Josef Bryks, pilot RAF a politický vězeň by se dne 18. března dožil sta let. Toto výročí si připomenou nejen jeho rodáci a sousedé v pátek 18. března 2016 od 14:00 u pamětní desky v ulici Hanáckého pluku v Olomouci, kde nějaký čas bydlel. Hlavní pietní akt se bude konat ve stejný den od 15:15 v Bělkovicích-Lašťanech, kde se Josef Bryks narodil. Podrobnější program není k 21. únoru 2016, datu vzniku tohoto článku znám, ale bude brzy doplněn.

Foto:  Josef Bryks letec RAF a oběť komunistů

Na organizaci této vzpomínky se podílejí statutární město Olomouc, obce Bělkovice-Lašťany, Svaz letců ČR, odbočka v Olomouci a Karel Bryks, synovec Josefa Brykse.

Psali jsme:Císařovna moří – nejsmrtelnější bitevní loď Jamato a její samurajská smrt

Josef Bryks se narodil 18. března 1916 v Kaštanech (dnes dvouměstí Bělkovice-Lašťany) jako sedmé, předposlední, dítě v rodině rolníka Františka Brykse a jeho manželky Anny. Odmaturoval v roce 1935 na obchodní akademii v Olomouci (dnes Obchodní akademie Olomouc, tř. Spojenců 11). Tehdy byl žákem 4. A, jejímž třídním byl J. Nečesaný. Pak dobrovolně nastoupil na vojnu. Vojenskou kariéru zahájil u Dragounského pluku 5 v Košicích. Rozhodl se stát vojákem z povolání, a tak pak nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Vyřazen byl již jako poručík, letecký pozorovatel. Byl pak přeřazen k Leteckému pluku 2 Dr. Edvarda Beneše a v rámci aplikačního kusu v Prostějově prodělal pilotní výcvik.

Foto: Obal DVD s filmem o Josefu Bryksovi „Srdce v zajetí"

Po okupaci pomáhal při odchodech československých letců za hranice, ale dne 20. ledna 1940 sám odešel do zahraničního odboje. Ještě před tím se ale oženil s Marií Černou z Dolan, se kterou měl dceru, která ale dva dny po porodu zemřela. Po demobilizaci také nějaký čas pracoval jako řeznický pomocník u svého tchána, respektive byl převeden do služeb okresního úřadu ve Velkém Meziříčí.

Jeho cesta vedla přes Maďarsko, kde byl zatčen a vrácen na Slovensko, opět přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Tam se nestačil zapojit ani do výcviku a byl evakuován do Velké Británie. Nejprve byl zařazen k 310. československé stíhací peruti, ale pro nadbytek pilotů se přes operačně výcvikové jednotky, velitelství přepravy letounů a opravárenskou jednotku dostal až k britské 242. stíhací peruti. To už byl duben 1941. Dne 17. června 1941 se se svou perutí zúčastnil náletu na elektrárnu Choques nedaleko Lille, kdy spolu s dalšími letci chránili bombardovací blenheimy. Při této operaci byl sestřelen a to nikým menším, než Oberstleutenantem Adolfem Gallandem.

Psali jsme:Případ Amína al-Husajního, velkého muftího jeruzalémského

Foto: Celkový pohled na památník v Bělkovicích - Lašťanech a detail na pamětní desku věnovanou Josefu Bryksovi

Po pokusu o útěk byl zadržen a odeslán do zajateckého tábora pro důstojníky IXA/H ve Spangenbergu. Z oprávněné obavy z represí na něm, popřípadě jeho blízkých až do roku 1944 skrýval svou identitu československého letce. Prozradily ho až československé úřady, které mu do zajateckého tábora poslaly doklad o povýšení s uvedením jeho národnosti i správného jména. Byl tedy zatčen a konce války strávil v důstojnickém zajateckém táboře IVC v Colditz, kam byli umisťováni notoričtí útěkáři a prominentní zajatci. On sám se o útěk podařil pětkrát. Mimo jiné se chtěl o útěk pokusit s letadlem Me-109 a Při jednom z útěků se dostal i k Armii Krajowej, odkud měl být odeslán britským letounem zpátky domů.

