovětské výroby, které NATO označuje jako RS-SS-1C/D Scud B/C.
Ačkoli jsou veřejné informace o konkrétních detailech vietnamského inventáře střel Scud omezené, je známo, že Vietnam se zaměřuje na modernizaci svých ozbrojených sil a zlepšování svých raketových schopností. Střely Scud vietnamským ozbrojeným silám poskytují taktické balistické raketové schopnosti, které by mohly být použity v různých scénářích regionální obrany.

Foto: Střely Scud vietnamským ozbrojeným silám poskytují taktické balistické raketové schopnosti, které by mohly být použity v různých scénářích regionální obrany. (ilustrační foto) | Shutterstock

Psali jsme:Belgie a Lucembursko zřizují společný průzkumný prapor

Stejně jako u jiných zemí, které vlastní rakety Scud, vyvolává přítomnost těchto systémů ve Vietnamu obavy z jejich šíření a potenciálu nést zbraně hromadného ničení. Vietnam se však účastní různých mezinárodních iniciativ v oblasti kontroly zbrojení a nešíření zbraní, což může některé z těchto obav zmírnit.

Střela 9K72, známá také jako R-17 Elbrus nebo Scud B, je taktický balistický raketový systém krátkého dosahu, který byl vyvinut Sovětským svazem na počátku 60. let 20. století. Jednalo se o vylepšenou verzi dřívějšího raketového systému R-11 (Scud A) a byl hojně exportován do různých zemí, včetně několika zemí Blízkého východu, Asie a severní Afriky. Střela 9K72 má dolet přibližně 300 km a může nést různé druhy hlavic, včetně konvenčních tříštivo-trhavých, chemických nebo jaderných. Je poháněna jednostupňovým raketovým motorem na kapalné palivo a používá inerciální naváděcí systém, což ji činí ve srovnání s modernějšími raketovými systémy s GPS nebo jinými pokročilými naváděcími systémy méně přesnou.

Střela Scud B se stala nechvalně známou zejména během války v Perském zálivu v roce 1991, kdy Irák pod vedením Saddáma Husajna vypustil několik těchto střel proti koaličním silám a Izraeli. Od té doby byla tato střela použita v několika dalších konfliktech, například v jemenské a syrské občanské válce.

Navzdory svému stáří a relativní nepřesnosti zůstává střela 9K72 významnou hrozbou kvůli svému rozšíření a potenciálu nést zbraně hromadného ničení. Bylo vyvinuto úsilí čelit této hrozbě prostřednictvím vývoje systémů protiraketové obrany, jako je americký Patriot a izraelský Iron Dome. Scud C je taktický balistický raketový systém krátkého dosahu, pohyblivý po silnici, vyvinutý Sovětským svazem ze starší rakety Scud B (R-17 Elbrus). Je součástí rodiny raket Scud, která zahrnuje rakety Scud A (R-11), Scud B (R-17) a Scud D (R-17V).

Psali jsme:Francie zakládá klub uživatelů samohybných houfnic CAESAR. Členem bude i ČR

Střela Scud C má ve srovnání se střelou Scud B větší dolet, přibližně 500-600 km. Tohoto prodlouženého doletu bylo dosaženo díky vylepšení paliva a okysličovadla střely, lehčí bojové hlavici a lepší aerodynamice. Druhy hlavic a způsobem navádění se varianty B a C neliší. Střela Scud C se nevyvážela v takovém rozsahu jako Scud B, ale přesto ji nasadilo několik zemí, včetně Íránu, Severní Koreje a Sýrie. 

Foto: Systém Scud využívaný americkými ozbrojenými silami při cvičení | Wikimedia Commons / Public domain

Scud je instalována na vozidle TEL (Transporter-Erector-Launcher) určeném k přepravě, montáži a odpálení střel Scud. Odpalovací vozidlo hraje klíčovou roli v mobilitě, ukrytí a rychlém nasazení raketového systému Scud. Nejběžnějším odpalovacím zařízením raket Scud je nákladní automobil MAZ-543 8x8 nebo jeho pozdější varianta MAZ-7310, což jsou osmikolová terénní vozidla vyvinutá v Sovětském svazu. Tato vozidla jsou schopna nést jednu raketu Scud v horizontální poloze. Když odpalovací zařízení dorazí na určené místo odpalu, raketa se pomocí hydraulického systému postaví do svislé polohy a odpalovací zařízení slouží jako stabilní platforma pro raketu během odpalovací sekvence.

Mobilita odpalovacího zařízení střely Scud umožňuje vyhnout se detekci a zaměření nepřátelskými silami. Po odpálení rakety se může TEL rychle přemístit na jiné místo, čímž se snižuje jeho zranitelnost vůči protiútokům. Tato mobilita a schopnost odpálit střely s relativně krátkou dobou přípravy činí z raketových systémů Scud nebezpečnou hrozbu, které není snadné čelit.

Zdroj: armyrecognition.com