V červnu 1944 byla zahájena operace Overlord a začaly boje v Normandii. Tato operace byla natolik důležitá a monumentální, že všichni, kdo se podíleli na jejím plánování, věděli, že budou muset "myslet jinak" než dosud. Umělé přístavy Mulberry, celá armáda duchů (doplněná rádiovým provozem, velitelem a nafouknutými tanky, náklaďáky a letadly), "Funnies" generála Percyho Hobarta, tanky a další obrněná vozidla určená k odstraňování minových polí a jiných německých překážek, americké plovoucí DD Tanky M4 Sherman a mnoho dalších... Aby se celý tento "cirkus" udržel v chodu, potřeboval pohonné hmoty, hodně pohonných hmot.

Foto: Pokládání podmořského potrubí do Cherbourgu | Imperial War Museum / Wikimedia Commons / Public Domain

Čtyři roky první světové války a pět let druhé světové války naučily všechny strany naprosté nezbytnosti velkých a nepřetržitých dodávek ropy. Britové vyslali v roce 1940 na Blízký východ značnou část své armády, aby chránila životní tepnu Suezského průplavu a ropná pole v regionu. Hitler v létě 1943 rozdělil své síly v jižním Rusku, aby se zmocnil sovětských ropných polí na Kavkaze. Při náletech na německá ropná pole v rumunském Ploesti v létě 1943 přišlo o život mnoho Američanů. Ropa byla klíčová.

Psali jsme:Vedl letecký útok na Pearl Harbor. Po válce konvertoval ke křesťanství a psal kritizované knihy

Napoleonův citát říká, že "armáda pochoduje žaludkem". Ve 20. století pak armáda pochodovala svými zásobami ropy a paliv. Plánovači operace Overlord dobře věděli, že musí co nejrychleji dostat ropu a palivo do oblasti předmostí. Součástí řešení byla operace "PLUTO", což byl krycí název pro "Pipeline Under-water Transport Of Oil" (potrubní přeprava nafty pod vodou). Někteří uvádějí tento název jako "Potrubní linky pod oceánem" (Under the Ocean), což je však nesprávné. Nápad patřil Arthuru Hartleymu, hlavnímu inženýrovi Anglo-íránské ropné společnosti, který pracoval ruku v ruce s admirálem Louisem Mountbattenem, který byl předsedou Anglo-íránské společnosti a zároveň šéfem kombinovaných operací.

Velení se obávalo, že v rámci Lamanšského průlivu budou německé U-Booty a E-Booty, stejně jako Luftwaffe, útočit na pomalu se pohybující tankery. Kromě toho byl určitým problémem relativní nedostatek lodí, zejména tankerů: bylo jich zapotřebí více v Tichomoří, kde bylo položení potrubí nemožné. Jak však uvidíme dále, to zdaleka neznamenalo, že by mezi Anglií a Evropou tankery nepluly.

Pro použití na PLUTO byly plánovány dva typy potrubí: typ HAIS (zkratka pro Hartley, Anglo-Iranian, Siemens, společnost, jejíž telegrafní potrubí bylo pro PLUTO upraveno) a typ HAMEL (zkratka pro kombinaci jmen dvou hlavních inženýrů, Hammick a Ellis).

Typ HAIS byl pružný, což bylo potřeba zejména na začátku a konci potrubí, ale obsahoval olovo – hodně olova, které bylo neúměrně drahé a potřebné jinde. Typ HAMEL byl lehčí a vyráběl se z oceli a dalších levnějších materiálů. K pokládání a přenášení potrubí na dně kanálu byl vyvinut CONUNdrum. Chytrá slovní hříčka: CONUNdrum byl obrovský válec o průměru 9 m a hmotnosti 250 tun, na který se potrubí navíjelo. Válce byly taženy na moře a potrubí bylo taženo za nimi – jeden obří válec CONUNdrum mohl nést neuvěřitelných 144 km (90 mil) potrubí.
Ropa a palivo neproudí jen tak z jednoho konce potrubí na druhý. Na pobřeží Anglie se používala výkonná čerpadla, aby se pohonné hmoty dostaly na kontinent. Plánování umístění čerpadel a potrubí a jejich maskování – například jako zmrzlinářství nebo hotel – je pak příběh sám pro sebe.

Psali jsme:Ruský prodej Aljašky Spojeným státům

Naneštěstí pro plánovače PLUTO kombinace přidělování zdrojů, času na vývoj a realizaci a peněz znamenala, že potrubí bude na místě až po dni D. PLUTO bylo zaměřeno na pláže v Normandii. Jedním z původních cílů bylo zásobovat předmostí v den D ropnými produkty bezprostředně po invazi, z tohoto hlediska bylo tedy PLUTO neúspěšné.

I po položení potrubí se na pláže v den D dostal jen malý zlomek ropy, kterou Spojenci v Evropě potřebovali. Od června do října 1944, kdy byly dodávky nejvíce potřeba, dodalo PLUTO pouze 0,16 % všech pohonných hmot, které Spojenci v Normandii použili. Zbytek přicházel loděmi přes Mulberry – hrozba ze strany německého námořnictva a Luftwaffe se nikdy nenaplnila. Jejich schopnosti a kapacity byly tváří v tvář spojenecké početní převaze hrubě nedostatečné. Později však byla položena další potrubí využívající stejnou technologii z Velké Británie do Cherbourgu (operace BAMBI) a Boulogne (DUMBO). Nakonec, jak Spojenci postupovali přes Francii, se DUMBO stalo hlavní ropnou tepnou z Anglie.

Po válce projekt ropovodu studoval ekonom D. J. Payton-Smith a došel k tomuto závěru: "DUMBO bylo cennější, ale v době, kdy úspěch již neměl takový význam." Do konce války potrubí a technologie, které stály za projektem PLUTO, dodaly do Evropy téměř 144 milionů amerických galonů pohonných hmot, tedy 545 milionů litrů.

Zdroj: warhistoryonline