Tak při napadení nájezdníky se určitě bránily i ženy, když jim šlo o zivot. Pochybuji však, že tam šli s úmyslem bojovat.

Je až fascinujícíá, jak lidi neumí číst... zvláště poslední odstavec.

"Jen nutno ale upozornit, že i tak jde spíše o výjimky. Ať už se to týká žen ve vojskách Keltů, Štítové panny Vikingů nebo šlechtičny převlečené za rytíře, tak se jednalo o jednotlivé případy. Většina žen známých jako bojovnice ve skutečnosti nebojovaly a zastávaly hlavně vůdčí funkce. Například Johanka z Arku se nikdy neúčastnila bitvy jako "voják" a nikdy s nikým nebojovala. Dále třeba žena El Cida, která byla extrémně schopná a několik let po El Cidově smrti odrážela útoky Saracénů, tak zastávala spíše funkci "generála" či"správce" a nebojovala. To samé platí u velice schopné ženy Rogera Sicilského."

Martin23: Dobře, nepochybně... Ale jak právě píšete o té "organizaci typického feudálního vojska", tak ta už v době husitských válek u nás byla v těch západnějších oblastech Evropy už dlouho tak nějak obecně spíš asi přežitkem. Tady třeba se často poukazuje na ty jejich úspěchy v boji s těžkou obrněnou jízdou (ale zase se např. můžeme setkat s tím, že ten systém vozových hradeb mohl být při přesunu poměrně zranitelný v konfliktu s uherskou lehkou jízdou)... A když jste předtím zmiňoval ty Francouze, tak např. pěchotě se připisuje dost rozhodující role už předtím (druhá polovina 14., počátek 15.století) i na bojištích právě té anglo-francouzské stoleté války. Jiným případem byly ty švýcarské selské oddíly (a jak jsem připomenul, už od doby cca 100 let před našimi husity), kde nemůžeme taky vůbec mluvit o nějakém typickém feudálním vojsku, vzhledem k tomu, že se tam stíraly ty stavovské rozdíly (což samozřejmě zdaleka neplatilo jen v oblasti vojenské, a ostatně, proto se nám asi dnes také Švýcarsko předkládá jako nějaký průkopník demokracie, že...). Ale tímhle vším vůbec, vůbec nepopírám, že husité přinesli obrovský pokrok v oblasti organizace, taktiky atd.

A příště bude co? Že atomovku na Japonsko vystřelilo dělo z Uralu?
Existuje fakt, že ženy cestovaly za vojskem v zadním voji, to je jisté. Dejme tomu, že deset z nich chtělo bojovat, např jedna paličatá, dostala od milého ( ještě to hořelo ) zbroj. Tak proto, že jedna babka povídala, je jich deset ve zbroji. sousedka z přístavu už 100, je z toho kec.
Takovej článek mohu sesmolit taky, a brát wiki jako nosič pravdy už neberu. Hold nová doba.

Petr Hertel / ČERT

Základními rysy feudálního stylu válčení, se vzácnou výjimkou rytířských náboženských řádů, byl vypjatý individualismus a z něho plynoucí nekázeň a neochota podřizovat se jednotnému velení. To se odráželo i v organizaci typického feudálního vojska, jehož základní organizační jednotkou tvořilo tzv. kopí, tvořené těžce obrněným rytířem a jeho družinou, a podřízené - obvykle jen čistě formálně - vrchnímu veliteli. Tato hlavní úderná síla každé tehdejší armády byla doplněna pestrou směsicí pomocných oddílů, jejichž bojová hodnota byla (snad s výjimkou početně slabého dělostřelectva) přinejmenším diskutabilní. Organizační a velitelská struktura větší feudální armády byla natolik volná a nepřehledná, že prakticky znemožňovala jednotné a cílevědomé řízení bojové činnosti.

Husité vybudovali armádu zcela nového typu. Byla to armáda prodchnutá náboženským entuziasmem (podobně jako např. armády křížových výprav raného feudalismu), od svých protivníků se však odlišovala především organizací a uvědomělou kázní. Jako první ve feudální Evropě vytvořili totiž husité komplexní taktické jednotky, tvořené několika druhy vzájemně se doplňujících zbraní. Nekladli přitom hlavní důraz na těžkou obrněnou jízdu (kterou neměli), ale na pěchotu a dělostřelectvo.

Bojovou činnost vojska zajišťovaly různé pomocné oddíly, k nimž patřili ženisté, jednotky cestářů a mostařů, které při přesunech s nebývalou rychlostí upravovaly terén.

Ad Martin 23: Může být otázka, jestli ty husity až moc nepřeceňujete... Tady se již cca celé století předtím projevovaly v tom evropském válečnictví výrazné změny. Třeba už v roce 1315 rozdrtily vlastně selské oddíly švýcarských kantonů rytířské vojsko Habsburků v bitvě u Morgartenu. Za takovou poslední větší bitvu, v níž rozhodující roli sehrála železná rytířská jízda, je někdy označována bitva u Mühldorfu v roce 1322 (v níž Wittelsbach Ludvík Bavor, král Svaté říše římské, a ve spojení s ním i náš král Jan Lucemburský, porazil Habsburka Friedricha, zvaného Krásný). A třeba i střelné zbraně se také objevovaly na bojištích již v podstatě v první fázi té stoleté války mezi Anglií a Francií, těsně před polovinou 14.století... (???)

Článek je pohádka, ale připomnělo mi to Johanku z Arku a její výroky o vyhlazení směřeované vůči Husitům.
Bylo by docela zajímavé, kdyby Husité namlátili i Frantíkům. Tehdy se totiž v Čechách bojovalo taktikou o několik levelů výše než co znal zbytek světa. Husitská pohyblivá armáda překonala v taktice svou dobu o staletí.

Niketas Choniates žijící v letech 1155-1215 hodnotil kohokoliv jako amazonky ? V těch letech o Amazonce neměl nikdo ponětí . WTF

v boji by zeny tak mozna mohli kourt pera, ale rozhodne ne bojovat xD takovou chcanku clanek sem jeste nevidel, tohle by melo byt regulerne trestne, takhle menit historii, dete do prdele xDD

Nejvíce se mi líbí zpráva, že "křesťanské ženy byly pro své šlechtické manžele velmi důležité, protože v období, kdy nebylo možno věřit vlastnimu bratru, ženy často fungovaly jako mužova pravá ruka" To nemá chybu...

Pokud hledáte ženy, které bojovaly, tak nemusíme chodit daleko. S Janem Žižkou táhly opakovaně ženy, které se účastnily boje.

Zajímavý článek, ale k infu o Panně Orléanské bych chtěl také zdroj. Vždyť byla zraněna právě v boji. Nicméně je pravda, že nebojovala (myšleno souboje, nebo že by lezla po žebřících a obsazovala hradby)

Dobrý den,
díky za zajímavý článek. Překvapila mne informace, že Johanka z Arku nikdy osobně nebojovala. Můžete mě navést na zdroje pro toto tvrzení, prosím?