Když se řekne sever Polska, každý si vybaví, že tam nahoře (na mapě) je moře. Ano, je tomu tak. Ale na severu Polska najdete kromě přístupu k moři i skvost v podobě Mazurských jezer. Tato polská jezerní oblast láká na krásnou přírodu, sledování ptactva a je rájem pro jachtaře, kajakáře a kanoisty, ale na své si přijdou i rybáři. Samozřejmě nechybí ani kulturní vyžití.

Mazurská jezera tvoří systém dvou tisíců jezer, tvoří je obrovské vodní plochy, ale počítají se i ta malinká, která vypadají jako rybníčky. Jejich celková plocha přesahuje přes 39 tisíc hektarů. Některá jezera jsou vzájemně propojena jedenácti kanály, kterými lze proplouvat, a také řekami a říčkami.

Mezi velké zajímavosti Mazurských jezer se patří bezpochyby i Mazurský kanál. Je to nedokončené vodní dílo, které mělo spojovat Baltské moře s jezerem Mamry. Po spojení velmi toužili Němci během druhé světové války. Chtěli, aby tudy mohly proplouvat jejich válečné lodě a vybudovat tady velké doky, ve kterých by se lodě opravovaly.

Psali jsme:Ruský prodej Aljašky Spojeným státům

Foto: Obrovské zdymadlo včetně prohlubně, kam měla být umístěna nacistická orlice

A v jezerech schovávat své válečné ponorky. Důkazy o nacistických plánech v okolí Mazurských jezer najdete v obci Mamerki, kde je k vidění řada betonových bunkrů. A je jich opravdu hodně, na 250 hektarech až 200 bunkrů. Pojďme se zaměřit na postavení nejvyššího velitelství pozemních sil německých vojsk (OKH) s krycím jménem "Anna", které dnes nese název podle tehdejší lesní osady - Mamerki.

Foto: Mazurským kanálem měly za 2. světové války proplouvat nacistické lodě a možná i kapesní ponorky 

Místo se nalézá 18 km severovýchodně od Vlčího doupě. Leží v lese, jižně od přístaviště u ústí Mazurského kanálu do jezera Mamry a je jedním z nejlépe dochovaných a největších bunkrových komplexů z období druhé světové války. V letech 1940-1944 zde bylo pro potřeby 40 nejlepších generálů a polních maršálů, 1500 důstojníků a vojáků Wehrmachtu postaveno asi 250 objektů, z toho 30 přístřešků ze železobetonu. Některé z nich byly dřevěné stavby, dnes již neexistující. V dobrém stavu přežilo do dnešních dnů 30 krytů s charakteristickými popraskanými betonovými stěnami pokrytými omítkou a betonem nasáklým mořskými řasami.

Psali jsme:Když ponorce velí psychopat

Foto: Postavení nejvyššího velitelství pozemních sil německých vojsk (OKH) s krycím jménem "Anna" leží v lese, jižně od přístaviště u ústí Mazurského kanálu do jezera Mamry a je jedním z nejlépe dochovaných a největších bunkrových komplexů z období druhé světové války

Mamerki navštívil již v červenci 1939 Adolf Hitler (narozeniny gen. Haldera - oblast tehdy patřila jako Východní Prusko do Německé říše), v srpnu 1941 Hitler s Mussolinim, v září 1941 Miklos Horthy, v únoru 1942 Ion Antonescu, v červnu 1942 Carl Gustav Mannerheim a v červenci 1942 Adolf Hitler (oslava 40. let služby gen. Haldera).

V době vrcholu komplexu bylo Mamerkách zaměstnáno kolem 1500 lidí, včetně desítek generálů. Němci tyto objekty při ústupu v roce 1945 nestačili zničit.

Nedaleké Vlčí doupě stavěla Todtova organizace (která zřejmě stavěla i betonové prvky na Mazurském kanálu) ve třech etapách po celou válku. Nejprve železobetonové přízemní budovy pro Hitlera, Bormanna, Keitla a Dietricha. Adolf Hitler strávil v ne příliš zdravém prostředí Vlčího doupěte s přestávkami kolem 800 dnů. Od 24. června 1941, dva dny po napadení SSSR, až do 20. listopadu 1944.

Video: Dokument Záhada Mazurského kanálu / YouTube

Zdroj: mamerki.com, background.webnode.cz, YouTube