15. ledna zemřel ve věku 94 let Alfred K. Newman, jeden z posledních devíti stále žijících indiánů kmene Navahů, kteří během 2. světová války používali svůj rodný jazyk jako šifru ke zmatení Japonců. A použití ,,kódu Navajo" bylo tak úspěšně, že patří k jedněm z mála šifer, které nebyly nikdy prolomeny!

Foto: Alfred K. Newman

Navahové (anglicky a španělsky Navajo z tewského Navahü "pláně nad roklemi", vlastním jménem Diné) je název indiánského kmene žijícího v jihozápadní části USA. Se zhruba třemi sty tisíci příslušníky jsou druhou nejpočetnější etnickou skupinou (po kmenu Čerokí) mezi původními obyvateli Spojených států. Většina (asi 170 000) jich žije ve vlastní rezervaci nazvané Navajo Nation, zřízené roku 1868, o rozloze 64 000 kilometrů čtverečních s hlavním městem Window Rock.

Psali jsme:Z ČR zamíří na Ukrajinu „Tři prsty smrti“

Foto: Indiáni z kmene Komančů

Během 2. světové války v letech 1943-45 sloužil Newman v 1. praporu, 21. námořním pluku a 3. námořní divize bojoval na dnes znnámích bojištích jako ostrovy Bougainville, Guam, Iwo Jima, atolu Kwajalein, atolu Enewetak, Nové Gruzie nebo Nová Kaledonie.

Mateřská řeč indiánů jako neprolomitelný kód

Kód Navajo je šifrovací jazyk, který během 2. světové války používali příslušníci americké Námořní pěchoty označováni jako Wind talkers, většinou z řad amerických Indiánů (Čerokíů, Seminolů, Navahů atd.) ale například i z řad přistěhovalců z Evropy (Baskové), kteří sloužili jako radisté a tlumočili tajné taktické zprávy. Nasazení vojáků mluvících pro dané bojiště atypickým jazykem zvyšovalo bezpečnost rádiové komunikace.

Foto: Generál Douglas MacArthur (v čepici) spolu se zástupci 5 různých indiánských kmenů

Psali jsme:Řecko je ochotné odeslat na Ukrajinu desítky systémů S-300. Moskva silně protestuje

Šifrovanou komunikaci v jazyce Navahů vymyslelo 29 členů indiánského kmene. Byl využíván zejména při komunikaci v bojích proti Japoncům.

Geniálně jednoduché a funkční, ale proč vlastně?

Kódování je během války životně důležité patří k nedílným součástem úspěšného velení. Vzpomeňme na prolomení kódu ENIGMA, které výrazně přispělo k poražení nacistického Německa. 

Ve druhé světové válce japonští experti dokázali rozluštit se závratnou rychlostí kteroukoli šifru, jakou američtí kryptografii byli schopni vymyslet. Bojujíce s tímto problémem byli nuceni vymýšlet čím dál složitější kódy, až se nakonec velitelé stěžovali na příliš dlouhou dobu, potřebnou k šifrování a dešifrování zpráv. 

Tento problém vyřešil muž jménem Philip Johnston, který žil v Los Angeles. Jako dítě však vyrůstal v rezervaci indiánského kmene Navahů v Arizoně. Jazyk Navahů je jedinečný a není příbuzný s žádným jiným evropským ani asijským jazykem a je natolik složitý, že téměř nikdo není schopen mu porozumět.

Foto: Indiánští šifranti v Bougainville, 1943

Johnston, který se sám kdysi naučil jazyk Navahů, přišel na to, že pokud mu nerozumí jeho krajané, nebudou mu rozumět ani Japonci. V roce 1942 se Johnston setkal s generálmajorem Claytonem B. Vogelem, velícím generálem obojživelných sil Pacifické flotily, a jeho spolupracovníky. Johnston představil za simulovaných bojových podmínkách analýzu, která prokázala, že kód Navaho mohl kódovat, přenášet a dekódovat zprávy v angličtině za 20 sekund, oproti 30 minutám, za které kódovaly zprávy stroje v té době.

Tvůrci kódu, prvních 29 indiánů v řadách Námořní pěchoty

Johnston také navrhl, aby při každém vojenském praporu pracovali jako radiotelegrafisté dva Navahové, kteří by vysílali a přijímali zprávy ve svém rodném jazyce. Nápad byl přijat a Vogel doporučil, aby pěchota zrekrutoval 200 Navahů. Prvních 29 navažských nováčků se zúčastnilo výcviku v květnu 1942. Tato první skupina pak vytvořila kód Navajo v Camp Pendleton, Oceanside v Kalifornii.

V jednoduchosti je síla

Princip šifrovaného jazyka spočíval v tom, že Navahové měli množství slov na pojmenování věcí, které znali a viděli, například ptáky a ryby, neuměli však pojmenovat věci, se kterými se nesetkali, například letecké stíhačky nebo ponorky.

Vypracovali tedy seznam 274 takových slov a vytvořili k nim navažské pendanty. Čluny dostaly jména ryb a letadla jména ptáků. Bomby byly vejce, Minomety byly sehnuté pušky a vojenská četa byla černé ovce. Zanedlouho na seznam přibylo dalších 234 slov, mezi nimiž byly i názvy zemí. Amerika dostala jméno „naše matka“, Británie „mezi vodami“ a Německo „železný oblouk“.

Foto: Navajové dostávají zlaté medaile Kongresu z rukou prezidenta Spojených států, George Bushe

Na válečné stezce

Činnost navažských kodérů ocenili Američané zejména během bitvy o Iwodžimu. V prvních dnech bitvy v únoru a březnu 1945, jejímž cílem bylo dobýt ostrov Iwodžima na jihu Japonska, bylo odesláno asi 800 navažských zpráv bez jediné chyby. Po válce dostali Navahové zákaz o své roli mluvit. Jejich kód zůstal mezi utajovanými informacemi a na jejich hrdinství se v tichosti zapomnělo. Postupně se jim však dostalo chvály, kterou si zasloužili, a v roce 1982 vyhlásila vláda USA 14. srpen za Národní den navažských radiotelegrafistů. Největším holdem pro Navahy bylo, že jejich kód je jedním z mála v dějinách, který nikdy nikdo nerozluštil.

Pokud vás tento článek zaujal, v dalším pokračování našeho týdeníku filmových tipů se tomuto tématu budeme ještě dále věnovat. Nebyla by to totiž Amerika, kdyby svým hrdinům nenatočila oslavný film s hvězdným obsazením.