Až na prezidenta republiky se obrátil voják z útvaru v Hranicích, který musí nedobrovolně opustit armádu. Navzdory dobrému hodnocení od nadřízených, zkušenostem v zahraničních misích a především chuti sloužit své zemi, mu odpovědný orgán armády neumožnil v ozbrojených silách setrvat. Voják se dodnes nedozvěděl, proč musí svléknout uniformu.

„Vždy jsem si přál být vojákem, pracovat pro stát a být hrdý na svou vlast. Práce mě hodně baví, proto ji dělám už tolik let. Předávám zkušenosti mladým vojákům ze zahraničních misí," vysvětluje serveru Lidovky.cz svůj vztah ke službě Miroslav Spáčil, který slouží v jednom z družstev 71. mechanizovaného praporu 7. mechanizované brigády, jež je umístěná v Hranicích na Olomoucku.

Foto: Miroslav Spáčil v Afghánistánu | autor: archiv Miroslava Spáčila

Psali jsme:Cvičení MORAVIAN GRIFFON 2018 NATO Squadron Exchange 3

V Armádě České republiky slouží Spáčil od února 2003. Působení v ozbrojených silách Česka se odvíjí od služebního poměru, který se sjednává na dobu určitou. Pokud jsou obě strany spokojené, poměr se prodlouží. Četař Spáčil se takto dohodl na pokračování angažmá v letech 2006, 2008, 2012 a 2014. Letos se měla jeho služba naplnit, nicméně předpokládal další bezproblémové obnovení kontraktu. Jenže v srpnu už se historie neopakovala.

„Podle zákona o vojácích z povolání dnem 31. prosince 2017 zaniká služební poměr vojáka z povolání uplynutím stanovené doby jeho trvání," stojí ve výnosu, jímž skončila Spáčilova kariéra u armády a který má server Lidovky.cz k dispozici. Výnos bez dalšího vysvětlení vydal plukovník Vratislav Beran, ředitel Agentury personalistky Armády České republiky, jejímž prostřednictvím generální štáb řídí mimo jiné personální záležitosti.

Četař Spáčil na takové rozhodnutí nebyl připravený. Dlouhodobě totiž sbíral kladná hodnocení od svých nadřízených, osvědčil se na zahraničních misích v Kosovu a Afghánistánu a letos v lednu se dočkal povýšení. Paradoxně vyšší hodnost mu posvětil ten samý orgán, jenž jen o pár měsíců později rozhodl o jeho propuštění. Pro Spáčila rozhodnutí znamená, že uniformu musí odložit a podívat se po novém zaměstnání.

Foto: Četař Miroslav Spáčil byl na zahraniční misi v Kosovu a v Afghánistánu | autor: archiv Miroslava Spáčila

Psali jsme:Czech JTAC - Lords of Thunder!

Jeho odchod mě mrzí, říká Spáčilův nadřízený

Odchod je pro něj o to citelnější, že kvůli tomu přijde o možnost dosáhnout na výsluhu. Renta od armády by mu náležela, kdyby měl odslouženo celých 15 let. K této metě mu chybí měsíc. „Život ohledně mojí práce jsem si postavil na určité úrovni: rodina, děti, hypotéka na dům a půjčka na auto. Proto jsem si nedovedl představit, že poté, co jsem pro armádu a vlast udělal, mě takhle odvrhne," podotkl.

Spáčil dodnes neví, proč musí armádu opustit. Nikdo ho o důvodech agentury personalistiky nezpravil. Ani serveru Lidovky.cz se nepodařilo zjistit, proč o něj ozbrojené síly nestojí. „Stejně jako v kterémkoliv jiném zaměstnání je i v armádě uzavření smluvního vztahu otázkou nabídky a poptávky. V tomto případě byl po skončení služebního závazku zájem pokračovat ze strany vojáka, nikoliv resortu obrany," sdělila serveru Lidovky.cz Jana Zechmeisterová, mluvčí ministerstva obrany, pod které armáda spadá.

Je třeba dodat, že armáda jako direktivně řízená organizace svá rozhodnutí zdůvodňovat nemusí. Zákon jí takovou povinnost nenařizuje. Nicméně její postoj ostře kontrastuje s tím, jak o Spáčilovi smýšlí nadřízení. „Mrzí mě to. Dosahoval velmi dobrého hodnocení, byl s ním další záměr. My jsme iniciovali návrh na prodloužení služebního poměru," sdělil serveru Lidovky.cz podplukovník Petr Blecha, velitel 71. mechanizovaného praporu, kde Spáčil slouží.

Velitelé za četaře orodovali

Snaha útvaru udržet si ho zašla tak daleko, že další z jeho nadřízených, podplukovník Tibor Budík, poslal na agenturu personalistiky dopis, zda by své rozhodnutí nezměnila. „Nejsem si vědom žádných negativních skutečností, případně informací či bezpečnostních rizik, které by měly bránit zkušenému vojákovi, jako je Miroslav Spáčil, v dalším plnění úkolů plynoucích z povinností vojáka z povolání," stojí v dopise, jejž má server Lidovky.cz k dipozici.

Pokračování článku si můžete přečíst zde.

Otázkou zůstává, zdali byla výpověď opravdu nutná a nejedná se o vypočítavé ukončení kariéry vojáka těsně před jeho nárokem na výsluhu za 15 let služby v armádě. Tento případ neprodloužení smlouvy není bezprecedentní. (poznámka redakce ARMYWEB.cz)

Zdroj: Lidovky.cz