Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) potažmo její členové chápali sami sebe za „bojovou“ stranu, ženy se proto zpočátku objevovaly až na samém okraji jejího politického konceptu světa. Ženám voličkám začala strana věnovat pozornost teprve počátkem 30. let, kdy NSDAP uplatňovala Hitlerovu taktiku legality a s vyhlídkou na parlamentní úspěch potřebovala každý hlas. Při získávání voliček však nic neslevila ze svého postulátu týkajícího se přirozené role ženy jako hospodyně a matky, naopak výslovně požadovala odvrat od politické emancipace ve prospěch rodiny a podpory muže, jemuž má žena, „ochránkyně domu“, býti „poslušnou přítelkyní“.

Toto otevřeně propagované zbavování svéprávnosti se prolnulo s podprahovými přáními mnoha žen, které předtím svá práva, v demokracii nově nabytá, vnímaly spíš jako obtěžování než jako šanci. Světová hospodářská krize ještě posílila touhu po útulném domově, jaký nacionálněsocialističtí politici malovali v tak lákavých barvách.

Foto: Žena se podle Nacistů měla starat hlavně o rodinu a domácnost | Bundesarchiv

Psali jsme:Nepraktické německé vynálezy z 2. světové války. Šílení vědci pracující pro naivního Vůdce

Po uchopení moci Nacisty se toto přání mnoha ženám splnilo v hospodářském rozvoji a v podobě rodin formou přídavků na děti nebo manželských půjček, dále tzv. systémem pro domov, či různými nabídkami na volný čas. Zároveň se ovšem uzavřely ženské poradny, a tím se ztížilo plánování rodiny, tvrdě trestáno bylo přerušení těhotenství. Záměrná bezdětnost se považovala za jakýsi bojkot reprodukční funkce a neplodnost byla důvodem k rozvodu. Takový přístup k ženě a rodině byl však zaměřen jen na „dědičně zdravou“, árijskou rodinu. Rodiny z nacionálněsocialistického pohledu nějak zatížené, asociální nebo rasově pochybné byly separovány a byly jim odnímány sociální dávky. Jejich reprodukce nebyla žádoucí a byla znemožňována nucenými sterilizacemi či dalšími kroky směřujícími např. k euthanasii. Německo – židovská smíšená manželství byla zakázána.

Foto: Dívky byly už od mlada připravovány na roli matky | Bildarchiv

Stát svým diktátem ovšem zasahoval i do života rodin žádoucích. Jeho propaganda sice bez oddechu velebila německou matku a neustále zdůrazňovala její mimořádný význam pro výchovu, ale plně se spoléhat jen na ni samu nacistický režim nehodlal. Děti a mládež odcizovaly rodinám organizace Hitlerjugend a Bund Deutscher Mädel ( Svaz německých dívek ), které rozdmychávaly generační konflikt a pečovaly o nacvičování rolí obou pohlaví. Takovým způsobem byla zaměřena i školská politika. Dívky se směly připravovat na svou roli ženy v domácnosti a na roli matky. Vyšší vzdělání se k tomu nevyžadovalo, nanejvýš vzdělání v typech odpovídajících sociálních povoláních. Drasticky se tak zmenšily počty studentek.

Cílem nacionálněsocialistické politiky vůči ženám byl zprvu také boj proti nezaměstnanosti redukcí ženské výdělečné činnosti. Úspěch se však záhy proměnil v ekonomický problém. Od roku 1936, kdy se začal projevovat nedostatek pracovních sil, a zejména od začátku 2. světové války, kdy citelné mezery mezi zaměstnanci průmyslu způsobovaly odvody do armády, ženy chyběly. A jestliže před válkou jim návrat do pracovního procesu po založení tolik žádoucí rodiny znemožňovaly práce v domácnosti, pak všední den války vyčerpával jejich síly až dna ( letecké poplachy, stále větší starost o potraviny, dlouhé fronty na vše možné, problémy s dopravou atd. ).

Psali jsme:Odhalení německých druhoválečných kulometných hnízd

Foto: Sestra v domově Lebensbornu, vládou podporovaném spolku, jehož cílem bylo na základě nacistické ideologie o rasové hygieně zvýšit počet árijských dětí včetně dětí pocházejících z mimomanželských svazků | Bundesarchiv

Přestože v roce 1939 byla zavedena povinná služba a od roku 1943 platila povinnost hlásit se k ní i pro 17leté až 45leté ženy, bylo v nacistickém Německu na konci války zaměstnáno méně žen, než například ve Velké Británii, nebo ve Spojených státech. Mohl za to především důsledek ideologie, která chtěla ženu vytlačit z veřejného prostoru, pak ji musela povolávat zpět a nakonec jí nechala samotnou na troskách toho, co zbylo z Německa.