Foto: Kopie řádu MBE, kterou si z vlastních peněz koupil synovec Josefa Brykse. Originál byl ukraden StB a obraz Josefa Brykse

Za své chování v německém zajetí byl po válce vyznamenán řádem Member of British Empire. Po propuštění ze zajetí se také mohl konečně osobně poznat s Gertrudou Roseovou, se kterou si v průběhu zajetí dopisoval a se kterou se v červenci 1945 oženil. Tento vztah tak zaujal filmaře, že o něm v roce 1946 natočili film The Captive Hearth (Srdce v zajetí). V tomto roce se Josefovi a Trudie narodila dcera Sonia. To už působil jako učitel na Letecké akademii v Olomouci. Po komunistickém převratu poslal svou manželku s dcerou domů, do Velké Británie a chystal se odejít za nimi. Byl ale zatčen, souzen a posléze i několikrát odsouzen, podobně, jako většina jeho spolubojovníků z RAF. Z vězení měl být propuštěn až 3. května 1978.

Foto: Bohuňovice, rodinná hrobka Bryksových a pamětní deska na někdejším bydlišti Josefa Brykse (Olomouc, Hanáckého pluku 15)

Při svém věznění byl zařazen do komunistického pracovního tábora v Jáchymově, respektive dolu Rovnost v Ostrově nad Ohří. Výdělky z této práce podporoval svého otce a dceru, ale to mu posléze bylo znemožněno. Poté se jeho zdravotní stav už jen zhoršoval a dne 11. srpna 1957 zemřel na následky těžkého infarktu. Zdroje také uvádějí jako příčinu neposkytnutí pomoci a v souvislosti s tím i jméno MUDr. Motěšického. Josef Bryks byl komunistům nebezpečný i po své smrti, a tak jeho tělo nesmělo být vydáno jeho příbuzným. Ostatky byly tajně pohřbeny v roce 1965 na hřbitově v Motole až v roce 2009 je lokalizovali historici. Do té doby bylo místo jeho posledního odpočinku neznámé.

Jeho památka a osud nebyly zapomenuty. Po roce 1991 byl několikrát povyšován, a to až do hodnosti brigádního generála in memoriam, v roce 2006 byl vyznamenán Řádem Bílého lva vojenské skupiny.

Foto: Místo, kde jsou uloženy ostatky Josefa Brykse a dalších zavražděných politických vězňů,  Josef Bryks jako pilot RAF (uprostřed) a Josef Bryks s Trudie 

V obci Lašťany nedaleko rodného domu byla odhalena pamětní deska, vzpomenut je rovněž na pamětní desce v olomoucké ulici Hanáckého pluku, kde nějaký čas žil. Jeho jméno nese jedna z ulic na pražském sídlišti Černý Most a v Olomouci – Slavoníně.

Kromě filmu Srdce v zajetí o něm byl natočen hraný dokument Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brykse.

Jeho život popisuje kniha jeho manželky Trudie Bryksové „Naděje a beznaděje" a nejnovější kniha od Luďka Navary a Miroslava Kasáčka „Na útěku: Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse".

Jeho osud je vzpomenut i v rámci mezinárodní putovní výstavy ke vzniku československých perutí, která od roku 2015 putuje po Velké Británii a České republice.

Vdova po Josefu Bryksovi zemřela 28. dubna 2011. Byla pohřbena vedle své dcery, zemřelé v roce 2000, do rodinné hrobky Bryksových v Bohuňovicích. Jen pět let před svou smrtí obdržela jednorázové odškodnění za věznění a smrt jejího manžela komunistickým režimem.

Další informace o Josefu Bryksovi, MBE, naleznete například na:

www.bryks.cz

https://www.praha14.cz/plk-i-m-josef-bryks-mbe/

http://www.rozhlas.cz/hrdina/

http://www.oaol.cz/cs/content/absolventi

Filip Procházka
KVH 276th Sqdn (reenacted) RAF
www.276.cz