Po několikaletém výzkumu nastínila britská archeoložka Angela Boyle možnou historii skrývající se za hromadným nálezem koster, který byl učiněn v Dorsetu v jihozápadní Anglii. 

Před několika lety začal v oblasti, kudy měla vést železnice, záchranný archeologický výzkum. Po očekávaných nálezech artefaktů z doby železné a římské přišlo překvapení: dělníci pracující na trati vykopali několik kostí a archeologové brzy na to zjistili, že jde o masový hrob v místě, kde kdysi Římané těžili kámen. 
Kostry byly zbaveny hlav a lebky ležely shromážděny v jednom koutě hrobu.

Foto: Hromadný hrob Vikingů (ilustrační obrázek) | University of Bristol 

Psali jsme:Václav Morávek - hrdina protinacistického odboje, který proslul odvahou a neuvěřitelnými útěky

Archeologové se nejprve domnívali, že jde o lidi z doby železné, ale když analyzovali jednu z lebek, došli k závěru, že se na 98 procent jedná o muže pocházejícího z území Dánska. 

V hrobu nakonec archeologové našli 51 lebek, 17 úplných a 25 částečně zachovalých koster. Vědci je datovali do doby 972 – 1125 n. l. Všichni pochovaní byli muži, převážně mladší. 

Izotopová analýza zubů nakonec ukázala, že se jedná o skupinu lidí z různých částí Skandinávie. Někteří jedinci měli záměrně pro parádu upilovány přední zuby, což bylo ve Skandinávii ve vikingské éře časté. Pravděpodobně byly zuby i barveny. Celá procedura musela být velmi bolestivá. 

Foto: Vikingská lebka | Wikimedia Commons

Psali jsme:Francouzská armáda v září 1939 vtrhla do Německa. Chtěla podpořit Polsko. Výsledkem byla ostuda

Co se týče příčiny smrti: 76 procent lebek vykazovalo zranění ostrou čepelí – obdobně jako při ráně mačetou. Stejná zranění našli archeologové i na rukou a předloktí – což napovídá, že se oběti bránili úderům rukama nataženýma před sebou. 

Foto: V hrobu nakonec archeologové našli 51 lebek, 17 úplných a 25 částečně zachovalých koster (ilustrační foto) | University of Bristol

Archeologové nenašli žádné pozůstatky oděvů, muži byli před popravou zřejmě vysvlečeni. Opodál bylo objeveno dvacet prázdných hrobů, pravděpodobně původně připravených pro zajatce, které však z nějakých důvodů nakonec pohřbili hromadně. Angela Boyle se domnívá, že zajatce na místo popravy přivedl dav místních, zde byli sťaty mečem a to zřejmě více popravčími. 

Foto: Vyobrazení masakru na den sv. Brice 13. listopadu 1002 

Zbývá otázka, z jakého důvodu byli tito mladí Skandinávci povražděni? Jedna možnost je, že se stali obětmi masakru na den sv. Brice 13. listopadu 1002, kdy král Ethelred II. v obavě, že jej Vikingové žijící v Anglii chtějí svrhnout z trůnu, dal všechny vybít "jako plevel v obilí". 

Foto: Skandinávci byli nejspíše piráti nebo obchodníci | Wikimedia Commons

Podle Angely Boyle je ale pravděpodobnější, že Skandinávci byli piráti nebo obchodníci, kteří přijeli do Anglie drancovat, ale byli zajati a popraveni jako váleční zajatci. Bádání archeologů a historiků tedy nekončí. 

Zdroj: Oxford Archeology, medievalists.net